Browse Category

Nejnovější články

Ray Dalio – příběh jednoho špatného pochopení Bitcoinu

Ray Dalio vs Robert Breedlove
Ray Dalio je nejvíce úspěšný finanční manager v historii, makroekonom, filantrop. Od r. 1985 je manažerem v Bridgewater Associates. Když Ray mluví, svět poslouchá, protože jeho přínos společnosti je obrovský. Články, které napsal, podporují všechny důvody, proč je bitcoin důležitý, bez toho, aniž by ho jedinkrát zmínil. Přesto se ve svých rozhovorech vyjádřil negativně k Bitcoinu.

Proto se Robert Breedlove (CEO Parallax Digital) rozhodl napsat mu otevřený dopis, kde se snaží Rayovi vysvětlit, proč je jeho pohled na Bitcoin povrchní, bez hlubokého zkoumání dopadů Bitcoinu. V tomto článku shrnuji část otevřeného dopisu Rayovi a můj pohled na něj.
Peníze
Nejdříve připomenutí, co jsou to peníze a jaké mají vlastnosti. Peníze jsou prostředek, který nám pomáhá přesouvat nákupní sílu v čase a prostoru. Je to médium, které nám pomáhá obchodovat rychleji a řeší problémy směnných obchodů.

Primární funkce peněz jsou:

Úložiště nákupní síly – ve smyslu uložení hodnoty v čase
Směnné médium – ve smyslu přesunu hodnoty v prostoru

Peníze nejsou vynález státu
Peníze vznikají spontánně v každé společnosti. Je to nejvíce obchodovatelné médium. Lidé v minulosti používali různé druhy peněz počínaje mušlemi, solí, kameny ale nakonec tíhli k zlatu, protože mělo nejlepších 5 vlastností peněz:

Vzácnost – odolnost vůči manipulaci / přidání většího množství peněz do oběhu, pravděpodobně nejdůležitější vlastnost peněz
Dělitelnost – možnost dělit na malé jednotky
Přenositelnost – jednoduchost přesouvat velké množství hodnoty
Ověřitelnost – možnost ověřit pravost peněz
Trvanlivost – odolnost vůči poškození a znehodnocení

Fiat měna je pyramida s vládou na vrcholu a nejchudšími občany na dně. Pro své fungování vyžaduje neustálé tisknutí peněz pro financování dluhů. Funguje jenom díky tomu, že je její používání vynucováno zákony. Fiat měny jsou centrálně kontrolované, což je odklonění od volného trhu více k sociálním režimům. Díky tomu jsou fiat měny monopoly, přičemž každý monopol má negativní vliv na společnost.
Totální vzácnost
Vzácnost je pravděpodobně nejdůležitější vlastností peněz. Vždyť v historii je plno případů, kdy peníze se přestaly používat, protože se našel způsob, jak tyto peníze vytvořit levněji. Například na ostrově Yap byly jako peníze používány obrovské kameny, které bylo obtížné vytesat. S příchodem jiných civilizací, které dokázaly kameny vytvářet mnohem snáze, se celý finanční systém ostrova zhroutil.

Protože ze všech kovů mělo zlato největší vzácnost, v minulosti se používalo jako peníze. Protože produkce zlata je predikovatelná, velice náročná a nelze jednoduše navýšit, lidé si zlato zvolili jako jednotku, v které budou cenit produkty a služby. A zlato se stalo dominantními penězi na volném trhu. Bitcoin však všechny vlastnosti zlata naplňuje ještě spolehlivěji. Absolutní vzácnost bitcoinu umožňuje společnosti efektivně nacenit své preference, a tím podporovat produktivitu, spolupracovat a ukládat nákupní sílu.
Rayův pohled na Bitcoin
Robert oznámkoval Rayovo posouzení Bitcoinu a jeho budoucnosti známkou “F”. Bohužel je málo lidí, kteří rozumí počítačové vědě, peněžní politice, ekonomice, matematice a zároveň strávili čas studiem Bitcoinu, což zabere spoustu času. Právě tito lidé nemohou s Rayovým krátkozrakým posouzením Bitcoinu souhlasit.

