Browse Category

jak funguje bitcoin

Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Je bitcoin  neekologický?
Tuto zkušenost získal asi každý, kdo někdy diskutoval v širším plénu o Bitcoinu. Poté, kdy se lidé dozvědí vše o tom, jakou představuje Bitcoin inovaci v decentralizovaných penězích, se přihlásí mladý ekoaktivista v batikovaném tričku: “Hmm, to je všechno zajímavé, ale co to množství uhlí, které se spálí v datacentrech, kde se bitcoiny těží?” Ok, nádech a výdech, nepošlu přece do patřičných míst člověka, který mě předtím hodinu poslouchal, s tím, že má v otázce rovnou předpoklad, se kterým nesouhlasím (odkud ví, kolik uhlí se spálí?).
Zdržím se otázky, jak si tedy konkrétně představuje vyřešit tento problém, na kterém pracovali lidé ze cypherpunks minimálně od konce osmdesátých let, včetně výzkumníků, jako je David Chaum, Nick Szabo apod. Náš host v diskuzi musí mít jistě geniálně lepší řešení, které zahrnuje inovativní decentralizovaný způsob konsensu, navíc odolný proti silným útokům k rozdělení sítě. Přemýšlím, jestli ho oslovovat pane profesore, protože předpokládám, že za takový objev by dostal zfleku profesuru, ne jen PhD.
To, že mladí ekoaktivisté takto přemýšlejí, už jsem rozdýchal. Co mě ale opravdu dokáže překvapit je, když někdo na podobné téma vydá studii. Na tu poslední o tom, jak Bitcoin zvýší teplotu planety Země o několik stupňů nebudu dávat ani link, je to ztráta času a nezaslouží si dostávat zbytečnou publicitu. Ale pokusím se uvést několik argumentů, ke kterým se nepřihlíží. Kdyby tuto studii napsal někdo, kdo by pracoval pro mě, tak bych ho nejen vyhodil, ale také ho požádal o vrácení výplaty za poslední 2 roky a náhradu škody za to, že mi poškozuje jméno. Je dost smutné, že takovýto přístup k “výzkumu” se v dnešní době považuje za vědu.
Pamatuji si, že když jsem na základní škole neznal přesně vzorec, pomohlo mi zjistit, jaké mám jednotky na vstupu, v jakých jednotkách potřebuji výstup – a to mi pomohlo v tom, že jsem přibližně věděl, co musím pronásobit a co vydělit tak, aby byl ve správných jednotkách i výsledek. Dobrý trik na písemky, ale velmi špatný způsob provádění vědeckých studií. Ale přesně takto většina podobných studií vypadá.
Elasticita výpočetní kapacity bitcoinové sítě
Výpočetní kapacita bitcoinové a většiny proof of work sítí nezávisí vůbec na tom, zda a jak se Bitcoin rozšíří. Počet transakcí za sekundu nesouvisí s výpočetním výkonem. Mining funguje tak, že miner nejprve vytvoří blok, spočítá z něj otisk pomocí tzv. hashovací funkce a to je vstup do mining algoritmu. Je jedno, zda má blok jeden kilobajt nebo jeden terabajt, na výpočetním výkonu minera to nic nemění.
Bitcoin na začátku, když neměl téměř žádné transakce, běžel na jednom počítači Satoshi Nakamota – a tento jediný počítač by dokázal zpracovat i všechny transakce, které probíhají nyní. V tomto případě jde pouze o ekonomickou kalkulaci, co se z finančního hlediska vyplatí, ne nakolik se daná kryptoměna rozšíří. Mineři výpočetní výkon investují protože chtějí a proto, že se jim to vyplatí, ne proto, že by bylo více transakcí. Čím více výkonu investují, tím je síť lépe zabezpečena proti tzv. double spend útoku. Ale jejich soukromá motivace není zlepšit výkon sítě.
Toto je zároveň jeden z argumentů ve známé knize The Bitcoin Standard, kde autor tvrdí, že bitcoiny jsou nejtvrdší peníze, jaké kdo kdy vymyslel. Představme si, že by unce zlata najednou nestála 1300 $ jako v době psaní tohoto článku, ale jednu miliardu dnešních dolarů. Při takovém množství se lidem vyplatí těžit zlato, dokonce projekty stavění drobných vesmírných lodí, které těží zlato z asteroidů najednou budou ziskové.
Při zlatě a jiných komoditních penězích – čím je jejich cena vyšší, tím více se vyplatí je produkovat a tím více se jich vyprodukuje. Původní teze fanoušků zlata o tom, že “na zemi je konečné množství zlata” selhává právě na tomto – vesmír je nekonečný a zlata je v něm téměř neomezené množství. U bitcoinu to funguje trochu jinak – cena naroste, takže se těžařům vyplatí investovat více výpočetní energie, výsledek je však pouze ten, že bitcoiny, které se vytěží, budou bezpečnější, ale nebude je nikdy víc.
Jak se počítá oteplení o pár stupňů?

