Browse Category

bitcoin mining

Profitabilní mining – jak těžit kryptoměny efektivně

Mining, neboli těžba kryptoměn je nedílnou součástí kryptoměnového světa. Podobně jako u těžby drahých kovů jde o technologicky zaměřenou investici, která aby byla zdárná, vyžaduje odbornou a pečlivou přípravu, strategii a neustálé vzdělávání a držení kroku nejen s trhem, ale i s technickými trendy, které se mění každým dnem. Následující článek by vám měl pomoci pochopit principy a rozhodnout se, zda se do miningu vůbec pustit a jestli je pro vás tento druh investice ve světě digitálních měn to pravé.
Co je to vlastně mining?
Na začátek je potřeba si uvědomit, co vlastně těžba kryptoměn je. Nejde o žádnou senzaci, ani přelomovou novinku ve světě počítačů, do které, když se nezapojíte právě teď, uteče vám další Google, Facebook, či samotný druhý start Internetu 2.0. Mining není zábava, nová hra, ani cesta k superychlému zbohatnutí. Jde pouze o druh investice. Navíc jde o velmi riskantní a náročnou investici, která sedí pouze technicky zaměřenému typu investorů s praxí a značnými prostředky (nejen finančními). Těžba kryptoměn tedy není něco, do čeho byste se měli pouštět po hlavě bez toho, abyste celou věc pořádně promysleli.

V podrobném důsledku je těžba (mining) lehce zcestným názvem, jelikož doopravdy nic jako „těžař“ netěžíte. Mining je ale na druhou stranu v nevysloveném kontextu tím nejbližším, k čemu bychom mohli tuto aktivitu přirovnat.
Proof of Work
Daleko lepší cestou pro pochopení miningu a jeho důležitosti pro kryptoměny je slovní spojení Proof of Work, neboli „Důkaz o vykonané práci“. Ve své podstatě jde o základní stavební kámen našeho světa tak, jak jej známe. Zjednodušeně řečeno, za vším, co děláte a tím co je reálně vidět stojí nějaká nějaká odvedená práce. Pokud vypěstujete na poli brambory, dá se určit kolik lidské práce (fyzické i mentální) a kolik finančních prostředků, které vznikly opět pouze díky nějaké odvedené práci, bylo potřeba.

Mining proto není žádnou senzací, jde ve své podstatě jen o odvedenou práci. V hlubším měřítku, jak pochopíte dále v článku, jde o soubor věcí, který můžeme nazvat jedním slovem a-  tím je fyzika. Z těchto důvodů je Proof of Work ve smyslu protokolu jediným vhodným nástrojem, který lze použít ve světě finanční systémů a kryptoměn, o které se zajímáte.

Těžba je tedy něco, co vyžaduje vaše peníze, vaše úsilí, znalosti, váš čas, vaši přítomnost, píli, odhodlání. Mining si doslova řekne o kousek z vás, část vašeho života, vašeho těla, zdraví a intelektu. Více než aktivitou pro naškrobené businessmany je tak aktivitou pro špinavého, ušmudlaného horníka, který téměř nevidí denní světlo.

Smysl Proof of Work by se dal tedy jednoduše pochopit stylem „Je za tím vidět tvrdá práce“.
Co není mining
Stejně jako je důležité pochopit před tím, než se stanete těžařem a pustíte se do miningu, co je mining, je neméně a možná více důležité vědět, co mining není.

Z lehce kritických prvních odstavců jste pravděpodobně pochopili, že mining není žádná sranda. Mining ale především není nějakou sofistikovanou aktivitou, kdy si většina lidí mylně a ráda myslí, že vypočítávají pomocí svých těžebních zařízení velmi složité a náročné matematické operace. Mining není ničím jiným, než hádáním náhodných čísel a hledáním nul, což je ta nejjednoduší operace, kterou může počítač dělat. Doslova.

Těžba kryptoměn ani neznamená, že vezmete obnos peněz, nakoupíte hromadu hardwaru a je z vás těžař. V žádném případě už těžba není nakoupením tzv. hashrate neboli těžebního výkon ve smyslu cloud miningu. Jinými slovy, pokud se pořádně nenadřete a neušpiníte si ruce, nejde o těžbu.
Než začnete těžit
Pokud vás přechozí odstavce od miningu neodradily a naopak ve vás vzbudily zvědavost, jedině dobře. Pravděpodobně to znamená, že se nebojíte tvrdé práce, kterou mining je. Tuto kapitolu považuji za asi nejdůležitější ze všech a bude tím nejstěžejnějším faktorem, který bude rozhodovat o vašem úspěchu jakožto těžaře.

Tím absolutně nejdůležitějším je strategie a plán, jak budou vaše těžební operace vypadat. Než zakoupíte první těžební stroje, ať už grafické karty či ASIC minery, je potřeba zajistit následující prostředky:

Dlouhodobá cena elektřiny. Cena energií je hlavní faktorem, který bude rozhodovat o úspěšnosti vaší mining operace. Doporučuji strávit delší čas s přípravou a bojem o co nejlevnější a hlavně dlouhodobou cenu elektrické energie. V žádném případě se nespokojujte se subjektivním pocitem levné energie oproti tomu, co platíte doma, nebo co platí vaší známí, o kterých např. víte, že těží. Nenechte se zmást, když uslyšíte, že má někdo nejlevnější elektřinu za 2.5 Kč/kWh a že už to levněji nejde. Slušná cena el. energie, která je vhodná pro těžbu, se pohybuje mezi 0.75 Kč až 1.4 Kč bez DPH za kWh. Pokud se vám nepodaří zajistit dlouhodobobý odběr energie v rozmezí těchto cen, do těžby se nepouštějte.

Využívání odpadního tepla. Nejde o jednoduchou záležitost, ale pokud využití odpadního tepla věnujete dostatek času, může tento faktor velmi ovlivnit celkový úspěch vašeho miningu. Opět se nenechte odradit tím, že vám někdo bude říkat a tvrdit, že už to zkoušel a řešil a že to v podstatě nejde. Zužitkování tepla může váše náklady a návratnost investice otočit o 180° tím správným směrem. Mining produkuje v závislosti na velikosti vaší operace obrovské množství tepla, které je škoda pouštět pánubohu do oken. Stačí se jen zamyslet, v jakých směrech může být teplo potřeba a kde bývá započítáno v ceně výsledného produktu. Odpadní teplo z miningu se dá namátkou využívat při vytápění objektů pro bydlení i rekreaci, sušení dřeva, masa, pěstování plodin. Počítejte s tím, že vám k miningu může hravě vzniknout vedlejší činnost, která bude vyžadovat neméně vaší pozornosti a úsilí, ale ve výsledku se vyplatí. Pokud nemyslíte ve velkém, může být tou správnou cestou pro pár GPU rigů/ASIC minerů jejich umístění ve vašem domě či na chatě, kde při správném použití můžete vykrátit odpadním teplem náklady (plyn, pevná paliva) na vytápění nemovitosti.

