Browse Category

Banky

Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – rozhovor

Rozhovor s Karlem Fillnerem, prezidentem BACCA
Karel Fillner se dlouhá léta věnuje bitcoinové osvětě a patří mezi nejvýraznější osobnosti české bitcoinové scény. V posledních měsících je ale výrazně vidět i v jiné roli, která může být pro mnohé členy bitcoinové komunity překvapivá. Sešel jsem se proto s Karlem v jeho novém působišti nedaleko Karlína, kde sídlí česká část BACCA – krypto bankovní asociace, jejíž je prezidentem. Povídali jsme si o důvodech, proč přijal takto významnou a náročnou roli, co jej k tomu vedlo a jak to podle něj navazuje na jeho dosavadní práci.
Josef: Karle, přijal jsi pozici prezidenta krypto bankovní asociace BACCA, založené v Londýně. Můžeš nám prosím objasnit, co to znamená, proč jsi se k takovému kroku rozhodl a jaké důvody Tě k tomu vedly?
Karel: Technologie v oblasti kryptoměn dozrává a stojí na pomyslném rozcestí. Je to podobné jako s internetem před dvaceti lety. Také začal decentralizací, dozrál do určitého bodu a právě v momentě, kdy vznikl HTTP protokol, jeho rozvoj znovu akcelerovaly obchodní systémy. Na internetu tak začaly růst firmy jako eBay nebo Amazon. Současně s nimi pak v digitálním prostoru začaly operovat burzovní systémy, různá tržiště nebo třeba banky. Například česká eBanka byla druhá na světě, která začala již v roce 2001 poskytovat plně elektronické bankovnictví.
Tyto historické souvislosti predikují trend. A v současné době je tím trendem tokenizace reálných assetů firem a cenných papírů. Firmy, banky, klienti, to vše, co je spojené s financemi, se postupně přesune na blockchainová řešení. Právě tento přesun je tím, co znovu akceleruje momentálně stagnující trh kryptoměn. Proto když jsem byl osloven s nabídkou stát se prezidentem asociace hájící zájmy lidí a firem využívající kryptoměny, byla to pro mě zajímavá výzva. Díky zkušenostem, které jsem během let získal, jsem schopen zájmy lidí a firem v oblasti kryptoprůmyslu chápat a komunikovat na více úrovních. Má aktuální role se tak rozšiřuje z ryze lokálního na globální záběr. Česká republika je jednou z nejrozvinutějších zemí spojených s kryptotechnologiemi v EU. A právě náš vliv a komunikace směrem k finančním institucím, regulátorům a k Europarlamentu je tím podstatným, co nyní vnímám jako další součást svého působení.
Není to přeci jen docela velký skok z ryze anarchisticky uvažujícího a nezávislého světa, do světa politiky, zákonů, korporací a firem? Je to možné chápat jako pokračování tvé dosavadní práce?
Každá činnost má svůj vývoj. Ten je dán zkušeností, kterou člověk získá v momentě, kdy se v odvětví pohybuje dostatečně dlouho. Právě v takové chvíli hledá cestu, jak to co dělá může pozvednout na novou úroveň. A pokud přijde nabídka, která tomu odpovídá, je to vhodná příležitost. Jelikož se poslední rok věnuji studiu souvislostí spojených s růstem globálních trhů a konjunkturou v nových odvětvích spojených s technologií kryptoměn, vím, že stojíme před něčím velkým.
To velké, co teď přichází, vzniká právě v oblasti, které se věnuji posledních několik let. Právě proto tady vnímám svůj přínos jako zásadní. Věřím, že můj vhled do problematiky může firmám, regulátorům, bankám, ale také běžným lidem přinést důležité informace, na základě kterých bude transformace z klasického papírového světa do světa kryptotechnologií mnohem efektivnější. Navíc je role krypto bankovní asociace BACCA nezávislá, což je důležité pro mě i pro lidi, kteří mě sledují.