Rayovo posouzení Bitcoinu je zklamání především z těchto důvodů:

Vždy ukazuje, jak má hluboké znalosti ekonomických konceptů, které vždy dovede vysvětlit v obecně přijatelném způsobu pro širší publikum.
Hloubkou znalostí ekonomické historie a volného trhu se mu může rovnat pouze málokdo a to ho staví do pozice člověka, který má vyšší potenciál důležitost Bitcoinu pochopit.
Rayova pověst významného makroekonomického myšlenkového vůdce by se mohla stát hnací silou, která by mohla uspíšit návrat k volnému trhu peněz.

Jako jeden z Rayových největších fanoušků opravdu věřím, že přehodnotí své posouzení Bitcoinu a to, protože jeho pohled selhává především v těchto 3 bodech:
1. Blockchain, ne Bitcoin
Ray Dalio tvrdí, že chápe, proč je blockchain dobrá technologie, ale Bitcoinu nevěří. I když je Bitcoin jediný trhem ověřený projekt fungující na blockchainu. Právě naopak vidí většina lidí Bitcoin jako převratnou technologii a ne blockchain. V poslední době je slovo blockchain spíše buzzword a používá se i tam, kde to nedává smysl.
2. Bitcoin může být převálcován jiným kryptem
Ray si myslí, že Bitcoin může být převálcován jiným kryptem. To je velmi nepravděpodobné, protože Bitcoin staví na vývoji závislém postupu a jednorázovém objevu totální vzácností. Bitcoin je objev vzácných peněz, který nebyl nikdy dosažen předtím a nikdy nebude dosaženo podobného. Protože posloupnost akcí při vzniku bitcoinu chrání bitcoinovou síť před konkurencí a nemůže být znovu napodobena.

Pokud je zavedena nová kryptoměna, tak při vzniku nemá velkou podporu těžařů a proto je náchylná na zásahy hackerů, kteří by chtěli síť zastavit. Nově vytvořená kryptoměna nemůže soutěžit na poli vzácnosti, protože uživatele přitáhne největší network efekt a likvidita k Bitcoinu, takže prodají nové krypto a koupí bitcoin. Bitcoin problém vzácnosti řeší nejlépe ze všech peněžních technologií, obzvláště v porovnání s jinými kryptoměnami. Bitcoin je přidáván do oběhu na základě dopředu jasně stanovené politice, která je veřejné známá. Časem se přidávání nových mincí snižuje až na nulu.
3. Bitcoin nemá stabilní cenu
Ray kritizuje bitcoin, protože jeho cena není stabilní a kvůli tomu nemůže být úložiště nákupní síly. Ray Dalio předpokládá, že centrální banky vydají vlastní kryptoměny, ale takové měny, jsou přímým opakem volného trhu. Stabilita ceny je iluze, všechny ekonomické produkty se pohybují svou cenou vůči sobě. Peníze vypadají stabilněji pouze díky tomu, že jsou používané nejvíce, ale také podléhají zákonům nabídky a poptávky. Protože Bitcoin je totálně vzácný, tak je pravděpodobné, že bude pokračovat ve větších ziscích než ostatní peněžní technologie na volném trhu. Vzhledem k tomu, že cena bitcoinu není nikým regulovaná a je na volném trhu, cena za bitcoin bude po delší dobu kolísat vůči fiat měnám. Ale toto kolísání ceny se bude snižovat, jak bude tržní kapitalizace bitcoinu růst.
Závěr
Rayův pohled na Bitcoin se zdá být povrchní, bez řádného studia. Je škoda, že člověk, který vidí problémy ve společnosti spojené s penězi, ale už nevidí možné řešení, které by Bitcoin mohl poskytnout. Je velice pravděpodobné, jak bude růst cena a počet uživatelů, že bude Bitcoin přitahovat stále více odborníků a je možné, že se Rayův pohled změní po důkladném studiu. Osobně doufám, že se tak stane, protože Bitcoin krásně zapadá do Rayovy předpovědi změny paradigmatu. A byla by škoda, kdyby tu změnu neviděl. Ale Bitcoinu je jedno co si o něm myslí jeden člověk, Bitcoin bude prostě pořád dál fungovat, dokud ho někdo bude chtít používat.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Ray Dalio – příběh jednoho špatného pochopení Bitcoinu pochází z