Chlazení a vzduchotechnika. Jednou z nejčastěji podceňovaných faktorů a zpravidla věcí, kterou podcení každý začínající těžař, je chlazení a vzduchotechnika obecně. Dopředu radím, pokud nejste experti v této oblasti, najměte si spolehlivého odborníka, který vám pomůže navrhnout a zrealizovat chlazení vaší mining farmy s dostatečnou rezervou pro letní období, vezměte v potaz postupné každoroční oteplování a případnou expanzi vaší farmy. Myslete na prach, tedy na protiprachové opatření formou prachových filtrů. V případě, že budete úspěšní s bodem č. 2), měli byste současně vyřešit efektivní odvádění tepla a jeho využívání. S tématem chlazení souvisí i následující bod č. 4).

Lokalita pro těžbu. Neméně důležitou součástí celého plánu, než začnete těžit, je lokace pro vaši miningovou operaci. Lokalita dost často hraje roli v ceně elektřiny (ne vždy) a také v účinnosti chlazení. Například pokud byste měli prostředky a možnosti postavit vaší mining farmu v celoročně chladné lokalitě, někde v horách poblíž vodní elektrárny či bioplynové stanice s možností napojení na tyto typy elektráren, máte v případě solidní cenové a hlavně dlouhodobé nabídky ze stran provozovatelů vyhráno.

Inženýrské sítě. Stejně jako u předchozích čtyř bodů je neméně důležité věnovat dostatečný čas a přípravu inženýrským sítím pro váš mining projekt. Mluvím v tomto případě hlavně o rozvodech elektřiny, u kterých platí hlavně dostatečné nadimenzování a rezerva pro budoucí expanzi. V případě, že nejste z oboru, sežeňte si kvalifikované odborníka, který vám navrhne a zrealizuje pořádnou elektroinstalaci. To samé platí pro síťařinu a internetovou konektivitu. Mějte v záloze alespoň dvě stabilní a rychlé linky. To nejhorší, co se vám může stát po zainvestování do hardwaru pro těžbu a jeho složení je, když vám začnou vypadávat pojistky nebo internet, protože jste něco podcenili.

ROI (návratnost investice). Začínající, ale i ostřílení těžaři mívají tendence vymýšlet „fancy“ řešení. Mějte na paměti a počítejte s tím, že každá vaše grafická karta či ASIC miner musí vydělat určitý podíl, aby se vám investice vrátila a mohla vydělávat do plusu. Každá koruna na vrub každé karty či mineru prodlužuje dobu návratnosti investice a v horším případě může znamenat selhání celého projektu. Držte se jednoduchosti a nekomplikujte to. Nevymýšlejte světoborné druhy chlazení, jako jsou průmyslové, několika stovek-kilowatové klimatizace, vodní chlazení či jiné exotické metody.

Plán B. Jistě už víte, že kryptoměnový trh je extrémně volatilní záležitostí a pokud jste zažili konec roku 2017 a čtete článek právě teď, je jednoduché si představit i dobře promyšlenou mining operaci na hranici ziskovosti, v horším případě na nule, či v mínusu. Pokud půjdete cestou grafických karet, je důležité si uvědomit, že GPU jsou dobré i k jiným věcem, než k hashování a hraní her. Nepsaným pravidlem bývá, že např. rendering či jiné využití grafických karet krom těžení kryptoměn bývá velmi profitabilní, ač nárazovou záležitostí, a proto je dobré promyslet i jiné využití vašich zařízení. Jiné způsoby využití GPU mohou vyžadovat jiné hardwarové specifikace, než minimální konfigurace ze stran operačních pamětí, procesoru či SSD u klasicích těžebních rigů.

Mining a konkurence
Těžba kryptoměn je aktivitou s extrémně konkurenčním prostředím a přesně proto je stěžejní celou akci před zahájením promyslet. Ve finále se o objem vytěžených kryptoměn v čase dělíte s konkurenčními těžaři, kteří pokud jsou efektivnější a celou akci promysleli, naplánovali a zrealizovali lépe než vy, budou těmi, kteří přežijí případný bearmarket, který aktuálně zažíváme. Mining je tvrdý byznys, jehož učastníci se nebojí ohýbat a leckdy i porušovat pravidla a zákony.

Kolem kryptoměn samozřejmě existují rozsáhlé internetové komunity, kde vám poradí, pomůžou. Ale pamatujte, že ostatní těžaři nejsou vaši kamarádi, jsou jen konkurencí a záleží na vás, jak moc velkou konkurenci budou představovat pro vás a jak velkou vy pro ně.
Způsoby těžby a strategie
Způsobů a strategií jak těžit je mnoho. Dva nejčastější jsou okamžitý prodej kryptoměn na denní bázi, ať už do bitcoinu či do fiatu. Tím druhým, zajímavějším, je tzv. spekulativní mining. Jde o nejen časově náročnou záležitost. Spekulativní, neboli specs. Mineři vyhledávají těžební příležitosti u nových a relativně neznámých, či pro širokou veřejnost nezajímavých kryptoměn, které se leckdy nevyskytují ani na Coinmarketcapu a nejsou zalistované na žádné, nebo jen na velmi malé, neznámé burze.

Spekulativní mining s sebou samozřejmě nese určitá rizika a je potřeba zvýšené opatrnosti. Nejen, že se taková těžba nemusí leckdy vyplatit, ale softwarová podpora (peněženky, minery) takové neznámé kryptoměny může obsahovat nejrůznější malwary, které vás mohou o vaše kryptoměny či jiná data připravit, či vám nějak uškodit. Na druhou stranu, podchycení takového shitcoinu a natěžení enormního množství v začátku může být neuvěřitelně ziskové.

