Browse Category

bitcoin investice

Kurz bitcoinu – silvestrovská analýza na celý rok

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

Silvestrovská analýza se podívá zejména na to, co nás čeká v roce 2019. Nevyhneme se ale i bilancování. A protože jde o výhled na celý rok, použijeme rovnou týdenní graf (jedna svíce je jeden týden), tedy na začátek říkám, nečekejte předpověď přímo na tento týden.
Malé ohlédnutí za rokem 2018

Nejprve k roku 2018: Když se mě v prosinci ptali v Paralelní Polis, jaký bude vývoj v roce 2018, byl jsem snad jediný, který předpovídal propad. Už proto, že jsem odjakživa takový. Když někde vznikne hype, většinou se stavím proti němu. Záměrně vždy jdu proti módním trendům. A závěr roku 2017 byl opravdu velký hype. O bitcoinech se psalo všude, rozebíraly ho i maminky na portále rodina.cz. Konec růstu byl přitom otázkou “kdy” a nikoliv “zda” a čím výš byla cena bitcoinu, tím větší pravděpodobnost, že zlom nastane každým okamžikem. Zlom nastal kolem 18. prosince, ale spousta lidí si toho všimla až po Novém roce.

Ještě před Vánoci 2017 jsem se bavil s člověkem, který investoval do bitcoinu za použití úvěru. A vydělal. Ale místo, aby zisk použil ke splátce úvěru, plánoval navýšit úvěr 5x. Netuším, zda mne poslechl. Na vánočním večírku jisté nejmenované firmy jsme si vyprávěli, jak obyčejní lidé nosí do firmy hotovost, aby za ni nakoupili Ethereum. A když za mnou přišla manželka, že se o kryptoměnách baví i její kolegyně v práci (administrativní pracovnice ČSSZ), bylo mi jasné, že jsme na vrcholu.

A vzpomeňte si na ty nesmyslně vysoké poplatky. Ty tehdy popohnaly vývoj Lightning networku. Ironií ovšem je, že v době, kdy se vývoj LN sítě blíží do finále, poplatky v síti jsou v průměru zanedbatelné.
Jaký může být vývoj ceny bitcoinu v roce 2019
Celý rok 2018 byl ve znamení propadu. Bitcoin oproti ATH odepsal až 84%. Všichni ti, co nakoupili ke konci roku 2017, tak splakali nad výdělkem. Na graf jsem nakreslil pro porovnání i vývoj v roce 2014 a je na tom dobře vidět, že je relativně podobný. Není tam sice letní oblouk, který by vycházel k 13000 USD, ale v zásadě to odpovídá a tak trochu nám to napovídá, co lze očekávat v roce 2019.

Nejprve, během ledna, očekávám další propad. Z minulé analýzy jsem předpovídal růst na 4400 USD, ale ten se zatím nedostavil a ani v něj už moc nevěřím. Trh je slabý k takovému růstu, a proto si myslím, že další propad ještě bude následovat. Tentokrát bychom se mohli podívat až na 2000 USD, ale jen krátce, pak očekávám akumulaci mezi cenami 3000-5000 USD. A v tomto duchu by měl probíhat celý rok 2019.

Konec roku 2019 tipuji na 9000-10000 USD.

Doporučení pro rok 2019: Očekávám akumulační pattern. Při cenách pod 3500 USD bych tedy nakupoval, při cenách nad 4000 bych prodával. K výběru vhodného okamžiku lze použít protnutí dvou klouzavých průměrů v dané oblastí (tedy nad 4000 prodej, pod 3500 nákup).

Disclaimer: Tyto články nelze považovat za investiční poradenství a stále platí rada, abyste se do spekulací na bitcoinových burzách pouštěli jen s prostředky, které můžete postrádat. Vysoký zisk s sebou nese i výrazné riziko ztráty a na trzích s kryptoměnami to platí dvojnásobně.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Kurz bitcoinu – silvestrovská analýza na celý rok pochází z

Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – druhá část

Blockchain pro bitcoin, tokeny pro reálné firmy. 2. část rozhovoru
Pokračování rozhovoru s Karlem Fillnerem – v první části jsme mluvili o Karlově nové práci a motivaci přijmout pozici prezidenta krypto-bankovní asociace BACCA, ale také o stagnaci na trhu kryptoměn a nových investičních příležitostech. A těch se bude týkat i tato druhá, závěrečná část rozhovoru:
Josef: Investice související s kryptoměnami je asi to, co dnes zajímá mnoho lidí, kteří tě sledují. Koneckonců ty jsi tím, kdo se v tomto světě úspěšně orientuje již mnoho let. Co je nyní podle tebe vhodné sledovat? Vnímáš v tom rozdíl z pohledu tvé dosavadní činnosti a současné pozice prezidenta Krypto-bankovní asociace BACCA? Jakou změnu přinášiš nyní lidem, kteří tě sledují?
.
Karel: Změnu v tom vnímám v každém případě. Je dána rozšířením obzorů spojených s mým působením v asociaci a oblastí jejího vlivu. Je to zejména sledováním a pochopením regulací souvisejících s provozováním finančních služeb. Dokud totiž chápeme kryptoměny jako něco alternativního, kdy do nich proudí investice, které vnímáme jako experimentální s rizikem, že o ně můžeme přijít, je vše v pořádku. V momentě, kdy je ale začneme chápat jako skutečného nositele hodnoty, role se mění. Regulace by teoreticky měly být něčím, co nás chrání. To, že v dnešní době, a to zejména v oblasti finanční, narostly regulace do obřích rozměrů, kdy mnohé procesy brzdí a tlumí, je druhá věc.
Proto jsou kryptoaktiva něčím, co musí zajímat v dnešní době každého, kdo to s byznysem myslí zcela vážně. Kryptoměna ze své podstaty může být nositelem faktické hodnoty. Pokud kryptoměna plní skutečné potřeby – jako např. Bitcoin ve smyslu platebního a necenzurovatelného transakčního prostředku – přináší uživatelům vyšší hodnotu. Pokud nikoliv, tak je to podobné, jako když si založíš na úřadě živnostenský list. De facto jsi firma, ovšem bez reálného byznysu máš nulovou hodnotu. Jednoduše řečeno, Bitcoin má smysl a hodnotu, na rozdíl od většiny jiných kryptoměn.
To, co nyní odstartuje růstovou vlnu, je podle mého názoru spojeno s projekty funkčních firem, které na svůj byznys naváží kryptoaktiva v podobě tokenů. Pokud jsou to firmy zavedené, mají zákazníky a ověřený byznys model, je jasné, že jsou nositelem skutečných hodnot. Historie nám již mnohokrát ukázala, že v momentě, kdy technologie dozrály, jejich růst akcelerovaly právě firmy, které je začaly využívat.
Aby tě čtenáři pochopili správně, je to tedy tak, že budoucnost vidíš ve spojení kryptoměn a hodnoty firmy, která ji vydává? Znamená to, že tradiční firmy vydají vlastní token, nebo se spojí již s nějakou stávající kryptoměnou? Napadá mě, může to být podobná synergie, jako když si koupím již založenou firmu, tzv. ready made a na ní navážu svůj konkrétní byznys?  
.
Ano, to je docela trefné přirovnání, opravdu to může fungovat takhle jednoduše. A proto lze nyní vidět, jak se vše opět začíná vracet k normálu, k tomu co známe. Vždyť díky technologiím můžeme mít v kapse milióny různých měn a ani to nepoznáme. Mnoho let existují multiměnové karty a nikdo z okolí nepozná, že je na ně vázáno hned několik účtů s různými měnami. Podobné je to s kyptoměnami či tokeny. Jako důkaz pro toto tvrzení lze vysledovat rostoucí zájem firem o vydání vlastního tokenu krytého reálným assetem. Je jen otázkou času, kdy se firmy a kryptoměny propojí. Vzniká tady úplně nový trh. Je to celosvětový trend a roste enormní rychlostí.
Když tě tak poslouchám, trošku mi to připomíná některé konference, kde politici a bankéři hovoří o blockchainu jako o něčem, co lze využít na cokoliv, co spasí svět. Nerad bych tě k nim přirovnával, ale ty tedy také zastáváš názor, že blockchain a technologie s ním spojené lze využít kdekoliv? Lze to chápat tak, že jsi konvertoval z ryzího anarcho-kapitalisty a nyní zastáváš populistické názory poplatné spíše v méně edukovaných kruzích?
.
Tak to ani náhodou! (smích) Stále zastávám stejné názory a jako kryptoměnový evangelista vlastně ani jiné zastávat nemůžu a nechci. To, co se ale vyvíjí, jsou vztahy uvnitř a vně ekosystému. Právě ten roste a proto to co platilo dříve, dnes už pozbývá smysl. Ještě před rokem nám technologové radikálně vysvětlovali, že využití blockchainu dává smysl jen v případě, že v něm vydávaný token či kryptoměna hraje unikátní a nezastupitelnou roli. To pochopitelně má hlavu a patu. V momentě, kdy ale technologie sama o sobě dozraje, to začne vypadat jinak. Fakt, že se tak stalo, přesně koliduje s tím, jak ceny kryptoměn klesají.
Znovu zmíním jistou podobnost s internetem před dvaceti lety. Když se zjistilo, jak technologie internetu může změnit svět, začaly růst internetové projekty jako houby po dešti (což je dost podobné u dnešních ICO). Jedna geniální věc navazovala na druhou. Nejdřív rizikový kapitál a následně institucionální investoři tuto horečku akcelerovali do šílených výšin – a nakonec prásk, bublina splaskla. V roce 2001 bylo po všem podobně, jako nyní v roce 2018 u kryptoměn. Akcie těchto projektů spadly na zem jako přezrálé švestky na konci sezóny.
A jak jsme na tom dnes? Používáme internet denně nebo ne? Změnilo jeho využívání naše chování, návyky, jednání a pracovní zvyklosti? Kolik firem dnes není na internetu? Existuje dnes, vyjma části opravdu hodně starší generace někdo, kdo nevyužívá sociální sítě, email, komunikační programy, eshopy či mobilní bankovnictví? A hlavně.. jaká je dnes hodnota projektů, které rok 2000 přežily a díky internetu se z nich staly celosvětově známé firmy?
Hodnota firem jako je Amazon, eBay nebo Google je dnes obrovská. Proto právě firmy jsou tím spouštěcím mechanismem, který akceleruje trh kryptoměn. Firmy vstoupí na blockchain proto, že se tam propojí jejich hodnota s kapitálem. Pokud jde o tokenizaci firem, mluvím o blockchainových platformách typu Ethereum, jakkoliv můžu mít ke konkrétním platformám některé výhrady.  Pokud mluvím obecně o blockchainu, myslím tím samozřejmě ten, na kterém běží bitcoin! (smích). Něco jako “privátní blockchain” postrádá smysl.

