Browse Category

anonymita

Jak ověřit originalitu produktu. NoDataStored – system ID

Potřebujeme ověřování výrobků na blockchainu?
Proč jsou „product oriented“ blockchainy zbytečné? Určitě jste se už setkali s úžasnou myšlenkou „product“, nebo „tool“ chain.

Primárním cílem je zabezpečit zákazníkům jistotu, že si kupují originální produkt od výrobce a žádný kvalitativně podřadný „fake“ parazitického výrobce.

Mylnou představou výrobců je, že si musí vytvořit základní databázi na blockchainu, proti které nějakým zvláštním způsobem otestují při prodeji, že je konkrétní nakupovaný produkt „originál“. Snaží se proto vytvořit datově vysoce propustný „de”, nebo “centralizovaný“ chain, obsahující data všech výrobků – těžký úkol 😀

Typickým představitelem je například čínský VeCHain (VET), jehož cílem je nalinkovat produkční databázi na centralizovaný blockchain a takto pomáhat výrobcům sledovat jejich materiálové toky. Jenže – není to ani „block“, a už vůbec ne „chain“. Je to jen pokus o parazitování na nezkušeném uživateli, resp. zákazníkovi.

Testovat “originalitu” produktu je ale důležité pro samotného výrobce z titulu poskytování servisních služeb, nebo když chce například poskytovat věrnostní slevy při opakovaném nákupu. Motivací může být mnoho.
Jak tedy na to?
Vytváření a údržba vlastního „chainu“ je absolutně scestná,  ale hlavně zbytečná myšlenka z důvodu vysoké nákladovosti a duplicity produkčních databází. Velké a prosperující firmy si to sice mohou dovolit, ale náklady jsou náklady… zvlášť v dnešní době.

Jednou z možností je tedy použít některý ze zaběhnutých a důvěryhodných blockchainů decentralizovaného typu. Typicky tedy Bitcoin chain.

Otázkou nicméně je… CO a KAM do blockchainu zapsat, abychom mohli ověřit „originalitu“ produktu?

odpověď je : NIC a NIKAM …. šokující, co říkáte? 😀
Zkusme si zadefinovat, co vlastně děláme:
“NoDataStored – system ID” je identifikační systém na kryptografickou evidenci a identifikaci produktů bez nutnosti uchovávání jakýchkoliv údajů o zákaznících. Technologie je přitom použitelná i jako AntiKYC (know your customer).

Systém NoDataStored je založený na principu zpětného kryptografického dekódování informací, plně pod kontrolou zákazníka, kdy ho přitom dodavatel dokáže identifikovat jako oprávněného uživatele výhod.
A teď si popišme, jak to funguje v realitě:
Zákazník toužící po našem produktu si ho chce mermomocí zakoupit, vřele mu tedy poděkujeme a vystavíme požadavek na platbu za zboží v aktuálním kurzu prostřednictvím média (v našem případě Bitcoinem).

Transakci vytvoří zákazník. Transakce z jeho na naši bitcoinovou adresu proběhne ve standardním režimu a výsledkem je nejen transfer BTC na naši adresu, ale také unikátní číslo transakce – TXID.

Wau… máme TXID… a co s ním? Bitcoin je pseudo anonymní systém… všichni vidí, že transfer proběhl, ale jen zúčastněné osoby vědí, kdo komu přesouvá BTC.

Odběratel  tedy pozná dodavatele, a tak je to v pořádku, aby nám mohl vynadat, kdybychom mu poslali nekvalitní výrobek, nebo kdybychom dokonce neposlali nic. Což si samozřejmě v našem vlastním zájmu nemůžeme a nechceme dovolit.
A teď ta zajímavější část:
Odběratel, nebo zákazník může být klidně stále anonymní. Protože kdo jiný by nám poslal transakci, když ne zákazník? Nikdo kromě něj přece nezná naši nově vytvořenou adresu pro transfer.

