Browse Category

budoucnost bitcoinu

Libra, neboli Facebook coin a k čemu je to dobré

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

Dlouho očekávaný projekt z dílny Facebooku je zde, alespoň ve formě úvodní dokumentace. Nepřekvapivým zjištěním je, že se nejedná ani o blockchain, ani o kryptoměnu.

Kdo viděl film Social Network asi tuší, jaký je vztah Marka Zuckeberga s dvojčaty Winklevossovými – kvůli počátkům Facebooku se nemají zrovna v lásce. Menší rekapitulace: dvojčata přišla při studiích na Harvardu s nápadem na sociální síť. Zuckerberga pověřila naprogramováním prototypu, ten si však projekt přivlastnil a rozjel na vlastní pěst.

Winklevossovi později Zuckerberga zažalovali a vysoudili na něm 65 milionů dolarů. Tyto peníze následně investovali do bitcoinu; odhaduje se, že vlastní okolo 100 tisíc bitcoinů (zhruba 1 % všech bitcoinů v oběhu).

Winklevossovi si rovněž založili burzu s názvem Gemini. Gemini je astrologické znamení odkazující na dvojčata (v češtině se jedná o blížence). A Libra je zase astrologické znamení odkazující na váhy (v češtině se jedná o váhy). Zuckerberg si tak očividně utahuje ze svých starých partnerů.

Rivalita nicméně patrně nezůstane pouze u názvů projektů. Winklevossovi na podzim roku 2018 rozjeli vlastní stablecoin s názvem Gemini dollar. A projekt Libra se v tomto ohledu může stát velkým konkurentem.
Co je Libra coin?
Libra coin má být platební token krytý košem fiat měn a vládních dluhopisů. Nejedná se tudíž o stablecoin (jehož hodnota by se měla dlouhodobě rovnat jedné jednotce reprezentované fiat měny, např. 1 USD), ale spíše o měnu s nízkou volatilitou. Rozhodně zapomeňte na tradiční kryptoměnové „pumpy“, spekulace na růst Libry bude mít asi stejný smysl, jako spekulace na růst Tetheru.

Libra coin nejvíce připomíná Special drawing rights (SDR) Mezinárodního měnového fondu. SDR jsou účetní jednotkou členských zemí MMF, jednotka je váženým průměrem podkladových měn (USD, EUR, RMB, JPY, GBP). Zatímco SDR jsou ale dostupné pouze vládám členských zemí, Libra coin usiluje o to být globálně dostupnou digitální měnou pro běžné lidi.

Záměr to není špatný. Snaha o zpřístupnění zahraničních měn a finančních služeb lidem z rozvojových zemí je starší než samotný Bitcoin. Na první pohled se může zdát, že Facebook společně se svými partnery má nejlepší možnou pozici, aby se jim tento záměr podařilo naplnit.
Co je Libra Association?
Když už zmiňujeme partnery projektu, pojďme si je trochu nastínit. Projekt Libra není totiž až tak projekt samotného Facebooku, ale neziskové organizace Libra Association. Ta sestává z globálních korporací, zmiňme ty největší a nejznámější: Facebook, Mastercard, PayPal, Visa, eBay, Spotify, Uber, Vodafone, Coinbase, Andreessen Horowitz. Tyto společnosti samozřejmě nelze podezírat z toho, že by zastávaly cokoli z původních cypherpunkových myšlenek, ze kterých vzešel Bitcoin.

V materiálech projektu Libra je narovinu přiznáno, že síť bude spravována konsorciem validátorů – členy asociace. Jedná se tudíž o tzv. permissioned blockchain, kde o platnosti a historii transakcí rozhoduje uzavřená skupina institucí na základě většinové shody. To samozřejmě znamená, že nelze mluvit o něčem jako zpětné nezměnitelnosti transakcí či necenzurovatelnosti. Již z jiných projektů víme, že blockchain s vybranými validátory se dříve či později rovná blokaci nepohodlných transakcí a účtů.
Je to blockchain? Je to kryptoměna?
Ve whitepaperu stojí, že měna Libra je postavena na „Libra blockchain“. Zároveň však autoři uvádějí, že
unlike previous blockchains, which view the blockchain as a collection of blocks of transactions, the Libra Blockchain is a single data structure that records the history of transactions and states over time.
O blockchain se tudíž spíše nejedná, jelikož transakce nejsou řazeny do bloků a databáze transakcí není řetězcem bloků.

Za kryptoměnu lze Libra také označit jen stěží. Důvody jsou následující:

Nejedná se o „bearer asset“, tj. jednotku mající hodnotu samu o sobě. Jedná se o IOU, obdobně jako Tether – závazek třetí strany držící podkladová aktiva (fiat měny, státní dluhopisy). Pro běžné držitele Libra nicméně není přímo směnitelná za tato aktiva, jelikož směnu mohou provádět pouze authorized resellers. Běžným držitelům tak nezbývá než věřit několika úrovním třetích stran, obdobně jako v klasickém finančním systému.
Jednotky neobíhají v permissionless systému, jako je tomu u bitcoinu či etheru. Validátoři jsou veřejně známé právnické osoby, které chtě nechtě musí dodržovat pravidla mezinárodních a národních regulátorů a pro účast běžných lidí v tomto systému tak validátoři chtě nechtě musí nastavovat určitá pravidla a svolení (permissions).
Krytí ve formě fiat měn a státních dluhopisů nijak neřeší jeden z hlavních problémů, kvůli kterým vznikl Bitcoin – nutnost důvěry v centrální banky a globální finanční instituce. Zatímco Satoshi do Genesis bloku vložil odkaz na bailouty komerčním bankám a později svou motivaci rozvedl v delším vzkazu, Libra považuje centrální banky a vlády za zdroj stability, a zaštiťující organizace je plná globálních finančních korporací.

Libra a budoucnost
…a, –pro pouhý žert, –když nesplatíte mi v den ten a ten a tam a tam tu sumu, ať pokutou mi plná libra masa připadne.
-William Shakespeare, Kupec Benátský

Libra má být spuštěna v první polovině roku 2020. Ambicí projektu je poskytnout přístup ke stabilní měně a finančním službám pro 1,7 miliardy lidí, kteří v dnešní době tento přístup nemají (ačkoli velká část z nich vlastní smartphone s přístupem na internet). Na místě je otázka, jak vlastně má dojít k zapojení lidí ze zemí, kde je tato potřeba nejakutnější. Libra coby token krytý fiat měnami a vládními dluhopisy a spravovaný převážně americkými korporacemi, bude asi stěží dostupná v zemích podléhajícím mezinárodním sankcím.

Riziko poskytovat finanční služby stojící v důsledku na americkém dolaru a amerických státních dluhopisech dejme tomu v Íránu či Rusku by pro členy Libra Association bylo velmi vysoké. Naproti tomu skutečně permissionless služby jako je směnárna Hodl Hodl nedávno vítala sankcím podléhající Íránce s otevřenou náručí.

Je proto vysoce pravděpodobné, že nákup, transakce a prodej Libra coinu bude spojen s ověřením identity. Zamysleme se nad dvěma úseky z whitepaperu:

The Libra Blockchain is pseudonymous and allows users to hold one or more addresses that are not linked to their real-world identity.

An additional goal of the association is to develop and promote an open identity standard. We believe that decentralized and portable digital identity is a prerequisite to financial inclusion and competition.

Materiály mluví o technické pseudonymitě Libra blockchainu, na jiném místě je nicméně uvedeno, že předpokladem finanční inkluze bude digitální identita. Tento typ identity má samozřejmě Facebook dávno k dispozici, a to v podobě účtů na největší sociální síti světa. V kontextu krytí Libra coinu, složením asociace a stále se zpřísňujícími požadavky na opatření proti praní špinavých peněz (AML) je téměř jisté, že Libra coin bude cokoli, jen ne volně přístupný komukoli na světě.

Přístupný bude – za digitální ekvivalent shakespearovské libry masa. I ta však nebude dostatečná v zemích, jejichž vlády přežívají do značné míry díky inflační dani.

Na druhou stranu je možné, že snaha o lokální zákazy Libry (potažmo samotného Facebooku) bude provázeno mnohem větší nevolí, než zákazy Bitcoinu a jiných kryptoměn. Dvě miliardy uživatelů jsou zkrátka hodně dobré PR. Rovněž lze očekávat obdobné iniciativy od konkurentů Facebooku, jako jsou Vkontakte, WeChat či Weibo. A nezamýšleným sekundárním důsledkem tak může být, že lidi začnou více přemýšlet o tom, zda je dnešní pyramida centrálních a komerčních bank tím nejvhodnějším systémem pro definici a poskytování peněz.