Hovoříš o propojení firem a kapitálu na blockchainu. Současně však hovoříš o tom, že růst kryptoměn akcelerovaný možnostmi s blockchainem spojenými, skončil jejich pádem podobně, jako když splaskla v roce 2000 internetová bublina. Můžeš být prosím konkrétnější? Lze tuto zřejmou podobnost nějak prakticky uchopit? Existuje nějaké vodítko, které se vyplatí sledovat a které nás přivede k možnosti objevit „Amazon“ budoucích desetiletí?
.
Nejenže existuje, ale máme jej doslova před nosem. Podobně jako přivedlo v roce 1996 IPO první projekty na internet, přivedlo v roce 2013 ICO první projekty na blockchain. Obě tyto technologické inovace tedy odstartovaly podobně. Dokonce i doba 4 roky, po kterou fungovaly je stejná (internet vedl projekty na IPO 1996 – 2000, blockchain vedl projekty na ICO 2013 – 2017). IPO listovalo na burzy akcie internetových projektů a ICO listovalo na krypto-burzy tokeny blockchain projektů. Když se zjistilo, že za mnoha z těchto akcií/tokenů, nejsou reálné byznysy/hodnota, jejich ceny začaly, a to zcela logicky, padat.
A právě v momentě, kdy trh spadl na minimum, se jako Fénix z popela začíná rodit trh úplně nový. Trh, kde hlavní roli hrají zákazníci, možnosti vycházející z inovace a rostoucí na skutečných potřebách. A právě tady je ten klíč. Pokud se propojí na blockchainu s kapitálem fungující firma, která řeší skutečné potřeby, tedy má reálné zákazníky ochotné za poskytované služby či produkty platit, dává velký smysl investovat do jejího tokenu. Teď na úplném začátku to bude určitě nejzajímavější. Díky opatrnosti krypto-investorů, posílené momentální nejistotou pramenící z klesající ceny kryptoměn, si dovolí tokenizovat jen ty firmy, které mají skutečnou hodnotu. Ze začátku jich bude málo, proto bude velmi komfortní si vybrat tu pravou. Odhaduji však, že během dvou let tento trh poroste exponenciální rychlostí a díky tomu přitáhne zájem dalšího kapitálu. S ním vyletí nahoru tokeny právě těchto prvních firem.
Zaujalo mě to, že se propojí na blockchainu fungující firma s kapitálem. IPO je regulovaný proces a je docela jednoduché si představit, že na konci tohoto procesu vydá firma akcie a umístí je na burzu. ICO však regulované není. Co si mají tedy lidé, kteří nyní tento článek čtou, představit pod tím propojením firmy s kapitálem? Jak se firma na blockchain dostane? Co je vhodné sledovat, abychom tuto příležitost nepropásli? Jakou příležitost tam vidíš?
.
ICO regulované není a proto je na něm také tolik podvodů a nesplněných slibů. Na druhou stranu je ICO skutečně velmi rychlé a oslovení kapitálu napřímo je něco, co firmám přináší skutečnou inovaci, je to budoucnost. Proto se vyplatí sledovat řešení, která umožní firmám spojit výhody ICO doplněná o regulatorní proces. Díky takovým řešením získají investoři kontrolu nad investovaným kapitálem. Je to podle mě směr, kterým se bude  krypto celosvětově ubírat. Nejen u nás, ale i v zahraničí proto zdomácní název tokenizace.
Zjednodušeně řečeno se vylepší proces, kdy firma vydá token (tokenizuje), za něj získá kapitál a ten investuje do svého projektu. Investice probíhají transparentně a investoři mají přehled o plnění. Takže žádné výplaty peněz dopředu, nýbrž pěkně po částech tak, jak se sluší a patří. Podle plnění milestonů, roadmapy. Takové projekty jsou dnes tím, co stojí za to sledovat. Takové projekty porostou, protože je potřebují nejen firmy, ale také banky, rizikový kapitál a investoři. Tady vidím obrovskou příležitost pro investice, které znovu akcelerují růst spojený s kryptem. Jak všichni již moc dobře víme, tak akcie firem, které úspěšně prošly internetovou bublinou, jsou dnes nesmírně ziskové. Podobné to bude také s kryptoměnami a tokeny, které nyní akceleruje právě tokenizace.
Takže tokenizace je to, co podle tebe akceleruje trh s kryptoaktivy a znovu odstartuje růst. Napadá mě, že čtenáře jistě zajímá, kde se o takových nástrojích dozví a také jestli je něco takového možné sledovat i u nás. Přeci jen krypto má v České republice velmi silnou základnu. Kde se o takových projektech dozvím? Existuje nějaké širší auditorium, které mi tyto informace zprostředkuje? Kam nás nasměruješ?
.
V Čechách a na Slovensku vznikla v uplynulých letech jedna z nejsilnějších a nejrespektovanějších světových krypto-komunit. Máme nesmírně vzdělanou a respektovanou odbornou základnu a v přepočtu na počet obyvatel se u nás o kryptoměny zajímá extrémní množství lidí.
Pokud jde o tokenizaci, tak ta je úplně na začátku a co vím, tak je na toto téma možné najít jen pár kusých informací. Je to jako v dobách, kdy stál bitcoin dolar! (smích) Ale vážně. Připadá mi to tak vtipné proto, že jsme to opět my Češi, kteří to startují. Teď na konci listopadu se v Praze pořádá “První krypto-bankovní konference na světě”, na kterou dorazí špičky kryptobankingu z celého světa. Na jednom místě se sejdou zástupci firem, bank, krypto světa a regulátorů a už z tohoto pohledu je to přelomová záležitost. Tato konference je přesně to místo, na kterém se lidi dozví vše, co nyní o budoucnosti spojení kryptoměn, “starého” finančního světa a kapitalizace firem potřebují vědět.
Za tu spoustu let, co se pohybuji v bitcoinové komunitě, jsem si získal přízeň opravdu hodně lidí. Jen díky jejich podpoře a zájmu jsem nyní tam, kde jsem. Proto intenzivně vyjednávám s pořadateli konference o exkluzivní slevě na live stream pro všechny lidi, které mám za tu dobu v e-mailové databázi. Již tuto neděli, tj. 18.11.2018 všem lidem, kteří mě sledují, zašlu jako poděkování za dosavadní podporu tuto slevu jako dárek.
Karle, děkuji za rozhovor a přeji ať se ti v nové funkci daří.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – druhá část pochází z