Situace se radikálně změní z anonymní na pseudo anonymní až po realizaci transakce, kdy se informace stane veřejnou. To už jsou ale zaplacené prostředky na naší straně, pod kontrolou našeho privátního klíče a na blockchainu se objeví „nesmazatelný“ záznam o provedené transakci.

Ta poznámka “nesmazatelný” je jednou z nejdůležitějších vlastností BTC chainu. Záznam sa nedá žádným způsobem upravit, nebo změnit – nikdy a za žádných okolností!!!

Takže… máme zaplaceno a TXID je veřejně známý údaj na blockchainu. Můžeme tedy říct, že TXID je veřejný doklad o zaplacení za produkt. Na to, abychom identifikovali náš produkt, ho ale musíme nějak označit. Nejlépe nějakým výrobním číslem, které se nedá vůbec, nebo jen velmi těžko zkopírovat. Moment – ale vždyť zkopírovat se dá dnes všechno, ne?

Samozřejmě dá, námi používaný laser je sice vzácný, ale dnes už si ho může pořídit kdejaká firma, nebo osoba. Takže i laserové gravírování je použitelná metoda na výrobu „fake“ označení „fake“ produktů. A jsme tam, kde jsme byli – kdokoliv může vyrobit kopii a mít na nás např. požadavky na neoprávněnou reklamci. To je mrzuté 🙁
Nastupuje kryptografie:
Rozhodující tedy bude, ne jak označit produkt (laserem, kladivem, tvarem,…), ale jakou metodou.

Máme k dispozici dvě faktické věci, které jsou pro nás nezrušitelné za jakýchkoliv podmínek:

– TXID (ochranu a neměnnost zabezpečuje blockchain)

– naše vlastní super tajné heslo, které známe jen my, jako výrobce “originálního” produktu.

Na ověření datové integrity a autentifikace sa používá funkce HMAC (keyed Hash Message Authentication Code)
Eeeee…. co to znamená???
Je to jednoduché… stáhnete si nějaký free software na generovaní funkce HMAC. Jako vstupní parametry zadáte TXID a heslo. Soft Vám vygeneruje unikátní řetězec znaků, které laserem vygravírujete na produkt (vytisknete na obal, vytisknete na produkt, metod je hodně v závislosti na typu produktu). Tento řetězec znaků si nazveme jako “NoDataStored -system ID”.

V našem případě používáme na HASH-ování  free software od Tony Karavasilev (jeho najdete na Facebooku) software zde: https://toolslib.net/downloads/viewdownload/124-tntcrypter/

Pojďme na to: Stáhnout a nainstalovat určitě umíte, takže spustíme a:
STEP 1:

Program nabízí mnoho funkcí, ale nás bude zajímat jen generování HASH ů

STEP2:

Vybereme si algoritmus, který vyhovuje našim požadavkům. V našem případě HMAC-RIPEMD160, který generuje alfanumerické znaky vhodné délky na laserové gravírování.

STEP3:

TXID zákazníkovy BTC transakce, kterou nám zaplatil produkt, vložíme do pole INPUT TEXT

STEP4:

Zadáme naše firemní heslo, které znají pouze osoby zodpovědné za realizaci obchodních případů.

STEP5:

Výsledek máme okamžitě k dispozici a dodáme ho produkčnímu teamu na laserové gravírování při finalizaci produktu pro zákazníka.

STEP56:

Hotovo … produkt je označený !!!
Důležité je uvědomit si, že celý postup je vypočitatelný vždy na požádání zákazníka a nic se nemusí nijak archivovat, nebo někde evidovat či ukládat jakkoliv do databáze.

Nic, absolutně žádná datová stopa nikde nezůstane.  A už vůbec není potřeba cokoliv zapisovat do blockchainu.

