Browse Category

ICO

Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – druhá část

Blockchain pro bitcoin, tokeny pro reálné firmy. 2. část rozhovoru
Pokračování rozhovoru s Karlem Fillnerem – v první části jsme mluvili o Karlově nové práci a motivaci přijmout pozici prezidenta krypto-bankovní asociace BACCA, ale také o stagnaci na trhu kryptoměn a nových investičních příležitostech. A těch se bude týkat i tato druhá, závěrečná část rozhovoru:
Josef: Investice související s kryptoměnami je asi to, co dnes zajímá mnoho lidí, kteří tě sledují. Koneckonců ty jsi tím, kdo se v tomto světě úspěšně orientuje již mnoho let. Co je nyní podle tebe vhodné sledovat? Vnímáš v tom rozdíl z pohledu tvé dosavadní činnosti a současné pozice prezidenta Krypto-bankovní asociace BACCA? Jakou změnu přinášiš nyní lidem, kteří tě sledují?
.
Karel: Změnu v tom vnímám v každém případě. Je dána rozšířením obzorů spojených s mým působením v asociaci a oblastí jejího vlivu. Je to zejména sledováním a pochopením regulací souvisejících s provozováním finančních služeb. Dokud totiž chápeme kryptoměny jako něco alternativního, kdy do nich proudí investice, které vnímáme jako experimentální s rizikem, že o ně můžeme přijít, je vše v pořádku. V momentě, kdy je ale začneme chápat jako skutečného nositele hodnoty, role se mění. Regulace by teoreticky měly být něčím, co nás chrání. To, že v dnešní době, a to zejména v oblasti finanční, narostly regulace do obřích rozměrů, kdy mnohé procesy brzdí a tlumí, je druhá věc.
Proto jsou kryptoaktiva něčím, co musí zajímat v dnešní době každého, kdo to s byznysem myslí zcela vážně. Kryptoměna ze své podstaty může být nositelem faktické hodnoty. Pokud kryptoměna plní skutečné potřeby – jako např. Bitcoin ve smyslu platebního a necenzurovatelného transakčního prostředku – přináší uživatelům vyšší hodnotu. Pokud nikoliv, tak je to podobné, jako když si založíš na úřadě živnostenský list. De facto jsi firma, ovšem bez reálného byznysu máš nulovou hodnotu. Jednoduše řečeno, Bitcoin má smysl a hodnotu, na rozdíl od většiny jiných kryptoměn.
To, co nyní odstartuje růstovou vlnu, je podle mého názoru spojeno s projekty funkčních firem, které na svůj byznys naváží kryptoaktiva v podobě tokenů. Pokud jsou to firmy zavedené, mají zákazníky a ověřený byznys model, je jasné, že jsou nositelem skutečných hodnot. Historie nám již mnohokrát ukázala, že v momentě, kdy technologie dozrály, jejich růst akcelerovaly právě firmy, které je začaly využívat.
Aby tě čtenáři pochopili správně, je to tedy tak, že budoucnost vidíš ve spojení kryptoměn a hodnoty firmy, která ji vydává? Znamená to, že tradiční firmy vydají vlastní token, nebo se spojí již s nějakou stávající kryptoměnou? Napadá mě, může to být podobná synergie, jako když si koupím již založenou firmu, tzv. ready made a na ní navážu svůj konkrétní byznys?  
.
Ano, to je docela trefné přirovnání, opravdu to může fungovat takhle jednoduše. A proto lze nyní vidět, jak se vše opět začíná vracet k normálu, k tomu co známe. Vždyť díky technologiím můžeme mít v kapse milióny různých měn a ani to nepoznáme. Mnoho let existují multiměnové karty a nikdo z okolí nepozná, že je na ně vázáno hned několik účtů s různými měnami. Podobné je to s kyptoměnami či tokeny. Jako důkaz pro toto tvrzení lze vysledovat rostoucí zájem firem o vydání vlastního tokenu krytého reálným assetem. Je jen otázkou času, kdy se firmy a kryptoměny propojí. Vzniká tady úplně nový trh. Je to celosvětový trend a roste enormní rychlostí.
Když tě tak poslouchám, trošku mi to připomíná některé konference, kde politici a bankéři hovoří o blockchainu jako o něčem, co lze využít na cokoliv, co spasí svět. Nerad bych tě k nim přirovnával, ale ty tedy také zastáváš názor, že blockchain a technologie s ním spojené lze využít kdekoliv? Lze to chápat tak, že jsi konvertoval z ryzího anarcho-kapitalisty a nyní zastáváš populistické názory poplatné spíše v méně edukovaných kruzích?
.
Tak to ani náhodou! (smích) Stále zastávám stejné názory a jako kryptoměnový evangelista vlastně ani jiné zastávat nemůžu a nechci. To, co se ale vyvíjí, jsou vztahy uvnitř a vně ekosystému. Právě ten roste a proto to co platilo dříve, dnes už pozbývá smysl. Ještě před rokem nám technologové radikálně vysvětlovali, že využití blockchainu dává smysl jen v případě, že v něm vydávaný token či kryptoměna hraje unikátní a nezastupitelnou roli. To pochopitelně má hlavu a patu. V momentě, kdy ale technologie sama o sobě dozraje, to začne vypadat jinak. Fakt, že se tak stalo, přesně koliduje s tím, jak ceny kryptoměn klesají.
Znovu zmíním jistou podobnost s internetem před dvaceti lety. Když se zjistilo, jak technologie internetu může změnit svět, začaly růst internetové projekty jako houby po dešti (což je dost podobné u dnešních ICO). Jedna geniální věc navazovala na druhou. Nejdřív rizikový kapitál a následně institucionální investoři tuto horečku akcelerovali do šílených výšin – a nakonec prásk, bublina splaskla. V roce 2001 bylo po všem podobně, jako nyní v roce 2018 u kryptoměn. Akcie těchto projektů spadly na zem jako přezrálé švestky na konci sezóny.
A jak jsme na tom dnes? Používáme internet denně nebo ne? Změnilo jeho využívání naše chování, návyky, jednání a pracovní zvyklosti? Kolik firem dnes není na internetu? Existuje dnes, vyjma části opravdu hodně starší generace někdo, kdo nevyužívá sociální sítě, email, komunikační programy, eshopy či mobilní bankovnictví? A hlavně.. jaká je dnes hodnota projektů, které rok 2000 přežily a díky internetu se z nich staly celosvětově známé firmy?
Hodnota firem jako je Amazon, eBay nebo Google je dnes obrovská. Proto právě firmy jsou tím spouštěcím mechanismem, který akceleruje trh kryptoměn. Firmy vstoupí na blockchain proto, že se tam propojí jejich hodnota s kapitálem. Pokud jde o tokenizaci firem, mluvím o blockchainových platformách typu Ethereum, jakkoliv můžu mít ke konkrétním platformám některé výhrady.  Pokud mluvím obecně o blockchainu, myslím tím samozřejmě ten, na kterém běží bitcoin! (smích). Něco jako “privátní blockchain” postrádá smysl.