Existuje ovšem kompromis, kdy se může vyplatit mining i relativně více známých a ověřených měn. Stačí sledovat nejnovější trendy a např. v čas podchytit launch velmi očekávaných pojektů, jako byly v lednu Beam a Grin.
Závěr aneb jdete do toho?
Než vám popřeji hodně štěstí, vysokou hashrate a nízké teploty, rád bych znovu připomněl důležitost plánování a celkové přípravy. Mining není bezstarostnou plug and play záležitostí, ale vyžaduje pravidelné studium a samostatnost ve vyhledávání informací na denní bázi. Je potřeba držet krok s kryptoprostorem a rychle se adaptovat. Článek jsem sepsal se záměrem, který by vám měl pomoci rozhodnout se, jestli je mining to pravé pro vás a pakliže ano, měl by vám pomoci v základech těžby, než se vůbec do něčeho pustíte, a také v tom, jak začít bez zbytečných chyb.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Profitabilní mining – jak těžit kryptoměny efektivně pochází z

Jak se těží bitcoiny – hashrate, obtížnost a další pojmy

V tomto článku popíši vývoj hashrate, rychlosti těžení bloků a obtížnosti těžení bloků od začátku bitcoinového blockchainu, tj. od roku 2009, a speciálně za posledních 30 dní.
Základní pojmy
Hashrate (někdy česky též nazýván celková míra hashování) je stručně řečeno výpočetní síla bitcoinové sítě. Ačkoliv bitcoinová výpočetní síla (hashing power) není přesně známa, je ji možno odhadnout z počtu těžených bloků a aktuální obtížnosti těžení bloku.

Hashrate je klíčový ukazatel bezpečnosti sítě. Čím vyšší je hashrate, tím bezpečnější je síť a tím těžší je na ní zaútočit.

Denní hodnoty hashrate mohou růst a klesat kvůli náhodnosti při těžení bloků. To proto, že rychlost vytěžení nového bloku závisí na tom, jak rychle těžaři uhodnou náhodné číslo, které řeší rovnici generovanou systémem.

I při konstantní výpočetní síle (hashing power) se může počet vytěžených bloků za den měnit. Proto je průměrná hodnota hashrate za 7 dní považována za lepší ukazatel výpočetní síly, viz vyhlazené grafy hashratu uvedené níže.

Obtížnost těžení se upravuje po každých 2 016 blocích, tj. přibližně jednou za 14 dní. Upravuje se tak, aby průměrný čas mezi dvěma bloky byl 10 minut. To se sice nikdy přesně nepodaří nastavit. Cílem změn obtížnosti těžení je se co nejvíce přiblížit těm 10 minutám.
Hashrate – vývoj za posledních 30 dní
11. května v pozdních večerních hodinách našeho středoevropského času proběhl halving bitcoinu. Tím klesla odměna za vytěžení bloku na polovinu.

Těžaři byli po halvingu konfrontování s tím, že jejich příjmy klesly zhruba na polovinu, zatímco jejich náklady na elektřinu se nezměnily. Někteří těžaři v důsledku toho bitcoin (dočasně) přestali těžit. Tím klesl hashrate, jak je vidět na následujícím grafu.

Vývoj hashrate za posledních 30 dní, syrové hodnoty, nevyhlazený graf,
zdroj blockchain.com
Těsně před halvingem hashrate dosáhl rekordu 137 terahashů za vteřinu. 17. května klesl na 86 terahashů za vteřinu.

Všechny grafy hashrate uvedené v tomto článku jsem převzal 8. června 2020 ze stránek https://www.blockchain.com/cs/charts/hash-rate. (Na stránkách si je možno nastavit češtinu. Texty v obrázcích tedy nejsou mé překlady z angličtiny.)

Kvůli poklesu hashrate (poklesu hashing power) se zpomalilo těžení bloků. Obtížnost těžení se upravuje zhruba jednou za 14 dní. Obtížnost těžení byla snížena 20. května a pak 4. června t.r. Jak vidíme na výše uvedeném grafu, po obou sníženích obtížnosti hashrate na pár dní stoupl, ale později opět začal klesat. O rychlosti těžení bloků a změnách obtížnosti podrobněji pojednám v tomto článku níže, v kapitole Rychlost těžení bloků a změna obtížnosti těžení.

Přikládám ještě vyhlazený (s průměry za 7 dní) graf hashratu za posledních 30 dní.

Vývoj hashrate za posledních 30 dní, průměry za 7 dní, tzv. vyhlazený graf,
zdroj blockchain.com

Vývoj hashrate od roku 2009
Vývoj hashrate od počátku bitcoinového blockchainu v roce 2009 je dobře vidět na následujících grafech:

Hashrate od začátku (tj. od roku 2009), syrové hodnoty,
zdroj blockchain.com

Hashrate od začátku, vyhlazený graf (průměry za 7 dní),
zdroj blockchain.com

Hashrate od začátku, průměry za 7 dní, logaritmická stupnice,
zdroj blockchain.com
Při použití logaritmické stupnice, viz graf výše, je graf přehlednější.
Rozdělení hashrate mezi těžaře a těžařské skupiny

zdroj blockchain.com
Na grafu vidíme, jak je hashrate rozdělen mezi těžaře a těžařské skupiny (pooly). Cituji z https://www.blockchain.com/cs/charts/pools :
„Graf výše ukazuje tržní podíl nejoblíbenějších fondů těžby bitcoinů. Měl by být používán pouze jako hrubý odhad a z různých důvodů nebude 100% přesný. Velká část bloků je seskupena do kategorie „Neznámé“. To neznamená útok na síť, jednoduše to znamená, že jsme nebyli schopni určit původ.“

“Methodology

The coinbase transaction (first transaction in a block) helps identify the mining pool. Its input script usually contains a tag which can be mapped to the Mining Pool using the pools.json file from our public repository Blockchain-Known-Pools. Also, this same file contains a list of payout addresses linked to Mining Pools which are checked against the output addresses of the coinbase transactions.”
Na grafu vidíme, že tři skupiny těžařů mají nyní společně zhruba 50% hashrate.

Jak jsem napsal na začátku článku, hashrate je klíčový ukazatel bezpečnosti sítě. Čím vyšší je hashrate, tím bezpečnější je síť a tím těžší je na ni zaútočit. I při vysokém hashrate však tři skupiny spolu nyní dominují těžení. Kdyby se tyto skupiny spojily, tak by teoreticky mohly provést 51% útok na síť. Toto je dle mne velmi nepravděpodobné z následujících důvodů:

1. Po útoku by podvod byl odhalen. Na blockchainu by se dalo vyhledat, že vytěžený blok nesouhlasí.
2. Proč by se tyto tři skupiny pokoušely zabít slepici, která jim snáší zlaté vejce?
3. Například největší těžařská skupina F2Pool je skupina ve které jsou těžaři z celého světa a funguje už od roku 2013. Nedovedu si představit, že by členové této skupiny souhlasili s útokem na bitcoinovou síť.
Rychlost těžení bloků a změny obtížnosti těžení
Rychlost těžení bloků / průměrný čas na vytěžení nového bloku

Rychlost těžení bloku závisí na hash power, na obtížnosti těžení, ale také na náhodě. To proto, že rychlost vytěžení nového bloku závisí na tom, jak rychle těžaři uhodnou náhodné číslo, které řeší rovnici generovanou systémem. Čím větší výpočetní sílu má těžařův počítač, tím vícekrát za vteřinu se může pokusit uhodnout to číslo a to zvětšuje jeho šanci vytěžit blok.