A to je všechno? Ano. Jednoduché, levné a efektivní. Kdokoliv může uvedený postup použít. Je to zadarmo!!
No moment, ale…. vždyť zkopírovat sa to dá i tak, ne?
Cílem ale není identifikovat kopii nějakého řetězce, ale datovou integritu!!! Představme si, jaké případy mohou nastat v případě požadavku na servisní službu:

Zákazník (kdokoliv) má TXID (najde ho ve vlastním walletu v odeslaných transakcích)  a má také vygravírovaný řetězec znaků na produktu (záruční list). Chce si od nás objednat například novou sadu náhradních dílů,  tak ho požádáme, aby nám tyto informácie zaslal a jdeme testovat. Mohou nastat jen dva případy:

– HMAC (TXID, naše heslo) = vygravírovaný řetězec .. SUPER, je to uživatel našeho produktu a poskytneme mu servis

– HMAC(TXID, naše heslo) <> vygravírovaný řetězec … někdo se nás snaží podvést !!!

Když se nás někdo snaží podvést, neposkytneme službu podle dohody! Zákazník si musí uplatnit  požadavek na servis u jiného dodavatele.

Ale když zákazník testem projde, má nárok na všechny možné slevy a plnou servisní podporu naší firmy.

V tomto případě splňuje takovýto postup požadavek na integritu originálního (námi a POUZE námi vyrobeného) výrobku. Kontrolu originality tedy dokáže vyhodnotit každý, se správným firemním tajným heslem.
Důsledky na záznamové postupy jsou přímo neuvěřitelné a vymykající se běžné praxi:
– nemusíte vést evidenci tržeb (jsou na blockchainu)

– nemusíte vést prodejky (jsou na blockchainu)

– nemusíte vést evidenci počtu prodaných kusů (jsou na blockchainu)

– nemusíte vést cenovou evidenci (je na blockchainu + kurzové údaje)

– nemusíte skladovat data o zákaznících a splňovat podmínky GDPR (žádné nepotřebujete)

– umíte vždy identifikovat oprávněného uživatele Vašeho produktu bez jakékoliv evidence

– umíte vždy ověřit originalitu Vašeho produktu bez jakékoliv evidence

– vždy víte přesně kolik, kdy a pseudo komu jste čeho dodali, bez jediného záznamu v excelu, účetnictví či databázi

A TO VŠE BEZ JAKÉHOKOLIV ZÁPISU DO BLOCKCHAINU. Vlastně bez jakéhokoli záznamu kamkoliv. Potřebujete tedy Vechain a podobné nesmyslné projekty?
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Jak ověřit originalitu produktu. NoDataStored – system ID pochází z

Jak bitcoinovat v r. 2020 – pozvánka na praktický workshop

Bitcoin best practices, které je dobré znát
Bitcoin samotný a ekosystém okolo něj se za poslední roky výrazně posunul. Máme tak v rukách nástroje, které umožňují používat Bitcoin lépe než kdysi. Úvod do Bitcoinu má většina z nás za sebou a základy zvládáme, ale není třeba se bát i pokročilejších nástrojů. Technologie jako je Lightning Network nebo Coinjoin mohou znít složitě, ale stačí správný výklad a pochopíte, jak jsou vlastně jednoduché a kolik přinášejí výhod. Bitcoin je plný možností, o kterých mnozí ani netuší.

Proto jsem se rozhodl zorganizovat workshop, na kterém chci lidi naučit pracovat s Bitcoinem na pokročilejší bázi. Ukázat, jak “bitcoinují” profíci, vysvětlit novinky, nástroje a ukázat, jak je už dnes začít co nejjednodušeji používat. Budete tak mít možnost používat Bitcoin privátněji, rychleji, levněji a bezpečněji.
Na co se workshop zaměřuje?
Témat, kterým sa workshop věnuje je víc, ale všechny spolu nějak souvisí. Začneme soukromím. Nejdřív si vysvětlíme, jak skutečně funguje model transakcí Bitcoinu, na co se dívá blockchainová analýza a jak i před ní dosáhnout soukromí. Uchránit soukromí svých Bitcoinů se naučíme pomocí nástrojů jako je CoinJoin, P2EP, coin control a jejich implementací Wasabi a Samourai. Pochopíte, jak tyto nástroje fungují, jaké jsou mezi nimi rozdíly, výhody, nevýhody a na jaké další se můžete těšit v budoucnosti, nebo se do nich pustit s odvahou už dnes. Soukromí je důležité i u hardware peněženek, které jsou tématem samy o sobě. Kromě toolingu se podíváme také na praktiky a návyky, na které je při transakcích potřeba dávat pozor, aby zůstaly soukromé.