Jak a proč nakoupit investiční kovy za bitcoin

Jak si pojistit fiat peníze? I investiční kovy lze koupit za bitcoiny
Při svém zrodu sloužily kryptoměny spíše jako hračka pro nadšence, nad jejichž hodnotou se dalo spekulovat, ale o integraci kryptoměn do “normálního” systému jsme si mohli jen nechat zdát. V roce 2020 je ovšem situace úplně jiná a přes kryptoměny si lze koupit snídani, platit nájem nebo investovat do akcií. O tom ovšem až příště. V tomto článku se podíváme na to, jak interagují kryptoměny a investiční kovy.
Co je špatně se zavedeným pořádkem?
Předtím, než si vysvětlíme, co je tokenizované zlato, nebo jak kupovat investiční slitky a mince přes vaši Bitcoin peněženku, by bylo dobré si říct, proč se vůbec v aktuální době o cenné kovy zajímat. Normálně se koncept “uniknutí ze systému” vysvětluje relativně těžce, ale myslím, že zrovna v komunitě kryptoměnových nadčenců by to neměl být problém. Pokud jste v kryptu noví a rádi byste se o tomto konceptu jak eticky hacknout systém dozvěděli více, můžete se podívat na záznam přednášky z Cashflow summer s Pavolem a Máriem z Paralelní Polis. Každopádně zpátky k věci, aktuálně se to má tak, že centrální banky kontrolují oběh a tisk nových peněz. To nemusí být velkým problémem v době, kde se ekonomice daří a inflace je pod 2%. 

Při “býčím” trhu, a nízké inflaci vše na povrchu vše vypadá v pořádku, ale klíčový problém stále přetrvává. Tímto problémem je, jak lze odvodit z názvu “centrální banka” – centralizace. Když vám někdo řekne, že se vedení amerických Federálních rezerv (FED) rozhodlo, že za posledních 12 let navýší svůj rozpočet na sedminásobek, asi se zasmějete a řeknete si, že se jedná o nějaký vtípek. Toto je ovšem bohužel realita. V roce 2008 jsme na balanční rozvaze FEDu našli miliardu dolarů, dnes to je miliard sedm. A to jsme teprve na začátku krize.

Proč je toto problém a jak se bránit? 
Kdybyste si před 20 lety vložili 10 000 USD do banky, byli byste rádi, kdybyste dnes měli alespoň polovinu jejich původní kupní síly. Naopak s kryptoměnami tato centralizovaná devalvace nehrozí a například u bitcoinu je zásoba omezená na 21 milionů mincí, což je přesný opak FIAT peněz. Jak se toto vztahuje k předchozímu paragrafu? Vše je spojeno se vším a rozhodnutí FEDu tisknout více a více peněz nám znehodnocuje naše úspory. Můžeme s tím něco dělat? No, pokud se chceme držet tradičních FIATových měn, tak moc ne. 