Oteplení o několik stupňů mohou “pseudovědci” předpokládat vytvořením modelu klimatických změn. Ve skutečnosti jsou ale při klimatických jevech takové nelinearity, že tvrdit, že známe jakékoli číslo (alespoň řádově) je úplný nesmysl. Závisí to na kontextu a hlavně na ostatních faktorech. Pozitivní zpětná vazba závisí nejen na Bitcoinu, ale také na tom, co se děje kolem. Všude, kde jsou vidět zásadní pozitivní zpětné vazby, vzniká nelinearita. A ta nám většinou říká, že jakýkoli kvantitativní model máme, téměř jistě nebude fungovat. Nelinearita znamená, že se emise CO2 vzniklé při těžení bitcoinu mohou spojit s jiným efektem a způsobit ekologickou katastrofu – nebo se nemusí stát vůbec nic, protože ušetří množství energie v neefektivním bankovním systému.

Zde je třeba podotknout, že většina lidí, kteří vyprávějí o neefektitě bankovního systému, většinou počítají energetické nároky serverů, rychlovarných konvic v kancelářích a podobně. Ale to není ta zásadní neefektivita. Pokud producent lithia čeká na platbu od objednavatele, aby mohl dodat lithium do baterie, která uloží energii ze solárního panelu, ale ta stojí měsíc na skladě, protože úředník v bance čeká na smlouvu a fakturu a smlouva zákazníka je na spodku kopy papírů a risk oddělení chce ještě k tomu vědět velikost bot majitele firmy, aby ověřila, zda není terorista, produkční cyklus se natahuje v čase. Takže než začne solární panel produkovat energii, uhelná elektrárna pálí tuny uhlí, protože díky neefektivnímu bankovnímu systému baterie a solární panel vznikly o půl roku později, než by mohly.

Samozřejmě, v tomto případě není až tak namístě kritizovat pouze banky, protože ty jsou jen částí bankovního systému. Důvodem těchto neefektivit jsou regulace v bankovním systému, FATCA, snaha zabránit praní špinavých peněz a podobně. Stovky lidí ve velkých bankách jsou zaměstnány jen kvůli těmto regulacím. A to je ta pravá neefektivita – servery v datovém centru se řídí Moorovým zákonem a jsou pravděpodobně mnohem efektivnější než Bitcoin.

Vnitřní struktura – proč by někdo pálil zuhelnatělé trilobity?

A nakonec – “výzkumníci” dělají tutéž chybu jako většina takových pseudostudií s radikálními závěry. Nikdy se nedívají na vnitřní strukturu. Vynásobíme spotřebovanou energii průměrnou emisí CO2 na kilowatthodinu energie v systému, aniž bychom věděli, odkud tato energie pochází. Jenže mineři nejsou hloupí, aby stavěli své těžební farmy vedle uhelné elektrárny, protože by zkrachovali. Proč? Protože uhelná elektrárna potřebuje neustále uhlí. Mineři potřebují levnou energii, ideálně zdarma, nebo téměř zdarma. Úplně nejlépe tak, aby mohli růst a aby nebyli závislí od budoucích cen uhlí.

