Browse Category

bitcoin a Čína

Kurz bitcoinu – analýza. Oživí trh začínající rok Vepře?

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

První měsíc nového roku byl završen a s Bitcoinem to nevypadá o nic lépe, než na jeho začátku. Spíš naopak, na konci měsíce si pohoršil v průměru o dalších 200 USD a na Bitstampu začal ohrožovat cenu 3400 dolarů.

Malou nadějí by snad mohl být růst nákupních příkazů kolem 3300 USD, které už v tuto chvíli převyšují ty prodejní. To ale nemusí nic znamenat. Je totiž možné, že nerovnováha vznikla jen proto, že kupující jen umísťují své příkazy tak, aby zachytili prodeje současných držitelů, od kterých se očekává, že s dalším poklesem cen budou ještě prodávat. Naopak na růst ceny bitcoinu nikdo moc nečeká.

Jestli se na dalším vývoji projeví i začátek čínského roku vepře, je ve hvězdách. Já bych to čekal tak na konec roku 2019. Zatím nám snad pomůže graf:

Při dalších propadech se začne lámat chleba
Cena je pod tlakem červené trendovky a sevřená zespodu fialovou. To by mohlo ukazovat na možnost obratu, ale chybí mi tady významnější objem. Zatím si myslím, že do cca poloviny února bude cena ještě pomalu klesat. Při dalších prodejích bych ale očekával, že dojde k propadu až na 3122 USD, což je na Bitstampu nejnižší cena od prosince roku 2017.

A tady se začne lámat chleba. Buď dojde k odrazu, a to by mohlo značit začátek nového růstu s návratem aspoň někam k 5200 USD, nebo se můžeme dočkat výprodeje až na 2300 USD, nebo se hrotem dotknout i 1000 USD (případně předchozího ATH, na opačném spektru). Ale těch 1000 dolarů je spíš katastrofický scénář, zahrnující aktivitu mnoha nervózních držitelů, kteří začnou prodávat ze strachu, že Bitcoin končí a jde na nulu.

Osobně bych radši viděl nějakou formu odrazu a návrat zpět nahoru, aby byla na trhu zase nějaká větší aktivita. Takovým okamžikem pro nákup bude krátký výprodej, následovaný pumpou nad červenou čáru. Osobně doporučuji nakupovat až tam, případně počkat potom třeba ještě den na krátkou korekci.
Sentiment na trhu
Bitmex Leader Board: 50:50

Bitfinex: 32tis BTC long, 24tis BTC short

OKEX: 54 long, 43 short

Doporučení: S nákupem ještě počkat, překročení červené linie s vyšším objemem by mohl být signál. Před tím lze očekávat propad v důsledku vyšších prodejů a útoku na stoplossy.

Disclaimer: Tyto články nelze považovat za investiční poradenství a stále platí rada, abyste se do spekulací na bitcoinových burzách pouštěli jen s prostředky, které můžete postrádat. Vysoký zisk s sebou nese i výrazné riziko ztráty a na trzích s kryptoměnami to platí dvojnásobně.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Kurz bitcoinu – analýza. Oživí trh začínající rok Vepře? pochází z

Těžba bitcoinu a spotřeba energie: Pohroma, nebo zbytečná hysterie?

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Těžba bitcoinu a její energetická spotřeba byla vždy vděčným novinářským tématem. S nárůstem hashrate v posledních měsících nicméně přerůstá v alarmistické volání po rázných krocích. Kolik energie se skutečně spotřebuje? A lze porovnávat spotřebu Bitcoinu a např. Visa, nebo MasterCard?
Články o spotřebě bitcoinové těžby jsou zajímavým úkazem – můžeme se setkat například s bláznivým tvrzením, že v roce 2020 spotřebuje bitcoin všechnu energii světa. Moje osobní teorie praví, že očerňováním bitcoinu skrze „nemorální“ spotřebu si novináři a jejich čtenáři léčí mindrák z prosté skutečnosti, že do bitcoinového vlaku včas nenastoupili.