Bitcoin je celý o transakcích, proto u nich zůstaneme a podíváme se, jak je vytvářet maximálně efektivně. Rozebereme poplatky při transakcích, typy adres a samozřejmě i Lightning Network. Ten je dnes plně funkčním nástrojem s mnohými výhodami, lidé se ho přesto trochu bojí. Vysvětlíme si tedy základy Lightningu a probereme různé praktiky toho, jak LN používat lehce, bezpečně a privátně. Porovnáme peněženky a vybereme pro vás tu nejvhodnější.

Jedním okem nahlédneme i do trochu pokročilejších témat, a to například na to, jaké výhody přináší vlastní Bitcoin node, jak ho zprovoznit a používat. Jaké technologické vylepšení čekají Bitcoin v budoucnosti, na co se těšit a jak tyto změny a novinky sledovat.

Workshop vám pomůže získat širší přehled o fungování Bitcoinu, jeho možnostech a nástrojích. Věřím, že se tak stanete pokročilým uživatelem  a budete na dobré cestě k tomu, abyste tyto znalosti rozvíjeli dál.
Workshop crowdfunding
Abych zjistil a změřil, jaký bude o workshop zájem, rozhodl jsem se zorganizovat crowdfunding. Ten je už úspěšně naplněný, ale stále jej můžete podpořit a získat tak vstup na workshop, nebo alespoň jeho záznam. Crowdfunding najdete na tomto odkazu.
Odhadovaná délka trvání workshopu jsou 3-4 hodiny a datum je stanovený na neděli po obědě, 24.5. 2020. Celý se bude odehrávat online, odpovím vám v průběhu na otázky a pomůžu rozběhnout zmíněné nástroje. Novinky o workshopu můžete sledovat ve Facebook eventu.

Těším se na vás a děkuji vám za podporu!

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Jak bitcoinovat v r. 2020 – pozvánka na praktický workshop pochází z

Grin, Beam a Mimblewimble – Bitcoin v ohrožení?

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Mimblewimble, aneb tajemná zpráva Toma Raddla 
Na úvod je třeba říct, že tento článek bude prošpikován mnoha odkazy na sérii o známém čarodějovi z Bradavické školy čar a kouzel a není to můj nápad ani snaha o glorifikaci této ságy. Článek se totiž týká nového protokolu, který se jmenuje Mimblewimble. A znalci Harryho Pottera jsou už na nohou. Jistě, to slovo totiž znamená zaklínadlo, které se pronáší, pokud chceme oběti zaklínadla zamotat jazyk tak, aby nebyl schopen vyslovit konkrétní sdělení, například tajemství. A tak místo prozrazení toho tajemství nebohá oběť pouze zamumlá něco nesrozumitelného.

Mimblewimble představuje protokol pro nový typ kryptoměny, který přináší zejména anonymitu a nevysledovatelnost transakcí a některé další zajímavé vlastnosti. Anonymita přitom není ve světě kryptoměn novinkou a celá záležitost by se dala odbýt větou “vždyť máme Monero (nebo ZCash)”. Přesto stojí za pozornost, zvlášť proto, že se o tomto projektu občas mluví i jako o možném nástupci Bitcoinu.

Nejprve ale o tom “kde se vzal Mimblewimble”, protože to samo o sobě je příběh zralý pro Hollywood. V roce 2016, konkrétně 2. srpna, se na IRC kanálu vývojářů Bitcoinu objevil příspěvek od uživatele, který se podepsal jako “Tom Elvis Jedusor”. Snadno zjistíme, že jde jen o francouzskou verzi jména postavy ze série Harryho Pottera: Tom Rojvol Raddle (v originále Tom Marvolo Riddle). A jak víme z dílu Harry Potter a tajemná komnata, jeho jméno je přesmyčkou vedoucí ke zprávě “Já Lord Voldemort” (v originále “jsem Lord Voldemort”).