Hovoříš o propojení firem a kapitálu na blockchainu. Současně však hovoříš o tom, že růst kryptoměn akcelerovaný možnostmi s blockchainem spojenými, skončil jejich pádem podobně, jako když splaskla v roce 2000 internetová bublina. Můžeš být prosím konkrétnější? Lze tuto zřejmou podobnost nějak prakticky uchopit? Existuje nějaké vodítko, které se vyplatí sledovat a které nás přivede k možnosti objevit „Amazon“ budoucích desetiletí?
.
Nejenže existuje, ale máme jej doslova před nosem. Podobně jako přivedlo v roce 1996 IPO první projekty na internet, přivedlo v roce 2013 ICO první projekty na blockchain. Obě tyto technologické inovace tedy odstartovaly podobně. Dokonce i doba 4 roky, po kterou fungovaly je stejná (internet vedl projekty na IPO 1996 – 2000, blockchain vedl projekty na ICO 2013 – 2017). IPO listovalo na burzy akcie internetových projektů a ICO listovalo na krypto-burzy tokeny blockchain projektů. Když se zjistilo, že za mnoha z těchto akcií/tokenů, nejsou reálné byznysy/hodnota, jejich ceny začaly, a to zcela logicky, padat.
A právě v momentě, kdy trh spadl na minimum, se jako Fénix z popela začíná rodit trh úplně nový. Trh, kde hlavní roli hrají zákazníci, možnosti vycházející z inovace a rostoucí na skutečných potřebách. A právě tady je ten klíč. Pokud se propojí na blockchainu s kapitálem fungující firma, která řeší skutečné potřeby, tedy má reálné zákazníky ochotné za poskytované služby či produkty platit, dává velký smysl investovat do jejího tokenu. Teď na úplném začátku to bude určitě nejzajímavější. Díky opatrnosti krypto-investorů, posílené momentální nejistotou pramenící z klesající ceny kryptoměn, si dovolí tokenizovat jen ty firmy, které mají skutečnou hodnotu. Ze začátku jich bude málo, proto bude velmi komfortní si vybrat tu pravou. Odhaduji však, že během dvou let tento trh poroste exponenciální rychlostí a díky tomu přitáhne zájem dalšího kapitálu. S ním vyletí nahoru tokeny právě těchto prvních firem.
Zaujalo mě to, že se propojí na blockchainu fungující firma s kapitálem. IPO je regulovaný proces a je docela jednoduché si představit, že na konci tohoto procesu vydá firma akcie a umístí je na burzu. ICO však regulované není. Co si mají tedy lidé, kteří nyní tento článek čtou, představit pod tím propojením firmy s kapitálem? Jak se firma na blockchain dostane? Co je vhodné sledovat, abychom tuto příležitost nepropásli? Jakou příležitost tam vidíš?
.
ICO regulované není a proto je na něm také tolik podvodů a nesplněných slibů. Na druhou stranu je ICO skutečně velmi rychlé a oslovení kapitálu napřímo je něco, co firmám přináší skutečnou inovaci, je to budoucnost. Proto se vyplatí sledovat řešení, která umožní firmám spojit výhody ICO doplněná o regulatorní proces. Díky takovým řešením získají investoři kontrolu nad investovaným kapitálem. Je to podle mě směr, kterým se bude  krypto celosvětově ubírat. Nejen u nás, ale i v zahraničí proto zdomácní název tokenizace.
Zjednodušeně řečeno se vylepší proces, kdy firma vydá token (tokenizuje), za něj získá kapitál a ten investuje do svého projektu. Investice probíhají transparentně a investoři mají přehled o plnění. Takže žádné výplaty peněz dopředu, nýbrž pěkně po částech tak, jak se sluší a patří. Podle plnění milestonů, roadmapy. Takové projekty jsou dnes tím, co stojí za to sledovat. Takové projekty porostou, protože je potřebují nejen firmy, ale také banky, rizikový kapitál a investoři. Tady vidím obrovskou příležitost pro investice, které znovu akcelerují růst spojený s kryptem. Jak všichni již moc dobře víme, tak akcie firem, které úspěšně prošly internetovou bublinou, jsou dnes nesmírně ziskové. Podobné to bude také s kryptoměnami a tokeny, které nyní akceleruje právě tokenizace.
Takže tokenizace je to, co podle tebe akceleruje trh s kryptoaktivy a znovu odstartuje růst. Napadá mě, že čtenáře jistě zajímá, kde se o takových nástrojích dozví a také jestli je něco takového možné sledovat i u nás. Přeci jen krypto má v České republice velmi silnou základnu. Kde se o takových projektech dozvím? Existuje nějaké širší auditorium, které mi tyto informace zprostředkuje? Kam nás nasměruješ?
.
V Čechách a na Slovensku vznikla v uplynulých letech jedna z nejsilnějších a nejrespektovanějších světových krypto-komunit. Máme nesmírně vzdělanou a respektovanou odbornou základnu a v přepočtu na počet obyvatel se u nás o kryptoměny zajímá extrémní množství lidí.
Pokud jde o tokenizaci, tak ta je úplně na začátku a co vím, tak je na toto téma možné najít jen pár kusých informací. Je to jako v dobách, kdy stál bitcoin dolar! (smích) Ale vážně. Připadá mi to tak vtipné proto, že jsme to opět my Češi, kteří to startují. Teď na konci listopadu se v Praze pořádá “První krypto-bankovní konference na světě”, na kterou dorazí špičky kryptobankingu z celého světa. Na jednom místě se sejdou zástupci firem, bank, krypto světa a regulátorů a už z tohoto pohledu je to přelomová záležitost. Tato konference je přesně to místo, na kterém se lidi dozví vše, co nyní o budoucnosti spojení kryptoměn, “starého” finančního světa a kapitalizace firem potřebují vědět.
Za tu spoustu let, co se pohybuji v bitcoinové komunitě, jsem si získal přízeň opravdu hodně lidí. Jen díky jejich podpoře a zájmu jsem nyní tam, kde jsem. Proto intenzivně vyjednávám s pořadateli konference o exkluzivní slevě na live stream pro všechny lidi, které mám za tu dobu v e-mailové databázi. Již tuto neděli, tj. 18.11.2018 všem lidem, kteří mě sledují, zašlu jako poděkování za dosavadní podporu tuto slevu jako dárek.
Karle, děkuji za rozhovor a přeji ať se ti v nové funkci daří.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – druhá část pochází z

Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – rozhovor

Rozhovor s Karlem Fillnerem, prezidentem BACCA
Karel Fillner se dlouhá léta věnuje bitcoinové osvětě a patří mezi nejvýraznější osobnosti české bitcoinové scény. V posledních měsících je ale výrazně vidět i v jiné roli, která může být pro mnohé členy bitcoinové komunity překvapivá. Sešel jsem se proto s Karlem v jeho novém působišti nedaleko Karlína, kde sídlí česká část BACCA – krypto bankovní asociace, jejíž je prezidentem. Povídali jsme si o důvodech, proč přijal takto významnou a náročnou roli, co jej k tomu vedlo a jak to podle něj navazuje na jeho dosavadní práci.
Josef: Karle, přijal jsi pozici prezidenta krypto bankovní asociace BACCA, založené v Londýně. Můžeš nám prosím objasnit, co to znamená, proč jsi se k takovému kroku rozhodl a jaké důvody Tě k tomu vedly?
Karel: Technologie v oblasti kryptoměn dozrává a stojí na pomyslném rozcestí. Je to podobné jako s internetem před dvaceti lety. Také začal decentralizací, dozrál do určitého bodu a právě v momentě, kdy vznikl HTTP protokol, jeho rozvoj znovu akcelerovaly obchodní systémy. Na internetu tak začaly růst firmy jako eBay nebo Amazon. Současně s nimi pak v digitálním prostoru začaly operovat burzovní systémy, různá tržiště nebo třeba banky. Například česká eBanka byla druhá na světě, která začala již v roce 2001 poskytovat plně elektronické bankovnictví.
Tyto historické souvislosti predikují trend. A v současné době je tím trendem tokenizace reálných assetů firem a cenných papírů. Firmy, banky, klienti, to vše, co je spojené s financemi, se postupně přesune na blockchainová řešení. Právě tento přesun je tím, co znovu akceleruje momentálně stagnující trh kryptoměn. Proto když jsem byl osloven s nabídkou stát se prezidentem asociace hájící zájmy lidí a firem využívající kryptoměny, byla to pro mě zajímavá výzva. Díky zkušenostem, které jsem během let získal, jsem schopen zájmy lidí a firem v oblasti kryptoprůmyslu chápat a komunikovat na více úrovních. Má aktuální role se tak rozšiřuje z ryze lokálního na globální záběr. Česká republika je jednou z nejrozvinutějších zemí spojených s kryptotechnologiemi v EU. A právě náš vliv a komunikace směrem k finančním institucím, regulátorům a k Europarlamentu je tím podstatným, co nyní vnímám jako další součást svého působení.
Není to přeci jen docela velký skok z ryze anarchisticky uvažujícího a nezávislého světa, do světa politiky, zákonů, korporací a firem? Je to možné chápat jako pokračování tvé dosavadní práce?
Každá činnost má svůj vývoj. Ten je dán zkušeností, kterou člověk získá v momentě, kdy se v odvětví pohybuje dostatečně dlouho. Právě v takové chvíli hledá cestu, jak to co dělá může pozvednout na novou úroveň. A pokud přijde nabídka, která tomu odpovídá, je to vhodná příležitost. Jelikož se poslední rok věnuji studiu souvislostí spojených s růstem globálních trhů a konjunkturou v nových odvětvích spojených s technologií kryptoměn, vím, že stojíme před něčím velkým.
To velké, co teď přichází, vzniká právě v oblasti, které se věnuji posledních několik let. Právě proto tady vnímám svůj přínos jako zásadní. Věřím, že můj vhled do problematiky může firmám, regulátorům, bankám, ale také běžným lidem přinést důležité informace, na základě kterých bude transformace z klasického papírového světa do světa kryptotechnologií mnohem efektivnější. Navíc je role krypto bankovní asociace BACCA nezávislá, což je důležité pro mě i pro lidi, kteří mě sledují.

Hovoříš o krypto bankovnictví, transformaci a konjunktuře. Můžeš mi prosím osvětlit co tím vlastně máš na mysli? Má to nějakou souvislost se současnou stagnací na trhu kryptoměn?
Vše má souvislost se vším, jak říká klasik. Důležité je jen chápat tyto souvislosti a jednotlivé události vnímat komplexně. Pokud víme jak, objevíme zcela nové příležitosti dřív, než nastanou. Krypto bankovnictví je něco, co budeme potřebovat v momentě, kdy začne kryptotechnologie využívat větší masa lidí. Je to dáno zvyklostmi, které máme, to je prostě realita. Chytří a vzdělaní lidé jsou odjakživa v menšině. Většina lidí na této planetě upřednostňuje komfort a pohodlí a svoboda a nezávislost pro ně není bohužel prioritou. A kryptotechnologie vyžadují jistou dávku nepohodlí už právě tím, že kontrolu nad nimi má sám jejich uživatel. Z řetězce tak vypadla autorita, která v případě, že cokoliv selže, převezme rizika.
Nádherně je to vidět u ICO. Projekty vzniklé v rámci ICO jsou známy obrovskou mírou podvodů a nekompetence právě proto, že neexistuje autorita, která by procesy dozorovala. Většina lidí investujících do ICO to však nevěděla a nezamýšlela se nad tím. Teď jsou na základě vlastní zkušenosti mnohem opatrnější, bohužel to ale částečně uškodilo reputaci kryptoměnových projektů a jejich vnímání veřejností.
Nezávisle na tom ale dochází k postupné adaptaci nových technologií do klasického prostředí. Ten vznikající ekosystém je už natolik robustní, že se začíná propojovat s běžným světem na úrovních, o kterých jsme ještě před několika lety ani nepřemýšleli. Jedna věc tak elegantně navazuje na druhou. Máme před sebou období, kdy budeme experimentovat s tím, kam až lze hranice doposud možného posunout. Tak jako internetové firmy v devadesátých letech. Bude velice zajímavé sledovat, kam se toto odvětví v následujících letech posune.
Abych odpověděl na otázku, ano, trh s kryptoměnami zažívá určitou stagnaci. Ale rozhodně se nedá mluvit o stagnaci samotných kryptoměn a jejich technologií. Tady bude vyrůstat něco většího, co bude kryptoměny do určité míry využívat, ale zároveň půjde nad jejich rámec.
A jednou z důležitých oblastí jsou firmy a jejich způsob, jak pracují s kapitálem. Získávání kapitálu, jeho přesuny mezi zeměmi a jeho využívání – to právě zatím zůstává ve 20. století. Technologie a koncepty kolem kryptoaktiv to mohou velmi rychle změnit. A to je právě to, co vnímám jako největší investiční příležitost současnosti.
Pokračování příště…
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – rozhovor pochází z