Digitální vzácnost a tokenizace cenných papírů – security tokeny

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Digitální vzácnost
Poslední dobou se roztrhl pytel s blockchainovými řešeními. Na všemožných konferencích a v médiích padají výroky, až by neopatrný posluchač mohl získat názor, že na blockchainu poběží za pár let všechno od praní ponožek po registrace vozidel. Jen málokde však sdílená účetní kniha dává smysl. Kde ji lze kromě peněz samotných smysluplně využít?
Není náhoda, že první reálné nasazení blockchainu přišlo až se vznikem Bitcoinu, ačkoli koncept samotný byl znám minimálně již od roku 1991. Bitcoin vyřešil specifickou potřebu specifickou kombinací technologií. Potřebou byla existence nestátních digitálních peněz bez centrálního bodu selhání. Řešením pak kombinace asymetrické kryptografie, hashování, proof-of-work, a blockchainu. Tato kombinace technologií zajistila, že v prostředí veřejného internetu může dlouhodobě existovat statek, který je vzácný, a přitom není spravován žádným konkrétním správcem.
Před vznikem Bitcoinu nebyla digitální vzácnost možná. V digitálním prostředí se totiž věci nepřesunují, nýbrž kopírují – ať se jedná o e-maily, články, či pirátské kopie audiovizuálních děl. Jediným způsobem, jak omezit kopírování, byla striktní kontrola přístupů správcem. Ať už odříznutím od internetu, skrytím díla pod platební bránu či přihlašovací údaje, či drastickými opatřeními jako jsou DRM.
Po vzniku Bitcoinu je konečně možné, aby i ve zcela otevřeném digitálním prostředí internetu bylo možné pracovat se vzácnými statky. Aplikace v prostředí peněz je zjevná – Bitcoin je zde s námi již téměř deset let a během minulého roku dosáhl tržní kapitalizace přes sto miliard dolarů, kterou si i nadále úspěšně drží.
Je však možná aplikace technologií použitých v Bitcoinu i v jiných oblastech?
Nesnesitelná lehkost blockchainu
Blockchain sám o sobě je k ničemu. Bez nákladů na jeho zabezpečení (decentralizovaný proof-of-work) a bez obchodovatelného tokenu zkrátka není zapotřebí a přidělává více starostí a nákladů organizaci, která jej chce implementovat či používat. Blockchain je proto nutné používat v kombinaci s dalšími výše zmíněnými technologiemi, s pomocí kterých dochází k vytváření digitální vzácnosti.
Proto „nasazení blockchainu“ v podobě privátního blockchainu v rámci konsorcia firem, které sledují životní cyklus zboží, nedává příliš smysl. Takový pseudoblockchain neřeší problém digitální vzácnosti, nýbrž vzájemného sdílení dat (k čemuž slouží profesionální databázová řešení, nikoli blockchain).

Tokenizace cenných papírů (security tokeny)
Koncept digitální vzácnosti má vysoký potenciál využití v tokenizaci cenných papírů – tvorbě tzv. security tokenů. Cenné papíry jsou v současnosti spravovány národními regulátory, ukládány v depozitářích cenných papírů a obchodovány na burzách, které jsou často založeny na zastaralém back-endu. Ten je navíc proprietární a globálně nekompatibilní. Proto jsou instrumenty jako dluhopisy a akcie dostupné spíše společnostem většího rozsahu, jelikož tyto si mohou dovolit vysoké finanční a časové náklady spojené s jejich vydáním a listováním na burzu.
Tokenizace cenných papírů spočívá v tom, že emitující firma definuje závazky (či smluvní vztahy), které z nákupu a držby jejích tokenů vyplývají. Token následně představuje nárok na plnění. Tokenizovaný cenný papír kombinuje charakteristiky cenných papírů (jasná podkladová hodnota, právní vymahatelnost závazků) s charakteristikami tokenů (odstranění prostředníků jako jsou depozitáře, 24/7 obchodování, P2P převoditelnost, frakční nákupy, okamžitý settlement obchodů apod.).
Tokenizované cenné papíry samozřejmě nejsou ničím decentralizovaným – stejně jako samotné firmy. Firmy a jejich kapitalizace tu nicméně s námi budou ještě dlouhou dobu, a je proto na místě zkoumat, zda se dají nové technologické koncepty jako je digitální vzácnost využít i v této oblasti.
Centralizované security tokeny dávají z investičního hlediska mnohem větší smysl, než decentralizované utility tokeny. Utility tokeny totiž často odporují základním ekonomickým zákonům ohledně povahy peněz – ty mají být co nejuniverzálnější, nikoli sloužící k nákupu jedné konkrétní služby (např. přístupu do aplikace). Velké množství ICOs tudíž postupně selže, jelikož jejich tokeny jsou k ničemu a mnohem lépe by jim posloužil Bitcoin – mnohem lépe, odmyslíme-li si roli tokenu ve fundraisingu. Daleko férovější a morálnější je namísto utility tokenů emitovat security tokeny. Ty představují skutečné závazky firmy a staví na vyzkoušených postupech z kapitálových trhů.
Role prostředníků
Samozřejmě existují i překážky v rychlé adopci security tokenů. Zatímco technicky a smluvně je možné takové tokeny emitovat již dnes, největší problém bude emise tokenů v souladu s rozličnými regulacemi a následně i vytvoření burz, které budou mít náležité licence k jejich obchodování.
Kritickým aspektem je samozřejmě také právní vymahatelnost tokenů coby skutečných závazků emitující firmy – emituje-li firma například dluhopisový token, musí mít právně vymahatelnou povinnost pravidelně zasílat (identifikovaným) držitelům splátky úroků. Za tímto účelem budou muset vzniknout prostředníci, kteří firmu procesem emise security tokenů provedou a zajistí, že zájmy společností a držitelů tokenů jsou v souladu a odpovídají platným regulacím. A kdo ví, tito prostředníci časem mohou dorůst rozměrů, kdy budou moci lobbovat v zájmu zrušení regulací, které ve 21.století již neplní svou úlohu.
Během uplynulého roku vzniklo ve světě množství projektů, které usilují o získání výsadního postavení na poli emise security tokenů. Jedná se například o Polymath, Neufund, tZero, Smart Valor, které se ale zaměřují především na kryptoměnové projekty. Nejblíže českým investorům a firmám je však česká XIXOIO, která v současné době buduje krypto-bankovního ekosystém s řešením firemní tokenizace, tedy získání investičního kapitálu formou tokenizace pro standardní firmy. Na dané téma společnost XIXOIO rovněž chystá mezinárodní konferenci, která se koná v termínu 29.-30.11.2018 v Praze.
Disclaimer: autor spolupracuje se společností XIXOIO v roli konzultanta v oblasti kryptoekonomie.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Digitální vzácnost a tokenizace cenných papírů – security tokeny pochází z

Smart money – velké peníze přicházejí, část 3

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
V prvých dvoch dieloch našej série sme sa venovali inštitúciám, fondom, market makerom a iným veľkým hráčom pôsobiacim na krypto trhu. V tejto poslednej časti sa pozrieme do ich každodennej praxe a ukážeme si, aké majú veľkí hráči na trhu oproti ostatným výhody a s čím majú naopak problémy.
Veľkí hráči hrajú veľké hry
Čo robia veľkí hráči lepšie než ostatní účastníci trhu?
Aktívne obchodovanie s veľkým kapitálom, manipulácia trhu
Medzi drobnými špekulantmi je rozšírený názor, že pomocou sledovania grafov sú schopní robiť ziskové obchodné rozhodnutia. Rôzni “analytici – žurnalisti” a predajcovia trading kurzov tento názor podporujú. Ziskovo sa ale týmto typom špekulácií dokáže uživiť iba minimum traderov. Zbytok sa o to celý život neúspešne pokúša alebo sa zmieri s tým že takýto trading je iba (snáď nie príliš nákladný) koníček.
Oproti bežným traderom inštitúcie príliš nevyužívajú technickú analýzu – tj. obchodovanie pomocou historického grafu ceny. Oveľa viac sa zameriavajú na order flow (= sledovanie súčasných nákupných a predajných príkazov na trhu, a ich dynamiku v reálnom čase), arbitráže či (vďaka veľkému kapitálu) manipulácie trhu.
Obchodujú tak priamo proti retailovým obchodníkom, a vo veľkej väčšine prípadov majú nesporne navrch. Veľkí obchodníci majú u búrz často vyjednané nízke poplatky a rýchlejší prístup k dátam. Retailový trader tak často hrá poker a ani nevie, že mu veľkí hráči pozerajú do kariet.
Vysokofrekvenčné obchody, market making
Mnohé inštitúcie sa snažia na trhoch robiť takzvaného market makera. To znamená obchodovať pasívne na nákupnej i predajnej strane trhu a inkasovať spread.
Na väčšine trhov a búrz sú pre drobného tradera vysokofrekvenčné obchody či market making stratové. Môžete si to ale vyskúšať na nejakom nelikvidnom altcoine alebo na malej burze, kt. má medzi Bid a Ask vysoký spread (vyšší než poplatok za obchod).