V příspěvku tohoto uživatele byl pouze odkaz na dokument napsaný v prostém textu, ve kterém byl představen zcela nový protokol nazvaný Mimblewimble [1]. V kryptoměnovém světě se pro takové dokumenty vžilo označení whitepaper. Autor se tedy stejně jako kdysi tajemný Satoshi Nakamoto pokusil napodobit zavedení nové revoluční myšlenky a zůstat přitom v anonymitě. Tento uživatel totiž nikdy předtím žádný příspěvek pod tímto účtem neposlal a i potom zůstal v tajemném mlčení. Samotný dokument byl navíc umístěn v síti Tor (anonymní “darknet” na internetu).

Že jde opravdu o revoluční dokument potvrdilo mnoho čtenářů – odborníků na programování kryptoměn a na kryptografii. Někteří neskrývali nadšení, které by se dalo přirovnat například nadšení novináře, který našel téma na sólokapra. Nový protokol mění uspořádání blockchainu tak, aby umožňoval posílat anonymní nevysledovatelné transakce a přitom dokáže optimalizovat blockchain, aby při tomto procesu nenarůstal do olbřímých rozměrů. K dokumentu se navíc nikdo nehlásil (největší konspirátoři dokonce tvrdí, že byl poslán z budoucnosti).

Teď ale na chvíli romantiku stranou. Dost pravděpodobně je tím tajemným Tomem Raddlem jeden z uživatelů onoho kanálu a dost možná se  aktivně podílí (spekulace) na vývoji jedné z implementací, byť stále anonymně pod některou přezdívkou postavy ze série o Harry Potterovi.  Prvotní dokument nebyl zdaleka kompletní, pokud jde o popis kritických elementů protokolu, pouze nastiňoval cestu a též obsahoval nějaké chyby v popisu vlastní kryptografie.

Původně se také uvažovalo, že by nový protokol byl implementován v Bitcoinu, avšak protokol je od Bitcoinu tak odlišný, že se od tohoto nápadu upustilo. V říjnu roku 2016 pak Andrew Poelstra sepsal delší a podrobnější popis protokolu Mimblewimble, přičemž vyřešil většinu doposud nedořešených problémů, opravil chyby a vznikl tak plnohodnotný whitepaper. [2]. Záhy na to byl založen projekt s názvem Grin, který si kladl za cíl vytvořit na základě popisu zcela novou kryptomněnu (o tom ale dále).
Deferzo*) blockchainu a další vlastnosti Mimblewimble
Jak už bylo napsáno, Mimblewimble přináší anonymní a nevysledovatelné transakce, stejně jako třeba protokol CryptoNote, z něhož je odvozeno Monero a další kryptoměny nabízející anonymitu (například český projekt CitiCash). Je nutné ale dodat, že vlastností CryptoNote je mnohonásobné bobtnání blockchainu, mnohem rychleji se plní, než třeba u Bitcoinu. Pokud by Monero bylo ve stejné fázi adopce jako Bitcoin, měl by jeho blockchain velikost měřenou v jednotkách terabajtů.

Podobně lze Mimblewimble srovnat například se ZCash, což je kryptoměna postavena na systému zero-knowledge cryptography. Anonymní transakce v ZCash jsou co do velikosti srovnatelné s Monerem, ZCash ale nabízí i levnější “veřejné” transakce, jejichž formát vychází z formátu bitcoinových transakcí. Bohužel, využití ZCashe pro anonymní transakce je velice nízké, některé zdroje uvádí pouze 1% objemu transakcí, čímž ZCash degradují na úroveň Bitcoinu s 5x větším blockchainem.