Hovoříš o krypto bankovnictví, transformaci a konjunktuře. Můžeš mi prosím osvětlit co tím vlastně máš na mysli? Má to nějakou souvislost se současnou stagnací na trhu kryptoměn?
Vše má souvislost se vším, jak říká klasik. Důležité je jen chápat tyto souvislosti a jednotlivé události vnímat komplexně. Pokud víme jak, objevíme zcela nové příležitosti dřív, než nastanou. Krypto bankovnictví je něco, co budeme potřebovat v momentě, kdy začne kryptotechnologie využívat větší masa lidí. Je to dáno zvyklostmi, které máme, to je prostě realita. Chytří a vzdělaní lidé jsou odjakživa v menšině. Většina lidí na této planetě upřednostňuje komfort a pohodlí a svoboda a nezávislost pro ně není bohužel prioritou. A kryptotechnologie vyžadují jistou dávku nepohodlí už právě tím, že kontrolu nad nimi má sám jejich uživatel. Z řetězce tak vypadla autorita, která v případě, že cokoliv selže, převezme rizika.
Nádherně je to vidět u ICO. Projekty vzniklé v rámci ICO jsou známy obrovskou mírou podvodů a nekompetence právě proto, že neexistuje autorita, která by procesy dozorovala. Většina lidí investujících do ICO to však nevěděla a nezamýšlela se nad tím. Teď jsou na základě vlastní zkušenosti mnohem opatrnější, bohužel to ale částečně uškodilo reputaci kryptoměnových projektů a jejich vnímání veřejností.
Nezávisle na tom ale dochází k postupné adaptaci nových technologií do klasického prostředí. Ten vznikající ekosystém je už natolik robustní, že se začíná propojovat s běžným světem na úrovních, o kterých jsme ještě před několika lety ani nepřemýšleli. Jedna věc tak elegantně navazuje na druhou. Máme před sebou období, kdy budeme experimentovat s tím, kam až lze hranice doposud možného posunout. Tak jako internetové firmy v devadesátých letech. Bude velice zajímavé sledovat, kam se toto odvětví v následujících letech posune.
Abych odpověděl na otázku, ano, trh s kryptoměnami zažívá určitou stagnaci. Ale rozhodně se nedá mluvit o stagnaci samotných kryptoměn a jejich technologií. Tady bude vyrůstat něco většího, co bude kryptoměny do určité míry využívat, ale zároveň půjde nad jejich rámec.
A jednou z důležitých oblastí jsou firmy a jejich způsob, jak pracují s kapitálem. Získávání kapitálu, jeho přesuny mezi zeměmi a jeho využívání – to právě zatím zůstává ve 20. století. Technologie a koncepty kolem kryptoaktiv to mohou velmi rychle změnit. A to je právě to, co vnímám jako největší investiční příležitost současnosti.
Pokračování příště…
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – rozhovor pochází z

Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Je bitcoin  neekologický?
Tuto zkušenost získal asi každý, kdo někdy diskutoval v širším plénu o Bitcoinu. Poté, kdy se lidé dozvědí vše o tom, jakou představuje Bitcoin inovaci v decentralizovaných penězích, se přihlásí mladý ekoaktivista v batikovaném tričku: “Hmm, to je všechno zajímavé, ale co to množství uhlí, které se spálí v datacentrech, kde se bitcoiny těží?” Ok, nádech a výdech, nepošlu přece do patřičných míst člověka, který mě předtím hodinu poslouchal, s tím, že má v otázce rovnou předpoklad, se kterým nesouhlasím (odkud ví, kolik uhlí se spálí?).
Zdržím se otázky, jak si tedy konkrétně představuje vyřešit tento problém, na kterém pracovali lidé ze cypherpunks minimálně od konce osmdesátých let, včetně výzkumníků, jako je David Chaum, Nick Szabo apod. Náš host v diskuzi musí mít jistě geniálně lepší řešení, které zahrnuje inovativní decentralizovaný způsob konsensu, navíc odolný proti silným útokům k rozdělení sítě. Přemýšlím, jestli ho oslovovat pane profesore, protože předpokládám, že za takový objev by dostal zfleku profesuru, ne jen PhD.
To, že mladí ekoaktivisté takto přemýšlejí, už jsem rozdýchal. Co mě ale opravdu dokáže překvapit je, když někdo na podobné téma vydá studii. Na tu poslední o tom, jak Bitcoin zvýší teplotu planety Země o několik stupňů nebudu dávat ani link, je to ztráta času a nezaslouží si dostávat zbytečnou publicitu. Ale pokusím se uvést několik argumentů, ke kterým se nepřihlíží. Kdyby tuto studii napsal někdo, kdo by pracoval pro mě, tak bych ho nejen vyhodil, ale také ho požádal o vrácení výplaty za poslední 2 roky a náhradu škody za to, že mi poškozuje jméno. Je dost smutné, že takovýto přístup k “výzkumu” se v dnešní době považuje za vědu.
Pamatuji si, že když jsem na základní škole neznal přesně vzorec, pomohlo mi zjistit, jaké mám jednotky na vstupu, v jakých jednotkách potřebuji výstup – a to mi pomohlo v tom, že jsem přibližně věděl, co musím pronásobit a co vydělit tak, aby byl ve správných jednotkách i výsledek. Dobrý trik na písemky, ale velmi špatný způsob provádění vědeckých studií. Ale přesně takto většina podobných studií vypadá.
Elasticita výpočetní kapacity bitcoinové sítě
Výpočetní kapacita bitcoinové a většiny proof of work sítí nezávisí vůbec na tom, zda a jak se Bitcoin rozšíří. Počet transakcí za sekundu nesouvisí s výpočetním výkonem. Mining funguje tak, že miner nejprve vytvoří blok, spočítá z něj otisk pomocí tzv. hashovací funkce a to je vstup do mining algoritmu. Je jedno, zda má blok jeden kilobajt nebo jeden terabajt, na výpočetním výkonu minera to nic nemění.
Bitcoin na začátku, když neměl téměř žádné transakce, běžel na jednom počítači Satoshi Nakamota – a tento jediný počítač by dokázal zpracovat i všechny transakce, které probíhají nyní. V tomto případě jde pouze o ekonomickou kalkulaci, co se z finančního hlediska vyplatí, ne nakolik se daná kryptoměna rozšíří. Mineři výpočetní výkon investují protože chtějí a proto, že se jim to vyplatí, ne proto, že by bylo více transakcí. Čím více výkonu investují, tím je síť lépe zabezpečena proti tzv. double spend útoku. Ale jejich soukromá motivace není zlepšit výkon sítě.
Toto je zároveň jeden z argumentů ve známé knize The Bitcoin Standard, kde autor tvrdí, že bitcoiny jsou nejtvrdší peníze, jaké kdo kdy vymyslel. Představme si, že by unce zlata najednou nestála 1300 $ jako v době psaní tohoto článku, ale jednu miliardu dnešních dolarů. Při takovém množství se lidem vyplatí těžit zlato, dokonce projekty stavění drobných vesmírných lodí, které těží zlato z asteroidů najednou budou ziskové.
Při zlatě a jiných komoditních penězích – čím je jejich cena vyšší, tím více se vyplatí je produkovat a tím více se jich vyprodukuje. Původní teze fanoušků zlata o tom, že “na zemi je konečné množství zlata” selhává právě na tomto – vesmír je nekonečný a zlata je v něm téměř neomezené množství. U bitcoinu to funguje trochu jinak – cena naroste, takže se těžařům vyplatí investovat více výpočetní energie, výsledek je však pouze ten, že bitcoiny, které se vytěží, budou bezpečnější, ale nebude je nikdy víc.
Jak se počítá oteplení o pár stupňů?