Príklad: pár BTC/ETH na burze TradeOgre

Nákup: 0.05500 BTC, Predaj: BTC 0.05659, Spread: 0.00159 BTC (cca 10 USD).
Ak postavíme naše príkazy na Best Bid a Best Ask, aktívne obchody budú realizované cez nás a budeme inkasovať spread, mínus poplatky za trade. Samozrejme problém s burzou TradeOgre v príklade je, že týchto obchodov za deň veľa nebude. Zdroj: TradeOgre
Veľkí traderi ale vďaka vlastným algoritmom, rýchlejšiemu prístupu k dátam a nízkym až nulovým poplatkom túto aktivitu vykonávajú bežne na veľkých burzách, ako je Binance, Bitfinex, Bitmex. Väčšina aktívnych obchodov na trhu tak pretečie práve cez niektorého market makera. Niekedy dokonca burzy platia za to, aby na nich market maker obchodoval a tvoril likviditu. Takže taký market maker má záporné poplatky.
Prístup k informáciám
Veľkí hráči majú vďaka kapitálu prístup k vývojárom a iným členom týmu v mnohých krypto-projektoch (hlavne ICO, v ktorých vďaka kapitálu navyše sú schopné získať vyššie pre-sale bonusy).
Veľké peniaze taktiež často jednajú s regulátormi a sú v kontakte s OTC obchodníkmi, burzami a ďalšími inštitúciami. Vďaka tomu sa ku kľúčovým informáciám často dostanú skôr, než média a retail. Dokážu preto rýchlejšie reagovať a využiť informačné asymetrie vo svoj prospech. Niektoré z týchto praktík sú pritom na regulovaných trhoch trestné (insider trading).
Sieť kontaktov a kapitál taktiež umožňuje veľkým investorom aktívne sa zapájať do rozvoja zainvestovaných projektov a ovplyvňovať ich smer. Mnohé fondy (ako napr. Binance Labs) zakladajú celé inkubátory pre ICOs a iné krypto-projekty.
Samozrejme i retailový investor môže svojou troškou prispieť do mlyna, zoznámiť sa s core teamom a projektu pomôcť, napríklad organizáciou lokálneho meetupu. To všetkým odporúčam, ale vždy to bude na menšej škále než sa dokáže zapojiť veľký hráč.
Psychológia a benchmarking
Retailoví investori veľmi ľahko podliehajú emóciám, nechávajú sa strhnúť s davom, robia unáhlené rozhodnutia a majú príliš krátkodobý výhľad. Často nevedia odlíšiť situácie, v ktorých iba mali šťastie od tých, v ktorých naozaj robia dlhodobo ziskové rozhodnutia.
Ani profesionáli síce voči emóciám úplne odolní nie sú, ale majú aspoň jasne stanovené interné postupy, mantinely a stratégie, ktorých sa držia. Svoje zisky tiež porovnávajú s benchmarkom, Na krypto trhu je to buď BTC, alebo nejaký index vybraných TOP kryptomien (napríklad BTC 80%, ETH 20%).

Príklad: benchmarking portfolia

Vývoj hodnoty modelového portfolia LTC, XMR, ETH, ADA, XLM, BNB a DCR (červená) oproti benchmarku BTC (modrá) – od začiatku roku 2018. Výkon portfolia i benchmarku je podobný, do júla mierne vyhrávalo portfolio. Benchmark i portfolio sú od r. 2018 v mínuse oproti USD, ale portfolio manažér vďaka benchmarku vie, že jeho portfolio si nevedie horšie než benchmark (Bitcoin) a v prípade zvratu trendu môže očakávať, že benchmark porazí. Zrdoj: Obrázok je z aplikácie, ktorú vyvíja autor článku.
Pri aktívnych obchodoch (kedy sa snažíme časovať vstupy a výstupy) je tiež dôležitou metrikou “Time in the market” – ak svoj aktívny trading porovnávam s výkonom Bitcoinu, za posledných pár rokov len máloktorý trader bol schopný poraziť HODL stratégiu. Ak ale tento trader mal otvorené pozície iba napr. 15% času a dosiahol podobný výsledok ako HODL, je to veľmi dobrý ukazateľ. HODL má totiž z definície 100% time in the market, je teda dobré ak dokážeme dosiahnuť rovnaký výnos s nižším % expozície kapitálu.
Pokročilé nástroje a týmy
Retailový hráč sa musí pri obchodovaní uspokojiť s interfaceom burzy. Tí šikovnejší si možno naprogramujú pomocou API vlastnú obchodnú nadstavbu.
Naproti tomu inštitúcie si môžu dovoliť týmy analytikov a vývojárov, ktoré im vytvárajú analytické a obchodné nástroje na mieru. S pomocou týchto nástrojov je možné obchodovať rýchlejšie, mať viac informácií o štruktúre trhu, či optimalizované poplatky.
Tieto nástroje im okrem optimalizácie krátkodobých obchodov umožňujú taktiež zbierať a analyzovať  veľké data (tržné i netržné) pre sofistikovanú fundamentálnu analýzu.

Špecializovaný obchodný software na vizualizáciu order flow pre manuálny trading. Cenové rozpätie je na ose X, veľkosť čakajúcich príkazov v trhu je na ose Y, farebné stĺpce sú predajné a nákupné príkazy. Väčšina obchodovania tohoto typu ale priebeha automaticky. Zdroj: Obrázok je z aplikácie, ktorú vyvíja autor článku.
Oproti retailu majú profesionálni traderi a investiční manažéri, ktorí pracujú pre inštitúcie, niekoľko obrovských výhod. Majú prístup ku kapitálu, sofistikované know how z finančného sveta, výrazne lepšie podmienky na burzách, insider informácie, jasne dané mantinely a procesy. Používajú benchmarking, customizovaný software analýzy dát, týmy analytikov.
Ťahá teda malý individuálny investor či trader oproti týmto molochom vždy za kratší koniec?
Nemusí to tak nutne byť.
S čím veľkí hráči zápasia
Regulácie
V prvom diely trilógie sme si spomínali, že mnohé inštitúcie sú doslova závislé na reguláciach. Ak chcú získať možnosť ponoriť sa do krypto-trhov, potrebujú si vybehať nekonečné byrokratické kolečká s regulátormi, vyriešiť v ktorej krajine svoje štruktúry založia, prípadne čakať na regulované finančné inštrumenty ako futures a ETF.
Samotný Bitcoin už je síce veľkým hráčom relatívne dostupný, ale mnohé altcoiny sú stále mimo dosah.
Pre súčasné finančné inštitúcie je tak často ľahšie zakladať si nové spoločnosti, špecializované na kryptomeny, prípadne svoje krypto-aktivity outsourcovať. To ale trvá nejaký čas a sú s tým spojené veľké náklady. Regulácia sa taktiež môže rýchlo meniť a pre inštitúcie to predstavuje ďalšie riziko, ktoré ich núti správať sa konzervatívnejšie než retailový hráč.
Tomu stačí založiť si účty na niekoľkých burzách, prejsť jednoduchým AML/KYC (niekedy dokonca ani to nie) a môže investovať.
Flexibilita a rýchlosť rozhodovania
Veľkí hráči si z dôvodu regulácií i zefektívnenia a zabezpečenia vytvárajú interné procesy, postupy a mantinely. Tie im umožňujú v mnohých prípadoch robiť lepšie rozhodnutia, vyhnúť sa chybám a rizikám.
Často sú ale tieto mantinely príliš limitujúce a na krypto-trhu, ktorý sa mení doslova z mesiaca na mesiac, je to občas výrazná nevýhoda.
Príkladom môže byť interná smernica, ktorá hovorí, že spoločnosť môže investovať iba do BTC a ETH. Ak na trh príde nová kryptomena, ktorá začne rýchlo naberať momentum, môže trvať i niekoľko mesiacov, kým Board of Directors schváli úpravu tohoto pravidla.
Likvidita
Keďže inštitúcie operujú s veľkým kapitálom, je pre nich obrovský problém budovať a držať pozície kryptomien  (s výnimkou tých najväčších). Veľkí hráči často využívajú služieb OTC brokerov a OTC deskov (tzv. Over The Counter – predaj mimo verejný trh).
OTC obchodovanie však nepatrí medzi najrýchlejšie ani najlacnejšie, preto nie je vhodné na krátkodobé obchody či pravidelné rebalancovanie portfolia.
Ak chcú veľkí hráči fungovať na burzách, musia sa držať aktív, ktoré sú dostatočne likvidné na to, aby oni sami pri ich obchodovaní príliš nehýbali cenou vo svoj neprospech. Niekedy sa môže stať, že fondy ktoré držia veľké množstvo tokenov nakúpených v pre-sale ICO sa ich nedokážu zbaviť bez toho, aby výrazne pohli cenou. Tento problém môže mať napríklad fond Pantera Capital so svojou gigantickou pozíciou v ICON.
Veľkí hráči jednak musia svoje nákupy/predaje rozložiť na dlhšie časové obdobie, jednak musia svoje objednávky skrývať aby neboli na trhu viditeľné (tzv. iceberg) a jednak vždy riskujú že pri príliš veľkej pozícii im nebude stačiť likvidita ak by potrebovali okamžite predávať.