A právě převod části úspor z kryptoměn do jiných alternativ, nakoupit ze zisku zlato/stříbro může být jedním z řešení, jak uniknout všudypřítomné inflaci a pojistit si tak peníze. To se hodí zvlášť v době, kdy se očekává její signifikantní nárůst spojen s aktuální situací, při které jak FED, tak například Evropská centrální bank, tisknou peníze jak na běžícím pásu. 
Chci si koupit zlato nebo stříbro za krypto, jak na to? 
Způsobů si pojistit peníze a investovat do cenných kovů je více. Pro příklad se zde můžete podívat na jednoduchou grafiku, která polopaticky znázorňuje vlastnosti peněz a v jakém pořadí postupovat.

Zdroj: Investree.cz
i) Digitální zlato – Bitcoin
Není to sice zlato v pravém slova smyslu, ale článek by bez tohoto paragrafu určitě nebyl kompletní. Na jednu stranu může být považován za volatilní, na druhou stranu je bitcoin největší jistota, vzhledem k tomu, že když ti všechno zabaví, nebo zruší účty, u bitcoinu můžeš svůj majetek zabalit do 12 slov a odcestovat na druhý konec světa. S hardware peněženkou Trezor máš svoje coiny víc ochráněny, než v bance a máš k nim přístup 365/24/7. Jak znázorňují zelené tečky ve výše zobrazené tabulce. Jediné políčko, kde je červená, je ověřená historie. Ano, bitcoin je tu s námi skoro 11 let, v podstatě stále dítě. Je to stále začátek a spousta možností před námi. Ovšem být v něm all in, neponaučit se z historie a nediverzifikovat mezi ozkoušená alternativy se může vymstít. 
ii) Tokenizované zlato kryté fyzickým
Jestli vám přijdou standardní způsoby vlastnění cenných kovů nudné, tokenizované zlato může být něco pro vás. Tokenizované zlato je pravděpodobně jeden z nejzajímavějších způsobů, jak cenné kovy vlastnit. Paxos spustil obchodování svého tokenu PAX Gold (PAXG) podle informací dostupných na informačním webu CoinMarketCap dne 27. září 2019. Každý vydaný token je krytý jednou uncí zlata. Zlato je fyzicky uchované v bance v Londýně. PAX Gold tak má svoji hodnotu nastavenou tržně, avšak podle hodnoty zlata.

Lze předpokládat, že se cena tokenu bude hýbat podle ceny zlata. Token bude reagovat na jeho cenové výkyvy, ať už pozitivně, či negativně. PAX Gold patří mezi takzvané ERC-20 tokeny. To znamená, že PAXG pracuje na síti Ethereum, využívá jeho blockchainu za přesně vymezených (definovaných) podmínek tohoto tokenu, které si na začátku vydavatel určí.
iii)  Objednat si zlato nebo stříbro a platit přes krypto?
Možností, jak lze nakoupit investiční kovy za bitcoin a další kryptoměny je více, ale rozdíl v cenách je diametrální. Snadno se lze dostat pod ceny českých eshopů, záleží také na objemu. Možnost platit objednávku hotově, bitcoinem, nebo Ethereem lze. Pokud byste chtěli srovnat svoji nabídku, nebo se o tématu fyzických kovů chtěli pobavit do detailu, neváhejte na Investree.cz vyplnit formulář s poptávkou. Sami nakupujeme investiční kovy napřímo ze světových mincoven a za hotovost, krypto přes sedm let a víme, jak tento byznys detailně funguje.

Sám jsem nakupoval v roce 2017 stříbrné 1kg slitky a 1oz mince za Ethereum, když byla cena 880 USD/ETH a ukázalo se to jako velká výhoda. Co jsem prodal na burze do stablecoinu, za to jsem snadno po menším poklesu nakoupil krypto zpátky, ale fyzické kovy jsem měl dobře uložené a tím si dobře zafixoval část portfolia a nakoupil za výrazně lépe. Takže fyzické kovy beru jako fajn uchovatele a pojistku i proti sobě samotnému, tím, že jsou kovy méně likvidní. Ale nyní je poptávka tak velká, že není problém prodat do trhu za aktuální cenu. Navíc, když stříbro bylo pár let na minimech.
Zlato vs. Bitcoin shrnutí
Zlato ani bitcoiny nemají „vlastníka“ ani ústřední subjekt, který by je držel pohromadě. V případě zlata je to část planety. Pokud jde o bitcoiny, jedná se o software s otevřeným zdrojovým kódem, který je spravován sítí, se kterou může obchodovat každý. 