Místo rychlosti těžení bloků (to by byl například počet nových bloků za hodinu) se zpravidla pracuje s pojmem průměrný (za 14 dní) čas na vytěžení nového bloku. Čím vyšší je průměrný čas na vytěžení nového bloku, tím menší je rychlost těžení.

Nejnovější bloky, zdroj www.blockchain.com
Výše uvedená tabulka je print screen ze stránky blockchain  exploreru pořízený v okamžiku, kdy píší tyto řádky, tj. 11.6.2020 14:39.

Vidíme, že poslední blok byl vytěžen před 2 minutami, předposlední před 7 minutami, předpředposlední před 8 minutami, předpředpředposlední před 25 minutami, … před 29 minutami, … před 48 minutami atd. Intervaly mezi vytěžením následujících bloků jsou tedy velmi rozdílné. V tomto případě 5, 1, 17, 4, 19 atd. minut.

Proto, pokud chceme rozumně určit čas potřebný na vytěžení nového bloku (nepřímo i rychlost těžení), je třeba pracovat s průměry za nějaké období. Přikládám graf časů potřebných na vytěžení nového bloku za poslední tři měsíce.

Časy potřebné k vytěžení nového bloku v posledních 3 měsících, průměry za 14 dní,
zdroj www.bitinfocharts.com
Na grafu vidíme, že po halvingu, který proběhl 11. května, čas potřebný na vytěžení nového bloku začal stoupat a to ze zhruba 10 minut na 12 minut (jde o průměry za 14 dní). Obtížnost těžení byla snížena 20. května (a pak 4. června) a na grafu vidíme, že pak průměrná doba potřebná na vytěžení jednoho bloku začala klesat. Na grafu je to vidět o něco později, protože na něm jsou průměry za 14 dní.

Přikládám ještě dva grafy průměrného času potřebného k vytěžení nového bloku:

Časy potřebné k vytěžení nového bloku od začátku, průměry za 14 dní, logaritmická stupnice,
zdroj www.bitinfocharts.com
Na výše uvedeném logaritmickém grafu časů potřebných k vytěžení nového bloku (průměry za 14 dní) od začátku bitcoinového blockchainu vidíme, že v roce 2009 14-denní průměrná doba na vytěžení jednoho bloku byla i 80 minut. Od roku 2010 se však již pohybuje zhruba mezi 6 a 12 minutami.

Časy potřebné k vytěžení nového bloku v posledních za dva roky, průměry za 14 dní,
zdroj www.bitinfocharts.com
Na tomto lineárním grafu za poslední dva roky jsou průměrné časy těžení nového bloku dobře vidět. Průměrný čas vytěžení nového bloku se pohybuje mezi 9 a 12 minutami.
Obtížnost těžení
Jak jsem napsal výše: Obtížnost těžení se upravuje po každých 2 016 blocích, tj. přibližně jednou za 14 dní. Upravuje se tak, aby průměrný čas mezi dvěma bloky byl 10 minut. To se sice nikdy přesně nepodaří. Cílem změn obtížnosti těžení je se co nejvíce přiblížit těm 10 minutám.

Kdy přibližně příští změna obtížnosti proběhne a odhad, jak bude velká, je možno sledovat na stránce https://diff.cryptothis.com/.

Přikládám print screen této stránky z 11.6.2020:

Odhad příští změny obtížnosti těžení, zdroj https://diff.cryptothis.com/
Vidíme, že příští změna obtížnosti proběhne příští úterý 16. června. Jelikož bloky jsou nyní těženy rychleji než jednou za deset minut, tak dle současného odhadu obtížnost těžení bude zvýšena o 13 – 17 procent. To ukazuje na to, že těžaři se snaží a buď se jim těžení vyplácí nebo těží do zásoby a věří, že stoupne cena bitcoinu.

Přikládám dva grafy obtížnosti těžení v bitcoinové síti:

Obtížnost těžení v posledních 60 dnech, zdroj blockchain.com
Na tomto grafu vidíme obtížnost těžení v minulých 60 dnech. Z grafu je zřejmé, že po minulém halvingu 11. května, po první úpravě obtížnosti 20. května obtížnost klesla, po další úpravě 6. června též klesla.

Při příští úpravě obtížnosti, v úterý 16. června dle výše uvedeného odhadu obtížnost stoupne.

Obtížnost těžení BTC od začátku, vyhlazený graf, průměry za 7 dní, logaritmická stupnice,
zdroj blockchain.com
Na (logaritmickém) grafu výše vidíme, že obtížnost těžení během let nesmírně stoupla. To ukazuje, že o bitcoin je mezi těžaři stále větší zájem. Stále větší počet těžařů, stále výkonnější zařízení a větší spotřeba elektřiny zvyšují hashing power. V důsledku toho se zvyšuje hashrate a zrychluje se těžení bloků. Aby se rychlost těžení nového blok v průměru udržela na 10 minutách, tak je pravidelně zvyšována obtížnost těžení.

Předesílám, že můj příští článek na btctip naváže na tento článek a bude o poplatcích za transakce.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Jak se těží bitcoiny – hashrate, obtížnost a další pojmy pochází z

Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Je bitcoin  neekologický?
Tuto zkušenost získal asi každý, kdo někdy diskutoval v širším plénu o Bitcoinu. Poté, kdy se lidé dozvědí vše o tom, jakou představuje Bitcoin inovaci v decentralizovaných penězích, se přihlásí mladý ekoaktivista v batikovaném tričku: “Hmm, to je všechno zajímavé, ale co to množství uhlí, které se spálí v datacentrech, kde se bitcoiny těží?” Ok, nádech a výdech, nepošlu přece do patřičných míst člověka, který mě předtím hodinu poslouchal, s tím, že má v otázce rovnou předpoklad, se kterým nesouhlasím (odkud ví, kolik uhlí se spálí?).
Zdržím se otázky, jak si tedy konkrétně představuje vyřešit tento problém, na kterém pracovali lidé ze cypherpunks minimálně od konce osmdesátých let, včetně výzkumníků, jako je David Chaum, Nick Szabo apod. Náš host v diskuzi musí mít jistě geniálně lepší řešení, které zahrnuje inovativní decentralizovaný způsob konsensu, navíc odolný proti silným útokům k rozdělení sítě. Přemýšlím, jestli ho oslovovat pane profesore, protože předpokládám, že za takový objev by dostal zfleku profesuru, ne jen PhD.
To, že mladí ekoaktivisté takto přemýšlejí, už jsem rozdýchal. Co mě ale opravdu dokáže překvapit je, když někdo na podobné téma vydá studii. Na tu poslední o tom, jak Bitcoin zvýší teplotu planety Země o několik stupňů nebudu dávat ani link, je to ztráta času a nezaslouží si dostávat zbytečnou publicitu. Ale pokusím se uvést několik argumentů, ke kterým se nepřihlíží. Kdyby tuto studii napsal někdo, kdo by pracoval pro mě, tak bych ho nejen vyhodil, ale také ho požádal o vrácení výplaty za poslední 2 roky a náhradu škody za to, že mi poškozuje jméno. Je dost smutné, že takovýto přístup k “výzkumu” se v dnešní době považuje za vědu.
Pamatuji si, že když jsem na základní škole neznal přesně vzorec, pomohlo mi zjistit, jaké mám jednotky na vstupu, v jakých jednotkách potřebuji výstup – a to mi pomohlo v tom, že jsem přibližně věděl, co musím pronásobit a co vydělit tak, aby byl ve správných jednotkách i výsledek. Dobrý trik na písemky, ale velmi špatný způsob provádění vědeckých studií. Ale přesně takto většina podobných studií vypadá.
Elasticita výpočetní kapacity bitcoinové sítě
Výpočetní kapacita bitcoinové a většiny proof of work sítí nezávisí vůbec na tom, zda a jak se Bitcoin rozšíří. Počet transakcí za sekundu nesouvisí s výpočetním výkonem. Mining funguje tak, že miner nejprve vytvoří blok, spočítá z něj otisk pomocí tzv. hashovací funkce a to je vstup do mining algoritmu. Je jedno, zda má blok jeden kilobajt nebo jeden terabajt, na výpočetním výkonu minera to nic nemění.
Bitcoin na začátku, když neměl téměř žádné transakce, běžel na jednom počítači Satoshi Nakamota – a tento jediný počítač by dokázal zpracovat i všechny transakce, které probíhají nyní. V tomto případě jde pouze o ekonomickou kalkulaci, co se z finančního hlediska vyplatí, ne nakolik se daná kryptoměna rozšíří. Mineři výpočetní výkon investují protože chtějí a proto, že se jim to vyplatí, ne proto, že by bylo více transakcí. Čím více výkonu investují, tím je síť lépe zabezpečena proti tzv. double spend útoku. Ale jejich soukromá motivace není zlepšit výkon sítě.
Toto je zároveň jeden z argumentů ve známé knize The Bitcoin Standard, kde autor tvrdí, že bitcoiny jsou nejtvrdší peníze, jaké kdo kdy vymyslel. Představme si, že by unce zlata najednou nestála 1300 $ jako v době psaní tohoto článku, ale jednu miliardu dnešních dolarů. Při takovém množství se lidem vyplatí těžit zlato, dokonce projekty stavění drobných vesmírných lodí, které těží zlato z asteroidů najednou budou ziskové.
Při zlatě a jiných komoditních penězích – čím je jejich cena vyšší, tím více se vyplatí je produkovat a tím více se jich vyprodukuje. Původní teze fanoušků zlata o tom, že “na zemi je konečné množství zlata” selhává právě na tomto – vesmír je nekonečný a zlata je v něm téměř neomezené množství. U bitcoinu to funguje trochu jinak – cena naroste, takže se těžařům vyplatí investovat více výpočetní energie, výsledek je však pouze ten, že bitcoiny, které se vytěží, budou bezpečnější, ale nebude je nikdy víc.
Jak se počítá oteplení o pár stupňů?

Oteplení o několik stupňů mohou “pseudovědci” předpokládat vytvořením modelu klimatických změn. Ve skutečnosti jsou ale při klimatických jevech takové nelinearity, že tvrdit, že známe jakékoli číslo (alespoň řádově) je úplný nesmysl. Závisí to na kontextu a hlavně na ostatních faktorech. Pozitivní zpětná vazba závisí nejen na Bitcoinu, ale také na tom, co se děje kolem. Všude, kde jsou vidět zásadní pozitivní zpětné vazby, vzniká nelinearita. A ta nám většinou říká, že jakýkoli kvantitativní model máme, téměř jistě nebude fungovat. Nelinearita znamená, že se emise CO2 vzniklé při těžení bitcoinu mohou spojit s jiným efektem a způsobit ekologickou katastrofu – nebo se nemusí stát vůbec nic, protože ušetří množství energie v neefektivním bankovním systému.

Zde je třeba podotknout, že většina lidí, kteří vyprávějí o neefektitě bankovního systému, většinou počítají energetické nároky serverů, rychlovarných konvic v kancelářích a podobně. Ale to není ta zásadní neefektivita. Pokud producent lithia čeká na platbu od objednavatele, aby mohl dodat lithium do baterie, která uloží energii ze solárního panelu, ale ta stojí měsíc na skladě, protože úředník v bance čeká na smlouvu a fakturu a smlouva zákazníka je na spodku kopy papírů a risk oddělení chce ještě k tomu vědět velikost bot majitele firmy, aby ověřila, zda není terorista, produkční cyklus se natahuje v čase. Takže než začne solární panel produkovat energii, uhelná elektrárna pálí tuny uhlí, protože díky neefektivnímu bankovnímu systému baterie a solární panel vznikly o půl roku později, než by mohly.

Samozřejmě, v tomto případě není až tak namístě kritizovat pouze banky, protože ty jsou jen částí bankovního systému. Důvodem těchto neefektivit jsou regulace v bankovním systému, FATCA, snaha zabránit praní špinavých peněz a podobně. Stovky lidí ve velkých bankách jsou zaměstnány jen kvůli těmto regulacím. A to je ta pravá neefektivita – servery v datovém centru se řídí Moorovým zákonem a jsou pravděpodobně mnohem efektivnější než Bitcoin.

Vnitřní struktura – proč by někdo pálil zuhelnatělé trilobity?

A nakonec – “výzkumníci” dělají tutéž chybu jako většina takových pseudostudií s radikálními závěry. Nikdy se nedívají na vnitřní strukturu. Vynásobíme spotřebovanou energii průměrnou emisí CO2 na kilowatthodinu energie v systému, aniž bychom věděli, odkud tato energie pochází. Jenže mineři nejsou hloupí, aby stavěli své těžební farmy vedle uhelné elektrárny, protože by zkrachovali. Proč? Protože uhelná elektrárna potřebuje neustále uhlí. Mineři potřebují levnou energii, ideálně zdarma, nebo téměř zdarma. Úplně nejlépe tak, aby mohli růst a aby nebyli závislí od budoucích cen uhlí.