Tyto iniciativy totiž chtě nechtě budou muset odkazovat na Bitcoin coby inspiraci, a tím posílí jeho legitimitu. Dědeček Bitcoin tak nakonec může být hlavním výhercem poměřování korporátních pindíků.
Zdroje
Zájemcům o detaily a hlubší analýzy projektu Libra doporučujeme navštívit následující odkazy:

https://libra.org/en-US/white-paper/

https://developers.libra.org/docs/the-libra-blockchain-paper

https://libra.org/en-US/about-currency-reserve/#the_reserve

https://medium.com/@lopp/thoughts-on-libra-blockchain-49b8f6c26372

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Libra, neboli Facebook coin a k čemu je to dobré pochází z

Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – rozhovor

Rozhovor s Karlem Fillnerem, prezidentem BACCA
Karel Fillner se dlouhá léta věnuje bitcoinové osvětě a patří mezi nejvýraznější osobnosti české bitcoinové scény. V posledních měsících je ale výrazně vidět i v jiné roli, která může být pro mnohé členy bitcoinové komunity překvapivá. Sešel jsem se proto s Karlem v jeho novém působišti nedaleko Karlína, kde sídlí česká část BACCA – krypto bankovní asociace, jejíž je prezidentem. Povídali jsme si o důvodech, proč přijal takto významnou a náročnou roli, co jej k tomu vedlo a jak to podle něj navazuje na jeho dosavadní práci.
Josef: Karle, přijal jsi pozici prezidenta krypto bankovní asociace BACCA, založené v Londýně. Můžeš nám prosím objasnit, co to znamená, proč jsi se k takovému kroku rozhodl a jaké důvody Tě k tomu vedly?
Karel: Technologie v oblasti kryptoměn dozrává a stojí na pomyslném rozcestí. Je to podobné jako s internetem před dvaceti lety. Také začal decentralizací, dozrál do určitého bodu a právě v momentě, kdy vznikl HTTP protokol, jeho rozvoj znovu akcelerovaly obchodní systémy. Na internetu tak začaly růst firmy jako eBay nebo Amazon. Současně s nimi pak v digitálním prostoru začaly operovat burzovní systémy, různá tržiště nebo třeba banky. Například česká eBanka byla druhá na světě, která začala již v roce 2001 poskytovat plně elektronické bankovnictví.
Tyto historické souvislosti predikují trend. A v současné době je tím trendem tokenizace reálných assetů firem a cenných papírů. Firmy, banky, klienti, to vše, co je spojené s financemi, se postupně přesune na blockchainová řešení. Právě tento přesun je tím, co znovu akceleruje momentálně stagnující trh kryptoměn. Proto když jsem byl osloven s nabídkou stát se prezidentem asociace hájící zájmy lidí a firem využívající kryptoměny, byla to pro mě zajímavá výzva. Díky zkušenostem, které jsem během let získal, jsem schopen zájmy lidí a firem v oblasti kryptoprůmyslu chápat a komunikovat na více úrovních. Má aktuální role se tak rozšiřuje z ryze lokálního na globální záběr. Česká republika je jednou z nejrozvinutějších zemí spojených s kryptotechnologiemi v EU. A právě náš vliv a komunikace směrem k finančním institucím, regulátorům a k Europarlamentu je tím podstatným, co nyní vnímám jako další součást svého působení.
Není to přeci jen docela velký skok z ryze anarchisticky uvažujícího a nezávislého světa, do světa politiky, zákonů, korporací a firem? Je to možné chápat jako pokračování tvé dosavadní práce?
Každá činnost má svůj vývoj. Ten je dán zkušeností, kterou člověk získá v momentě, kdy se v odvětví pohybuje dostatečně dlouho. Právě v takové chvíli hledá cestu, jak to co dělá může pozvednout na novou úroveň. A pokud přijde nabídka, která tomu odpovídá, je to vhodná příležitost. Jelikož se poslední rok věnuji studiu souvislostí spojených s růstem globálních trhů a konjunkturou v nových odvětvích spojených s technologií kryptoměn, vím, že stojíme před něčím velkým.
To velké, co teď přichází, vzniká právě v oblasti, které se věnuji posledních několik let. Právě proto tady vnímám svůj přínos jako zásadní. Věřím, že můj vhled do problematiky může firmám, regulátorům, bankám, ale také běžným lidem přinést důležité informace, na základě kterých bude transformace z klasického papírového světa do světa kryptotechnologií mnohem efektivnější. Navíc je role krypto bankovní asociace BACCA nezávislá, což je důležité pro mě i pro lidi, kteří mě sledují.

Hovoříš o krypto bankovnictví, transformaci a konjunktuře. Můžeš mi prosím osvětlit co tím vlastně máš na mysli? Má to nějakou souvislost se současnou stagnací na trhu kryptoměn?
Vše má souvislost se vším, jak říká klasik. Důležité je jen chápat tyto souvislosti a jednotlivé události vnímat komplexně. Pokud víme jak, objevíme zcela nové příležitosti dřív, než nastanou. Krypto bankovnictví je něco, co budeme potřebovat v momentě, kdy začne kryptotechnologie využívat větší masa lidí. Je to dáno zvyklostmi, které máme, to je prostě realita. Chytří a vzdělaní lidé jsou odjakživa v menšině. Většina lidí na této planetě upřednostňuje komfort a pohodlí a svoboda a nezávislost pro ně není bohužel prioritou. A kryptotechnologie vyžadují jistou dávku nepohodlí už právě tím, že kontrolu nad nimi má sám jejich uživatel. Z řetězce tak vypadla autorita, která v případě, že cokoliv selže, převezme rizika.
Nádherně je to vidět u ICO. Projekty vzniklé v rámci ICO jsou známy obrovskou mírou podvodů a nekompetence právě proto, že neexistuje autorita, která by procesy dozorovala. Většina lidí investujících do ICO to však nevěděla a nezamýšlela se nad tím. Teď jsou na základě vlastní zkušenosti mnohem opatrnější, bohužel to ale částečně uškodilo reputaci kryptoměnových projektů a jejich vnímání veřejností.
Nezávisle na tom ale dochází k postupné adaptaci nových technologií do klasického prostředí. Ten vznikající ekosystém je už natolik robustní, že se začíná propojovat s běžným světem na úrovních, o kterých jsme ještě před několika lety ani nepřemýšleli. Jedna věc tak elegantně navazuje na druhou. Máme před sebou období, kdy budeme experimentovat s tím, kam až lze hranice doposud možného posunout. Tak jako internetové firmy v devadesátých letech. Bude velice zajímavé sledovat, kam se toto odvětví v následujících letech posune.
Abych odpověděl na otázku, ano, trh s kryptoměnami zažívá určitou stagnaci. Ale rozhodně se nedá mluvit o stagnaci samotných kryptoměn a jejich technologií. Tady bude vyrůstat něco většího, co bude kryptoměny do určité míry využívat, ale zároveň půjde nad jejich rámec.
A jednou z důležitých oblastí jsou firmy a jejich způsob, jak pracují s kapitálem. Získávání kapitálu, jeho přesuny mezi zeměmi a jeho využívání – to právě zatím zůstává ve 20. století. Technologie a koncepty kolem kryptoaktiv to mohou velmi rychle změnit. A to je právě to, co vnímám jako největší investiční příležitost současnosti.
Pokračování příště…
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – rozhovor pochází z

Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Je bitcoin  neekologický?
Tuto zkušenost získal asi každý, kdo někdy diskutoval v širším plénu o Bitcoinu. Poté, kdy se lidé dozvědí vše o tom, jakou představuje Bitcoin inovaci v decentralizovaných penězích, se přihlásí mladý ekoaktivista v batikovaném tričku: “Hmm, to je všechno zajímavé, ale co to množství uhlí, které se spálí v datacentrech, kde se bitcoiny těží?” Ok, nádech a výdech, nepošlu přece do patřičných míst člověka, který mě předtím hodinu poslouchal, s tím, že má v otázce rovnou předpoklad, se kterým nesouhlasím (odkud ví, kolik uhlí se spálí?).
Zdržím se otázky, jak si tedy konkrétně představuje vyřešit tento problém, na kterém pracovali lidé ze cypherpunks minimálně od konce osmdesátých let, včetně výzkumníků, jako je David Chaum, Nick Szabo apod. Náš host v diskuzi musí mít jistě geniálně lepší řešení, které zahrnuje inovativní decentralizovaný způsob konsensu, navíc odolný proti silným útokům k rozdělení sítě. Přemýšlím, jestli ho oslovovat pane profesore, protože předpokládám, že za takový objev by dostal zfleku profesuru, ne jen PhD.
To, že mladí ekoaktivisté takto přemýšlejí, už jsem rozdýchal. Co mě ale opravdu dokáže překvapit je, když někdo na podobné téma vydá studii. Na tu poslední o tom, jak Bitcoin zvýší teplotu planety Země o několik stupňů nebudu dávat ani link, je to ztráta času a nezaslouží si dostávat zbytečnou publicitu. Ale pokusím se uvést několik argumentů, ke kterým se nepřihlíží. Kdyby tuto studii napsal někdo, kdo by pracoval pro mě, tak bych ho nejen vyhodil, ale také ho požádal o vrácení výplaty za poslední 2 roky a náhradu škody za to, že mi poškozuje jméno. Je dost smutné, že takovýto přístup k “výzkumu” se v dnešní době považuje za vědu.
Pamatuji si, že když jsem na základní škole neznal přesně vzorec, pomohlo mi zjistit, jaké mám jednotky na vstupu, v jakých jednotkách potřebuji výstup – a to mi pomohlo v tom, že jsem přibližně věděl, co musím pronásobit a co vydělit tak, aby byl ve správných jednotkách i výsledek. Dobrý trik na písemky, ale velmi špatný způsob provádění vědeckých studií. Ale přesně takto většina podobných studií vypadá.
Elasticita výpočetní kapacity bitcoinové sítě
Výpočetní kapacita bitcoinové a většiny proof of work sítí nezávisí vůbec na tom, zda a jak se Bitcoin rozšíří. Počet transakcí za sekundu nesouvisí s výpočetním výkonem. Mining funguje tak, že miner nejprve vytvoří blok, spočítá z něj otisk pomocí tzv. hashovací funkce a to je vstup do mining algoritmu. Je jedno, zda má blok jeden kilobajt nebo jeden terabajt, na výpočetním výkonu minera to nic nemění.
Bitcoin na začátku, když neměl téměř žádné transakce, běžel na jednom počítači Satoshi Nakamota – a tento jediný počítač by dokázal zpracovat i všechny transakce, které probíhají nyní. V tomto případě jde pouze o ekonomickou kalkulaci, co se z finančního hlediska vyplatí, ne nakolik se daná kryptoměna rozšíří. Mineři výpočetní výkon investují protože chtějí a proto, že se jim to vyplatí, ne proto, že by bylo více transakcí. Čím více výkonu investují, tím je síť lépe zabezpečena proti tzv. double spend útoku. Ale jejich soukromá motivace není zlepšit výkon sítě.
Toto je zároveň jeden z argumentů ve známé knize The Bitcoin Standard, kde autor tvrdí, že bitcoiny jsou nejtvrdší peníze, jaké kdo kdy vymyslel. Představme si, že by unce zlata najednou nestála 1300 $ jako v době psaní tohoto článku, ale jednu miliardu dnešních dolarů. Při takovém množství se lidem vyplatí těžit zlato, dokonce projekty stavění drobných vesmírných lodí, které těží zlato z asteroidů najednou budou ziskové.
Při zlatě a jiných komoditních penězích – čím je jejich cena vyšší, tím více se vyplatí je produkovat a tím více se jich vyprodukuje. Původní teze fanoušků zlata o tom, že “na zemi je konečné množství zlata” selhává právě na tomto – vesmír je nekonečný a zlata je v něm téměř neomezené množství. U bitcoinu to funguje trochu jinak – cena naroste, takže se těžařům vyplatí investovat více výpočetní energie, výsledek je však pouze ten, že bitcoiny, které se vytěží, budou bezpečnější, ale nebude je nikdy víc.
Jak se počítá oteplení o pár stupňů?