Digitální vzácnost a tokenizace cenných papírů – security tokeny

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Digitální vzácnost
Poslední dobou se roztrhl pytel s blockchainovými řešeními. Na všemožných konferencích a v médiích padají výroky, až by neopatrný posluchač mohl získat názor, že na blockchainu poběží za pár let všechno od praní ponožek po registrace vozidel. Jen málokde však sdílená účetní kniha dává smysl. Kde ji lze kromě peněz samotných smysluplně využít?
Není náhoda, že první reálné nasazení blockchainu přišlo až se vznikem Bitcoinu, ačkoli koncept samotný byl znám minimálně již od roku 1991. Bitcoin vyřešil specifickou potřebu specifickou kombinací technologií. Potřebou byla existence nestátních digitálních peněz bez centrálního bodu selhání. Řešením pak kombinace asymetrické kryptografie, hashování, proof-of-work, a blockchainu. Tato kombinace technologií zajistila, že v prostředí veřejného internetu může dlouhodobě existovat statek, který je vzácný, a přitom není spravován žádným konkrétním správcem.
Před vznikem Bitcoinu nebyla digitální vzácnost možná. V digitálním prostředí se totiž věci nepřesunují, nýbrž kopírují – ať se jedná o e-maily, články, či pirátské kopie audiovizuálních děl. Jediným způsobem, jak omezit kopírování, byla striktní kontrola přístupů správcem. Ať už odříznutím od internetu, skrytím díla pod platební bránu či přihlašovací údaje, či drastickými opatřeními jako jsou DRM.
Po vzniku Bitcoinu je konečně možné, aby i ve zcela otevřeném digitálním prostředí internetu bylo možné pracovat se vzácnými statky. Aplikace v prostředí peněz je zjevná – Bitcoin je zde s námi již téměř deset let a během minulého roku dosáhl tržní kapitalizace přes sto miliard dolarů, kterou si i nadále úspěšně drží.
Je však možná aplikace technologií použitých v Bitcoinu i v jiných oblastech?
Nesnesitelná lehkost blockchainu
Blockchain sám o sobě je k ničemu. Bez nákladů na jeho zabezpečení (decentralizovaný proof-of-work) a bez obchodovatelného tokenu zkrátka není zapotřebí a přidělává více starostí a nákladů organizaci, která jej chce implementovat či používat. Blockchain je proto nutné používat v kombinaci s dalšími výše zmíněnými technologiemi, s pomocí kterých dochází k vytváření digitální vzácnosti.
Proto „nasazení blockchainu“ v podobě privátního blockchainu v rámci konsorcia firem, které sledují životní cyklus zboží, nedává příliš smysl. Takový pseudoblockchain neřeší problém digitální vzácnosti, nýbrž vzájemného sdílení dat (k čemuž slouží profesionální databázová řešení, nikoli blockchain).

Tokenizace cenných papírů (security tokeny)
Koncept digitální vzácnosti má vysoký potenciál využití v tokenizaci cenných papírů – tvorbě tzv. security tokenů. Cenné papíry jsou v současnosti spravovány národními regulátory, ukládány v depozitářích cenných papírů a obchodovány na burzách, které jsou často založeny na zastaralém back-endu. Ten je navíc proprietární a globálně nekompatibilní. Proto jsou instrumenty jako dluhopisy a akcie dostupné spíše společnostem většího rozsahu, jelikož tyto si mohou dovolit vysoké finanční a časové náklady spojené s jejich vydáním a listováním na burzu.
Tokenizace cenných papírů spočívá v tom, že emitující firma definuje závazky (či smluvní vztahy), které z nákupu a držby jejích tokenů vyplývají. Token následně představuje nárok na plnění. Tokenizovaný cenný papír kombinuje charakteristiky cenných papírů (jasná podkladová hodnota, právní vymahatelnost závazků) s charakteristikami tokenů (odstranění prostředníků jako jsou depozitáře, 24/7 obchodování, P2P převoditelnost, frakční nákupy, okamžitý settlement obchodů apod.).
Tokenizované cenné papíry samozřejmě nejsou ničím decentralizovaným – stejně jako samotné firmy. Firmy a jejich kapitalizace tu nicméně s námi budou ještě dlouhou dobu, a je proto na místě zkoumat, zda se dají nové technologické koncepty jako je digitální vzácnost využít i v této oblasti.
Centralizované security tokeny dávají z investičního hlediska mnohem větší smysl, než decentralizované utility tokeny. Utility tokeny totiž často odporují základním ekonomickým zákonům ohledně povahy peněz – ty mají být co nejuniverzálnější, nikoli sloužící k nákupu jedné konkrétní služby (např. přístupu do aplikace). Velké množství ICOs tudíž postupně selže, jelikož jejich tokeny jsou k ničemu a mnohem lépe by jim posloužil Bitcoin – mnohem lépe, odmyslíme-li si roli tokenu ve fundraisingu. Daleko férovější a morálnější je namísto utility tokenů emitovat security tokeny. Ty představují skutečné závazky firmy a staví na vyzkoušených postupech z kapitálových trhů.
Role prostředníků
Samozřejmě existují i překážky v rychlé adopci security tokenů. Zatímco technicky a smluvně je možné takové tokeny emitovat již dnes, největší problém bude emise tokenů v souladu s rozličnými regulacemi a následně i vytvoření burz, které budou mít náležité licence k jejich obchodování.
Kritickým aspektem je samozřejmě také právní vymahatelnost tokenů coby skutečných závazků emitující firmy – emituje-li firma například dluhopisový token, musí mít právně vymahatelnou povinnost pravidelně zasílat (identifikovaným) držitelům splátky úroků. Za tímto účelem budou muset vzniknout prostředníci, kteří firmu procesem emise security tokenů provedou a zajistí, že zájmy společností a držitelů tokenů jsou v souladu a odpovídají platným regulacím. A kdo ví, tito prostředníci časem mohou dorůst rozměrů, kdy budou moci lobbovat v zájmu zrušení regulací, které ve 21.století již neplní svou úlohu.
Během uplynulého roku vzniklo ve světě množství projektů, které usilují o získání výsadního postavení na poli emise security tokenů. Jedná se například o Polymath, Neufund, tZero, Smart Valor, které se ale zaměřují především na kryptoměnové projekty. Nejblíže českým investorům a firmám je však česká XIXOIO, která v současné době buduje krypto-bankovního ekosystém s řešením firemní tokenizace, tedy získání investičního kapitálu formou tokenizace pro standardní firmy. Na dané téma společnost XIXOIO rovněž chystá mezinárodní konferenci, která se koná v termínu 29.-30.11.2018 v Praze.
Disclaimer: autor spolupracuje se společností XIXOIO v roli konzultanta v oblasti kryptoekonomie.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Digitální vzácnost a tokenizace cenných papírů – security tokeny pochází z