Oteplení o několik stupňů mohou “pseudovědci” předpokládat vytvořením modelu klimatických změn. Ve skutečnosti jsou ale při klimatických jevech takové nelinearity, že tvrdit, že známe jakékoli číslo (alespoň řádově) je úplný nesmysl. Závisí to na kontextu a hlavně na ostatních faktorech. Pozitivní zpětná vazba závisí nejen na Bitcoinu, ale také na tom, co se děje kolem. Všude, kde jsou vidět zásadní pozitivní zpětné vazby, vzniká nelinearita. A ta nám většinou říká, že jakýkoli kvantitativní model máme, téměř jistě nebude fungovat. Nelinearita znamená, že se emise CO2 vzniklé při těžení bitcoinu mohou spojit s jiným efektem a způsobit ekologickou katastrofu – nebo se nemusí stát vůbec nic, protože ušetří množství energie v neefektivním bankovním systému.

Zde je třeba podotknout, že většina lidí, kteří vyprávějí o neefektitě bankovního systému, většinou počítají energetické nároky serverů, rychlovarných konvic v kancelářích a podobně. Ale to není ta zásadní neefektivita. Pokud producent lithia čeká na platbu od objednavatele, aby mohl dodat lithium do baterie, která uloží energii ze solárního panelu, ale ta stojí měsíc na skladě, protože úředník v bance čeká na smlouvu a fakturu a smlouva zákazníka je na spodku kopy papírů a risk oddělení chce ještě k tomu vědět velikost bot majitele firmy, aby ověřila, zda není terorista, produkční cyklus se natahuje v čase. Takže než začne solární panel produkovat energii, uhelná elektrárna pálí tuny uhlí, protože díky neefektivnímu bankovnímu systému baterie a solární panel vznikly o půl roku později, než by mohly.

Samozřejmě, v tomto případě není až tak namístě kritizovat pouze banky, protože ty jsou jen částí bankovního systému. Důvodem těchto neefektivit jsou regulace v bankovním systému, FATCA, snaha zabránit praní špinavých peněz a podobně. Stovky lidí ve velkých bankách jsou zaměstnány jen kvůli těmto regulacím. A to je ta pravá neefektivita – servery v datovém centru se řídí Moorovým zákonem a jsou pravděpodobně mnohem efektivnější než Bitcoin.

Vnitřní struktura – proč by někdo pálil zuhelnatělé trilobity?

A nakonec – “výzkumníci” dělají tutéž chybu jako většina takových pseudostudií s radikálními závěry. Nikdy se nedívají na vnitřní strukturu. Vynásobíme spotřebovanou energii průměrnou emisí CO2 na kilowatthodinu energie v systému, aniž bychom věděli, odkud tato energie pochází. Jenže mineři nejsou hloupí, aby stavěli své těžební farmy vedle uhelné elektrárny, protože by zkrachovali. Proč? Protože uhelná elektrárna potřebuje neustále uhlí. Mineři potřebují levnou energii, ideálně zdarma, nebo téměř zdarma. Úplně nejlépe tak, aby mohli růst a aby nebyli závislí od budoucích cen uhlí.