Oteplení o několik stupňů mohou “pseudovědci” předpokládat vytvořením modelu klimatických změn. Ve skutečnosti jsou ale při klimatických jevech takové nelinearity, že tvrdit, že známe jakékoli číslo (alespoň řádově) je úplný nesmysl. Závisí to na kontextu a hlavně na ostatních faktorech. Pozitivní zpětná vazba závisí nejen na Bitcoinu, ale také na tom, co se děje kolem. Všude, kde jsou vidět zásadní pozitivní zpětné vazby, vzniká nelinearita. A ta nám většinou říká, že jakýkoli kvantitativní model máme, téměř jistě nebude fungovat. Nelinearita znamená, že se emise CO2 vzniklé při těžení bitcoinu mohou spojit s jiným efektem a způsobit ekologickou katastrofu – nebo se nemusí stát vůbec nic, protože ušetří množství energie v neefektivním bankovním systému.

Zde je třeba podotknout, že většina lidí, kteří vyprávějí o neefektitě bankovního systému, většinou počítají energetické nároky serverů, rychlovarných konvic v kancelářích a podobně. Ale to není ta zásadní neefektivita. Pokud producent lithia čeká na platbu od objednavatele, aby mohl dodat lithium do baterie, která uloží energii ze solárního panelu, ale ta stojí měsíc na skladě, protože úředník v bance čeká na smlouvu a fakturu a smlouva zákazníka je na spodku kopy papírů a risk oddělení chce ještě k tomu vědět velikost bot majitele firmy, aby ověřila, zda není terorista, produkční cyklus se natahuje v čase. Takže než začne solární panel produkovat energii, uhelná elektrárna pálí tuny uhlí, protože díky neefektivnímu bankovnímu systému baterie a solární panel vznikly o půl roku později, než by mohly.

Samozřejmě, v tomto případě není až tak namístě kritizovat pouze banky, protože ty jsou jen částí bankovního systému. Důvodem těchto neefektivit jsou regulace v bankovním systému, FATCA, snaha zabránit praní špinavých peněz a podobně. Stovky lidí ve velkých bankách jsou zaměstnány jen kvůli těmto regulacím. A to je ta pravá neefektivita – servery v datovém centru se řídí Moorovým zákonem a jsou pravděpodobně mnohem efektivnější než Bitcoin.

Vnitřní struktura – proč by někdo pálil zuhelnatělé trilobity?

A nakonec – “výzkumníci” dělají tutéž chybu jako většina takových pseudostudií s radikálními závěry. Nikdy se nedívají na vnitřní strukturu. Vynásobíme spotřebovanou energii průměrnou emisí CO2 na kilowatthodinu energie v systému, aniž bychom věděli, odkud tato energie pochází. Jenže mineři nejsou hloupí, aby stavěli své těžební farmy vedle uhelné elektrárny, protože by zkrachovali. Proč? Protože uhelná elektrárna potřebuje neustále uhlí. Mineři potřebují levnou energii, ideálně zdarma, nebo téměř zdarma. Úplně nejlépe tak, aby mohli růst a aby nebyli závislí od budoucích cen uhlí.

Takže se dohodnou s energetickou firmou, která staví vodní elektrárnu. Konstantní přebytek energie, který elektrárna dokáže hravě produkovat (voda teče tak trochu pořád). Mining a vodní elektrárny je ideální kombinace: vodní elektrárna je stálý zdroj energie, nevypíná se když nesvítí slunce, nebo nefouká vítr. Těžení kryptoměn je téměř konstantní odběr – pokud mám miner, nikdy se mi ho nevyplatí vypnout – až do momentu, kdy začne produkovat méně, než spotřebuje na energiích.
Dobré je přidat k tomu solární energii přes den na chlazení – přes den je potřeba chladit víc. Konstantní přebytková obnovitelná energie je téměř zdarma. Za co platíme je hlavně energie, kterou neumíme předvídat. Pokud je v systému přebytek energie, má dokonce zápornou cenu – elektrárna zaplatí firmě, aby ji spálila. Pokud vím, kolik energie potřebuji, odběr je konstantní a mohu datové centrum na těžení postavit kdekoliv, kde je internet s nízkou latencí, nebudu přece vykopávat ze země mrtvé zuhelnatělé trilobiti a pálit je v peci – protože nevím, kolik tyto zuhelnatělí trilobité budou stát za dva roky . Postavím datové centrum u elektrárny, která vyrábí energii, také ví, že má přebytek a mám tak energii za fantastickou cenu – bez nějakých zásadních ekologických konsekvencií.
Na to, aby si to výzkumníci uvědomili, by ale museli zvednout zadek ze svého institutu a jít se podívat, co se opravdu děje, což je trochu složitější než si udělat svůj excel, ve kterém násobí čísla.
Dobrá – a co proof of stake?
Kryptoměny s algoritmem Proof of Stake jsou ekologickou alternativou a můžeme předpokládat, že je má náš ekologický aktivista v peněžence a svou otázkou směřuje k tomu, aby všichni prodali špatné, neekologické bitcoiny. Můžou si přece koupit jejich super coin s tržní kapitalizací 5 milionů dolarů, který transakčními poplatky dotuje znevýhodněné, svobodné a zdravotně postižené Mexičanky neurčitého pohlaví na rodičovské dovolené na severním pólu. Tak totiž funguje dnešní politicky korektní diskuze.
Nevadí, že dostupnost takového systému je podobná jako dostupnost státního daňového portálu a tři měsíce v roce je v obrovském síťovém splitu, neboť staking algoritmus až tak úplně dobře nekonverguje k řešení. Tento speciální coin směřuje k tomu, že bohatí držitelé super coinu budou ještě bohatší, protože mají největší stake, ale zmíněné maminky jsou šťastné.
Problém Proof of Stake coinu je, že dosud nevyřešil zásadní otázku – pokud nastane rozdělení sítě (například pokud Číňané vypnou čínský firewall a odpojí Čínu od Internetu na dva měsíce) – který chain bude správný? Všichni dodržují pravidla, nikdo nechce podvádět, přesto není jasné, kdo má pravdu. V PoW (klasickém miningu) je to však jasné – vždy vyhrává síť s největším Proof of Work. Dokud se nevyřeší tento zásadní problém odolnosti sítě proti takovým zásadním problémem, já osobně budu raději dokola odpovídat na otázky o emisích bitcoinové sítě.
Mimochodem, je třeba si uvědomit, že tím, že přestaneme používat bitcoiny, nebudeme mít žádný dopad na uhlíkovou stopu – pokud je používají ostatní, budou je minéři těžit dál, neušetří se ani milimetr krychlový CO2. A ostatní kryptoměny (altcoiny) dokáží používat Proof of Work Bitcoinu. Ve skutečnosti nám na celou planetu klidně stačí jeden PoW systém, pokud se správně naváže na PoW Bitcoinu.
Způsobů jak to dělat je několik – Proof of Proof, merged mining a podobně. Takže skvělý eko proof of stake coin může být eko mnohem jednodušší – stačí, když na své zajištění bude používat již existující proof of work. Jen bude těžší na tom vydělat na Lambo, že ano?
Závěr
Většina věcí ve světě má vnitřní strukturu, která je složitější, než se na první pohled zdá. Na co se ale můžeme spolehnout je, že podnikatelé nejsou hloupí a nebudou platit spoustu peněz za svůj největší operativní náklad, když mohou platit méně. Přístup, který často vidíme, je ekvivalentem přístupu “armáda složená z nějakých koní, nějakých psů a nějakých lidí má v průměru 3.27 nohy na individuum”. Je to sice možná zajímavý výpočet v Excelu, ale o skutečné povaze reality nám to neříká vůbec nic.
Velmi často na trhu ekologické řešení bude levnější než neekologické, pokud je k tomu dostatečný kapitál a nedochází k socializaci negativních důsledků. Já osobně používám Bitcoin a mám radost z toho, že svět směřuje k lepší ekologičtější budoucnosti, kterou umožňují nové technologie – a Bitcoin je jednou z nich.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady pochází z

Smart money – velké peníze přicházejí, část 3

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
V prvých dvoch dieloch našej série sme sa venovali inštitúciám, fondom, market makerom a iným veľkým hráčom pôsobiacim na krypto trhu. V tejto poslednej časti sa pozrieme do ich každodennej praxe a ukážeme si, aké majú veľkí hráči na trhu oproti ostatným výhody a s čím majú naopak problémy.
Veľkí hráči hrajú veľké hry
Čo robia veľkí hráči lepšie než ostatní účastníci trhu?
Aktívne obchodovanie s veľkým kapitálom, manipulácia trhu
Medzi drobnými špekulantmi je rozšírený názor, že pomocou sledovania grafov sú schopní robiť ziskové obchodné rozhodnutia. Rôzni “analytici – žurnalisti” a predajcovia trading kurzov tento názor podporujú. Ziskovo sa ale týmto typom špekulácií dokáže uživiť iba minimum traderov. Zbytok sa o to celý život neúspešne pokúša alebo sa zmieri s tým že takýto trading je iba (snáď nie príliš nákladný) koníček.
Oproti bežným traderom inštitúcie príliš nevyužívajú technickú analýzu – tj. obchodovanie pomocou historického grafu ceny. Oveľa viac sa zameriavajú na order flow (= sledovanie súčasných nákupných a predajných príkazov na trhu, a ich dynamiku v reálnom čase), arbitráže či (vďaka veľkému kapitálu) manipulácie trhu.
Obchodujú tak priamo proti retailovým obchodníkom, a vo veľkej väčšine prípadov majú nesporne navrch. Veľkí obchodníci majú u búrz často vyjednané nízke poplatky a rýchlejší prístup k dátam. Retailový trader tak často hrá poker a ani nevie, že mu veľkí hráči pozerajú do kariet.
Vysokofrekvenčné obchody, market making
Mnohé inštitúcie sa snažia na trhoch robiť takzvaného market makera. To znamená obchodovať pasívne na nákupnej i predajnej strane trhu a inkasovať spread.
Na väčšine trhov a búrz sú pre drobného tradera vysokofrekvenčné obchody či market making stratové. Môžete si to ale vyskúšať na nejakom nelikvidnom altcoine alebo na malej burze, kt. má medzi Bid a Ask vysoký spread (vyšší než poplatok za obchod).