Protokol Mimblewimble obsahuje mechanismus, jak prořezávat blockchain, aby nenarůstal tak rychle. Dokonce je spočítáno [3], že blockchain u Mimblewimble poroste 3x pomaleji, než blockchain u Bitcoinu, který žádné prvky anonymity neobsahuje. Je doufám jasné, proč jde o revoluční návrh? Navíc, MimbleWimble obsahuje nástroje na eliminaci historie. Totiž k ověření stavu blockchainu není u tohoto protokolu historie potřeba. Optimalizace jde dokonce tak daleko, že není potřeba ukládat do blockchainu ani transakce mezi prostředníky. Například pokud Bob pošle coiny Alici a ta je přepošle Marii, pak Alice nakonec bude z blockchainu úplně vymazána (tedy její transakce) a bude to vypadat, jako kdyby Bob poslal coiny přímo Marii.

*) Zaklínadlo na zmenšení předmětu
Nevýhody protokolu Mimblewimble
Má ta věc nějaké nevýhody? Samozřejmě že má. Tou první je, že se nedá skriptovat. Bitcoin od začátku obsahuje skriptovací jazyk, kterým lze vytvářet různé podmíněné transakce a chytré kontrakty. Mimblewimble nic takového schopen není. Z tohoto pohledu se zdá, že je to dost zásadní rána v době, kdy chytré kontrakty začínají lákat i velké investory a kdy akcie bohatých společností jsou tokenizovány nad Etherem. Na druhou stranu, možná je to lepší, že není cílem protokolu vytvářet konkurenci Ethereu.

A co se týká skriptování Bitcoinu? Praxe ukázala, že to není až tak potřeba. Skripty se sice používají, ale v rámci běžného použití jsou povoleny asi čtyři typy s různými variacemi. Kdyby místo skriptů byly v Bitcoinu hardcoded typy transakcí, udělalo by to stejnou službu.

Další nevýhodou je, že v protokolu neexistuje nic jako adresa. Na vytvoření transakce spolupracují obě strany současně, tedy jak odesílatel, tak příjemce.  Znamená to, že peněženky musí být online, v tom primitivním řešení dokonce musí mít i veřejnou IP adresu. Pokud nemohou být obě strany online současně, lze k výměně informaci použít například e-mail, nebo messenger.  Uvidíme, jestli se na tento problém časem najde nějaké uživatelsky přívětivé řešení.
Dva princové jedné krve

Dva roky vývoje a na začátku roku 2019 byl spuštěn mainnet. Jenže místo jedné kryptoměny máme hned dvě. Tou první je Grin [4] – jméno bylo opět odvozeno jako odkaz do světa H.P. a to na Gringottovy, kteří v Příčné ulici vedou banku. Druhá kryptoměna se jmenuje Beam [5] (nezjistil jsem podle čeho). Ačkoliv se zdá, že jsou ve vzájemné konkurenci, oba týmy se ujišťují, že jde o spolupráci. Tak proč vznikají dvě kryptoměny?

Je to dáno mnoha rozdíly, které oba projekty mají. Sice staví na společném protokolu, ale liší se v cíli, který chtějí dosáhnout.

Projekt Grin si klade za cíl vytvořit plnohodnotnou a stoprocentní referenční implementaci původního Mimblewimble protokolu a nic navíc. Oproti tomu Beam používá Mimblewimble jen jako engine své kryptoměny, ale má s ní vlastní plány. Liší se i způsob financování. Grin je víceméně financován komunitou a sponzorskými dary, zatímco Beam vznikl jako Izraelský startup placených programátorů a jeho financování zajišťují investoři.

 

Na Grin lze nahlížet jako na komunitní otevřený projekt, zatímco Beam má blíž ke komerčnímu projektu. Jeho komerční cíl je patrný například v implementaci pravidla, že 20% vytěžených coinů jde automaticky vývojářům na podporu vývoje (a předpokládám, že investorům jako zisk). Grin nic takového nemá.