Takže se dohodnou s energetickou firmou, která staví vodní elektrárnu. Konstantní přebytek energie, který elektrárna dokáže hravě produkovat (voda teče tak trochu pořád). Mining a vodní elektrárny je ideální kombinace: vodní elektrárna je stálý zdroj energie, nevypíná se když nesvítí slunce, nebo nefouká vítr. Těžení kryptoměn je téměř konstantní odběr – pokud mám miner, nikdy se mi ho nevyplatí vypnout – až do momentu, kdy začne produkovat méně, než spotřebuje na energiích.
Dobré je přidat k tomu solární energii přes den na chlazení – přes den je potřeba chladit víc. Konstantní přebytková obnovitelná energie je téměř zdarma. Za co platíme je hlavně energie, kterou neumíme předvídat. Pokud je v systému přebytek energie, má dokonce zápornou cenu – elektrárna zaplatí firmě, aby ji spálila. Pokud vím, kolik energie potřebuji, odběr je konstantní a mohu datové centrum na těžení postavit kdekoliv, kde je internet s nízkou latencí, nebudu přece vykopávat ze země mrtvé zuhelnatělé trilobiti a pálit je v peci – protože nevím, kolik tyto zuhelnatělí trilobité budou stát za dva roky . Postavím datové centrum u elektrárny, která vyrábí energii, také ví, že má přebytek a mám tak energii za fantastickou cenu – bez nějakých zásadních ekologických konsekvencií.
Na to, aby si to výzkumníci uvědomili, by ale museli zvednout zadek ze svého institutu a jít se podívat, co se opravdu děje, což je trochu složitější než si udělat svůj excel, ve kterém násobí čísla.
Dobrá – a co proof of stake?
Kryptoměny s algoritmem Proof of Stake jsou ekologickou alternativou a můžeme předpokládat, že je má náš ekologický aktivista v peněžence a svou otázkou směřuje k tomu, aby všichni prodali špatné, neekologické bitcoiny. Můžou si přece koupit jejich super coin s tržní kapitalizací 5 milionů dolarů, který transakčními poplatky dotuje znevýhodněné, svobodné a zdravotně postižené Mexičanky neurčitého pohlaví na rodičovské dovolené na severním pólu. Tak totiž funguje dnešní politicky korektní diskuze.
Nevadí, že dostupnost takového systému je podobná jako dostupnost státního daňového portálu a tři měsíce v roce je v obrovském síťovém splitu, neboť staking algoritmus až tak úplně dobře nekonverguje k řešení. Tento speciální coin směřuje k tomu, že bohatí držitelé super coinu budou ještě bohatší, protože mají největší stake, ale zmíněné maminky jsou šťastné.
Problém Proof of Stake coinu je, že dosud nevyřešil zásadní otázku – pokud nastane rozdělení sítě (například pokud Číňané vypnou čínský firewall a odpojí Čínu od Internetu na dva měsíce) – který chain bude správný? Všichni dodržují pravidla, nikdo nechce podvádět, přesto není jasné, kdo má pravdu. V PoW (klasickém miningu) je to však jasné – vždy vyhrává síť s největším Proof of Work. Dokud se nevyřeší tento zásadní problém odolnosti sítě proti takovým zásadním problémem, já osobně budu raději dokola odpovídat na otázky o emisích bitcoinové sítě.
Mimochodem, je třeba si uvědomit, že tím, že přestaneme používat bitcoiny, nebudeme mít žádný dopad na uhlíkovou stopu – pokud je používají ostatní, budou je minéři těžit dál, neušetří se ani milimetr krychlový CO2. A ostatní kryptoměny (altcoiny) dokáží používat Proof of Work Bitcoinu. Ve skutečnosti nám na celou planetu klidně stačí jeden PoW systém, pokud se správně naváže na PoW Bitcoinu.
Způsobů jak to dělat je několik – Proof of Proof, merged mining a podobně. Takže skvělý eko proof of stake coin může být eko mnohem jednodušší – stačí, když na své zajištění bude používat již existující proof of work. Jen bude těžší na tom vydělat na Lambo, že ano?
Závěr
Většina věcí ve světě má vnitřní strukturu, která je složitější, než se na první pohled zdá. Na co se ale můžeme spolehnout je, že podnikatelé nejsou hloupí a nebudou platit spoustu peněz za svůj největší operativní náklad, když mohou platit méně. Přístup, který často vidíme, je ekvivalentem přístupu “armáda složená z nějakých koní, nějakých psů a nějakých lidí má v průměru 3.27 nohy na individuum”. Je to sice možná zajímavý výpočet v Excelu, ale o skutečné povaze reality nám to neříká vůbec nic.
Velmi často na trhu ekologické řešení bude levnější než neekologické, pokud je k tomu dostatečný kapitál a nedochází k socializaci negativních důsledků. Já osobně používám Bitcoin a mám radost z toho, že svět směřuje k lepší ekologičtější budoucnosti, kterou umožňují nové technologie – a Bitcoin je jednou z nich.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady pochází z