Príklad: pár BTC/ETH na burze TradeOgre

Nákup: 0.05500 BTC, Predaj: BTC 0.05659, Spread: 0.00159 BTC (cca 10 USD).
Ak postavíme naše príkazy na Best Bid a Best Ask, aktívne obchody budú realizované cez nás a budeme inkasovať spread, mínus poplatky za trade. Samozrejme problém s burzou TradeOgre v príklade je, že týchto obchodov za deň veľa nebude. Zdroj: TradeOgre
Veľkí traderi ale vďaka vlastným algoritmom, rýchlejšiemu prístupu k dátam a nízkym až nulovým poplatkom túto aktivitu vykonávajú bežne na veľkých burzách, ako je Binance, Bitfinex, Bitmex. Väčšina aktívnych obchodov na trhu tak pretečie práve cez niektorého market makera. Niekedy dokonca burzy platia za to, aby na nich market maker obchodoval a tvoril likviditu. Takže taký market maker má záporné poplatky.
Prístup k informáciám
Veľkí hráči majú vďaka kapitálu prístup k vývojárom a iným členom týmu v mnohých krypto-projektoch (hlavne ICO, v ktorých vďaka kapitálu navyše sú schopné získať vyššie pre-sale bonusy).
Veľké peniaze taktiež často jednajú s regulátormi a sú v kontakte s OTC obchodníkmi, burzami a ďalšími inštitúciami. Vďaka tomu sa ku kľúčovým informáciám často dostanú skôr, než média a retail. Dokážu preto rýchlejšie reagovať a využiť informačné asymetrie vo svoj prospech. Niektoré z týchto praktík sú pritom na regulovaných trhoch trestné (insider trading).
Sieť kontaktov a kapitál taktiež umožňuje veľkým investorom aktívne sa zapájať do rozvoja zainvestovaných projektov a ovplyvňovať ich smer. Mnohé fondy (ako napr. Binance Labs) zakladajú celé inkubátory pre ICOs a iné krypto-projekty.
Samozrejme i retailový investor môže svojou troškou prispieť do mlyna, zoznámiť sa s core teamom a projektu pomôcť, napríklad organizáciou lokálneho meetupu. To všetkým odporúčam, ale vždy to bude na menšej škále než sa dokáže zapojiť veľký hráč.
Psychológia a benchmarking
Retailoví investori veľmi ľahko podliehajú emóciám, nechávajú sa strhnúť s davom, robia unáhlené rozhodnutia a majú príliš krátkodobý výhľad. Často nevedia odlíšiť situácie, v ktorých iba mali šťastie od tých, v ktorých naozaj robia dlhodobo ziskové rozhodnutia.
Ani profesionáli síce voči emóciám úplne odolní nie sú, ale majú aspoň jasne stanovené interné postupy, mantinely a stratégie, ktorých sa držia. Svoje zisky tiež porovnávajú s benchmarkom, Na krypto trhu je to buď BTC, alebo nejaký index vybraných TOP kryptomien (napríklad BTC 80%, ETH 20%).

Príklad: benchmarking portfolia

Vývoj hodnoty modelového portfolia LTC, XMR, ETH, ADA, XLM, BNB a DCR (červená) oproti benchmarku BTC (modrá) – od začiatku roku 2018. Výkon portfolia i benchmarku je podobný, do júla mierne vyhrávalo portfolio. Benchmark i portfolio sú od r. 2018 v mínuse oproti USD, ale portfolio manažér vďaka benchmarku vie, že jeho portfolio si nevedie horšie než benchmark (Bitcoin) a v prípade zvratu trendu môže očakávať, že benchmark porazí. Zrdoj: Obrázok je z aplikácie, ktorú vyvíja autor článku.
Pri aktívnych obchodoch (kedy sa snažíme časovať vstupy a výstupy) je tiež dôležitou metrikou “Time in the market” – ak svoj aktívny trading porovnávam s výkonom Bitcoinu, za posledných pár rokov len máloktorý trader bol schopný poraziť HODL stratégiu. Ak ale tento trader mal otvorené pozície iba napr. 15% času a dosiahol podobný výsledok ako HODL, je to veľmi dobrý ukazateľ. HODL má totiž z definície 100% time in the market, je teda dobré ak dokážeme dosiahnuť rovnaký výnos s nižším % expozície kapitálu.
Pokročilé nástroje a týmy
Retailový hráč sa musí pri obchodovaní uspokojiť s interfaceom burzy. Tí šikovnejší si možno naprogramujú pomocou API vlastnú obchodnú nadstavbu.
Naproti tomu inštitúcie si môžu dovoliť týmy analytikov a vývojárov, ktoré im vytvárajú analytické a obchodné nástroje na mieru. S pomocou týchto nástrojov je možné obchodovať rýchlejšie, mať viac informácií o štruktúre trhu, či optimalizované poplatky.
Tieto nástroje im okrem optimalizácie krátkodobých obchodov umožňujú taktiež zbierať a analyzovať  veľké data (tržné i netržné) pre sofistikovanú fundamentálnu analýzu.

Špecializovaný obchodný software na vizualizáciu order flow pre manuálny trading. Cenové rozpätie je na ose X, veľkosť čakajúcich príkazov v trhu je na ose Y, farebné stĺpce sú predajné a nákupné príkazy. Väčšina obchodovania tohoto typu ale priebeha automaticky. Zdroj: Obrázok je z aplikácie, ktorú vyvíja autor článku.
Oproti retailu majú profesionálni traderi a investiční manažéri, ktorí pracujú pre inštitúcie, niekoľko obrovských výhod. Majú prístup ku kapitálu, sofistikované know how z finančného sveta, výrazne lepšie podmienky na burzách, insider informácie, jasne dané mantinely a procesy. Používajú benchmarking, customizovaný software analýzy dát, týmy analytikov.
Ťahá teda malý individuálny investor či trader oproti týmto molochom vždy za kratší koniec?
Nemusí to tak nutne byť.
S čím veľkí hráči zápasia
Regulácie
V prvom diely trilógie sme si spomínali, že mnohé inštitúcie sú doslova závislé na reguláciach. Ak chcú získať možnosť ponoriť sa do krypto-trhov, potrebujú si vybehať nekonečné byrokratické kolečká s regulátormi, vyriešiť v ktorej krajine svoje štruktúry založia, prípadne čakať na regulované finančné inštrumenty ako futures a ETF.
Samotný Bitcoin už je síce veľkým hráčom relatívne dostupný, ale mnohé altcoiny sú stále mimo dosah.
Pre súčasné finančné inštitúcie je tak často ľahšie zakladať si nové spoločnosti, špecializované na kryptomeny, prípadne svoje krypto-aktivity outsourcovať. To ale trvá nejaký čas a sú s tým spojené veľké náklady. Regulácia sa taktiež môže rýchlo meniť a pre inštitúcie to predstavuje ďalšie riziko, ktoré ich núti správať sa konzervatívnejšie než retailový hráč.
Tomu stačí založiť si účty na niekoľkých burzách, prejsť jednoduchým AML/KYC (niekedy dokonca ani to nie) a môže investovať.
Flexibilita a rýchlosť rozhodovania
Veľkí hráči si z dôvodu regulácií i zefektívnenia a zabezpečenia vytvárajú interné procesy, postupy a mantinely. Tie im umožňujú v mnohých prípadoch robiť lepšie rozhodnutia, vyhnúť sa chybám a rizikám.
Často sú ale tieto mantinely príliš limitujúce a na krypto-trhu, ktorý sa mení doslova z mesiaca na mesiac, je to občas výrazná nevýhoda.
Príkladom môže byť interná smernica, ktorá hovorí, že spoločnosť môže investovať iba do BTC a ETH. Ak na trh príde nová kryptomena, ktorá začne rýchlo naberať momentum, môže trvať i niekoľko mesiacov, kým Board of Directors schváli úpravu tohoto pravidla.
Likvidita
Keďže inštitúcie operujú s veľkým kapitálom, je pre nich obrovský problém budovať a držať pozície kryptomien  (s výnimkou tých najväčších). Veľkí hráči často využívajú služieb OTC brokerov a OTC deskov (tzv. Over The Counter – predaj mimo verejný trh).
OTC obchodovanie však nepatrí medzi najrýchlejšie ani najlacnejšie, preto nie je vhodné na krátkodobé obchody či pravidelné rebalancovanie portfolia.
Ak chcú veľkí hráči fungovať na burzách, musia sa držať aktív, ktoré sú dostatočne likvidné na to, aby oni sami pri ich obchodovaní príliš nehýbali cenou vo svoj neprospech. Niekedy sa môže stať, že fondy ktoré držia veľké množstvo tokenov nakúpených v pre-sale ICO sa ich nedokážu zbaviť bez toho, aby výrazne pohli cenou. Tento problém môže mať napríklad fond Pantera Capital so svojou gigantickou pozíciou v ICON.
Veľkí hráči jednak musia svoje nákupy/predaje rozložiť na dlhšie časové obdobie, jednak musia svoje objednávky skrývať aby neboli na trhu viditeľné (tzv. iceberg) a jednak vždy riskujú že pri príliš veľkej pozícii im nebude stačiť likvidita ak by potrebovali okamžite predávať.