Podívejme se na další rozdíly: pro vývoj Grinu byl zvolen programovací jazyk Rust. oproti tomu Beam je naprogramován v C++. Rozdíly jsou také v těžbě: Oba coiny sice patří do POW, ale  těžební funkce pro Grin je Cuckatoo, zatímco u Beam se těží v upraveném Equihash. Oba coiny však hledají takový způsob těžby, který je ASIC-rezistentní, cílem je tedy hlavně ochrana před monopolem Bitmainu.

Rozdíly najdeme i v distribuci nových coinů. Zatímco v ostatních tématech hraje tu kontroverzní stranu Beam, na poli distribuce je to Grin který zvolil kontroverzní cestu. Grin totiž definuje konstantní odměnu za blok od spuštění navždy. Žádný halving, žádný limit, stejně jako Ethereum, bude přibývat do nekonečna a to rychlostí 60 coinů za blok. Přesto podíl nových coinů bude časem klesat a tím klesat i inflace asymptoticky k nule. Oproti tomu Beam jde cestou snižování odměny za blok v dosti komplikovaném plánu, kdy emise nových coinů končí za 133 let na počtu 262.8 milionů Beamů. Oba coiny generují blok 1x za minutu.

A dále je tu hromada drobných rozdílů. Beam je rozhodně vyspělejší co se týká připravenosti k adopci. Má k dispozici peněženky s grafickým prostředím i peněženku pro telefony s operačním systémem Android. Grin spíš rozběhnete na Linuxu v konzoli a k posílání transakcí budete potřebovat zkompilovat plnohodnotný uzel ze zdrojových kódů. Zato se můžete těšit na rychlejší počáteční synchronizaci, protože Grin toto řeší lépe než Beam.

Většinu rozdílů najdete na stránce projektu Beam [6]

Celkově je z toho znát, jak Grin je vyvíjen spíš jako proof of concept, zatímco Beam je komerční produkt. Otázkou je, který z coinů podpořit a který má před sebou zářivější budoucnost.

Dá se očekávat, že Beam bude tlačit své komerční cíle do projektu a nebude chtít moc poslouchat komunitu. Byť by kryptoměna měla být nezávislá na svých tvůrcích, u Beamu mohou mít zásadnější hlas než vývojáři Grinu, kteří spíš budou plnit zadání komunity. Nedá se v tuto chvíli říct, která cesta je správnější.

A ještě odbočka k obchodování. V době psaní článku se Grin obchoduje na HotBit s cenou kolem 8 USD za 1 Grin. Beam lze pořídit levněji, v přepočtu kolem 0.5USD.

Odkazy:

[1] https://download.wpsoftware.net/bitcoin/wizardry/mimblewimble.txt

[2] https://download.wpsoftware.net/bitcoin/wizardry/mimblewimble.pdf

[3] https://medium.com/beam-mw/whats-the-difference-between-monero-zcash-and-beam-953eafd89354

[4] https://github.com/mimblewimble/grin/wiki

[5] https://www.beam.mw/

[6] https://www.beam.mw/faq/what-is-the-difference-between-beam-and-grin

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Grin, Beam a Mimblewimble – Bitcoin v ohrožení? pochází z