Pekným príkladom kedy likvidita môže byť pre veľkého hráča osudná je situácia, do ktorej sa dostal Bitmain. Tento čínsky minerský moloch vyhlásil verejný úpis svojich akcií (IPO). To znamená, že spoločnosť musí zverejniť svoj finančný stav. Ukázalo sa, že Bitmain drží veľkú časť kapitálu v Bitcoin Cash (nielen tým že ho ťaží, ale taktiež sa snaží manipulovať cenou na trhu). Toto množstvo je ale tak enormné, že ak by Bitmain chcel tieto zásoby znížiť, nenašiel by dostatočnú protistranu a cena BCH by sa zosypala. To by pre Bitmain znamenalo veľké straty.
Je možné, že keď sa Bitmain stane verejne obchodovanou spoločnosť, Board of Directors v mene záujmu akcionárov nariadi managementu znižovanie týchto zásob. Zdroj: Medium
Rýchle a intenzívne tržné cykly
Tržné cykly sa u kryptomien striedajú extrémne rýchlo. Jednoročný bull market z roku 2017 bol v 2018 vystriedaný bear marketom. Inštitúcie, hlavne investičné fondy, ktoré do trhu vstupujú tak majú ťažkú situáciu.
Na konci roku 2017 bol dopyt zo strany investorov smerom ku krypto fondom enormný. Kým ale väčšina fondov stihla vyriešiť všetky administratívne náležitosti, bol Január 2018 a nadšenie opadlo.

Každá nová technológia prejde cyklom iracionálneho očakávania a zvýšenej pozornosti zo strany médií a investorov pár rokov predtým než začne napĺňať svoj potenciál. Podľa Gartnera bol Blockchain v roku 2017 na vrchole tohoto cyklu, Mnohí investori, vrátane inštitúcií sa oň začali zaujímať práve v tomto období a bude nejaký čas trvať kým sa ich očakávania naplnia a investície stanú ziskovými. Zdroj: Gartner.com
Mnohé fondy zažívajú ťažkú situáciu. Ešte pred rokom všetko vyzeralo skvelo, tak do svojej štruktúry investovali nemalé prostriedky, najali ľudí a odrazu sa potýkajú s nedostatkom záujmu investorov. Oproti tomu ekonomický cyklus na bežných trhoch trvá cca 6-12 rokov.
Toto samozrejme neplatí pre všetky fondy, mnohé stihli vyzbierať dostatok kapitálu už v roku 2017. Tie ale zase majú problém s tým, že svojim investorom peniaze skôr prehrali. To nás vedie k ďalšiemu bodu.
PR a vzťahy s investormi
Kryptomeny sú stále v tradičnom finančnom svete mimoriadne kontroverznou témou. Veľké inštitúcie, ktoré sa do nich pustia, sú tak pod drobnohľadom médií a musia si chrániť reputáciu. Obzvlášť v období, keď ceny padajú a začínajú sa ozývať skeptické hlasy o budúcnosti tejto technológie.
Mnohé fondy sú na svojej reputácii závislé a sú nútené vynakladať nemalé úsilie v komunikácií s médiami, verejnosťou a predovšetkým so svojimi investormi. Tí totiž nie sú vždy trpezliví a často sa pri poklese rozhodnú svoj kapitál vybrať a umiestniť do iných aktív.

Tradiční a konzervatívni investori neznášajú rýchle cykly Bitcoinu práve najlepšie. Zdroj: Sigil LTD
Náklady
Nezávisle na tom, či sa trhom darí alebo nie, inštitúcie majú na svoj chod – kancelárie, zamestnancov, administratívu… –  vysoké fixné náklady. Dlhodobejšie straty a nepriazeň investorov ich tak môže ohroziť z hľadiska cashflow.
Kultúrny šok
Bitcoin i celá prvá vlna kryptomien vznikli ako Open-Source projekty z temného a tajomného cypherpunk pozadia, ako úplne nové, čisto digitálne aktívum.

Tradiční investori, analytici a ekonómovia tento fenomén majú dodnes problém uchopiť.
Nevedia sa dohodnúť ani len na základných definíciách:

Sú to peniaze alebo digitálne komodity?
Je to scam alebo podiel na novej peer-to-peer ekonomike?
Vznikne z blockchainu nový internet?
Čo vlastne dáva kryptomenám hodnotu? Nie je to čistá špekulácia?
Aké valuačné metodiky môžeme na kryptomeny uplatniť?
A prečo má kryptomena ktorá vznikla ako vtip so psom kapitalizáciu 600 miliónov dolárov?

Kryptomeny sú skrátka pre finančníkov nový svet – svet hackerov, programátorov, internetových memov a komunít. Napriek tomu že sa regulátori, korporácie a finančníci snažia ho obsiahnuť, faktom ostáva že nie sú tými hlavnými aktérmi, ktorí tento fenomén poháňajú vpred.
Bude ešte nejakú dobu trvať kým veľkí hráči naozaj pochopia, ako tento svet funguje, ako dôležitou súčasťou je komunita, vývojári a memes šírené na reddite a twitteri a prečo má práve token s logom psa hodnotu.
Hodnotu týchto “jedničiek a núl” pritom intuitívne chápe každý dnešný teenager, ktorý hrá počítačové hry, obchoduje v nich s digitálnymi predmetmi a trávi čas na diskusných fórach a chatoch. Bude to pravdepodobne práve táto nová generácia, ktorá sa do kryptomien pustí naplno a bez mentálnych bariér zo “starého sveta”.

Takže – veľkým hráčom sa len ťažko konkuruje v rýchlosti, aktívnom obchodovaní, manipuláciam trhu, market makingu, kupovaní ICOs či získavaní insider informácií.
Naopak dlhodobé investovanie a analýza nových technológií vám nevýhody nedáva. Pri aktívnom obchodovaní, arbitrážach atď je lepšie sústredenie sa na menšie trhy a burzy kde ešte veľkí hráči nie sú.
Taktiež zrejme budete rýchlejší v zmenách vašej stratégie a flexibilnejší v tom, čo a ako môžete obchodovať. Najlepšie je byť priamo v epicentre online komunít a poraziť finančníkov v rýchlosti adopcie nových myšlienok a praktickom porozumení toho, čo dáva kryptomenám dlhodobú hodnotu.
Záver trilógie Smart Money
V tejto trilógii som sa pokúsil popísať krypto-trhy z pohľadu veľkých hráčov, fondov a inštitúcií. Dúfam že sa mi podarilo uchopiť tému z čo najširšieho uhla pohľadu.
Informácie som podával zo svojej perspektívy a skúseností manažéra investičného krypto-fondu a taktiež spoluzakladateľa software startupu, ktorý pre krypto-trh vyvíja nástroje.
Veškeré informácie v týchto článkoch boli iba osobný pohľad autora a nie sú oficiálnym stanoviskom žiadnej spoločnosti ani fondu. Tieto informácie nie sú finančnou ani inou radou a majú čisto zábavný charakter. Krypto-trh je ešte stále nový a jeho štruktúra sa rýchlo mení.
Na základe pozitívneho feedbacku od niektorých čitateľov som sa rozhodol že napíšem ďalšie, viac praktické články. Predstavím v nich môj osobný prístup k investovaniu a proces, akým analyzujem situáciu na trhoch a investičné príležitosti.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Smart money – velké peníze přicházejí, část 3 pochází z

Uspěje portfolio z TOP 100 kryptoměn? Vyhodnocení pokusu

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Nula od nuly, Bitcoin vyhrává
15. srpna mi v kalendáři vyskočila upomínka na závěrečné vyhodnocení pokusu s coiny z TOP100 podle coinmarketcap.com. Začal jsem s tímto pokusem před rokem a nechtělo se mi věřit, že to tak rychle uteklo. K 1. září 2018 bylo portfolio plus mínus na nule, pokud jde o změnu jeho hodnoty. Vložil jsem 12.000 dolarů a mám 12.000 dolarů.