Pekným príkladom kedy likvidita môže byť pre veľkého hráča osudná je situácia, do ktorej sa dostal Bitmain. Tento čínsky minerský moloch vyhlásil verejný úpis svojich akcií (IPO). To znamená, že spoločnosť musí zverejniť svoj finančný stav. Ukázalo sa, že Bitmain drží veľkú časť kapitálu v Bitcoin Cash (nielen tým že ho ťaží, ale taktiež sa snaží manipulovať cenou na trhu). Toto množstvo je ale tak enormné, že ak by Bitmain chcel tieto zásoby znížiť, nenašiel by dostatočnú protistranu a cena BCH by sa zosypala. To by pre Bitmain znamenalo veľké straty.
Je možné, že keď sa Bitmain stane verejne obchodovanou spoločnosť, Board of Directors v mene záujmu akcionárov nariadi managementu znižovanie týchto zásob. Zdroj: Medium
Rýchle a intenzívne tržné cykly
Tržné cykly sa u kryptomien striedajú extrémne rýchlo. Jednoročný bull market z roku 2017 bol v 2018 vystriedaný bear marketom. Inštitúcie, hlavne investičné fondy, ktoré do trhu vstupujú tak majú ťažkú situáciu.
Na konci roku 2017 bol dopyt zo strany investorov smerom ku krypto fondom enormný. Kým ale väčšina fondov stihla vyriešiť všetky administratívne náležitosti, bol Január 2018 a nadšenie opadlo.

Každá nová technológia prejde cyklom iracionálneho očakávania a zvýšenej pozornosti zo strany médií a investorov pár rokov predtým než začne napĺňať svoj potenciál. Podľa Gartnera bol Blockchain v roku 2017 na vrchole tohoto cyklu, Mnohí investori, vrátane inštitúcií sa oň začali zaujímať práve v tomto období a bude nejaký čas trvať kým sa ich očakávania naplnia a investície stanú ziskovými. Zdroj: Gartner.com
Mnohé fondy zažívajú ťažkú situáciu. Ešte pred rokom všetko vyzeralo skvelo, tak do svojej štruktúry investovali nemalé prostriedky, najali ľudí a odrazu sa potýkajú s nedostatkom záujmu investorov. Oproti tomu ekonomický cyklus na bežných trhoch trvá cca 6-12 rokov.
Toto samozrejme neplatí pre všetky fondy, mnohé stihli vyzbierať dostatok kapitálu už v roku 2017. Tie ale zase majú problém s tým, že svojim investorom peniaze skôr prehrali. To nás vedie k ďalšiemu bodu.
PR a vzťahy s investormi
Kryptomeny sú stále v tradičnom finančnom svete mimoriadne kontroverznou témou. Veľké inštitúcie, ktoré sa do nich pustia, sú tak pod drobnohľadom médií a musia si chrániť reputáciu. Obzvlášť v období, keď ceny padajú a začínajú sa ozývať skeptické hlasy o budúcnosti tejto technológie.
Mnohé fondy sú na svojej reputácii závislé a sú nútené vynakladať nemalé úsilie v komunikácií s médiami, verejnosťou a predovšetkým so svojimi investormi. Tí totiž nie sú vždy trpezliví a často sa pri poklese rozhodnú svoj kapitál vybrať a umiestniť do iných aktív.

Tradiční a konzervatívni investori neznášajú rýchle cykly Bitcoinu práve najlepšie. Zdroj: Sigil LTD
Náklady
Nezávisle na tom, či sa trhom darí alebo nie, inštitúcie majú na svoj chod – kancelárie, zamestnancov, administratívu… –  vysoké fixné náklady. Dlhodobejšie straty a nepriazeň investorov ich tak môže ohroziť z hľadiska cashflow.
Kultúrny šok
Bitcoin i celá prvá vlna kryptomien vznikli ako Open-Source projekty z temného a tajomného cypherpunk pozadia, ako úplne nové, čisto digitálne aktívum.

Tradiční investori, analytici a ekonómovia tento fenomén majú dodnes problém uchopiť.
Nevedia sa dohodnúť ani len na základných definíciách:

Sú to peniaze alebo digitálne komodity?
Je to scam alebo podiel na novej peer-to-peer ekonomike?
Vznikne z blockchainu nový internet?
Čo vlastne dáva kryptomenám hodnotu? Nie je to čistá špekulácia?
Aké valuačné metodiky môžeme na kryptomeny uplatniť?
A prečo má kryptomena ktorá vznikla ako vtip so psom kapitalizáciu 600 miliónov dolárov?

Kryptomeny sú skrátka pre finančníkov nový svet – svet hackerov, programátorov, internetových memov a komunít. Napriek tomu že sa regulátori, korporácie a finančníci snažia ho obsiahnuť, faktom ostáva že nie sú tými hlavnými aktérmi, ktorí tento fenomén poháňajú vpred.
Bude ešte nejakú dobu trvať kým veľkí hráči naozaj pochopia, ako tento svet funguje, ako dôležitou súčasťou je komunita, vývojári a memes šírené na reddite a twitteri a prečo má práve token s logom psa hodnotu.
Hodnotu týchto “jedničiek a núl” pritom intuitívne chápe každý dnešný teenager, ktorý hrá počítačové hry, obchoduje v nich s digitálnymi predmetmi a trávi čas na diskusných fórach a chatoch. Bude to pravdepodobne práve táto nová generácia, ktorá sa do kryptomien pustí naplno a bez mentálnych bariér zo “starého sveta”.

Takže – veľkým hráčom sa len ťažko konkuruje v rýchlosti, aktívnom obchodovaní, manipuláciam trhu, market makingu, kupovaní ICOs či získavaní insider informácií.
Naopak dlhodobé investovanie a analýza nových technológií vám nevýhody nedáva. Pri aktívnom obchodovaní, arbitrážach atď je lepšie sústredenie sa na menšie trhy a burzy kde ešte veľkí hráči nie sú.
Taktiež zrejme budete rýchlejší v zmenách vašej stratégie a flexibilnejší v tom, čo a ako môžete obchodovať. Najlepšie je byť priamo v epicentre online komunít a poraziť finančníkov v rýchlosti adopcie nových myšlienok a praktickom porozumení toho, čo dáva kryptomenám dlhodobú hodnotu.
Záver trilógie Smart Money
V tejto trilógii som sa pokúsil popísať krypto-trhy z pohľadu veľkých hráčov, fondov a inštitúcií. Dúfam že sa mi podarilo uchopiť tému z čo najširšieho uhla pohľadu.
Informácie som podával zo svojej perspektívy a skúseností manažéra investičného krypto-fondu a taktiež spoluzakladateľa software startupu, ktorý pre krypto-trh vyvíja nástroje.
Veškeré informácie v týchto článkoch boli iba osobný pohľad autora a nie sú oficiálnym stanoviskom žiadnej spoločnosti ani fondu. Tieto informácie nie sú finančnou ani inou radou a majú čisto zábavný charakter. Krypto-trh je ešte stále nový a jeho štruktúra sa rýchlo mení.
Na základe pozitívneho feedbacku od niektorých čitateľov som sa rozhodol že napíšem ďalšie, viac praktické články. Predstavím v nich môj osobný prístup k investovaniu a proces, akým analyzujem situáciu na trhoch a investičné príležitosti.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Smart money – velké peníze přicházejí, část 3 pochází z