I když jsem nadšenec DeFi a digitalizace, tak bitcoin je stále teenager a proto fyzické kovy beru jako staršího tátu, který má v portfoliu svoje zastoupení z více důvodů. Je to předchůdce toho digitálního zlata, které známe dnes. Pokud nevěříte systému a berete fiat jako krajní variantu, tak možná část zisku ukrojit se vyplatí.

Jen v obou případech platí, mít privátní klíče ve svých rukou. Pokud ztratíte jediný seed, nebo souřadnice, kde jste zakopali svoje slitky, jste na tom podobně. V době svých maxim byl 1 bitcoin rovný 14 uncím zlata.

Jaké slitky a mince nakupuji?
I když mám nějaké zlato ve všech formách, tak u krypta jsem víc v Ethereu a projektech na něm a stejně to mám u kovů. Tam jsem také víc pro stříbro, než zlato. Sám nejčastěji kupuji 1 oz mince jako Maple leaf, American Eagle nebo Australské Kangaroo. Jsou velmi likvidní po celém světě a výhodou mincí je, že nominální hodnota mince je většinou 1 usd. Tudíž lze převážet i 10 tisíc mincí. Nakupuji hlavně tuby nebo master boxy po 500 kusech. Také beru i 1 kg slitky Argor Heraeus, ale pokud sázím, že cena se v čase třeba zněkolikanásobí, budou v budoucnu hůře likvidnější. Ovšem, zas vyjdou o něco lépe v přepočtu na gram.

Zajímavým úlovkem může být aktuálně nejvíce poptávaná mince American Eagle. American Eagle je populární, uncová, 0.999 mince ze Spojených států. Vzhled mince je stejný od roku 1986 a příští rok se do mice promítnou výrazné designové změny, což dělá poslední verzi této mince unikátní. Pro představu tato mince 1 oz American Eagle 2020 je často nedostupná na eshopech a rozdíl může dělat i přes sto tisíc satoshi na minci. 

Když kupuji krypto, také se dívám po burzách, kde se obchoduje za co nejlepší cenu a zároveň hledám decentralizovaná řešení. Tak to beru i u fyzických kovů. Proto zásadně nekupuji fyzické kovy přes nejmenované MLM společnosti a zprostředkovatele. Za jedno platí velké nájmy skladů, kanceláří a spoustu zaměstnanců a za druhé jsou centralizované. Když chce člověk uniknout systému, nechce mít občanku naskenovanou na každém eshopu a vše platit kartou. 

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Jak a proč nakoupit investiční kovy za bitcoin pochází z

Bitcoinové transakce, mempool a poplatky za transakce

V tomto článku popíši, jak jsou zpracovávány bitcoinové transakce, co je bitcoinový mempool, jaká je rychlost transakcí a jaké jsou poplatky za bitcoinové transakce.

Na grafech ukáži mimo jiné historii velikosti mempoolu v transakcích a bajtech, kolik transakcí bylo v minulosti za den, či za vteřinu schváleno a jak velké byly průměrné poplatky v minulých třech letech. Také stručně popíši, jak nastavovat transakční poplatky.

Navazuji tím na můj předchozí článek Jak se těží bitcoiny – hashrate, obtížnost a další pojmy, kde je popsán vývoj hashrate, rychlosti těžení bloků a obtížnosti těžení bloků od začátku bitcoinového blockchainu, tj. od roku 2009, a speciálně za posledních 30 dní. Čtenářům, kteří to ještě neudělali, vřele doporučuji si nejprve přečíst tento článek.
Transakce a mempool
Bitcoinová síť se skládá z bitcoinových uzlů. Stručně řečeno, bitcoinový uzel (bitcoin node) je počítač, na kterém běží software bitcoinu. Může to být těžař, ale též uzel, který jen kontroluje platnost transakcí a posílá je (propaguje je) dalším uzlům.