Takže se dohodnou s energetickou firmou, která staví vodní elektrárnu. Konstantní přebytek energie, který elektrárna dokáže hravě produkovat (voda teče tak trochu pořád). Mining a vodní elektrárny je ideální kombinace: vodní elektrárna je stálý zdroj energie, nevypíná se když nesvítí slunce, nebo nefouká vítr. Těžení kryptoměn je téměř konstantní odběr – pokud mám miner, nikdy se mi ho nevyplatí vypnout – až do momentu, kdy začne produkovat méně, než spotřebuje na energiích.
Dobré je přidat k tomu solární energii přes den na chlazení – přes den je potřeba chladit víc. Konstantní přebytková obnovitelná energie je téměř zdarma. Za co platíme je hlavně energie, kterou neumíme předvídat. Pokud je v systému přebytek energie, má dokonce zápornou cenu – elektrárna zaplatí firmě, aby ji spálila. Pokud vím, kolik energie potřebuji, odběr je konstantní a mohu datové centrum na těžení postavit kdekoliv, kde je internet s nízkou latencí, nebudu přece vykopávat ze země mrtvé zuhelnatělé trilobiti a pálit je v peci – protože nevím, kolik tyto zuhelnatělí trilobité budou stát za dva roky . Postavím datové centrum u elektrárny, která vyrábí energii, také ví, že má přebytek a mám tak energii za fantastickou cenu – bez nějakých zásadních ekologických konsekvencií.
Na to, aby si to výzkumníci uvědomili, by ale museli zvednout zadek ze svého institutu a jít se podívat, co se opravdu děje, což je trochu složitější než si udělat svůj excel, ve kterém násobí čísla.
Dobrá – a co proof of stake?
Kryptoměny s algoritmem Proof of Stake jsou ekologickou alternativou a můžeme předpokládat, že je má náš ekologický aktivista v peněžence a svou otázkou směřuje k tomu, aby všichni prodali špatné, neekologické bitcoiny. Můžou si přece koupit jejich super coin s tržní kapitalizací 5 milionů dolarů, který transakčními poplatky dotuje znevýhodněné, svobodné a zdravotně postižené Mexičanky neurčitého pohlaví na rodičovské dovolené na severním pólu. Tak totiž funguje dnešní politicky korektní diskuze.
Nevadí, že dostupnost takového systému je podobná jako dostupnost státního daňového portálu a tři měsíce v roce je v obrovském síťovém splitu, neboť staking algoritmus až tak úplně dobře nekonverguje k řešení. Tento speciální coin směřuje k tomu, že bohatí držitelé super coinu budou ještě bohatší, protože mají největší stake, ale zmíněné maminky jsou šťastné.
Problém Proof of Stake coinu je, že dosud nevyřešil zásadní otázku – pokud nastane rozdělení sítě (například pokud Číňané vypnou čínský firewall a odpojí Čínu od Internetu na dva měsíce) – který chain bude správný? Všichni dodržují pravidla, nikdo nechce podvádět, přesto není jasné, kdo má pravdu. V PoW (klasickém miningu) je to však jasné – vždy vyhrává síť s největším Proof of Work. Dokud se nevyřeší tento zásadní problém odolnosti sítě proti takovým zásadním problémem, já osobně budu raději dokola odpovídat na otázky o emisích bitcoinové sítě.
Mimochodem, je třeba si uvědomit, že tím, že přestaneme používat bitcoiny, nebudeme mít žádný dopad na uhlíkovou stopu – pokud je používají ostatní, budou je minéři těžit dál, neušetří se ani milimetr krychlový CO2. A ostatní kryptoměny (altcoiny) dokáží používat Proof of Work Bitcoinu. Ve skutečnosti nám na celou planetu klidně stačí jeden PoW systém, pokud se správně naváže na PoW Bitcoinu.
Způsobů jak to dělat je několik – Proof of Proof, merged mining a podobně. Takže skvělý eko proof of stake coin může být eko mnohem jednodušší – stačí, když na své zajištění bude používat již existující proof of work. Jen bude těžší na tom vydělat na Lambo, že ano?
Závěr
Většina věcí ve světě má vnitřní strukturu, která je složitější, než se na první pohled zdá. Na co se ale můžeme spolehnout je, že podnikatelé nejsou hloupí a nebudou platit spoustu peněz za svůj největší operativní náklad, když mohou platit méně. Přístup, který často vidíme, je ekvivalentem přístupu “armáda složená z nějakých koní, nějakých psů a nějakých lidí má v průměru 3.27 nohy na individuum”. Je to sice možná zajímavý výpočet v Excelu, ale o skutečné povaze reality nám to neříká vůbec nic.
Velmi často na trhu ekologické řešení bude levnější než neekologické, pokud je k tomu dostatečný kapitál a nedochází k socializaci negativních důsledků. Já osobně používám Bitcoin a mám radost z toho, že svět směřuje k lepší ekologičtější budoucnosti, kterou umožňují nové technologie – a Bitcoin je jednou z nich.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady pochází z

Co je masternode, proč do něj investovat a jak se nastavuje

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
V posledních měsících celý trh kryptoměn postupně klesá a mnoho lidí může propadat beznaději a zoufalství z toho, že jejich investice ztrácí na hodnotě. V tomto úvodním článku bych vám rád představil poměrně novou příležitost, jak mít i v medvědím trhu klidnější spánek – pořiďte si masternode.
Co je to masternode?
Zjednodušeně řečeno je masternode server na decentralizované síti. Nepracuje samostatně, ale vždy komunikuje s jinými masternody v síti. Umožňují tím větší soukromí transakcí, dovolují uživatelům v síti hlasovat o důležitých rozhodnutích, provádějí okamžité transakce, atd. Zdrojů na webu je dost. V tomto článku se budu držet jednoduchosti.
Proč do masternodu investovat
O masternody se zajímám poslední rok a tím největším lákadlem pro většinu investorů jsou odměny za to, že masternode provozují. Na stránce Masternodes online si můžete více jak 300 coinů, které umožňují nastavit masternode, projít.