Smart Money – velké peníze přicházejí, 2. část

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
V prvej časti našej trilógie sme sa pozreli na tému Smart money, technológií a kryptomien z nadhľadu. V tejto druhej časti sa pozrieme detailnejšie na to, akými filozofiami (tézami) sa inštitúcie a iní veľkí hráči riadia a aké stratégie používajú.
Investičné tézy
Každý profesionálny investor, ktorý investuje do určitej triedy aktív by mal mať nejakú investičnú tézu. Investičná téza je racionálny dôvod prečo investujeme práve do daného aktíva. Zahŕňa predstavu nejakej budúcnosti spojenú s odhadom pravdepodobnosti, že daná budúcnosť nastane a pretavená do konkrétneho investičného plánu.
Investičná téza by sa mala opierať o čo najviac faktov a čo najmenej predpokladov, mala by byť logicky konzistentná a obstáť voči kritike. To, že do aktíva investuje môj sused, obľúbený krypto guru či niekto iný NIE JE INVESTIČNÁ TÉZA. Rovnako nie je tézou ani konkrétny obchodný signál na základe technickej analýzy.
Skvelým príkladom makro investičnej tézy pre Bitcoin a kryptomeny je tento talk od analytika Toma Lee. V skratke hovorí že: kryptomeny sa formujú ako nová trieda aktív, ktorá priláka hlavne generáciu millennials. Tí budú za niekoľko rokov v druhej fázi produktívneho veku a budú si sporiť a investovať prevažne do kryptomien, keďže podľa prieskumov neveria štátom ani bankám.
Zaujímavú makro-tézu má i investičný fond Placeholder VC Chrisa Burniskeho, autora knihy Cryptoassets (ktorú týmto odporúčam hlavne menej skúseným krypto investorom).
Vedeli ste že: Veľmi rozšírenou tézou je, že Bitcoin sa vďaka svojim vlastnostiam stane dominantným, decentralizovaným a likvidným úložiskom hodnoty a dosiahne vďaka tomu minimálne tržnú kapitalizáciu zlata (7 biliónov dolárov)?
Investičná téza pre Bitcoin ako dokonalé “hard money”
Investičná téza sa dá zobecniť ešte viac. Napríklad: “Akcie a nehnuteľnosti sú jediné aktíva, ktoré tvoria skutočnú hodnotu, pretože generujú cashflow, treba preto investovať iba do nich.” 
Vo svete veľkého investovania však platí, že čím je naša téza konkrétnejšia, tým lepšie. Odlíšime sa tak od iných hráčov a ak je naša téza správna a originálna, máme nad nimi šancu získať výhodu. Investičná téza je pre fond v podstate niečo ako firemná vízia pre podnik.
Dva a pol tézy
Poďme ale nazad ku krypto trhom. Veľkých hráčov v kryptomenách som rozdelil podľa ich prístupu (či tézy) na 3 skupiny. Budeme teraz brať do úvahy len tých hráčov, ktorí obchodujú priamo kryptomeny, tokeny a iné digitálne aktíva (teda nie iba napríklad podiely spoločností).
1. Probabilistický prístup
“Veríme že kryptomeny sú revolučná technológia, a chceme byť long, ale nevieme ktorá zo širokého spektra kryptomien uspeje, preto diverzifikujeme.”
Táto téza v podstate hovorí, že krypto technológie sú dobrá investícia, ale sme ešte v príliš ranej fázi než aby sa dalo určiť, ktorá kryptomena bude naozaj úspešná. Probabilistickí investori priznávajú, že nevedia presne odhadnúť budúcnosť a snažia sa uvažovať v pravdepodobnostiach. Preto tvoria balancované a diverzifikované portfolio, v ktorom sú zastúpené všetky hlavné technologické (i ideologické) prúdy tak, aby ich portfolio bolo profitovalo z čo najviac verzií možnej budúcnosti kryptomien a krypto-trhov.
Typickým príkladom z tejto skupiny sú diverzifikované venture capital fondy, indexové fondy a long hedge fondy (podobne ako u akcií).
Hlavné stratégie: dlhodobé a pasívne investovanie, diverzifikácia, fundamentálna analýza kombinovaná s makro analýzou trhu.
Niektorí predstavitelia: Multicoin Capital, Grayscale Investments, Bitwise investments, Sigil (privátny investičný fond autora článku)
Barry Sillbert, Digital Currency Group & Grayscale Investments – vytvára indexový krypto fond pre retailových investorov
2. Deterministický prístup
“Veríme, že kryptomeny sú revolučná technológia a máme jasnú predstavu o tom, ktorá technológia bude úspešná, preto sme zameraní úzko a do rozvoja vybranej kryptomeny sa aktívne zapájame.”
Títo investori nielenže veria v krypto technológie a ich budúcnosť ale narozdiel od prvej skupiny majú silný názor na to, ktorá konkrétna technológia uspeje. Okrem obľúbených Bitcoinových maximalistov (nájdu sa aj medzi inštitucionálnymi investormi) sú to napríklad i proponenti ekosystému Etherea a jeho ICOs či investori zastávajúci tézu “blockchain, not Bitcoin”.
Jedná sa o viac špecializovaných investorov s užšie zameraným, menej diverzifikovaným portfoliom. Často sa do projektov i aktívne zapájajú, ovplyvňujú ich a pomáhajú im presadiť sa. Táto snaha však môže viesť k centralizácii projektu či mocenským bojom.
Typickým príkladom z tejto skupiny sú nepríliš diverzifikované, aktívne Venture Capital fondy, niektorí veľkí ťažiari (ktorí investujú do miningu konkrétnej kryptomeny), ICO fondy a inkubátory (veľké ICOs ktoré svoj kapitál využívajú na podporu projektov na vlastnej platforme).
Deterministickí investori často nekupujú len tokeny projektov ale i podiely na spoločnostiach, ktoré sa zasadzujú o ich vývoj v early fázi (akými sú napr. Ethereum Foundation či Block.One).
Hlavné stratégie: užšia investičná téza, sústredenie kapitálu do malej skupiny projektov, nákup tokenov i firemných podielov, aktívne zásahy do chodu projektov, veľký dôraz na mikro analýzu a osobné kontakty s projektovými teamami.