Bitcoin má spotřebu jako celá ČR!
Pojďme nicméně prozkoumat merit výroků mluvících o vysokém podílu bitcoinové těžby na světové spotřebě elektřiny. Ty se opírají zejména o Bitcoin Energy Consumption Index (BECI) na blogu Digiconomist autora Alexe de Vriese; stejný autor nedávno rovněž publikoval studii Bitcoin’s Growing Energy Problem. Tato studie strhla novou vlnu článků mluvících o blížící se katastrofě, jelikož de Vries zde mluví o tom, že bitcoinová těžba bude koncem roku 2018 spotřebovávat 0,5 % světové elektřiny a v budoucnu o řád více.
Index BECI počítá spotřebu bitcoinové těžby poměrně jednoduchou metodou „shora“: jelikož známe průměrný výnos z těžby, můžeme s pomocí několika proměnných odvodit i průměrnou spotřebu elektřiny. Proměnné jsou v tomto případě odhadovány a sestávají z podílu nákladů na elektřinu (přímé náklady na provoz mineru + chlazení atd.) a průměrné ceny elektřiny za KWh.
De Vries odhaduje, že 60 % výnosů z těžby padne na náklady na elektřinu a cena elektřiny představuje 5 centů na KWh. Z neznámého důvodu také de Vries počítá výnosy z těžby z bitcoinu i bitcoinu cash (bcash) dohromady.
Z těchto předpokladů následně de Vries počítá globální spotřebu elektřiny pro bitcoinovou těžbu a nabízí novinářsky vděčné vizualizace, jako je tato:

Hlavním poselstvím de Vriesových analýz (které vděčně přejali senzacechtiví novináři) je, že Bitcoin představuje environmentální katastrofu. Extrapolací de Vriesových čísel pak docházejí k nesmyslným tvrzením o pohlcení x % světové elektřiny bitcoinovou těžbou.
De Vriesova metodologie si nicméně vysloužila hlubokou kritiku, zejména ze strany bloggera Marca Bevanda. Jak upozorňuje Bevand, de Vriesův předpoklad, že těžaři vynakládají 60 % výnosu na spotřebu elektřiny, je prostě přestřelený. De Vries totiž uvažuje, že trh je dokonale konkurenční a dlouhodobě dosahují těžaři nulového provozního zisku (mezní náklady se rovnají mezním příjmům). To je však absurdní – a to již z toho důvodu, že ASIC zařízení jsou na trhu téměř nedostupná a nové batche jsou v podstatě ihned vyprodány. Proč by těžaři ASICy rychle vykupovali, kdyby neměli realistický výhled na pozitivní návratnost?
De Vries používá až příliš učebnicový přístup, kdy ve zmiňované studii píše: „Víme, že v ekvilibriu není ani Bitmain schopen generovat profit.“ Zatímco učebnicové ekvilibrium tudíž profit Bitmainu vylučuje, ve skutečnosti dosáhl Bitmain za rok 2017 zisku ve výši 3-4 miliard dolarů.
Výsledky akademického paperu s nereálnými předpoklady by zkrátka neměly být novináři vykládány jako skutečnost.
Bevand proto nabízí mnohem konzervativnější odhad poměru nákladů na elektřinu vůči výnosům, který se dle něj navíc snižuje s novějšími generacemi ASICů – od 39 % pro Antminer S5, po 12 % pro Antminer S9.
Celková spotřeba bitcoinové sítě pak vychází několikrát nižší.
Bitcoin a špinavá elekřina
Dobrá, různé metodologie produkují různé výsledky a realita je pravděpodobně dosti odlišná od scénářů hovořících o blížící se energetické apokalypse. Co nicméně uznat můžeme je skutečnost, že absolutní spotřeba elektřiny v bitcoinové těžbě během let roste, jelikož cena bitcoinu má dlouhodobě vzestupný trend a láká k otevírání dalších a větších těžebních operací – v Austrálii například během tohoto roku bude představena uhelná elektrárna na obří bitcoinový důl.
A jsou to právě uhelné elektrárny, které údajně představují největší problém. Velká část bitcoinové těžby je prováděna v Číně, a to s pomocí energie z uhelných elektráren, které by jinak byly využívány pouze ve zlomku kapacity (jelikož byly postaveny ve snaze plnit komunistickou pětiletku, nikoli tržní potřebu).
Čína elektřinu generovanou z uhlí masivně dotuje. Bitcoinoví těžaři této skutečnosti využívají a přeměňují levnou elektřinu na službu zabezpečení bitcoinové sítě, výměnou za hodnotné bitcoiny. Stručně řečeno, využívají levných vstupů k produkci hodnotnějších výstupů. Věnují se standardnímu podnikatelskému jednání. Proč bychom měli vyčítat tuto činnost „výrobcům bitcoinů“, a ne například výrobcům automobilů? Podpora energetického sektoru je rozhodnutím čínské vlády; ne bitcoinových těžařů. Ti se pouze přizpůsobují nastaveným podmínkám, tak jako podnikatelé v jiných odvětvích.
Bitcoinový horník zachycen při čaji o páté
Abychom však nebyli úplní cynici: čínská vláda tento problém způsobila a patrně ho i sama vyřeší. Stále častěji totiž ze strany jejích představitelů zaznívá, že těžba nebude mít v budoucnosti tak příznivé podmínky, jako doposud. Spekuluje se o zákazu těžby, Bitmain dokonce plánuje přeorientovat se na výpočty v oblasti AI.
Těžaři se tak postupně přesouvají do krajin s příznivějším podnikatelským prostředím, které navíc mohou nabídnout i jiné benefity, jako jsou levná elektřina z obnovitelných zdrojů a chladné podnebí. Konkrétně se v poslední době mluví o Kanadě a Islandu. V obou zemích tvoří obnovitelné zdroje (vodní a geotermální) většinu produkce elektřiny.
Evolucí prochází i zpracování odpadního tepla, generovaného těžebními zařízeními. Velké těžební operace začínají integrovat přidružené podnikání, jako jsou sušárny dřeva a ovoce.
Jak přesunem do chladnějších krajin, tak i využitím odpadního tepla odpadá nemalá část nákladů na chlazení.
Bitcoin vs. fiat a banky – co „žere“ víc?
Pojďme se nakonec podívat na populární srovnání nákladnosti transakce s využitím bitcoinu a Visy. Opět si vypůjčíme jeden alarmistický graf od de Vriese:

De Vries zde efektně srovnává průměrnou spotřebu jedné bitcoinové transakce vs. 100 tisíc transakcí sítě Visa. Jedná se samozřejmě o nesmyslné porovnání, a to minimálně ze dvou důvodů:
1)     Bitcoin je plnohodnotný globální platební systém, zatímco Visa je pouze jeden z pilířů systému fiat peněz. Zatímco v bitcoinové síti dochází k emisi jednotek a tvorbě „monetární politiky“ (uzly, těžba), udržování záznamů o vlastnictví (blockchain), tvorbě a vynucování pravidel (BIPs, uzly) a vypořádání transakcí (uzly, těžba), v rámci Visy se děje pouze to poslední. Stručně řečeno, tyto dva systémy jsou neporovnatelné. Na pravou stranu bychom museli zahrnout světové centrální banky, sítě komerčních bank, armády úředníků a zaměstnanců, tisíce vytápěných budov a klimatizovaných datacenter, tiskárny cenných papírů – a poté bychom teprve mohli provést realistické porovnání.
2)     Průměrný náklad na jednu transakci je zavádějící ukazatel a svádí k divokým extrapolacím ve stylu „když to lidé začnou pořádně používat, vycucne to půlku světové elektřiny“. Bitcoinová těžba nicméně funguje způsobem „všechno nebo nic“. Dokud bude systém existovat a někdo bude těžit, transakce budou potvrzovány stále stejným tempem, jelikož systém je interně regulován s cílem produkce bloku v průměru každých deset minut. Větší počet bitcoinových transakcí neimplikuje více spotřebované energie. Naopak s nástupem Lightning Network lze očekávat o několik řádů vyšší transakční kapacitu, bez ohledu na dedikovaný výpočetní výkon.
Na závěr je třeba poznamenat, že hlavní předností decentralizovaných, nestátních peněz není a nikdy neměla být především energetická efektivnost. Je klidně možné, že i při započítání veškerých nákladů fiat peněz by Bitcoin „žral“ víc (ačkoli při pohledu na honosná sídla centrálních a komerčních bank o tom lze důvodně pochybovat).
Bitcoinovou „killer app“ je bezpečnost a možnost převádět hodnotu komukoli, kdykoli, a v jakékoli výši – a to bez nutnosti kohokoli se o toto základní lidské právo doprošovat. Jak praví bitcoinový developer Peter Todd, Bitcoin je především bezpečnostní software. A bezpečnost není levná záležitost; ačkoli její poskytovatelé hledají stále důmyslnější způsoby, jak své náklady (a tím i případný environmentální dopad) dále snížit.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Těžba bitcoinu a spotřeba energie: Pohroma, nebo zbytečná hysterie? pochází z