Smart money – velké peníze přicházejí, část 3

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
V prvých dvoch dieloch našej série sme sa venovali inštitúciám, fondom, market makerom a iným veľkým hráčom pôsobiacim na krypto trhu. V tejto poslednej časti sa pozrieme do ich každodennej praxe a ukážeme si, aké majú veľkí hráči na trhu oproti ostatným výhody a s čím majú naopak problémy.
Veľkí hráči hrajú veľké hry
Čo robia veľkí hráči lepšie než ostatní účastníci trhu?
Aktívne obchodovanie s veľkým kapitálom, manipulácia trhu
Medzi drobnými špekulantmi je rozšírený názor, že pomocou sledovania grafov sú schopní robiť ziskové obchodné rozhodnutia. Rôzni “analytici – žurnalisti” a predajcovia trading kurzov tento názor podporujú. Ziskovo sa ale týmto typom špekulácií dokáže uživiť iba minimum traderov. Zbytok sa o to celý život neúspešne pokúša alebo sa zmieri s tým že takýto trading je iba (snáď nie príliš nákladný) koníček.
Oproti bežným traderom inštitúcie príliš nevyužívajú technickú analýzu – tj. obchodovanie pomocou historického grafu ceny. Oveľa viac sa zameriavajú na order flow (= sledovanie súčasných nákupných a predajných príkazov na trhu, a ich dynamiku v reálnom čase), arbitráže či (vďaka veľkému kapitálu) manipulácie trhu.
Obchodujú tak priamo proti retailovým obchodníkom, a vo veľkej väčšine prípadov majú nesporne navrch. Veľkí obchodníci majú u búrz často vyjednané nízke poplatky a rýchlejší prístup k dátam. Retailový trader tak často hrá poker a ani nevie, že mu veľkí hráči pozerajú do kariet.
Vysokofrekvenčné obchody, market making
Mnohé inštitúcie sa snažia na trhoch robiť takzvaného market makera. To znamená obchodovať pasívne na nákupnej i predajnej strane trhu a inkasovať spread.
Na väčšine trhov a búrz sú pre drobného tradera vysokofrekvenčné obchody či market making stratové. Môžete si to ale vyskúšať na nejakom nelikvidnom altcoine alebo na malej burze, kt. má medzi Bid a Ask vysoký spread (vyšší než poplatok za obchod).