V přehledné tabulce vidíte, kolik coin stojí, jaký má objem obchodů a kolik jej potřebujete k tomu, abyste mohli rozběhnout svůj vlastní masternode. V praxi to probíhá tak, že si koupíte potřebné množství coinů, ty uzamknete ve své peněžence a nastavíte na virtuálním serveru masternode.
Tím nejstarším a zároveň největším coinem je DASH. Jeho pořízení stojí dnes cca 270 tisíc dolarů, což je 5.8 milionu korun:) To, kolik daný coin stojí, vidíte ve sloupci MN Worth. A kolik kusů na masternode potřebujete vidíte zase ve sloupci #required.
Na druhé straně jsou tu mladší coiny, na které není třeba ani 1000 dolarů. Mezi ně patří třeba ZenCash, který sice na zmíněné stránce nenajdete, ale budu se mu věnovat v dalším článku. Nebo třeba coiny Kalkulus a SmartCash.
Takže proč do masternodu investovat? Krom toho, že pomůžete celé síti, je to i odměna pro vás. A její výši můžete zjistit právě na výše zmíněné stránce ve sloupečku ROI, což udává návratnost investice v procentech za rok. Např. za masternode coinu ZCoin dostanete za rok zpět cca 27% z počáteční investice.
Jen malá nápověda. To, že některý coin nabízí odměnu v řádu tisíců procent, ještě neznamená, že je to super obchod. Nemusí mít například žádnou likviditu – to zjistíte ze sloupečku volume. Takže opatrně.
Mezi benefity může patřit i to, že krom pravidelného, někdy i denního příjmu může coin růst na hodnotě a masternode, který dnes stojí 1000 dolarů bude za rok stát třeba dvojnásobek a víc.
Mám například rád coin Alqo, tady je ukázka výdělků za den, týden, měsíc a rok. Jeho pořízení vyžaduje 10 tisíc coinů, celkem za $2,944.83. Roční ROI je cca 90%.

Stinné stránky
Sleduji, že v poslední době nastal obrovský boom masternodů a mnoho nepoctivců se snaží na celém odvětví přiživit. Zkopírují kód některého ze stávajících coinů, změní název, udělají rychle webové stránky a pak v předprodeji nabízí “nový” masternode coin k prodeji. Samozřejmostí jsou tisíce procent ROI, ale bez jakékoliv likvidity. Proto si každý coin před investicí prověřte třeba na stránce masternodes online, podívejte se na jejich twitter, discord, stránky, atd.
Sledování masternodů
Výše zmíněná stránka má i monitoring vašich masternodů, takže si ve svém online přístupu nasázíte svoje masternody a sledujete, jestli běží, kolik vydělávají a zda potřebují nějakou úpravu. Používám i konkurenční monitoring, který mi do mailu hlásí, že přišla odměna – a je to opravdu fajn pocit vždy když cinkne nová platba. Speciálně když máte masternodů víc:) Tuto službu nalezente zde a je zdarma jako služba předchozí: masternodeonline
Jak zprovoznit masternode
V prvé řadě je nutné mít koupený virtuální server (VPS), pokud nechcete mít 24 hodin denně puštěný speciální počítač jen na kryptoměny. Takový server se dá pořídit cca od 5 dolarů měsíčně. Dále je třeba mít ve své peněžence uzamčený přesný počet coinů potřebných na zprovoznění masternodu. Dále je třeba na VPS nainstalovat peneženku, většinou v Linuxu a pomocí linuxových příkazů celý masternode zprovoznit. Návody dost často bývají na stránkách daných coinů, pěkně to má zpracované např. coin Kalkulus. Pro nováčka to ale stále může být složité a matoucí.
Pokud bude zájem, nabízím za drobnou úplatu pomoc s instalací mastenodů a securenodů. Stačí vyplnit formulář na webu coinfather
Co si o masternodech myslíte vy?
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Co je masternode, proč do něj investovat a jak se nastavuje pochází z

Těžba bitcoinu a spotřeba energie: Pohroma, nebo zbytečná hysterie?

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Těžba bitcoinu a její energetická spotřeba byla vždy vděčným novinářským tématem. S nárůstem hashrate v posledních měsících nicméně přerůstá v alarmistické volání po rázných krocích. Kolik energie se skutečně spotřebuje? A lze porovnávat spotřebu Bitcoinu a např. Visa, nebo MasterCard?
Články o spotřebě bitcoinové těžby jsou zajímavým úkazem – můžeme se setkat například s bláznivým tvrzením, že v roce 2020 spotřebuje bitcoin všechnu energii světa. Moje osobní teorie praví, že očerňováním bitcoinu skrze „nemorální“ spotřebu si novináři a jejich čtenáři léčí mindrák z prosté skutečnosti, že do bitcoinového vlaku včas nenastoupili.

Bitcoin má spotřebu jako celá ČR!
Pojďme nicméně prozkoumat merit výroků mluvících o vysokém podílu bitcoinové těžby na světové spotřebě elektřiny. Ty se opírají zejména o Bitcoin Energy Consumption Index (BECI) na blogu Digiconomist autora Alexe de Vriese; stejný autor nedávno rovněž publikoval studii Bitcoin’s Growing Energy Problem. Tato studie strhla novou vlnu článků mluvících o blížící se katastrofě, jelikož de Vries zde mluví o tom, že bitcoinová těžba bude koncem roku 2018 spotřebovávat 0,5 % světové elektřiny a v budoucnu o řád více.
Index BECI počítá spotřebu bitcoinové těžby poměrně jednoduchou metodou „shora“: jelikož známe průměrný výnos z těžby, můžeme s pomocí několika proměnných odvodit i průměrnou spotřebu elektřiny. Proměnné jsou v tomto případě odhadovány a sestávají z podílu nákladů na elektřinu (přímé náklady na provoz mineru + chlazení atd.) a průměrné ceny elektřiny za KWh.
De Vries odhaduje, že 60 % výnosů z těžby padne na náklady na elektřinu a cena elektřiny představuje 5 centů na KWh. Z neznámého důvodu také de Vries počítá výnosy z těžby z bitcoinu i bitcoinu cash (bcash) dohromady.
Z těchto předpokladů následně de Vries počítá globální spotřebu elektřiny pro bitcoinovou těžbu a nabízí novinářsky vděčné vizualizace, jako je tato:

Hlavním poselstvím de Vriesových analýz (které vděčně přejali senzacechtiví novináři) je, že Bitcoin představuje environmentální katastrofu. Extrapolací de Vriesových čísel pak docházejí k nesmyslným tvrzením o pohlcení x % světové elektřiny bitcoinovou těžbou.
De Vriesova metodologie si nicméně vysloužila hlubokou kritiku, zejména ze strany bloggera Marca Bevanda. Jak upozorňuje Bevand, de Vriesův předpoklad, že těžaři vynakládají 60 % výnosu na spotřebu elektřiny, je prostě přestřelený. De Vries totiž uvažuje, že trh je dokonale konkurenční a dlouhodobě dosahují těžaři nulového provozního zisku (mezní náklady se rovnají mezním příjmům). To je však absurdní – a to již z toho důvodu, že ASIC zařízení jsou na trhu téměř nedostupná a nové batche jsou v podstatě ihned vyprodány. Proč by těžaři ASICy rychle vykupovali, kdyby neměli realistický výhled na pozitivní návratnost?
De Vries používá až příliš učebnicový přístup, kdy ve zmiňované studii píše: „Víme, že v ekvilibriu není ani Bitmain schopen generovat profit.“ Zatímco učebnicové ekvilibrium tudíž profit Bitmainu vylučuje, ve skutečnosti dosáhl Bitmain za rok 2017 zisku ve výši 3-4 miliard dolarů.
Výsledky akademického paperu s nereálnými předpoklady by zkrátka neměly být novináři vykládány jako skutečnost.
Bevand proto nabízí mnohem konzervativnější odhad poměru nákladů na elektřinu vůči výnosům, který se dle něj navíc snižuje s novějšími generacemi ASICů – od 39 % pro Antminer S5, po 12 % pro Antminer S9.
Celková spotřeba bitcoinové sítě pak vychází několikrát nižší.
Bitcoin a špinavá elekřina
Dobrá, různé metodologie produkují různé výsledky a realita je pravděpodobně dosti odlišná od scénářů hovořících o blížící se energetické apokalypse. Co nicméně uznat můžeme je skutečnost, že absolutní spotřeba elektřiny v bitcoinové těžbě během let roste, jelikož cena bitcoinu má dlouhodobě vzestupný trend a láká k otevírání dalších a větších těžebních operací – v Austrálii například během tohoto roku bude představena uhelná elektrárna na obří bitcoinový důl.
A jsou to právě uhelné elektrárny, které údajně představují největší problém. Velká část bitcoinové těžby je prováděna v Číně, a to s pomocí energie z uhelných elektráren, které by jinak byly využívány pouze ve zlomku kapacity (jelikož byly postaveny ve snaze plnit komunistickou pětiletku, nikoli tržní potřebu).
Čína elektřinu generovanou z uhlí masivně dotuje. Bitcoinoví těžaři této skutečnosti využívají a přeměňují levnou elektřinu na službu zabezpečení bitcoinové sítě, výměnou za hodnotné bitcoiny. Stručně řečeno, využívají levných vstupů k produkci hodnotnějších výstupů. Věnují se standardnímu podnikatelskému jednání. Proč bychom měli vyčítat tuto činnost „výrobcům bitcoinů“, a ne například výrobcům automobilů? Podpora energetického sektoru je rozhodnutím čínské vlády; ne bitcoinových těžařů. Ti se pouze přizpůsobují nastaveným podmínkám, tak jako podnikatelé v jiných odvětvích.
Bitcoinový horník zachycen při čaji o páté
Abychom však nebyli úplní cynici: čínská vláda tento problém způsobila a patrně ho i sama vyřeší. Stále častěji totiž ze strany jejích představitelů zaznívá, že těžba nebude mít v budoucnosti tak příznivé podmínky, jako doposud. Spekuluje se o zákazu těžby, Bitmain dokonce plánuje přeorientovat se na výpočty v oblasti AI.
Těžaři se tak postupně přesouvají do krajin s příznivějším podnikatelským prostředím, které navíc mohou nabídnout i jiné benefity, jako jsou levná elektřina z obnovitelných zdrojů a chladné podnebí. Konkrétně se v poslední době mluví o Kanadě a Islandu. V obou zemích tvoří obnovitelné zdroje (vodní a geotermální) většinu produkce elektřiny.
Evolucí prochází i zpracování odpadního tepla, generovaného těžebními zařízeními. Velké těžební operace začínají integrovat přidružené podnikání, jako jsou sušárny dřeva a ovoce.
Jak přesunem do chladnějších krajin, tak i využitím odpadního tepla odpadá nemalá část nákladů na chlazení.
Bitcoin vs. fiat a banky – co „žere“ víc?
Pojďme se nakonec podívat na populární srovnání nákladnosti transakce s využitím bitcoinu a Visy. Opět si vypůjčíme jeden alarmistický graf od de Vriese:

De Vries zde efektně srovnává průměrnou spotřebu jedné bitcoinové transakce vs. 100 tisíc transakcí sítě Visa. Jedná se samozřejmě o nesmyslné porovnání, a to minimálně ze dvou důvodů:
1)     Bitcoin je plnohodnotný globální platební systém, zatímco Visa je pouze jeden z pilířů systému fiat peněz. Zatímco v bitcoinové síti dochází k emisi jednotek a tvorbě „monetární politiky“ (uzly, těžba), udržování záznamů o vlastnictví (blockchain), tvorbě a vynucování pravidel (BIPs, uzly) a vypořádání transakcí (uzly, těžba), v rámci Visy se děje pouze to poslední. Stručně řečeno, tyto dva systémy jsou neporovnatelné. Na pravou stranu bychom museli zahrnout světové centrální banky, sítě komerčních bank, armády úředníků a zaměstnanců, tisíce vytápěných budov a klimatizovaných datacenter, tiskárny cenných papírů – a poté bychom teprve mohli provést realistické porovnání.
2)     Průměrný náklad na jednu transakci je zavádějící ukazatel a svádí k divokým extrapolacím ve stylu „když to lidé začnou pořádně používat, vycucne to půlku světové elektřiny“. Bitcoinová těžba nicméně funguje způsobem „všechno nebo nic“. Dokud bude systém existovat a někdo bude těžit, transakce budou potvrzovány stále stejným tempem, jelikož systém je interně regulován s cílem produkce bloku v průměru každých deset minut. Větší počet bitcoinových transakcí neimplikuje více spotřebované energie. Naopak s nástupem Lightning Network lze očekávat o několik řádů vyšší transakční kapacitu, bez ohledu na dedikovaný výpočetní výkon.
Na závěr je třeba poznamenat, že hlavní předností decentralizovaných, nestátních peněz není a nikdy neměla být především energetická efektivnost. Je klidně možné, že i při započítání veškerých nákladů fiat peněz by Bitcoin „žral“ víc (ačkoli při pohledu na honosná sídla centrálních a komerčních bank o tom lze důvodně pochybovat).
Bitcoinovou „killer app“ je bezpečnost a možnost převádět hodnotu komukoli, kdykoli, a v jakékoli výši – a to bez nutnosti kohokoli se o toto základní lidské právo doprošovat. Jak praví bitcoinový developer Peter Todd, Bitcoin je především bezpečnostní software. A bezpečnost není levná záležitost; ačkoli její poskytovatelé hledají stále důmyslnější způsoby, jak své náklady (a tím i případný environmentální dopad) dále snížit.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Těžba bitcoinu a spotřeba energie: Pohroma, nebo zbytečná hysterie? pochází z