Plnohodnotné uzly (full nodes) jsou uzly, které drží ověřenou databázi všech transakcí, které proběhly. Bitcoinových uzlů je více druhů. Pro zjednodušení v tomto článku uvažuji pouze plnohodnotné bitcoinové uzly.

Když někdo odešle bitcoinovou transakci do bitcoinové sítě, tak si ji všimnou některé plnohodnotné uzly v síti. Každý uzel si vytváří vlastní tzv. mempool, ve kterém ukládá nové transakce.

Uvádím dva grafy ukazující, jak je velký mempool, měřeno počtem transakcí a dva grafy ukazující, jak je velký mempool měřeno počtem bajtů v transakcích.

Cituji z https://www.blockchain.com/charts/mempool-count , odkud jsem grafy převzal a kde je vysvětleno, co je mempool a jakou hraje roli. A také jak tyto grafy pro fiktivní „obecný“ mempool vznikly, ačkoliv každý uzel si vytváří vlastní mempool a obecný mempool neexistuje:
Explanation
The mempool is where all valid transactions wait to be confirmed by the Bitcoin network. A high number of transactions in the mempool indicates a congested traffic which will result in longer average confirmation time and higher priority fees. The mempool count metric tells how many transactions are causing the congestion whereas the Velikost Mempool (bajty) chart is a better metric to estimate how long the congestion will last.

Notes
In order to be confirmed, a transaction from the mempool needs to be included in a block. Unlike the maximum size of a block which is fixed, the maximum number of transactions which can be included in a block varies, because not all transactions have the same size.

Methodology
Each Bitcoin node builds its own version of the mempool by connecting to the Bitcoin network. The mempool content is aggregated from a few instances of up to date Bitcoin nodes maintained by the Blockchain.com engineering team; this way, we gather as much information as possible to provide accurate mempool metrics.

Celkový počet nepotvrzených transakcí v mempoolu za poslední 3 roky, syrové hodnoty.
Zdroj blockchain.com

Celkový počet nepotvrzených bitcoinových transakcí v mempoolu za poslední 3 roky, průměry za 7 dní.
Zdroj blockchain.com
Na tomto vyhlazeném grafu „celkový počet transakcí v mempoolu“ vidíme, že mempool byl nejvíce přeplněný na rozhraní let 2017 a 2018 a po minulém halvingu, v květnu 2020.

Velikost mempoolu v bajtech za poslední 3 roky, syrové hodnoty.
Zdroj blockchain.com

Velikost mempoolu v bajtech za posledních 3 roky, průměry za 7 dní.
Zdroj blockchain.com
I na tomto vyhlazeném grafu „velikost mempoolu v bajtech“ vidíme, že mempool byl nejvíce přeplněný na rozhraní let 2017 a 2018 a po minulém halvingu, v květnu 2020. Tyto dvě špičky okomentuji v kapitole o poplatcích níže.
Celkový počet potvrzených transakcí za den a za vteřinu

Transakce potvrzené za 1 den, od začátku blockchainu, průměry za 7 dní.
Zdroj blockchain.com
Cituji z blockchain.com, jak vznikl tento graf:
Explanation
The number of daily confirmed transactions highlights the value of the Bitcoin network as a way to securely transfer funds without a third party.

Notes
Transactions are accounted for only once they are included in a block. During times of peak mempool congestion, transactions with lower fees are likely to be confirmed after a few hours or even days in rare cases. While this graph is a suitable medium and long term indicator, the Velikost Mempool (bajty) and Mempool Transaction Count charts are more suitable for short term network activity.