Smart Money – velké peníze přicházejí, 2. část

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
V prvej časti našej trilógie sme sa pozreli na tému Smart money, technológií a kryptomien z nadhľadu. V tejto druhej časti sa pozrieme detailnejšie na to, akými filozofiami (tézami) sa inštitúcie a iní veľkí hráči riadia a aké stratégie používajú.
Investičné tézy
Každý profesionálny investor, ktorý investuje do určitej triedy aktív by mal mať nejakú investičnú tézu. Investičná téza je racionálny dôvod prečo investujeme práve do daného aktíva. Zahŕňa predstavu nejakej budúcnosti spojenú s odhadom pravdepodobnosti, že daná budúcnosť nastane a pretavená do konkrétneho investičného plánu.
Investičná téza by sa mala opierať o čo najviac faktov a čo najmenej predpokladov, mala by byť logicky konzistentná a obstáť voči kritike. To, že do aktíva investuje môj sused, obľúbený krypto guru či niekto iný NIE JE INVESTIČNÁ TÉZA. Rovnako nie je tézou ani konkrétny obchodný signál na základe technickej analýzy.
Skvelým príkladom makro investičnej tézy pre Bitcoin a kryptomeny je tento talk od analytika Toma Lee. V skratke hovorí že: kryptomeny sa formujú ako nová trieda aktív, ktorá priláka hlavne generáciu millennials. Tí budú za niekoľko rokov v druhej fázi produktívneho veku a budú si sporiť a investovať prevažne do kryptomien, keďže podľa prieskumov neveria štátom ani bankám.
Zaujímavú makro-tézu má i investičný fond Placeholder VC Chrisa Burniskeho, autora knihy Cryptoassets (ktorú týmto odporúčam hlavne menej skúseným krypto investorom).
Vedeli ste že: Veľmi rozšírenou tézou je, že Bitcoin sa vďaka svojim vlastnostiam stane dominantným, decentralizovaným a likvidným úložiskom hodnoty a dosiahne vďaka tomu minimálne tržnú kapitalizáciu zlata (7 biliónov dolárov)?
Investičná téza pre Bitcoin ako dokonalé “hard money”
Investičná téza sa dá zobecniť ešte viac. Napríklad: “Akcie a nehnuteľnosti sú jediné aktíva, ktoré tvoria skutočnú hodnotu, pretože generujú cashflow, treba preto investovať iba do nich.” 
Vo svete veľkého investovania však platí, že čím je naša téza konkrétnejšia, tým lepšie. Odlíšime sa tak od iných hráčov a ak je naša téza správna a originálna, máme nad nimi šancu získať výhodu. Investičná téza je pre fond v podstate niečo ako firemná vízia pre podnik.
Dva a pol tézy
Poďme ale nazad ku krypto trhom. Veľkých hráčov v kryptomenách som rozdelil podľa ich prístupu (či tézy) na 3 skupiny. Budeme teraz brať do úvahy len tých hráčov, ktorí obchodujú priamo kryptomeny, tokeny a iné digitálne aktíva (teda nie iba napríklad podiely spoločností).
1. Probabilistický prístup
“Veríme že kryptomeny sú revolučná technológia, a chceme byť long, ale nevieme ktorá zo širokého spektra kryptomien uspeje, preto diverzifikujeme.”
Táto téza v podstate hovorí, že krypto technológie sú dobrá investícia, ale sme ešte v príliš ranej fázi než aby sa dalo určiť, ktorá kryptomena bude naozaj úspešná. Probabilistickí investori priznávajú, že nevedia presne odhadnúť budúcnosť a snažia sa uvažovať v pravdepodobnostiach. Preto tvoria balancované a diverzifikované portfolio, v ktorom sú zastúpené všetky hlavné technologické (i ideologické) prúdy tak, aby ich portfolio bolo profitovalo z čo najviac verzií možnej budúcnosti kryptomien a krypto-trhov.
Typickým príkladom z tejto skupiny sú diverzifikované venture capital fondy, indexové fondy a long hedge fondy (podobne ako u akcií).
Hlavné stratégie: dlhodobé a pasívne investovanie, diverzifikácia, fundamentálna analýza kombinovaná s makro analýzou trhu.
Niektorí predstavitelia: Multicoin Capital, Grayscale Investments, Bitwise investments, Sigil (privátny investičný fond autora článku)
Barry Sillbert, Digital Currency Group & Grayscale Investments – vytvára indexový krypto fond pre retailových investorov
2. Deterministický prístup
“Veríme, že kryptomeny sú revolučná technológia a máme jasnú predstavu o tom, ktorá technológia bude úspešná, preto sme zameraní úzko a do rozvoja vybranej kryptomeny sa aktívne zapájame.”
Títo investori nielenže veria v krypto technológie a ich budúcnosť ale narozdiel od prvej skupiny majú silný názor na to, ktorá konkrétna technológia uspeje. Okrem obľúbených Bitcoinových maximalistov (nájdu sa aj medzi inštitucionálnymi investormi) sú to napríklad i proponenti ekosystému Etherea a jeho ICOs či investori zastávajúci tézu “blockchain, not Bitcoin”.
Jedná sa o viac špecializovaných investorov s užšie zameraným, menej diverzifikovaným portfoliom. Často sa do projektov i aktívne zapájajú, ovplyvňujú ich a pomáhajú im presadiť sa. Táto snaha však môže viesť k centralizácii projektu či mocenským bojom.
Typickým príkladom z tejto skupiny sú nepríliš diverzifikované, aktívne Venture Capital fondy, niektorí veľkí ťažiari (ktorí investujú do miningu konkrétnej kryptomeny), ICO fondy a inkubátory (veľké ICOs ktoré svoj kapitál využívajú na podporu projektov na vlastnej platforme).
Deterministickí investori často nekupujú len tokeny projektov ale i podiely na spoločnostiach, ktoré sa zasadzujú o ich vývoj v early fázi (akými sú napr. Ethereum Foundation či Block.One).
Hlavné stratégie: užšia investičná téza, sústredenie kapitálu do malej skupiny projektov, nákup tokenov i firemných podielov, aktívne zásahy do chodu projektov, veľký dôraz na mikro analýzu a osobné kontakty s projektovými teamami.
Niektorí predstavitelia: Placeholder VC, Consensys, Binance Ecosystem Fund, Fenbushi Capital, FBG Capital, výrobca ASIC minerov Bitmain (ktorý ovplyvňuje nielen vývoj Bitcoin Cash ale začína sa sústrediť na investície do AI projektov ako napr. Cortex Labs).
Bitmain sa nevenuje iba výrobe ASIC minerov a ťažbe, sú aktívnym investorom vybraných krypto projektov
Vedeli ste že: Dnešné likvidné krypto-trhy (verejné order matching burzy) sú extrémne plytké a nelikvidné? Každý veľký hráč, ktorý chce nakúpiť/predať väčšie množstvo BTC alebo inej kryptomeny by na verejnom trhu neuspel alebo by výrazne pohol cenou. Preto sa inštitúcie do veľkej miery spoliehajú na privátny OTC (Over The Counter) trading – obchodovanie mimo burzu, kde sa protistrany dohodnú na vysporiadaní veľkého objemu prostredníctvom OTC desku alebo OTC brokera. Tieto obchody sú často neverejné a nemáme o ich objeme úplné dáta. Veľmi hrubý odhad autora je, že minimálne 50% celkového objemu reálne zobchodovaných bitcoinov (tj. ak vylúčime margin trading) prebieha OTC.
3. Oportunistický prístup
“Je nám jedno čo sú kryptomeny a aká je ich budúcnosť, trh s nimi je v súčasnosti neefektívny a my chceme využívať tieto neefektivity vo svoj prospech.”
Tento prístup sa nedá nazvať investičnou tézou v pravom slova zmysle. Jedná sa o hráčov, ktorí chcú kryptomenové trhy využiť pre okamžitý zisk, pretože sú neefektívne, neregulované a tým pádom na nich existuje veľa krátkodobých ziskových príležitostí.
Nájdeme tu hlavne proprietary trading houses (súkromné spoločnosti špecializujúce sa na krátkodobé obchody), market makerov a poskytovateľ likvidity. Napriek zdaniu sa nejedná (väčšinou) o žiadne “Evil Money”, ktoré trhu škodia. Naopak, trh sa vďaka nim stáva likvidnejší a efektívnejší, čím lepšie plní svoju funkciu smeny a cenotvorby.
Burzy týchto vysoko objemových obchodníkov vítajú a sú ochotné poskytnúť im výhodné podmienky. Napríklad nulové či dokonca záporné poplatky, kredit (tzn. že obchodníci nemajú kapitál priamo na burze, ale na zaistenom bankovom účte, nehrozí im teda riziko z pádu burzy).
Hlavné stratégie: krátkodobé obchody, market making (umiestnenie príkazov na best bid a best ask s cieľom profitovať na spreade), arbitráže (využívanie cenových rozdielov napr. medzi burzami), ICO flipping: Táto taktika je pre ekosystém negatívna – veľký kapitál si u ICO vyjedná lepší pre-sale bonus s cieľom čo najskôr tokeny predať za štandardnú cenu s pre-sale bonusom ako maržou. ICO flipping má jednoduchú tézu “Bigger Fool” = nájde sa ešte väčší hlupák ktorý odomňa relatívne predražené aktívum kúpi za viac než za koľko som ho kúpil ja.
Niektorí predstavitelia: Goldman Sachs, JP Morgan (trading desks), Bitcoinové whales (robia market making a manipulácie trhom, zdá sa že ich cieľom je ale akumulovať BTC a nie fiat meny), nemenovaní menší ICO VCs, ktorí flipujú tokeny s pre-salom, hlavne z Ázie.
Goldman Sachs trading desk
POZOR: Je rozšíreným mýtom, že príchod hráčov typu Goldman Sachs na krypto trhy bude mať za následok “lambo a moon”. Tento predpoklad je chybný, market makeri a krátkodobí traderi sa podieľajú rovnako na nákupnej i predajnej strane obchodov, zvyšujú síce objem a likviditu ale takmer nikdy nemajú “long bias” a netlačia cenu sami o sebe nahor (sú tzv. market neutral). Krypto-technológie a ich fundamenty ich skôr nezaujímajú a obchodovali by kľudne i s banánmi, keby na ich trhu boli podobné neefektivity a príležitosti.
Ázijské big money 
Túto skupinu veľkých investorov by som rád zvlášť vypichol, pretože to je nový fenomén, ktorý sme v predchádzajúcej technologickej bubline (dotcom) až tak silno nezaznamenali.
Mnohí z nich sa z Číny snažia  vyviesť časť kapitálu von, napriek zákazom vlády. Kryptomeny a ICOs im k tomu môžu poslúžiť, aj keď čínska vláda už podnikla opatrenia k zamedzeniu tejto činnosti.
Ďalším faktorom ktorý hrá rolu je fakt, že veľkí čínski (a kórejskí) investori majú peniaze prevažne zo štandardných biznisov – z výroby a medzinárodného obchodu. Skúsenosť s technologickými bublinami je na východe limitovaná, pretože až donedávna východ iba (skokovo) dobiehal západné inovácie. Kryptomeny a blockchain sú tak jednou z prvých technologických “bublín”, na ktorej sa snažia podieľať ako leaderi.
Changpeng Zhao, CEO burzy Binance
Ak to spojíme s čínskou kultúrou zameranou do veľkej miery na kolektivistickú centralizáciu i na obchodný image a formu, dostaneme projekty s názvami a prísľubmi doslova zo sci-fi. (Schválne, koľko projektov má názov ako referenciu k populárnemu sci-fi filmu?)
Tieto projekty, aj keď hlásajú decentralizáciu, sa riadia trochu inými hodnotami a ideológiou než tie západné. Mnohé východné krypto-projekty kopírujú západné inovácie, ale s agresívnejším marketingom a často i (údajnou) štátnou podporou. Profilujú sa však i tržní leaderi a veľké investičné skupiny, ktoré budú mať oveľa významnejší vplyv, než mali východní hráči napríklad počas internetového boomu.
Táto kultúra a spôsob komunikácie je však pre západného investora ťažko čitateľná a je náročné odlíšiť signál od šumu.
Záver
V druhej časti našej trilógie sme sa bližšie pozreli na investičné tézy v kryptomenách a na big money, ktoré tieto tézy zastávajú. V tretej časti si povieme, v čom majú veľkí hráči oproti malým investorom výhodu, s čím naopak zápasia a čo sa od nich môžeme naučiť.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Smart Money – velké peníze přicházejí, 2. část pochází z