Príklad: pár BTC/ETH na burze TradeOgre

Nákup: 0.05500 BTC, Predaj: BTC 0.05659, Spread: 0.00159 BTC (cca 10 USD).
Ak postavíme naše príkazy na Best Bid a Best Ask, aktívne obchody budú realizované cez nás a budeme inkasovať spread, mínus poplatky za trade. Samozrejme problém s burzou TradeOgre v príklade je, že týchto obchodov za deň veľa nebude. Zdroj: TradeOgre
Veľkí traderi ale vďaka vlastným algoritmom, rýchlejšiemu prístupu k dátam a nízkym až nulovým poplatkom túto aktivitu vykonávajú bežne na veľkých burzách, ako je Binance, Bitfinex, Bitmex. Väčšina aktívnych obchodov na trhu tak pretečie práve cez niektorého market makera. Niekedy dokonca burzy platia za to, aby na nich market maker obchodoval a tvoril likviditu. Takže taký market maker má záporné poplatky.
Prístup k informáciám
Veľkí hráči majú vďaka kapitálu prístup k vývojárom a iným členom týmu v mnohých krypto-projektoch (hlavne ICO, v ktorých vďaka kapitálu navyše sú schopné získať vyššie pre-sale bonusy).
Veľké peniaze taktiež často jednajú s regulátormi a sú v kontakte s OTC obchodníkmi, burzami a ďalšími inštitúciami. Vďaka tomu sa ku kľúčovým informáciám často dostanú skôr, než média a retail. Dokážu preto rýchlejšie reagovať a využiť informačné asymetrie vo svoj prospech. Niektoré z týchto praktík sú pritom na regulovaných trhoch trestné (insider trading).
Sieť kontaktov a kapitál taktiež umožňuje veľkým investorom aktívne sa zapájať do rozvoja zainvestovaných projektov a ovplyvňovať ich smer. Mnohé fondy (ako napr. Binance Labs) zakladajú celé inkubátory pre ICOs a iné krypto-projekty.
Samozrejme i retailový investor môže svojou troškou prispieť do mlyna, zoznámiť sa s core teamom a projektu pomôcť, napríklad organizáciou lokálneho meetupu. To všetkým odporúčam, ale vždy to bude na menšej škále než sa dokáže zapojiť veľký hráč.
Psychológia a benchmarking
Retailoví investori veľmi ľahko podliehajú emóciám, nechávajú sa strhnúť s davom, robia unáhlené rozhodnutia a majú príliš krátkodobý výhľad. Často nevedia odlíšiť situácie, v ktorých iba mali šťastie od tých, v ktorých naozaj robia dlhodobo ziskové rozhodnutia.
Ani profesionáli síce voči emóciám úplne odolní nie sú, ale majú aspoň jasne stanovené interné postupy, mantinely a stratégie, ktorých sa držia. Svoje zisky tiež porovnávajú s benchmarkom, Na krypto trhu je to buď BTC, alebo nejaký index vybraných TOP kryptomien (napríklad BTC 80%, ETH 20%).

Príklad: benchmarking portfolia

Vývoj hodnoty modelového portfolia LTC, XMR, ETH, ADA, XLM, BNB a DCR (červená) oproti benchmarku BTC (modrá) – od začiatku roku 2018. Výkon portfolia i benchmarku je podobný, do júla mierne vyhrávalo portfolio. Benchmark i portfolio sú od r. 2018 v mínuse oproti USD, ale portfolio manažér vďaka benchmarku vie, že jeho portfolio si nevedie horšie než benchmark (Bitcoin) a v prípade zvratu trendu môže očakávať, že benchmark porazí. Zrdoj: Obrázok je z aplikácie, ktorú vyvíja autor článku.
Pri aktívnych obchodoch (kedy sa snažíme časovať vstupy a výstupy) je tiež dôležitou metrikou “Time in the market” – ak svoj aktívny trading porovnávam s výkonom Bitcoinu, za posledných pár rokov len máloktorý trader bol schopný poraziť HODL stratégiu. Ak ale tento trader mal otvorené pozície iba napr. 15% času a dosiahol podobný výsledok ako HODL, je to veľmi dobrý ukazateľ. HODL má totiž z definície 100% time in the market, je teda dobré ak dokážeme dosiahnuť rovnaký výnos s nižším % expozície kapitálu.
Pokročilé nástroje a týmy
Retailový hráč sa musí pri obchodovaní uspokojiť s interfaceom burzy. Tí šikovnejší si možno naprogramujú pomocou API vlastnú obchodnú nadstavbu.
Naproti tomu inštitúcie si môžu dovoliť týmy analytikov a vývojárov, ktoré im vytvárajú analytické a obchodné nástroje na mieru. S pomocou týchto nástrojov je možné obchodovať rýchlejšie, mať viac informácií o štruktúre trhu, či optimalizované poplatky.
Tieto nástroje im okrem optimalizácie krátkodobých obchodov umožňujú taktiež zbierať a analyzovať  veľké data (tržné i netržné) pre sofistikovanú fundamentálnu analýzu.