Pravdou ale je, že jsem vložil 3 BTC, které byly za 4000 dolarů. Dnes je BTC za 7000 dolarů. Kdybych celou investici nechal v bitcoinech, byl bych na tom mnohem lépe.
Celkový vývoj během roku
Hned ze startu celého projektu jsem přesunul většinu coinů do Trezoru a Ledgeru, abych je nenechával na burze a zbytečně neriskoval. Nakonec jsem si koupil nový notebook, kam jsem nainstaloval peněženky většiny zbylých coinů. První měsíc mělo několik měn zhodnocení více jak 100%, mezi nimi Monero, Verge nebo PivX.

Největší boom zažilo portfolio na přelomu roku, kdy dosáhlo největší hodnoty 76.000 dolarů. Čili zhodnocení 600%. Jenže od té doby pokračovalo směrem dolů až na dnešních 12.000 dolarů, na jeho počáteční hodnotu.
V průběhu roku několik burz přestalo existovat, také mnoho coinů je v podstatě mrtvých. Níže se můžete podívat, že např. Bitconnect, MCAP nebo Stox jsou brutálně v mínusu a takřka úplně ztratily svou hodnotu.

Současně z druhé strany portfolio obsahuje coiny, kterým se výrazně dařilo. Je to Stellar, Binance nebo např. Verge, kde zhodnocení dosáhlo stovek procent.

Poučení
Jak jsem psal v prvním článku, tak jsem do nákupu coinů investoval 10 hodin čistého času a pak také nějaký čas do instalací peněženek a psaní článků.
Začal jsem víc studovat. Přečetl jsem si zajímavou knížku Cryptoassets a díky ní jsem si uvědomil, že i když to pro mě byl zajímavý pokus, tak do budoucna budu investovat jen do pár pečlivě vybraných coinů. Mojí klasikou zůstávají bitcoin, litecoin a monero. Nově jsem investoval i do měny Horizen (bývalý ZenCash), ze které mi plyne “pasivní” příjem.
Co budu s portfoliem dělat dál?
Mám několik možností, co s portfoliem dál dělat. Můžu si jej nechat a dál čekat na větší zhodnocení. Může se ale stát, že za půl roku z něj budu mít méně než jsem do něj vložil. Nebo můžu část odprodat. Otázka je ale co odprodat? Taky můžu celou investici převést do bitcoinu. Nebo můžu portfolio komplet prodat a zainvestovat peníze např. do masternodů, kterým se nyní naplno věnuji. Sám jsem se pořád ještě nerozhodnul. Co byste udělali vy?
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Uspěje portfolio z TOP 100 kryptoměn? Vyhodnocení pokusu pochází z