Jak funguje ZenCash, Secure Node a Super Node

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Moje začátky se ZenCash
Poprvé jsem o měně ZenCash slyšel od Karla, se kterým jsme se bavili o masternodech. Upozornil mě na to, že ZenCash je velice perspektivní projekt mezi spoustou shitcoinů a že rozhodně stojí za prozkoumání. Další den jsem měl nakoupeny coiny na 3 Secure Nody a začal se pídit po tom, jak je nainstalovat. Měl jsem již zkušenosti s instalací masternodů jako je PivX nebo Kalkulus. Ale to, co bude s instalací ZenCash následovat, jsem si nedokázal vůbec představit:)
Secure Nody a Super Nody – k čemu slouží
Nejdřív si ale něco povězme o tom, k čemu Secure/Super Nody vlastně jsou. Slouží k šifrované komunikaci mezi uzly sítě ZenCash. Každý z uzlů obsahuje kompletní kopii blockchainu. Těchto uzlů je v současné době více jak 12 tisíc a díky tomu je celá síť velmi dobře zabezpečená vůči zásahům zvenčí. Provozováním těchto uzlů tak přispíváte k větší bezpečnosti a současně za to pobíráte odměnu. Také můžete šifrovaně komunikovat s dalšími provozovateli uzlů. Pro podrobnější prozkoumání vývoje projektu ZenCash doporučuji přečíst jejich whitepaper a roadmapu. Chystá se plno nových věcí, jako iOS peněženka, hardwarové peněženky nebo třeba placení na Pornhubu. Zde najdete odkaz na white paper.
Kde nakoupit a jak uložit ZenCash
Nejjednodušší způsob jak coiny nakoupit je přes burzu Binance, kde nepotřebujete na nižší objemy verifikaci. Poté je třeba stáhnout jednu ze dvou oficiálních peněženek. Light peněženka Arizen a v podstatě ji jen stáhnete, založíte si profil a můžete hned používat. Sympatické na Arizen walletu je také to, že byla vyvinuta českými programátory.
Druhá peněženka Swing wallet stahuje komplet blockchain, takže si několik hodin počkáte, než ji budete moct začít používat. Osobně používám obě tyto peněženky, které ke stažení najdete zde.
Kolik nody vydělávají
Odměna pro držitele Secure Nodů je 10% z celkové odměny za vytěžený blok a stejně tak odměna pro majitele Super Nodů je 10% z celkové odměny za vytěžený blok. Rozdíl je jen v tom, že aktivních Secure Nodů je k dnešnímu dni (1. srpna 2018) 12.044 kusů a Super Nodů 1687. Protože Super Nodů je cca 10x méně, tak odměna je taky cca 10x větší. Na Super Node ale potřebujete držet na jedné své adrese 500ks ZEN a pro Secure Node potřebujete 42ks ZEN.
Níže se můžete podívat, kolik Secure Nody se 42 ZENy vydělávají. Podle posledních statistik je to cca 0.075 ZENu denně. To znamená měsíčně cca 2.25 ZENu a ročně 27 ZENů. Předpoklad ale je, že s růstem počtu Secure Nodů budou odměny logicky klesat. Na druhou stranu velmi věřím tomu, že samotná hodnota coinu půjde nahoru, protože se jedná o kvalitní projekt s jasnou vizí.

Zde je ukázka odměn Super Nodů. Při držení 500 ZENů je denní odměna cca 0.53 ZENu, čili cca 15 ZENů měsíčně a za rok 190 ZENů. Takto si můžete vydělat na několik menších securenodů.

Jak nastavit ZenCash securenode
Oficiání instalační návod najdete na tomto odkazu
Když jsem se Secure Nody začínal, tak jsem návod otevřel, rychle prolétl a ještě rychleji zavřel:) Ale věděl jsem, že jich chci mít desítky a tak jsem se do toho pustil a strávil doslova desítky hodin pokusů a omylů. Server jsem přeinstaloval snad 20x, než jsem svůj první Secure Node rozchodil. Jenže pak začal padat a já nevěděl proč. Takže dalších 5 reinstalací, zkoušení, nervů, atd. Nakonec se to ale povedlo a přidal jsem tomu další zabezpečení proti botům a DoS útokům. Dnes servery šlapou takřka bezúdržbově.
Náklady na VPS, kde nody běží, jsou ve stokorunách měsíčně. V porovnání s tím, kolik může provozování Secure Nodů vydělávat, je to ale jen zlomek ceny. S tím, jak mi každý týden přibývají odměny, zakládám další a další nody, aby moje portfolio rostlo a vydělávalo v konečném důsledku ještě více.
Pokud budete chtít, můžu vám Secure Node nebo Super Node nastavit. Kontaktujte mě přes tento poptávkový formulář a domluvíme se na dalším postupu.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Jak funguje ZenCash, Secure Node a Super Node pochází z