Špecializovaný obchodný software na vizualizáciu order flow pre manuálny trading. Cenové rozpätie je na ose X, veľkosť čakajúcich príkazov v trhu je na ose Y, farebné stĺpce sú predajné a nákupné príkazy. Väčšina obchodovania tohoto typu ale priebeha automaticky. Zdroj: Obrázok je z aplikácie, ktorú vyvíja autor článku.
Oproti retailu majú profesionálni traderi a investiční manažéri, ktorí pracujú pre inštitúcie, niekoľko obrovských výhod. Majú prístup ku kapitálu, sofistikované know how z finančného sveta, výrazne lepšie podmienky na burzách, insider informácie, jasne dané mantinely a procesy. Používajú benchmarking, customizovaný software analýzy dát, týmy analytikov.
Ťahá teda malý individuálny investor či trader oproti týmto molochom vždy za kratší koniec?
Nemusí to tak nutne byť.
S čím veľkí hráči zápasia
Regulácie
V prvom diely trilógie sme si spomínali, že mnohé inštitúcie sú doslova závislé na reguláciach. Ak chcú získať možnosť ponoriť sa do krypto-trhov, potrebujú si vybehať nekonečné byrokratické kolečká s regulátormi, vyriešiť v ktorej krajine svoje štruktúry založia, prípadne čakať na regulované finančné inštrumenty ako futures a ETF.
Samotný Bitcoin už je síce veľkým hráčom relatívne dostupný, ale mnohé altcoiny sú stále mimo dosah.
Pre súčasné finančné inštitúcie je tak často ľahšie zakladať si nové spoločnosti, špecializované na kryptomeny, prípadne svoje krypto-aktivity outsourcovať. To ale trvá nejaký čas a sú s tým spojené veľké náklady. Regulácia sa taktiež môže rýchlo meniť a pre inštitúcie to predstavuje ďalšie riziko, ktoré ich núti správať sa konzervatívnejšie než retailový hráč.
Tomu stačí založiť si účty na niekoľkých burzách, prejsť jednoduchým AML/KYC (niekedy dokonca ani to nie) a môže investovať.
Flexibilita a rýchlosť rozhodovania
Veľkí hráči si z dôvodu regulácií i zefektívnenia a zabezpečenia vytvárajú interné procesy, postupy a mantinely. Tie im umožňujú v mnohých prípadoch robiť lepšie rozhodnutia, vyhnúť sa chybám a rizikám.
Často sú ale tieto mantinely príliš limitujúce a na krypto-trhu, ktorý sa mení doslova z mesiaca na mesiac, je to občas výrazná nevýhoda.
Príkladom môže byť interná smernica, ktorá hovorí, že spoločnosť môže investovať iba do BTC a ETH. Ak na trh príde nová kryptomena, ktorá začne rýchlo naberať momentum, môže trvať i niekoľko mesiacov, kým Board of Directors schváli úpravu tohoto pravidla.
Likvidita
Keďže inštitúcie operujú s veľkým kapitálom, je pre nich obrovský problém budovať a držať pozície kryptomien  (s výnimkou tých najväčších). Veľkí hráči často využívajú služieb OTC brokerov a OTC deskov (tzv. Over The Counter – predaj mimo verejný trh).
OTC obchodovanie však nepatrí medzi najrýchlejšie ani najlacnejšie, preto nie je vhodné na krátkodobé obchody či pravidelné rebalancovanie portfolia.
Ak chcú veľkí hráči fungovať na burzách, musia sa držať aktív, ktoré sú dostatočne likvidné na to, aby oni sami pri ich obchodovaní príliš nehýbali cenou vo svoj neprospech. Niekedy sa môže stať, že fondy ktoré držia veľké množstvo tokenov nakúpených v pre-sale ICO sa ich nedokážu zbaviť bez toho, aby výrazne pohli cenou. Tento problém môže mať napríklad fond Pantera Capital so svojou gigantickou pozíciou v ICON.
Veľkí hráči jednak musia svoje nákupy/predaje rozložiť na dlhšie časové obdobie, jednak musia svoje objednávky skrývať aby neboli na trhu viditeľné (tzv. iceberg) a jednak vždy riskujú že pri príliš veľkej pozícii im nebude stačiť likvidita ak by potrebovali okamžite predávať.