Smart Money – velké peníze přicházejí, 2. část

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
V prvej časti našej trilógie sme sa pozreli na tému Smart money, technológií a kryptomien z nadhľadu. V tejto druhej časti sa pozrieme detailnejšie na to, akými filozofiami (tézami) sa inštitúcie a iní veľkí hráči riadia a aké stratégie používajú.
Investičné tézy
Každý profesionálny investor, ktorý investuje do určitej triedy aktív by mal mať nejakú investičnú tézu. Investičná téza je racionálny dôvod prečo investujeme práve do daného aktíva. Zahŕňa predstavu nejakej budúcnosti spojenú s odhadom pravdepodobnosti, že daná budúcnosť nastane a pretavená do konkrétneho investičného plánu.
Investičná téza by sa mala opierať o čo najviac faktov a čo najmenej predpokladov, mala by byť logicky konzistentná a obstáť voči kritike. To, že do aktíva investuje môj sused, obľúbený krypto guru či niekto iný NIE JE INVESTIČNÁ TÉZA. Rovnako nie je tézou ani konkrétny obchodný signál na základe technickej analýzy.
Skvelým príkladom makro investičnej tézy pre Bitcoin a kryptomeny je tento talk od analytika Toma Lee. V skratke hovorí že: kryptomeny sa formujú ako nová trieda aktív, ktorá priláka hlavne generáciu millennials. Tí budú za niekoľko rokov v druhej fázi produktívneho veku a budú si sporiť a investovať prevažne do kryptomien, keďže podľa prieskumov neveria štátom ani bankám.
Zaujímavú makro-tézu má i investičný fond Placeholder VC Chrisa Burniskeho, autora knihy Cryptoassets (ktorú týmto odporúčam hlavne menej skúseným krypto investorom).
Vedeli ste že: Veľmi rozšírenou tézou je, že Bitcoin sa vďaka svojim vlastnostiam stane dominantným, decentralizovaným a likvidným úložiskom hodnoty a dosiahne vďaka tomu minimálne tržnú kapitalizáciu zlata (7 biliónov dolárov)?
Investičná téza pre Bitcoin ako dokonalé “hard money”
Investičná téza sa dá zobecniť ešte viac. Napríklad: “Akcie a nehnuteľnosti sú jediné aktíva, ktoré tvoria skutočnú hodnotu, pretože generujú cashflow, treba preto investovať iba do nich.” 
Vo svete veľkého investovania však platí, že čím je naša téza konkrétnejšia, tým lepšie. Odlíšime sa tak od iných hráčov a ak je naša téza správna a originálna, máme nad nimi šancu získať výhodu. Investičná téza je pre fond v podstate niečo ako firemná vízia pre podnik.
Dva a pol tézy
Poďme ale nazad ku krypto trhom. Veľkých hráčov v kryptomenách som rozdelil podľa ich prístupu (či tézy) na 3 skupiny. Budeme teraz brať do úvahy len tých hráčov, ktorí obchodujú priamo kryptomeny, tokeny a iné digitálne aktíva (teda nie iba napríklad podiely spoločností).
1. Probabilistický prístup
“Veríme že kryptomeny sú revolučná technológia, a chceme byť long, ale nevieme ktorá zo širokého spektra kryptomien uspeje, preto diverzifikujeme.”
Táto téza v podstate hovorí, že krypto technológie sú dobrá investícia, ale sme ešte v príliš ranej fázi než aby sa dalo určiť, ktorá kryptomena bude naozaj úspešná. Probabilistickí investori priznávajú, že nevedia presne odhadnúť budúcnosť a snažia sa uvažovať v pravdepodobnostiach. Preto tvoria balancované a diverzifikované portfolio, v ktorom sú zastúpené všetky hlavné technologické (i ideologické) prúdy tak, aby ich portfolio bolo profitovalo z čo najviac verzií možnej budúcnosti kryptomien a krypto-trhov.
Typickým príkladom z tejto skupiny sú diverzifikované venture capital fondy, indexové fondy a long hedge fondy (podobne ako u akcií).
Hlavné stratégie: dlhodobé a pasívne investovanie, diverzifikácia, fundamentálna analýza kombinovaná s makro analýzou trhu.
Niektorí predstavitelia: Multicoin Capital, Grayscale Investments, Bitwise investments, Sigil (privátny investičný fond autora článku)
Barry Sillbert, Digital Currency Group & Grayscale Investments – vytvára indexový krypto fond pre retailových investorov
2. Deterministický prístup
“Veríme, že kryptomeny sú revolučná technológia a máme jasnú predstavu o tom, ktorá technológia bude úspešná, preto sme zameraní úzko a do rozvoja vybranej kryptomeny sa aktívne zapájame.”
Títo investori nielenže veria v krypto technológie a ich budúcnosť ale narozdiel od prvej skupiny majú silný názor na to, ktorá konkrétna technológia uspeje. Okrem obľúbených Bitcoinových maximalistov (nájdu sa aj medzi inštitucionálnymi investormi) sú to napríklad i proponenti ekosystému Etherea a jeho ICOs či investori zastávajúci tézu “blockchain, not Bitcoin”.
Jedná sa o viac špecializovaných investorov s užšie zameraným, menej diverzifikovaným portfoliom. Často sa do projektov i aktívne zapájajú, ovplyvňujú ich a pomáhajú im presadiť sa. Táto snaha však môže viesť k centralizácii projektu či mocenským bojom.
Typickým príkladom z tejto skupiny sú nepríliš diverzifikované, aktívne Venture Capital fondy, niektorí veľkí ťažiari (ktorí investujú do miningu konkrétnej kryptomeny), ICO fondy a inkubátory (veľké ICOs ktoré svoj kapitál využívajú na podporu projektov na vlastnej platforme).
Deterministickí investori často nekupujú len tokeny projektov ale i podiely na spoločnostiach, ktoré sa zasadzujú o ich vývoj v early fázi (akými sú napr. Ethereum Foundation či Block.One).
Hlavné stratégie: užšia investičná téza, sústredenie kapitálu do malej skupiny projektov, nákup tokenov i firemných podielov, aktívne zásahy do chodu projektov, veľký dôraz na mikro analýzu a osobné kontakty s projektovými teamami.
Niektorí predstavitelia: Placeholder VC, Consensys, Binance Ecosystem Fund, Fenbushi Capital, FBG Capital, výrobca ASIC minerov Bitmain (ktorý ovplyvňuje nielen vývoj Bitcoin Cash ale začína sa sústrediť na investície do AI projektov ako napr. Cortex Labs).
Bitmain sa nevenuje iba výrobe ASIC minerov a ťažbe, sú aktívnym investorom vybraných krypto projektov
Vedeli ste že: Dnešné likvidné krypto-trhy (verejné order matching burzy) sú extrémne plytké a nelikvidné? Každý veľký hráč, ktorý chce nakúpiť/predať väčšie množstvo BTC alebo inej kryptomeny by na verejnom trhu neuspel alebo by výrazne pohol cenou. Preto sa inštitúcie do veľkej miery spoliehajú na privátny OTC (Over The Counter) trading – obchodovanie mimo burzu, kde sa protistrany dohodnú na vysporiadaní veľkého objemu prostredníctvom OTC desku alebo OTC brokera. Tieto obchody sú často neverejné a nemáme o ich objeme úplné dáta. Veľmi hrubý odhad autora je, že minimálne 50% celkového objemu reálne zobchodovaných bitcoinov (tj. ak vylúčime margin trading) prebieha OTC.
3. Oportunistický prístup
“Je nám jedno čo sú kryptomeny a aká je ich budúcnosť, trh s nimi je v súčasnosti neefektívny a my chceme využívať tieto neefektivity vo svoj prospech.”
Tento prístup sa nedá nazvať investičnou tézou v pravom slova zmysle. Jedná sa o hráčov, ktorí chcú kryptomenové trhy využiť pre okamžitý zisk, pretože sú neefektívne, neregulované a tým pádom na nich existuje veľa krátkodobých ziskových príležitostí.
Nájdeme tu hlavne proprietary trading houses (súkromné spoločnosti špecializujúce sa na krátkodobé obchody), market makerov a poskytovateľ likvidity. Napriek zdaniu sa nejedná (väčšinou) o žiadne “Evil Money”, ktoré trhu škodia. Naopak, trh sa vďaka nim stáva likvidnejší a efektívnejší, čím lepšie plní svoju funkciu smeny a cenotvorby.
Burzy týchto vysoko objemových obchodníkov vítajú a sú ochotné poskytnúť im výhodné podmienky. Napríklad nulové či dokonca záporné poplatky, kredit (tzn. že obchodníci nemajú kapitál priamo na burze, ale na zaistenom bankovom účte, nehrozí im teda riziko z pádu burzy).
Hlavné stratégie: krátkodobé obchody, market making (umiestnenie príkazov na best bid a best ask s cieľom profitovať na spreade), arbitráže (využívanie cenových rozdielov napr. medzi burzami), ICO flipping: Táto taktika je pre ekosystém negatívna – veľký kapitál si u ICO vyjedná lepší pre-sale bonus s cieľom čo najskôr tokeny predať za štandardnú cenu s pre-sale bonusom ako maržou. ICO flipping má jednoduchú tézu “Bigger Fool” = nájde sa ešte väčší hlupák ktorý odomňa relatívne predražené aktívum kúpi za viac než za koľko som ho kúpil ja.
Niektorí predstavitelia: Goldman Sachs, JP Morgan (trading desks), Bitcoinové whales (robia market making a manipulácie trhom, zdá sa že ich cieľom je ale akumulovať BTC a nie fiat meny), nemenovaní menší ICO VCs, ktorí flipujú tokeny s pre-salom, hlavne z Ázie.
Goldman Sachs trading desk
POZOR: Je rozšíreným mýtom, že príchod hráčov typu Goldman Sachs na krypto trhy bude mať za následok “lambo a moon”. Tento predpoklad je chybný, market makeri a krátkodobí traderi sa podieľajú rovnako na nákupnej i predajnej strane obchodov, zvyšujú síce objem a likviditu ale takmer nikdy nemajú “long bias” a netlačia cenu sami o sebe nahor (sú tzv. market neutral). Krypto-technológie a ich fundamenty ich skôr nezaujímajú a obchodovali by kľudne i s banánmi, keby na ich trhu boli podobné neefektivity a príležitosti.
Ázijské big money 
Túto skupinu veľkých investorov by som rád zvlášť vypichol, pretože to je nový fenomén, ktorý sme v predchádzajúcej technologickej bubline (dotcom) až tak silno nezaznamenali.
Mnohí z nich sa z Číny snažia  vyviesť časť kapitálu von, napriek zákazom vlády. Kryptomeny a ICOs im k tomu môžu poslúžiť, aj keď čínska vláda už podnikla opatrenia k zamedzeniu tejto činnosti.
Ďalším faktorom ktorý hrá rolu je fakt, že veľkí čínski (a kórejskí) investori majú peniaze prevažne zo štandardných biznisov – z výroby a medzinárodného obchodu. Skúsenosť s technologickými bublinami je na východe limitovaná, pretože až donedávna východ iba (skokovo) dobiehal západné inovácie. Kryptomeny a blockchain sú tak jednou z prvých technologických “bublín”, na ktorej sa snažia podieľať ako leaderi.
Changpeng Zhao, CEO burzy Binance
Ak to spojíme s čínskou kultúrou zameranou do veľkej miery na kolektivistickú centralizáciu i na obchodný image a formu, dostaneme projekty s názvami a prísľubmi doslova zo sci-fi. (Schválne, koľko projektov má názov ako referenciu k populárnemu sci-fi filmu?)
Tieto projekty, aj keď hlásajú decentralizáciu, sa riadia trochu inými hodnotami a ideológiou než tie západné. Mnohé východné krypto-projekty kopírujú západné inovácie, ale s agresívnejším marketingom a často i (údajnou) štátnou podporou. Profilujú sa však i tržní leaderi a veľké investičné skupiny, ktoré budú mať oveľa významnejší vplyv, než mali východní hráči napríklad počas internetového boomu.
Táto kultúra a spôsob komunikácie je však pre západného investora ťažko čitateľná a je náročné odlíšiť signál od šumu.
Záver
V druhej časti našej trilógie sme sa bližšie pozreli na investičné tézy v kryptomenách a na big money, ktoré tieto tézy zastávajú. V tretej časti si povieme, v čom majú veľkí hráči oproti malým investorom výhodu, s čím naopak zápasia a čo sa od nich môžeme naučiť.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Smart Money – velké peníze přicházejí, 2. část pochází z

Smart Money – velké peníze přicházejí – 1. část

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Úvod
Seriál článkov “Veľké peniaze prichádzajú” bude mať tri časti. Prvá časť bude slúžiť ako úvod – povieme si čo sa pod “Veľkými peniazmi alebo “Smart money” vlastne myslí a aký je ich vzťah s kryptomenami.
V druhej časti si podrobnejšie rozpíšeme čo Veľké peniaze na trhu s kryptomenami robia, v čom majú oproti malým investorom výhodu a s čím naopak zápasia.
Tretia časť seriálu bude viac praktická – ukážeme si akým spôsobom Veľké peniaze analyzujú investičné príležitosti z fundamentálneho hľadiska a aké nástroje k tomu používajú.
Smart money, technologické revolúcie a Bitcoin
Každá technologická revolúcia v histórii priniesla šancu na zbohatnutie, či aspoň na veľké zhodnotenie kapitálu. Všade ale boli prvými hráčmi na trhu tzv. smart money – dobre informované inštitúcie a veľkí investori, ktorí mali ako prví možnosť do nich investovať, dávno pred širokou verejnosťou (ktorá väčšinou naskočila už keď bolo neskoro).
Či už to boli prvé akciové spoločnosti (a následná tulipánová mánia), parný stroj a železničná mánia, nástup ropy a automobilu, rozmach hardwaru (IBM, Apple), softwaru (Microsoft, Cisco) alebo internetová mánia (Google, Facebook). Vyznačovali sa obdobím prudkého rastu a vždy na nich v prvom rade zarobia investorská elita – bohatí kupci, banky, investičné fondy, veľkopodnikatelia, finančníci z Wall Street alebo Venture Capital investori zo Sillicon Valley.