Takže se dohodnou s energetickou firmou, která staví vodní elektrárnu. Konstantní přebytek energie, který elektrárna dokáže hravě produkovat (voda teče tak trochu pořád). Mining a vodní elektrárny je ideální kombinace: vodní elektrárna je stálý zdroj energie, nevypíná se když nesvítí slunce, nebo nefouká vítr. Těžení kryptoměn je téměř konstantní odběr – pokud mám miner, nikdy se mi ho nevyplatí vypnout – až do momentu, kdy začne produkovat méně, než spotřebuje na energiích.
Dobré je přidat k tomu solární energii přes den na chlazení – přes den je potřeba chladit víc. Konstantní přebytková obnovitelná energie je téměř zdarma. Za co platíme je hlavně energie, kterou neumíme předvídat. Pokud je v systému přebytek energie, má dokonce zápornou cenu – elektrárna zaplatí firmě, aby ji spálila. Pokud vím, kolik energie potřebuji, odběr je konstantní a mohu datové centrum na těžení postavit kdekoliv, kde je internet s nízkou latencí, nebudu přece vykopávat ze země mrtvé zuhelnatělé trilobiti a pálit je v peci – protože nevím, kolik tyto zuhelnatělí trilobité budou stát za dva roky . Postavím datové centrum u elektrárny, která vyrábí energii, také ví, že má přebytek a mám tak energii za fantastickou cenu – bez nějakých zásadních ekologických konsekvencií.
Na to, aby si to výzkumníci uvědomili, by ale museli zvednout zadek ze svého institutu a jít se podívat, co se opravdu děje, což je trochu složitější než si udělat svůj excel, ve kterém násobí čísla.
Dobrá – a co proof of stake?
Kryptoměny s algoritmem Proof of Stake jsou ekologickou alternativou a můžeme předpokládat, že je má náš ekologický aktivista v peněžence a svou otázkou směřuje k tomu, aby všichni prodali špatné, neekologické bitcoiny. Můžou si přece koupit jejich super coin s tržní kapitalizací 5 milionů dolarů, který transakčními poplatky dotuje znevýhodněné, svobodné a zdravotně postižené Mexičanky neurčitého pohlaví na rodičovské dovolené na severním pólu. Tak totiž funguje dnešní politicky korektní diskuze.
Nevadí, že dostupnost takového systému je podobná jako dostupnost státního daňového portálu a tři měsíce v roce je v obrovském síťovém splitu, neboť staking algoritmus až tak úplně dobře nekonverguje k řešení. Tento speciální coin směřuje k tomu, že bohatí držitelé super coinu budou ještě bohatší, protože mají největší stake, ale zmíněné maminky jsou šťastné.
Problém Proof of Stake coinu je, že dosud nevyřešil zásadní otázku – pokud nastane rozdělení sítě (například pokud Číňané vypnou čínský firewall a odpojí Čínu od Internetu na dva měsíce) – který chain bude správný? Všichni dodržují pravidla, nikdo nechce podvádět, přesto není jasné, kdo má pravdu. V PoW (klasickém miningu) je to však jasné – vždy vyhrává síť s největším Proof of Work. Dokud se nevyřeší tento zásadní problém odolnosti sítě proti takovým zásadním problémem, já osobně budu raději dokola odpovídat na otázky o emisích bitcoinové sítě.
Mimochodem, je třeba si uvědomit, že tím, že přestaneme používat bitcoiny, nebudeme mít žádný dopad na uhlíkovou stopu – pokud je používají ostatní, budou je minéři těžit dál, neušetří se ani milimetr krychlový CO2. A ostatní kryptoměny (altcoiny) dokáží používat Proof of Work Bitcoinu. Ve skutečnosti nám na celou planetu klidně stačí jeden PoW systém, pokud se správně naváže na PoW Bitcoinu.
Způsobů jak to dělat je několik – Proof of Proof, merged mining a podobně. Takže skvělý eko proof of stake coin může být eko mnohem jednodušší – stačí, když na své zajištění bude používat již existující proof of work. Jen bude těžší na tom vydělat na Lambo, že ano?
Závěr
Většina věcí ve světě má vnitřní strukturu, která je složitější, než se na první pohled zdá. Na co se ale můžeme spolehnout je, že podnikatelé nejsou hloupí a nebudou platit spoustu peněz za svůj největší operativní náklad, když mohou platit méně. Přístup, který často vidíme, je ekvivalentem přístupu “armáda složená z nějakých koní, nějakých psů a nějakých lidí má v průměru 3.27 nohy na individuum”. Je to sice možná zajímavý výpočet v Excelu, ale o skutečné povaze reality nám to neříká vůbec nic.
Velmi často na trhu ekologické řešení bude levnější než neekologické, pokud je k tomu dostatečný kapitál a nedochází k socializaci negativních důsledků. Já osobně používám Bitcoin a mám radost z toho, že svět směřuje k lepší ekologičtější budoucnosti, kterou umožňují nové technologie – a Bitcoin je jednou z nich.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady pochází z