Pekným príkladom kedy likvidita môže byť pre veľkého hráča osudná je situácia, do ktorej sa dostal Bitmain. Tento čínsky minerský moloch vyhlásil verejný úpis svojich akcií (IPO). To znamená, že spoločnosť musí zverejniť svoj finančný stav. Ukázalo sa, že Bitmain drží veľkú časť kapitálu v Bitcoin Cash (nielen tým že ho ťaží, ale taktiež sa snaží manipulovať cenou na trhu). Toto množstvo je ale tak enormné, že ak by Bitmain chcel tieto zásoby znížiť, nenašiel by dostatočnú protistranu a cena BCH by sa zosypala. To by pre Bitmain znamenalo veľké straty.
Je možné, že keď sa Bitmain stane verejne obchodovanou spoločnosť, Board of Directors v mene záujmu akcionárov nariadi managementu znižovanie týchto zásob. Zdroj: Medium
Rýchle a intenzívne tržné cykly
Tržné cykly sa u kryptomien striedajú extrémne rýchlo. Jednoročný bull market z roku 2017 bol v 2018 vystriedaný bear marketom. Inštitúcie, hlavne investičné fondy, ktoré do trhu vstupujú tak majú ťažkú situáciu.
Na konci roku 2017 bol dopyt zo strany investorov smerom ku krypto fondom enormný. Kým ale väčšina fondov stihla vyriešiť všetky administratívne náležitosti, bol Január 2018 a nadšenie opadlo.

Každá nová technológia prejde cyklom iracionálneho očakávania a zvýšenej pozornosti zo strany médií a investorov pár rokov predtým než začne napĺňať svoj potenciál. Podľa Gartnera bol Blockchain v roku 2017 na vrchole tohoto cyklu, Mnohí investori, vrátane inštitúcií sa oň začali zaujímať práve v tomto období a bude nejaký čas trvať kým sa ich očakávania naplnia a investície stanú ziskovými. Zdroj: Gartner.com
Mnohé fondy zažívajú ťažkú situáciu. Ešte pred rokom všetko vyzeralo skvelo, tak do svojej štruktúry investovali nemalé prostriedky, najali ľudí a odrazu sa potýkajú s nedostatkom záujmu investorov. Oproti tomu ekonomický cyklus na bežných trhoch trvá cca 6-12 rokov.
Toto samozrejme neplatí pre všetky fondy, mnohé stihli vyzbierať dostatok kapitálu už v roku 2017. Tie ale zase majú problém s tým, že svojim investorom peniaze skôr prehrali. To nás vedie k ďalšiemu bodu.
PR a vzťahy s investormi
Kryptomeny sú stále v tradičnom finančnom svete mimoriadne kontroverznou témou. Veľké inštitúcie, ktoré sa do nich pustia, sú tak pod drobnohľadom médií a musia si chrániť reputáciu. Obzvlášť v období, keď ceny padajú a začínajú sa ozývať skeptické hlasy o budúcnosti tejto technológie.
Mnohé fondy sú na svojej reputácii závislé a sú nútené vynakladať nemalé úsilie v komunikácií s médiami, verejnosťou a predovšetkým so svojimi investormi. Tí totiž nie sú vždy trpezliví a často sa pri poklese rozhodnú svoj kapitál vybrať a umiestniť do iných aktív.