Methodology
Transactions from confirmed blocks are simply summed up to obtain daily numbers
Na grafu vidíme, že maximum dosažené v celé historii bitcoinu je zhruba 400 000 transakcí za den. Když toto číslo vydělíme číslem 86 400 (tj. počtem vteřin za den = 24*60*60), obdržíme maximálně 4,62 transakcí za vteřinu. Bitcoinová síť může dosáhnout až 7 transakcí za vteřinu. Sedm transakcí za vteřinu je však při současném bitcoinovém protokolu absolutní praktické maximum. Tento odhad 7 je založen na normálním (běžném) rozdělení složitosti a velikosti transakcí.

Pokud by v jistém období byly posílány pouze minimálně velké transakce, měřeno složitostí a velikostí v bajtech, tak může proběhnout i 27 transakcí za vteřinu.  Cituji z Wikipedie:
„As opposed to that, when minimal-size transactions both in complexity and byte size are used for the estimate, the bitcoin’s theoretical transaction throughput is 27 transactions/sec.[4] “
Že by byly posílány pouze minimálně velké transakce, měřeno složitostí a velikostí v bajtech, je však velmi nerealistický předpoklad. Viz též How many transactions per second can bitcoin really handle? Theoretically.

7 prakticky maximálně dosažitelných transakcí za vteřinu není moc, když to srovnáme s tím, že například PayPal zpracovává stovky transakcí za vteřinu. Visa doslova 1 700 transakcí za vteřinu, s maximální teoretickou rychlostí serveru desítky tisíc transakcí za vteřinu. Tyto údaje o PayPal a Visa jsem převzal z článku v nizozemštině Waarom Bitcoin nooit groter wordt dan PayPal of Visa (Proč se bitcoin nikdy nestane větší než PayPal nebo Visa).

Zde však srovnáváme nesrovnatelné. Bitcoin je decentralizovaná alternativní měna/uchovatel hodnoty, zatímco PayPal a Visa pracují centralizovaně, tudíž jejich zpracovávání transakcí je jednodušší, levnější a rychlejší. Bitcoin existuje pouze 10 let, zatímco PayPal a Visa existují mnohem déle. Na vývoji bitcoinu se stále pracuje. V každém případě to však znamená, že bitcoin má stále problém se škálovatelností. Bez změny protokolu, například zvětšení bloku, nebo úspěšným zavedení druhé vrstvy (jako je například Lightning Network) se bitcoin nikdy nemůže stát široce používanou globální alternativní měnou. Bitcoinová síť by to prostě nezvládla.
Poplatky za transakce
Poplatek za transakci někdy významně ovlivňuje rychlost jejího zpracování, tj. rychlost jejího přijetí do vytěženého bloku a jejího potvrzení. Těžaři totiž při zařazování transakcí do bloku dávají přednost transakcím s vyššími poplatky, přesněji s vyššími poplatky/byte. Poplatky se nastavují v bitcoinech(satoshi). Pokud se někde uvádí cena poplatku v USD, tak jde o přepočet poplatku nastaveném v bitcoinech na USD, dle kurzu bitcoinu v okamžiku odeslání transakce.

Na grafech nejprve ukáži historii průměrného poplatku za bitcoinovou transakci za 60 dní a za tři roky.

Průměrné transakční poplatky za posledních 60 dní, syrové hodnoty.
Zdroj blockchain.com

Průměrné transakční poplatky za poslední 3 roky, průměry za 7 dní.
Zdroj blockchain.com.
Na tomto grafu vidíme, že v posledních třech letech byly průměrné poplatky za bitcoinové transakce většinou o dost nižší než 5 USD. Vícekrát zhruba 5 USD a někdy byly i mnohem vyšší než 5 USD. Zhruba 5 USD byly průměrné poplatky naposledy po minulém halvingu, kdy dočasně klesla hashing power a hashrate a v důsledku toho vytěžení bloků dočasně trvalo v průměru 12 minut místo obvyklých 10 minut. Tudíž dočasně klesla rychlost těžení bloků, což mělo vliv na zvětšování mempoolu a na zvyšování poplatků.