Niektorí predstavitelia: Placeholder VC, Consensys, Binance Ecosystem Fund, Fenbushi Capital, FBG Capital, výrobca ASIC minerov Bitmain (ktorý ovplyvňuje nielen vývoj Bitcoin Cash ale začína sa sústrediť na investície do AI projektov ako napr. Cortex Labs).
Bitmain sa nevenuje iba výrobe ASIC minerov a ťažbe, sú aktívnym investorom vybraných krypto projektov
Vedeli ste že: Dnešné likvidné krypto-trhy (verejné order matching burzy) sú extrémne plytké a nelikvidné? Každý veľký hráč, ktorý chce nakúpiť/predať väčšie množstvo BTC alebo inej kryptomeny by na verejnom trhu neuspel alebo by výrazne pohol cenou. Preto sa inštitúcie do veľkej miery spoliehajú na privátny OTC (Over The Counter) trading – obchodovanie mimo burzu, kde sa protistrany dohodnú na vysporiadaní veľkého objemu prostredníctvom OTC desku alebo OTC brokera. Tieto obchody sú často neverejné a nemáme o ich objeme úplné dáta. Veľmi hrubý odhad autora je, že minimálne 50% celkového objemu reálne zobchodovaných bitcoinov (tj. ak vylúčime margin trading) prebieha OTC.
3. Oportunistický prístup
“Je nám jedno čo sú kryptomeny a aká je ich budúcnosť, trh s nimi je v súčasnosti neefektívny a my chceme využívať tieto neefektivity vo svoj prospech.”
Tento prístup sa nedá nazvať investičnou tézou v pravom slova zmysle. Jedná sa o hráčov, ktorí chcú kryptomenové trhy využiť pre okamžitý zisk, pretože sú neefektívne, neregulované a tým pádom na nich existuje veľa krátkodobých ziskových príležitostí.
Nájdeme tu hlavne proprietary trading houses (súkromné spoločnosti špecializujúce sa na krátkodobé obchody), market makerov a poskytovateľ likvidity. Napriek zdaniu sa nejedná (väčšinou) o žiadne “Evil Money”, ktoré trhu škodia. Naopak, trh sa vďaka nim stáva likvidnejší a efektívnejší, čím lepšie plní svoju funkciu smeny a cenotvorby.
Burzy týchto vysoko objemových obchodníkov vítajú a sú ochotné poskytnúť im výhodné podmienky. Napríklad nulové či dokonca záporné poplatky, kredit (tzn. že obchodníci nemajú kapitál priamo na burze, ale na zaistenom bankovom účte, nehrozí im teda riziko z pádu burzy).
Hlavné stratégie: krátkodobé obchody, market making (umiestnenie príkazov na best bid a best ask s cieľom profitovať na spreade), arbitráže (využívanie cenových rozdielov napr. medzi burzami), ICO flipping: Táto taktika je pre ekosystém negatívna – veľký kapitál si u ICO vyjedná lepší pre-sale bonus s cieľom čo najskôr tokeny predať za štandardnú cenu s pre-sale bonusom ako maržou. ICO flipping má jednoduchú tézu “Bigger Fool” = nájde sa ešte väčší hlupák ktorý odomňa relatívne predražené aktívum kúpi za viac než za koľko som ho kúpil ja.
Niektorí predstavitelia: Goldman Sachs, JP Morgan (trading desks), Bitcoinové whales (robia market making a manipulácie trhom, zdá sa že ich cieľom je ale akumulovať BTC a nie fiat meny), nemenovaní menší ICO VCs, ktorí flipujú tokeny s pre-salom, hlavne z Ázie.
Goldman Sachs trading desk
POZOR: Je rozšíreným mýtom, že príchod hráčov typu Goldman Sachs na krypto trhy bude mať za následok “lambo a moon”. Tento predpoklad je chybný, market makeri a krátkodobí traderi sa podieľajú rovnako na nákupnej i predajnej strane obchodov, zvyšujú síce objem a likviditu ale takmer nikdy nemajú “long bias” a netlačia cenu sami o sebe nahor (sú tzv. market neutral). Krypto-technológie a ich fundamenty ich skôr nezaujímajú a obchodovali by kľudne i s banánmi, keby na ich trhu boli podobné neefektivity a príležitosti.
Ázijské big money 
Túto skupinu veľkých investorov by som rád zvlášť vypichol, pretože to je nový fenomén, ktorý sme v predchádzajúcej technologickej bubline (dotcom) až tak silno nezaznamenali.
Mnohí z nich sa z Číny snažia  vyviesť časť kapitálu von, napriek zákazom vlády. Kryptomeny a ICOs im k tomu môžu poslúžiť, aj keď čínska vláda už podnikla opatrenia k zamedzeniu tejto činnosti.
Ďalším faktorom ktorý hrá rolu je fakt, že veľkí čínski (a kórejskí) investori majú peniaze prevažne zo štandardných biznisov – z výroby a medzinárodného obchodu. Skúsenosť s technologickými bublinami je na východe limitovaná, pretože až donedávna východ iba (skokovo) dobiehal západné inovácie. Kryptomeny a blockchain sú tak jednou z prvých technologických “bublín”, na ktorej sa snažia podieľať ako leaderi.
Changpeng Zhao, CEO burzy Binance
Ak to spojíme s čínskou kultúrou zameranou do veľkej miery na kolektivistickú centralizáciu i na obchodný image a formu, dostaneme projekty s názvami a prísľubmi doslova zo sci-fi. (Schválne, koľko projektov má názov ako referenciu k populárnemu sci-fi filmu?)
Tieto projekty, aj keď hlásajú decentralizáciu, sa riadia trochu inými hodnotami a ideológiou než tie západné. Mnohé východné krypto-projekty kopírujú západné inovácie, ale s agresívnejším marketingom a často i (údajnou) štátnou podporou. Profilujú sa však i tržní leaderi a veľké investičné skupiny, ktoré budú mať oveľa významnejší vplyv, než mali východní hráči napríklad počas internetového boomu.
Táto kultúra a spôsob komunikácie je však pre západného investora ťažko čitateľná a je náročné odlíšiť signál od šumu.
Záver
V druhej časti našej trilógie sme sa bližšie pozreli na investičné tézy v kryptomenách a na big money, ktoré tieto tézy zastávajú. V tretej časti si povieme, v čom majú veľkí hráči oproti malým investorom výhodu, s čím naopak zápasia a čo sa od nich môžeme naučiť.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Smart Money – velké peníze přicházejí, 2. část pochází z