Smart Money – velké peníze přicházejí – 1. část

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Úvod
Seriál článkov “Veľké peniaze prichádzajú” bude mať tri časti. Prvá časť bude slúžiť ako úvod – povieme si čo sa pod “Veľkými peniazmi alebo “Smart money” vlastne myslí a aký je ich vzťah s kryptomenami.
V druhej časti si podrobnejšie rozpíšeme čo Veľké peniaze na trhu s kryptomenami robia, v čom majú oproti malým investorom výhodu a s čím naopak zápasia.
Tretia časť seriálu bude viac praktická – ukážeme si akým spôsobom Veľké peniaze analyzujú investičné príležitosti z fundamentálneho hľadiska a aké nástroje k tomu používajú.
Smart money, technologické revolúcie a Bitcoin
Každá technologická revolúcia v histórii priniesla šancu na zbohatnutie, či aspoň na veľké zhodnotenie kapitálu. Všade ale boli prvými hráčmi na trhu tzv. smart money – dobre informované inštitúcie a veľkí investori, ktorí mali ako prví možnosť do nich investovať, dávno pred širokou verejnosťou (ktorá väčšinou naskočila už keď bolo neskoro).
Či už to boli prvé akciové spoločnosti (a následná tulipánová mánia), parný stroj a železničná mánia, nástup ropy a automobilu, rozmach hardwaru (IBM, Apple), softwaru (Microsoft, Cisco) alebo internetová mánia (Google, Facebook). Vyznačovali sa obdobím prudkého rastu a vždy na nich v prvom rade zarobia investorská elita – bohatí kupci, banky, investičné fondy, veľkopodnikatelia, finančníci z Wall Street alebo Venture Capital investori zo Sillicon Valley.

Kryptomeny sú ale trochu iné. Ak prijmeme predpoklad, že Bitcoin, kryptomeny a decentralizované ekosystémy na nich postavené sú technologickou revolúciou, zdá sa, že pravidlu sa vymykajú.
Prví účastníci trhu s kryptomenami a prví ťažiari neboli veľkí hráči, smart money, ale podivná komunita kryptografov, IT nadšencov, kryptoanarchistov a libertariánov. Väčšina z nich sa o Bitcoin začala zaujímať viac z ideologických ako z finančných dôvodov – na základe prísľubu slobody a decentralizácie. Títo prví nadšenci myšlienku kryptomien šírili medzi verejnosť, zatiaľ čo finančné elity tento fenomén dlhší čas ignorovali.
Vedeli ste že: Ak by cena BTC stúpla na 1 milión USD, cca 100 tisíc BTC hodlerov by získalo status “Ultra High Net Worth Individuals” (ultra bohatých jedincov). V roku 2022 bude týchto UHNWIs cca 200 tisíc – to znamená že v takom prípade by bitcoinisti tvorili až 50% svetových finančných elít.
Je to snáď prvý prípad technologickej revolúcie, do ktorej mal bežný človek šancu naskočiť oveľa skôr, než sa elity stihnú spamätať, trh zregulovať a privlastniť si ho. Sú to dnes práve regulácie, ktoré s dobrým úmyslom ochrániť investorské ovečky, bežnému človeku znemožňujú podieľať sa na investíciách do nových rizikových odvetví. Napríklad Facebook bol na svojom začiatku financovaný niekoľkými mocnými VC investormi (ktorí sa tešili z návratnosti v tisíckach percent) a bežný človek sa k tejto príležitosti dostal až v rámci silno regulovaného IPO, keď bol Facebook už v podstate dominantnou sociálnou sieťou.
Samozrejme nie každá investícia končí takto dobre, ale snaha malých investorov chrániť pred ich vlastnými chybami je často kontraproduktívna. Hlavne vo svete, kde si síce nekúpia podiel v startupe, ale za to si môžu každý deň kúpiť lístky do lotérie či vstúpiť do najnovšej MLM schémy.
“Súčasný systém pravidiel pre akreditovaných investorov, ktorý umožňuje iba bohatým investovať do podielov v malých firmách, je nefér a plutokratický. V mnohých prípadoch situácii nepomáha, ale ju iba zhoršuje, pretože bežní investori sa k investičným príležitostiam dostanú len za vyššie ceny a tým sa im zvyšuje riziko.”
– Vitalik Buterin, zakladateľ Etherea, dominantnej ICO platformy
Pomsta Smart Money
Veľkí investori – inštitúcie, Sillicon Valley, Wall Street – sa ale od roku 2013 pomaly začínajú prebúdzať a rok 2017 už ich prebral naplno.
V médiách sa stále hovorí o tom, ako inštitucionálne peniaze ešte len prídu a že to spustí ďalší extrémny bullish trh. Nie je to tak úplne pravda, inštitucionálne peniaze nie sú jeden veľký balík peňazí, ktorý sa spustí naraz ako lavína. Je to veľmi štruktúrovaný a komplexný systém, ktorý sa od 2013 uvoľňuje postupne a bude sa pravdepodobne do krypto-trhov pozvoľna uvoľňovať v priebehu niekoľkých desiatok rokov. Je totiž nepravdepodobné, že by napr. konzervatívny podielový  fond pre dôchodkové sporenie vstúpil do trhu v rovnakom čase ako dravý rizikový hedge fond.
Peter Thiel
Napríklad mnohí elitní VC investori ako Andressen & Horowitz (odporúčam ich podcast a blog, ktorý sa venuje aj kryptomenám, akurát rozbehli separátny krypto-fond) či Peter Thiel (jeden z prvých investorov Facebooku, autor skvelej knihy Zero to One, ale dosť kontroverzná postava Sillicon Valley) už na krypto-trhu dávno pôsobia.
Od roku 2017 sa svojou investíciou do Etherea preslávil i Mike Novogratz, ktorý predtým viedol neúspešný makro-investičný fond Fortress Investment Group (zdá sa, že úspech Etherea Novogratzovi pomohol napraviť reputáciu a stal sa váženým propagátorom kryptomien a decentralizácie).
Mike Novogratz
Pozor: Treba zmieniť, že prví veľkí hráči pôvodne investovali do toho čomu rozumejú – do firiem (hlavne krypto-búrz akým je napr. Coinbase a bitcoinových startupov akým je napr. earn.com). Samotné kryptomeny a iné digitálne aktíva ich ako investícia začali zaujímať neskôr.
Kto je kto?
Kto teda sú veľké peniaze, ktoré v súčasnosti smerujú na krypto-trhy?

Krypto-baroni – alebo tzv. Whales, veľkí ťažiari a investori, ktorí zbohatli na prvých vlnách rastu kryptomien, často sa jednalo práve o bežných ľudí
VCs – Venture Capital investori a fondy, ktorí investujú do nových technológií a startupov
Family Offices – spoločnosti, ktoré sa starajú o majetok bohatým rodinám a jednotlivcom, sú rozšírené hlavne v západnej európe
ICO fondy – toto je trochu zvláštna kategória, mnohé ICO projekty vyzbierali tak veľa peňazí (ktoré ešte zhodnotili rastom na trhoch), že nevedia ako s nimi naložiť, sami nemajú kapacity aby ich zužitkovali a preto sa rozhodli technológie nielen vytvárať, ale i kupovať
Hedge fondy – sú investičné fondy, ktoré majú relatívne voľnú ruku v tom, akú stratégiu použiť, často sú tzv. Long-short (majú long i short pozície)
Proprietary trading house – súkromné spoločnosti, ktoré obchodujú svoj vlastný kapitál, najčastejšie robia krátkodobý trading a arbitráže
Trading desks – obchodné oddelenia investičných bánk a iných inštitúcii, ktoré obchodujú zverený kapitál, alebo robia exekúciu obchodov pre klientov.

 
Títo hráči krypto-trhy buď analyzujú a zvažujú vstup, alebo na nich už aktívne pôsobia. Vznikajú dokonca samostatné krypto-fondy – ich stratégie sú rozmanité.
Na druhej strane, konzervatívny kapitál ako napríklad podielové fondy a retailové banky do trhu vstúpia až v momente, keď bude jasné, že kryptomeny už sú relatívne bezpečné a zaužívané. V súčasnosti sú stále ešte len experimentálnou technológiou.
Ako je to s reguláciami?
Čoraz častejšie omieľanou témou sú regulácie – kryptoanarchisti o nich nechcú ani počuť, ale veľké inštitúcie sú na nich závislé a mnohé čakajú až sa regulatórne prostredie okolo kryptomien vyjasní.
To ale automaticky neznamená, že regulované budú musieť byť samotné kryptomeny. Regulátori sa ich v podstate nemusia ani dotknúť, stačí ak nastavia regulácie ohľadom toho, ktorý druh inštitúcie môže kryptomeny vlastniť a obchodovať s nimi, či na akých burzách ich bude môcť nakúpiť. Napríklad mnohé americké VC fondy nemôžu investovať do žiadnych likvidných aktív, akými sú napr. ICO tokeny. Preto sú nútené investovať sprostredkovane – napríklad tým že si kúpia podiel v nejakom špecializovanom krypto fonde.
Na investovanie do kryptomien si brúsia zuby mnohí veľkí hráči a čoraz viac sa zriaďujú špecializované krypto-fondy. Čo presne na trhu robia, aké investičné tézy zastávajú a s čím sa potýkajú si povieme v druhej časti seriálu.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Smart Money – velké peníze přicházejí – 1. část pochází z

Těžba bitcoinu a spotřeba energie: Pohroma, nebo zbytečná hysterie?