Kryptomeny sú ale trochu iné. Ak prijmeme predpoklad, že Bitcoin, kryptomeny a decentralizované ekosystémy na nich postavené sú technologickou revolúciou, zdá sa, že pravidlu sa vymykajú.
Prví účastníci trhu s kryptomenami a prví ťažiari neboli veľkí hráči, smart money, ale podivná komunita kryptografov, IT nadšencov, kryptoanarchistov a libertariánov. Väčšina z nich sa o Bitcoin začala zaujímať viac z ideologických ako z finančných dôvodov – na základe prísľubu slobody a decentralizácie. Títo prví nadšenci myšlienku kryptomien šírili medzi verejnosť, zatiaľ čo finančné elity tento fenomén dlhší čas ignorovali.
Vedeli ste že: Ak by cena BTC stúpla na 1 milión USD, cca 100 tisíc BTC hodlerov by získalo status “Ultra High Net Worth Individuals” (ultra bohatých jedincov). V roku 2022 bude týchto UHNWIs cca 200 tisíc – to znamená že v takom prípade by bitcoinisti tvorili až 50% svetových finančných elít.
Je to snáď prvý prípad technologickej revolúcie, do ktorej mal bežný človek šancu naskočiť oveľa skôr, než sa elity stihnú spamätať, trh zregulovať a privlastniť si ho. Sú to dnes práve regulácie, ktoré s dobrým úmyslom ochrániť investorské ovečky, bežnému človeku znemožňujú podieľať sa na investíciách do nových rizikových odvetví. Napríklad Facebook bol na svojom začiatku financovaný niekoľkými mocnými VC investormi (ktorí sa tešili z návratnosti v tisíckach percent) a bežný človek sa k tejto príležitosti dostal až v rámci silno regulovaného IPO, keď bol Facebook už v podstate dominantnou sociálnou sieťou.
Samozrejme nie každá investícia končí takto dobre, ale snaha malých investorov chrániť pred ich vlastnými chybami je často kontraproduktívna. Hlavne vo svete, kde si síce nekúpia podiel v startupe, ale za to si môžu každý deň kúpiť lístky do lotérie či vstúpiť do najnovšej MLM schémy.
“Súčasný systém pravidiel pre akreditovaných investorov, ktorý umožňuje iba bohatým investovať do podielov v malých firmách, je nefér a plutokratický. V mnohých prípadoch situácii nepomáha, ale ju iba zhoršuje, pretože bežní investori sa k investičným príležitostiam dostanú len za vyššie ceny a tým sa im zvyšuje riziko.”
– Vitalik Buterin, zakladateľ Etherea, dominantnej ICO platformy
Pomsta Smart Money
Veľkí investori – inštitúcie, Sillicon Valley, Wall Street – sa ale od roku 2013 pomaly začínajú prebúdzať a rok 2017 už ich prebral naplno.
V médiách sa stále hovorí o tom, ako inštitucionálne peniaze ešte len prídu a že to spustí ďalší extrémny bullish trh. Nie je to tak úplne pravda, inštitucionálne peniaze nie sú jeden veľký balík peňazí, ktorý sa spustí naraz ako lavína. Je to veľmi štruktúrovaný a komplexný systém, ktorý sa od 2013 uvoľňuje postupne a bude sa pravdepodobne do krypto-trhov pozvoľna uvoľňovať v priebehu niekoľkých desiatok rokov. Je totiž nepravdepodobné, že by napr. konzervatívny podielový  fond pre dôchodkové sporenie vstúpil do trhu v rovnakom čase ako dravý rizikový hedge fond.
Peter Thiel
Napríklad mnohí elitní VC investori ako Andressen & Horowitz (odporúčam ich podcast a blog, ktorý sa venuje aj kryptomenám, akurát rozbehli separátny krypto-fond) či Peter Thiel (jeden z prvých investorov Facebooku, autor skvelej knihy Zero to One, ale dosť kontroverzná postava Sillicon Valley) už na krypto-trhu dávno pôsobia.
Od roku 2017 sa svojou investíciou do Etherea preslávil i Mike Novogratz, ktorý predtým viedol neúspešný makro-investičný fond Fortress Investment Group (zdá sa, že úspech Etherea Novogratzovi pomohol napraviť reputáciu a stal sa váženým propagátorom kryptomien a decentralizácie).
Mike Novogratz
Pozor: Treba zmieniť, že prví veľkí hráči pôvodne investovali do toho čomu rozumejú – do firiem (hlavne krypto-búrz akým je napr. Coinbase a bitcoinových startupov akým je napr. earn.com). Samotné kryptomeny a iné digitálne aktíva ich ako investícia začali zaujímať neskôr.
Kto je kto?
Kto teda sú veľké peniaze, ktoré v súčasnosti smerujú na krypto-trhy?

Krypto-baroni – alebo tzv. Whales, veľkí ťažiari a investori, ktorí zbohatli na prvých vlnách rastu kryptomien, často sa jednalo práve o bežných ľudí
VCs – Venture Capital investori a fondy, ktorí investujú do nových technológií a startupov
Family Offices – spoločnosti, ktoré sa starajú o majetok bohatým rodinám a jednotlivcom, sú rozšírené hlavne v západnej európe
ICO fondy – toto je trochu zvláštna kategória, mnohé ICO projekty vyzbierali tak veľa peňazí (ktoré ešte zhodnotili rastom na trhoch), že nevedia ako s nimi naložiť, sami nemajú kapacity aby ich zužitkovali a preto sa rozhodli technológie nielen vytvárať, ale i kupovať
Hedge fondy – sú investičné fondy, ktoré majú relatívne voľnú ruku v tom, akú stratégiu použiť, často sú tzv. Long-short (majú long i short pozície)
Proprietary trading house – súkromné spoločnosti, ktoré obchodujú svoj vlastný kapitál, najčastejšie robia krátkodobý trading a arbitráže
Trading desks – obchodné oddelenia investičných bánk a iných inštitúcii, ktoré obchodujú zverený kapitál, alebo robia exekúciu obchodov pre klientov.

 
Títo hráči krypto-trhy buď analyzujú a zvažujú vstup, alebo na nich už aktívne pôsobia. Vznikajú dokonca samostatné krypto-fondy – ich stratégie sú rozmanité.
Na druhej strane, konzervatívny kapitál ako napríklad podielové fondy a retailové banky do trhu vstúpia až v momente, keď bude jasné, že kryptomeny už sú relatívne bezpečné a zaužívané. V súčasnosti sú stále ešte len experimentálnou technológiou.
Ako je to s reguláciami?
Čoraz častejšie omieľanou témou sú regulácie – kryptoanarchisti o nich nechcú ani počuť, ale veľké inštitúcie sú na nich závislé a mnohé čakajú až sa regulatórne prostredie okolo kryptomien vyjasní.
To ale automaticky neznamená, že regulované budú musieť byť samotné kryptomeny. Regulátori sa ich v podstate nemusia ani dotknúť, stačí ak nastavia regulácie ohľadom toho, ktorý druh inštitúcie môže kryptomeny vlastniť a obchodovať s nimi, či na akých burzách ich bude môcť nakúpiť. Napríklad mnohé americké VC fondy nemôžu investovať do žiadnych likvidných aktív, akými sú napr. ICO tokeny. Preto sú nútené investovať sprostredkovane – napríklad tým že si kúpia podiel v nejakom špecializovanom krypto fonde.
Na investovanie do kryptomien si brúsia zuby mnohí veľkí hráči a čoraz viac sa zriaďujú špecializované krypto-fondy. Čo presne na trhu robia, aké investičné tézy zastávajú a s čím sa potýkajú si povieme v druhej časti seriálu.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Smart Money – velké peníze přicházejí – 1. část pochází z