Smart Money – velké peníze přicházejí – 1. část

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Úvod
Seriál článkov “Veľké peniaze prichádzajú” bude mať tri časti. Prvá časť bude slúžiť ako úvod – povieme si čo sa pod “Veľkými peniazmi alebo “Smart money” vlastne myslí a aký je ich vzťah s kryptomenami.
V druhej časti si podrobnejšie rozpíšeme čo Veľké peniaze na trhu s kryptomenami robia, v čom majú oproti malým investorom výhodu a s čím naopak zápasia.
Tretia časť seriálu bude viac praktická – ukážeme si akým spôsobom Veľké peniaze analyzujú investičné príležitosti z fundamentálneho hľadiska a aké nástroje k tomu používajú.
Smart money, technologické revolúcie a Bitcoin
Každá technologická revolúcia v histórii priniesla šancu na zbohatnutie, či aspoň na veľké zhodnotenie kapitálu. Všade ale boli prvými hráčmi na trhu tzv. smart money – dobre informované inštitúcie a veľkí investori, ktorí mali ako prví možnosť do nich investovať, dávno pred širokou verejnosťou (ktorá väčšinou naskočila už keď bolo neskoro).
Či už to boli prvé akciové spoločnosti (a následná tulipánová mánia), parný stroj a železničná mánia, nástup ropy a automobilu, rozmach hardwaru (IBM, Apple), softwaru (Microsoft, Cisco) alebo internetová mánia (Google, Facebook). Vyznačovali sa obdobím prudkého rastu a vždy na nich v prvom rade zarobia investorská elita – bohatí kupci, banky, investičné fondy, veľkopodnikatelia, finančníci z Wall Street alebo Venture Capital investori zo Sillicon Valley.

Kryptomeny sú ale trochu iné. Ak prijmeme predpoklad, že Bitcoin, kryptomeny a decentralizované ekosystémy na nich postavené sú technologickou revolúciou, zdá sa, že pravidlu sa vymykajú.
Prví účastníci trhu s kryptomenami a prví ťažiari neboli veľkí hráči, smart money, ale podivná komunita kryptografov, IT nadšencov, kryptoanarchistov a libertariánov. Väčšina z nich sa o Bitcoin začala zaujímať viac z ideologických ako z finančných dôvodov – na základe prísľubu slobody a decentralizácie. Títo prví nadšenci myšlienku kryptomien šírili medzi verejnosť, zatiaľ čo finančné elity tento fenomén dlhší čas ignorovali.
Vedeli ste že: Ak by cena BTC stúpla na 1 milión USD, cca 100 tisíc BTC hodlerov by získalo status “Ultra High Net Worth Individuals” (ultra bohatých jedincov). V roku 2022 bude týchto UHNWIs cca 200 tisíc – to znamená že v takom prípade by bitcoinisti tvorili až 50% svetových finančných elít.
Je to snáď prvý prípad technologickej revolúcie, do ktorej mal bežný človek šancu naskočiť oveľa skôr, než sa elity stihnú spamätať, trh zregulovať a privlastniť si ho. Sú to dnes práve regulácie, ktoré s dobrým úmyslom ochrániť investorské ovečky, bežnému človeku znemožňujú podieľať sa na investíciách do nových rizikových odvetví. Napríklad Facebook bol na svojom začiatku financovaný niekoľkými mocnými VC investormi (ktorí sa tešili z návratnosti v tisíckach percent) a bežný človek sa k tejto príležitosti dostal až v rámci silno regulovaného IPO, keď bol Facebook už v podstate dominantnou sociálnou sieťou.
Samozrejme nie každá investícia končí takto dobre, ale snaha malých investorov chrániť pred ich vlastnými chybami je často kontraproduktívna. Hlavne vo svete, kde si síce nekúpia podiel v startupe, ale za to si môžu každý deň kúpiť lístky do lotérie či vstúpiť do najnovšej MLM schémy.
“Súčasný systém pravidiel pre akreditovaných investorov, ktorý umožňuje iba bohatým investovať do podielov v malých firmách, je nefér a plutokratický. V mnohých prípadoch situácii nepomáha, ale ju iba zhoršuje, pretože bežní investori sa k investičným príležitostiam dostanú len za vyššie ceny a tým sa im zvyšuje riziko.”
– Vitalik Buterin, zakladateľ Etherea, dominantnej ICO platformy
Pomsta Smart Money
Veľkí investori – inštitúcie, Sillicon Valley, Wall Street – sa ale od roku 2013 pomaly začínajú prebúdzať a rok 2017 už ich prebral naplno.
V médiách sa stále hovorí o tom, ako inštitucionálne peniaze ešte len prídu a že to spustí ďalší extrémny bullish trh. Nie je to tak úplne pravda, inštitucionálne peniaze nie sú jeden veľký balík peňazí, ktorý sa spustí naraz ako lavína. Je to veľmi štruktúrovaný a komplexný systém, ktorý sa od 2013 uvoľňuje postupne a bude sa pravdepodobne do krypto-trhov pozvoľna uvoľňovať v priebehu niekoľkých desiatok rokov. Je totiž nepravdepodobné, že by napr. konzervatívny podielový  fond pre dôchodkové sporenie vstúpil do trhu v rovnakom čase ako dravý rizikový hedge fond.
Peter Thiel
Napríklad mnohí elitní VC investori ako Andressen & Horowitz (odporúčam ich podcast a blog, ktorý sa venuje aj kryptomenám, akurát rozbehli separátny krypto-fond) či Peter Thiel (jeden z prvých investorov Facebooku, autor skvelej knihy Zero to One, ale dosť kontroverzná postava Sillicon Valley) už na krypto-trhu dávno pôsobia.
Od roku 2017 sa svojou investíciou do Etherea preslávil i Mike Novogratz, ktorý predtým viedol neúspešný makro-investičný fond Fortress Investment Group (zdá sa, že úspech Etherea Novogratzovi pomohol napraviť reputáciu a stal sa váženým propagátorom kryptomien a decentralizácie).
Mike Novogratz
Pozor: Treba zmieniť, že prví veľkí hráči pôvodne investovali do toho čomu rozumejú – do firiem (hlavne krypto-búrz akým je napr. Coinbase a bitcoinových startupov akým je napr. earn.com). Samotné kryptomeny a iné digitálne aktíva ich ako investícia začali zaujímať neskôr.
Kto je kto?
Kto teda sú veľké peniaze, ktoré v súčasnosti smerujú na krypto-trhy?