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Těžba bitcoinu a její energetická spotřeba byla vždy vděčným novinářským tématem. S nárůstem hashrate v posledních měsících nicméně přerůstá v alarmistické volání po rázných krocích. Kolik energie se skutečně spotřebuje? A lze porovnávat spotřebu Bitcoinu a např. Visa, nebo MasterCard?
Články o spotřebě bitcoinové těžby jsou zajímavým úkazem – můžeme se setkat například s bláznivým tvrzením, že v roce 2020 spotřebuje bitcoin všechnu energii světa. Moje osobní teorie praví, že očerňováním bitcoinu skrze „nemorální“ spotřebu si novináři a jejich čtenáři léčí mindrák z prosté skutečnosti, že do bitcoinového vlaku včas nenastoupili.

Bitcoin má spotřebu jako celá ČR!
Pojďme nicméně prozkoumat merit výroků mluvících o vysokém podílu bitcoinové těžby na světové spotřebě elektřiny. Ty se opírají zejména o Bitcoin Energy Consumption Index (BECI) na blogu Digiconomist autora Alexe de Vriese; stejný autor nedávno rovněž publikoval studii Bitcoin’s Growing Energy Problem. Tato studie strhla novou vlnu článků mluvících o blížící se katastrofě, jelikož de Vries zde mluví o tom, že bitcoinová těžba bude koncem roku 2018 spotřebovávat 0,5 % světové elektřiny a v budoucnu o řád více.
Index BECI počítá spotřebu bitcoinové těžby poměrně jednoduchou metodou „shora“: jelikož známe průměrný výnos z těžby, můžeme s pomocí několika proměnných odvodit i průměrnou spotřebu elektřiny. Proměnné jsou v tomto případě odhadovány a sestávají z podílu nákladů na elektřinu (přímé náklady na provoz mineru + chlazení atd.) a průměrné ceny elektřiny za KWh.
De Vries odhaduje, že 60 % výnosů z těžby padne na náklady na elektřinu a cena elektřiny představuje 5 centů na KWh. Z neznámého důvodu také de Vries počítá výnosy z těžby z bitcoinu i bitcoinu cash (bcash) dohromady.
Z těchto předpokladů následně de Vries počítá globální spotřebu elektřiny pro bitcoinovou těžbu a nabízí novinářsky vděčné vizualizace, jako je tato:

Hlavním poselstvím de Vriesových analýz (které vděčně přejali senzacechtiví novináři) je, že Bitcoin představuje environmentální katastrofu. Extrapolací de Vriesových čísel pak docházejí k nesmyslným tvrzením o pohlcení x % světové elektřiny bitcoinovou těžbou.
De Vriesova metodologie si nicméně vysloužila hlubokou kritiku, zejména ze strany bloggera Marca Bevanda. Jak upozorňuje Bevand, de Vriesův předpoklad, že těžaři vynakládají 60 % výnosu na spotřebu elektřiny, je prostě přestřelený. De Vries totiž uvažuje, že trh je dokonale konkurenční a dlouhodobě dosahují těžaři nulového provozního zisku (mezní náklady se rovnají mezním příjmům). To je však absurdní – a to již z toho důvodu, že ASIC zařízení jsou na trhu téměř nedostupná a nové batche jsou v podstatě ihned vyprodány. Proč by těžaři ASICy rychle vykupovali, kdyby neměli realistický výhled na pozitivní návratnost?
De Vries používá až příliš učebnicový přístup, kdy ve zmiňované studii píše: „Víme, že v ekvilibriu není ani Bitmain schopen generovat profit.“ Zatímco učebnicové ekvilibrium tudíž profit Bitmainu vylučuje, ve skutečnosti dosáhl Bitmain za rok 2017 zisku ve výši 3-4 miliard dolarů.
Výsledky akademického paperu s nereálnými předpoklady by zkrátka neměly být novináři vykládány jako skutečnost.
Bevand proto nabízí mnohem konzervativnější odhad poměru nákladů na elektřinu vůči výnosům, který se dle něj navíc snižuje s novějšími generacemi ASICů – od 39 % pro Antminer S5, po 12 % pro Antminer S9.
Celková spotřeba bitcoinové sítě pak vychází několikrát nižší.
Bitcoin a špinavá elekřina
Dobrá, různé metodologie produkují různé výsledky a realita je pravděpodobně dosti odlišná od scénářů hovořících o blížící se energetické apokalypse. Co nicméně uznat můžeme je skutečnost, že absolutní spotřeba elektřiny v bitcoinové těžbě během let roste, jelikož cena bitcoinu má dlouhodobě vzestupný trend a láká k otevírání dalších a větších těžebních operací – v Austrálii například během tohoto roku bude představena uhelná elektrárna na obří bitcoinový důl.
A jsou to právě uhelné elektrárny, které údajně představují největší problém. Velká část bitcoinové těžby je prováděna v Číně, a to s pomocí energie z uhelných elektráren, které by jinak byly využívány pouze ve zlomku kapacity (jelikož byly postaveny ve snaze plnit komunistickou pětiletku, nikoli tržní potřebu).
Čína elektřinu generovanou z uhlí masivně dotuje. Bitcoinoví těžaři této skutečnosti využívají a přeměňují levnou elektřinu na službu zabezpečení bitcoinové sítě, výměnou za hodnotné bitcoiny. Stručně řečeno, využívají levných vstupů k produkci hodnotnějších výstupů. Věnují se standardnímu podnikatelskému jednání. Proč bychom měli vyčítat tuto činnost „výrobcům bitcoinů“, a ne například výrobcům automobilů? Podpora energetického sektoru je rozhodnutím čínské vlády; ne bitcoinových těžařů. Ti se pouze přizpůsobují nastaveným podmínkám, tak jako podnikatelé v jiných odvětvích.
Bitcoinový horník zachycen při čaji o páté
Abychom však nebyli úplní cynici: čínská vláda tento problém způsobila a patrně ho i sama vyřeší. Stále častěji totiž ze strany jejích představitelů zaznívá, že těžba nebude mít v budoucnosti tak příznivé podmínky, jako doposud. Spekuluje se o zákazu těžby, Bitmain dokonce plánuje přeorientovat se na výpočty v oblasti AI.
Těžaři se tak postupně přesouvají do krajin s příznivějším podnikatelským prostředím, které navíc mohou nabídnout i jiné benefity, jako jsou levná elektřina z obnovitelných zdrojů a chladné podnebí. Konkrétně se v poslední době mluví o Kanadě a Islandu. V obou zemích tvoří obnovitelné zdroje (vodní a geotermální) většinu produkce elektřiny.
Evolucí prochází i zpracování odpadního tepla, generovaného těžebními zařízeními. Velké těžební operace začínají integrovat přidružené podnikání, jako jsou sušárny dřeva a ovoce.
Jak přesunem do chladnějších krajin, tak i využitím odpadního tepla odpadá nemalá část nákladů na chlazení.
Bitcoin vs. fiat a banky – co „žere“ víc?
Pojďme se nakonec podívat na populární srovnání nákladnosti transakce s využitím bitcoinu a Visy. Opět si vypůjčíme jeden alarmistický graf od de Vriese:

De Vries zde efektně srovnává průměrnou spotřebu jedné bitcoinové transakce vs. 100 tisíc transakcí sítě Visa. Jedná se samozřejmě o nesmyslné porovnání, a to minimálně ze dvou důvodů:
1)     Bitcoin je plnohodnotný globální platební systém, zatímco Visa je pouze jeden z pilířů systému fiat peněz. Zatímco v bitcoinové síti dochází k emisi jednotek a tvorbě „monetární politiky“ (uzly, těžba), udržování záznamů o vlastnictví (blockchain), tvorbě a vynucování pravidel (BIPs, uzly) a vypořádání transakcí (uzly, těžba), v rámci Visy se děje pouze to poslední. Stručně řečeno, tyto dva systémy jsou neporovnatelné. Na pravou stranu bychom museli zahrnout světové centrální banky, sítě komerčních bank, armády úředníků a zaměstnanců, tisíce vytápěných budov a klimatizovaných datacenter, tiskárny cenných papírů – a poté bychom teprve mohli provést realistické porovnání.
2)     Průměrný náklad na jednu transakci je zavádějící ukazatel a svádí k divokým extrapolacím ve stylu „když to lidé začnou pořádně používat, vycucne to půlku světové elektřiny“. Bitcoinová těžba nicméně funguje způsobem „všechno nebo nic“. Dokud bude systém existovat a někdo bude těžit, transakce budou potvrzovány stále stejným tempem, jelikož systém je interně regulován s cílem produkce bloku v průměru každých deset minut. Větší počet bitcoinových transakcí neimplikuje více spotřebované energie. Naopak s nástupem Lightning Network lze očekávat o několik řádů vyšší transakční kapacitu, bez ohledu na dedikovaný výpočetní výkon.
Na závěr je třeba poznamenat, že hlavní předností decentralizovaných, nestátních peněz není a nikdy neměla být především energetická efektivnost. Je klidně možné, že i při započítání veškerých nákladů fiat peněz by Bitcoin „žral“ víc (ačkoli při pohledu na honosná sídla centrálních a komerčních bank o tom lze důvodně pochybovat).
Bitcoinovou „killer app“ je bezpečnost a možnost převádět hodnotu komukoli, kdykoli, a v jakékoli výši – a to bez nutnosti kohokoli se o toto základní lidské právo doprošovat. Jak praví bitcoinový developer Peter Todd, Bitcoin je především bezpečnostní software. A bezpečnost není levná záležitost; ačkoli její poskytovatelé hledají stále důmyslnější způsoby, jak své náklady (a tím i případný environmentální dopad) dále snížit.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Těžba bitcoinu a spotřeba energie: Pohroma, nebo zbytečná hysterie? pochází z