Tradiční a konzervatívni investori neznášajú rýchle cykly Bitcoinu práve najlepšie. Zdroj: Sigil LTD
Náklady
Nezávisle na tom, či sa trhom darí alebo nie, inštitúcie majú na svoj chod – kancelárie, zamestnancov, administratívu… –  vysoké fixné náklady. Dlhodobejšie straty a nepriazeň investorov ich tak môže ohroziť z hľadiska cashflow.
Kultúrny šok
Bitcoin i celá prvá vlna kryptomien vznikli ako Open-Source projekty z temného a tajomného cypherpunk pozadia, ako úplne nové, čisto digitálne aktívum.

Tradiční investori, analytici a ekonómovia tento fenomén majú dodnes problém uchopiť.
Nevedia sa dohodnúť ani len na základných definíciách:

Sú to peniaze alebo digitálne komodity?
Je to scam alebo podiel na novej peer-to-peer ekonomike?
Vznikne z blockchainu nový internet?
Čo vlastne dáva kryptomenám hodnotu? Nie je to čistá špekulácia?
Aké valuačné metodiky môžeme na kryptomeny uplatniť?
A prečo má kryptomena ktorá vznikla ako vtip so psom kapitalizáciu 600 miliónov dolárov?

Kryptomeny sú skrátka pre finančníkov nový svet – svet hackerov, programátorov, internetových memov a komunít. Napriek tomu že sa regulátori, korporácie a finančníci snažia ho obsiahnuť, faktom ostáva že nie sú tými hlavnými aktérmi, ktorí tento fenomén poháňajú vpred.
Bude ešte nejakú dobu trvať kým veľkí hráči naozaj pochopia, ako tento svet funguje, ako dôležitou súčasťou je komunita, vývojári a memes šírené na reddite a twitteri a prečo má práve token s logom psa hodnotu.
Hodnotu týchto “jedničiek a núl” pritom intuitívne chápe každý dnešný teenager, ktorý hrá počítačové hry, obchoduje v nich s digitálnymi predmetmi a trávi čas na diskusných fórach a chatoch. Bude to pravdepodobne práve táto nová generácia, ktorá sa do kryptomien pustí naplno a bez mentálnych bariér zo “starého sveta”.

Takže – veľkým hráčom sa len ťažko konkuruje v rýchlosti, aktívnom obchodovaní, manipuláciam trhu, market makingu, kupovaní ICOs či získavaní insider informácií.
Naopak dlhodobé investovanie a analýza nových technológií vám nevýhody nedáva. Pri aktívnom obchodovaní, arbitrážach atď je lepšie sústredenie sa na menšie trhy a burzy kde ešte veľkí hráči nie sú.
Taktiež zrejme budete rýchlejší v zmenách vašej stratégie a flexibilnejší v tom, čo a ako môžete obchodovať. Najlepšie je byť priamo v epicentre online komunít a poraziť finančníkov v rýchlosti adopcie nových myšlienok a praktickom porozumení toho, čo dáva kryptomenám dlhodobú hodnotu.
Záver trilógie Smart Money
V tejto trilógii som sa pokúsil popísať krypto-trhy z pohľadu veľkých hráčov, fondov a inštitúcií. Dúfam že sa mi podarilo uchopiť tému z čo najširšieho uhla pohľadu.
Informácie som podával zo svojej perspektívy a skúseností manažéra investičného krypto-fondu a taktiež spoluzakladateľa software startupu, ktorý pre krypto-trh vyvíja nástroje.
Veškeré informácie v týchto článkoch boli iba osobný pohľad autora a nie sú oficiálnym stanoviskom žiadnej spoločnosti ani fondu. Tieto informácie nie sú finančnou ani inou radou a majú čisto zábavný charakter. Krypto-trh je ešte stále nový a jeho štruktúra sa rýchlo mení.
Na základe pozitívneho feedbacku od niektorých čitateľov som sa rozhodol že napíšem ďalšie, viac praktické články. Predstavím v nich môj osobný prístup k investovaniu a proces, akým analyzujem situáciu na trhoch a investičné príležitosti.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Smart money – velké peníze přicházejí, část 3 pochází z