Krypto-baroni – alebo tzv. Whales, veľkí ťažiari a investori, ktorí zbohatli na prvých vlnách rastu kryptomien, často sa jednalo práve o bežných ľudí
VCs – Venture Capital investori a fondy, ktorí investujú do nových technológií a startupov
Family Offices – spoločnosti, ktoré sa starajú o majetok bohatým rodinám a jednotlivcom, sú rozšírené hlavne v západnej európe
ICO fondy – toto je trochu zvláštna kategória, mnohé ICO projekty vyzbierali tak veľa peňazí (ktoré ešte zhodnotili rastom na trhoch), že nevedia ako s nimi naložiť, sami nemajú kapacity aby ich zužitkovali a preto sa rozhodli technológie nielen vytvárať, ale i kupovať
Hedge fondy – sú investičné fondy, ktoré majú relatívne voľnú ruku v tom, akú stratégiu použiť, často sú tzv. Long-short (majú long i short pozície)
Proprietary trading house – súkromné spoločnosti, ktoré obchodujú svoj vlastný kapitál, najčastejšie robia krátkodobý trading a arbitráže
Trading desks – obchodné oddelenia investičných bánk a iných inštitúcii, ktoré obchodujú zverený kapitál, alebo robia exekúciu obchodov pre klientov.

 
Títo hráči krypto-trhy buď analyzujú a zvažujú vstup, alebo na nich už aktívne pôsobia. Vznikajú dokonca samostatné krypto-fondy – ich stratégie sú rozmanité.
Na druhej strane, konzervatívny kapitál ako napríklad podielové fondy a retailové banky do trhu vstúpia až v momente, keď bude jasné, že kryptomeny už sú relatívne bezpečné a zaužívané. V súčasnosti sú stále ešte len experimentálnou technológiou.
Ako je to s reguláciami?
Čoraz častejšie omieľanou témou sú regulácie – kryptoanarchisti o nich nechcú ani počuť, ale veľké inštitúcie sú na nich závislé a mnohé čakajú až sa regulatórne prostredie okolo kryptomien vyjasní.
To ale automaticky neznamená, že regulované budú musieť byť samotné kryptomeny. Regulátori sa ich v podstate nemusia ani dotknúť, stačí ak nastavia regulácie ohľadom toho, ktorý druh inštitúcie môže kryptomeny vlastniť a obchodovať s nimi, či na akých burzách ich bude môcť nakúpiť. Napríklad mnohé americké VC fondy nemôžu investovať do žiadnych likvidných aktív, akými sú napr. ICO tokeny. Preto sú nútené investovať sprostredkovane – napríklad tým že si kúpia podiel v nejakom špecializovanom krypto fonde.
Na investovanie do kryptomien si brúsia zuby mnohí veľkí hráči a čoraz viac sa zriaďujú špecializované krypto-fondy. Čo presne na trhu robia, aké investičné tézy zastávajú a s čím sa potýkajú si povieme v druhej časti seriálu.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Smart Money – velké peníze přicházejí – 1. část pochází z

Minereum ICO – First Self Mining Smart Contract [MNE]

Minereum is the first ever self mining Smart Contract Token. Coins are generated on the fly with a mathematical formula.
Minereum goes back to the basics and attempts to bring a new mining approach to the cryptocurrency space.
Minereum brings the First Self Mining Smart Contract to the altcoin environment. Minereum now allows anyone to create their Ethereum Token for 10 MNE.

Symbol: MNE
Type: Ethereum token
Smart contract address: 0x1a95b271b0535d15fa49932daba31ba612b52946
How to Buy Minereum Tokens – a quick guide:

Open an account at Livecoin altcoin exchange
After logging in click on Balances on the top menu
Load your Livecoin.net account with Bitcoin or Etherem by clicking on Deposit. Transfer your bitcoins or ethereum to the displayed address.
When your deposit is done, click on the menu Buy / Sell and select Trading
On the Search box type MNE, you will find two pairs MNE/BTC and MNE/ETH
Select the pair you wish for Trading and buy Minereum
To Withdraw, click on the Menu Balance, locate Minereum and click on WITHDRAWAL. Follow the steps, input your Ethereum Wallet Address and your MNEs will be transfered to your wallet shortly.

Minereum Mining Process
Mining in minereum is performed on the fly with a mathematical formula. The total coins created is 0.00032 MNE per Genesis Address and per ethereum block. As there are 4268 Genesis Addresses and as an ethereum block takes an average of 15 seconds, this is the aprox. MNE mined per day:
[TotalGenesisAddresses] * [RewardPerAddress] * [TotalEthBlocksPerDay] = Total coins generated per day
4268 * 0.00032 * 5760 = 7866.7776 MNE per day
As a comparison example: ​ethereum has a total of 5 coins created per block, which makes the total coins generated per day at 28800 ETH. minereum has a creation rate 72% lower than ethereum.

Bankera ICO – Banking For The Blockchain Era

Bankera is building a digital bank to last for the blockchain era. As a traditional bank, Bankera’s services fit into 3 groups:

Payments including payment accounts with personal IBAN, debit cards, interbank foreign exchange rates and payment processing.
Investments will consist of low-cost investment products such as equity traded funds (ETFs) and crypto-funds.
Loans and deposits will be a core service of Bankera.

Bankera ICO – buy BNK tokens with NEM (XEM): you can buy BNK with XEM till the HARDCAP is reached. Send the “Deposit address” and input the “Transaction message”. Please note that all purchases will be processed according to sequence of the deposits. The deposits that will be made after the HARDCAP is reached will be included to SpectroCoin account.
Bankera as a proper bank will offer payments, investments, and loan and deposit solutions.
PRE-ICO: August 28th – September 28th 2017 – 10% of the tokens will be distributed to determine the price of the ICO.
Main ICO: October 2017 – 30% of the tokens will be distributed to solve the capital issue so that we can build a successful bank for the blockchain era.
Bankera is an operational fork of SpectroCoin. As SpectroCoin to be competitive has developed bank-like infrastructure, but was not intended to become a proper bank, it is releasing Bankera to leverage its regulatory and IT infrastructure to develop a real blockchain bank.
Join BANKERA ICO with XEM or other altcoins.

Back to Earth ICO link

Back to Earth – the future of storytelling. Back to Earth engages you in a transmedia experience that leads you on a journey to uncover the deepest secrets of our (un)reality. The interactive story unfolds through blogs, online communities, short stories, videos and social media.
Back to Earth has become one of the most successful film and media crowdfunds in HISTORY! We’ve raised over 600 bitcoin from close to 400 people just like you.
StarCredits are selling fast, but it’s not too late to become a part of this record setting crowdfund. Join us now by following our special referral link here:

Crowdfund


What are StarCredits? They are the cryptographic token for the Back to Earth narrative. This digital asset enhances the user experience no matter the method or depth of engagement.

BackToEarth’s StarCredits have inherent value within the project and unlock clues, trigger events, verify elements of the story, and can be exchanged for other assets or commodities
When you participate in our crowdfund you become part of our community and part of our experience. Get your StarCredits now and prepare for the wildest ride of your life!