Největší průměrné poplatky za poslední tři roky (ale i největší dosud) byly na rozhraní roků 2017 a 2018, kdy se pohybovaly kolem 50 USD za transakci. To souviselo s tím, že v prosinci 2017 cena bitcoinu dosáhla ATH, zhruba 20 000 USD, a nesmírně stoupl počet transakcí v bitcoinové síti. Lidé a firmy tehdy prostě ve velkém BTC kupovali, prodávali a posílali si je mezi sebou a na burzy a z burz.

Upozorňuji, že poplatky za transakce nesouvisí s tím, kolik BTC transakce posílá, ale jen s tím, kolik bajtů transakce má a jak rychle chcete, aby byla potvrzena.
Nastavování transakčních poplatků
Většina bitcoinových peněženek dovede navrhnout, jaký poplatek máte za transakci nastavit, aby byla rychle, standardně nebo pomalu (avšak jistě) schválena. Totéž dělají burzy. Ty zpravidla pouze určují, jaký (minimální) poplatek musíte nastavit, aby transakce byla odeslána.

Sám bitcoinové transakce často neodesílám, v průměru jednou za měsíc. Poplatek nastavím zpravidla, jaký mi peněženka/burza doporučí a určitě o něco vyšší než je striktně nutné. Všechny mé bitcoinové transakce byly potvrzeny během 1 – 8 hodin. Pravdou však je, že jsem nikdy nenabízel transakci v době, kdy bitcoinová síť měla „dopravní“ (transakční) špičku a zpravidla jsem nepotřeboval, aby transakce byla schválena velmi rychle.

Po odeslání transakce si vždy adresu, z které jsem bitcoiny poslal, vyhledám na blockchain.com. Pokud se tam transakce během hodiny, byť bez jediného potvrzení (confirmation), objeví, tak jsem v klidu. Odeslání transakce z burzy někdy může chvíli trvat, protože burzy zpravidla odesílají více transakcí najednou a některé burzy čekají na to, až odesílatelé odeslání transakce kliknutím na link v mailu, který jim pošlou, potvrdí.

Pokud se během další hodiny u transakce objeví, že má alespoň jedno potvrzení, tak jsem spokojen. Tím je téměř jisté, že transakce během několika dalších hodin bude mít šest potvrzení. Šest potvrzení znamená, že za blokem, do kterého transakce byla zařazena, se přidalo dalších pět bloků. V současné době je u bitcoinové transakce třeba 6 potvrzení, aby transakce byla považována za platnou. Po šestém potvrzení transakce může příjemce obdrženými bitcoiny disponovat: je odeslat na jinou adresu nebo, pokud je obdržel na peněženku u burzy, tam prodat.

Kdo si chce před odesláním transakce zjistit, jaké by měl v daném okamžiku nastavit optimální transakční poplatek (aby neplatil zbytečně moc, ale ani málo), může se podívat na tuto webovou stránku.

Praktický návod, jak nastavovat transakční poplatky, a co dělat, když zadáte příliš malý poplatek a vaše transakce zamrzne v mempoolu, je prezentován v  článku Naučte se pracovat s bitcoinovými poplatky.
Celkové poplatky za transakce a celkový obrat těžařů
Na závěr ještě pro zajímavost uvádím graf, na kterém jsou vidět celkové poplatky za transakce v minulých třech letech.

Celkové poplatky za transakce za poslední tři roky, vyhlazený graf (průměry za 7 dní).
Zdroj: Zdroj blockchain.com.
Na tomto vyhlazeném grafu (průměry za 7 dní) vidíme, jak velké byly celkové poplatky za transakce v minulých 3 letech. Jedná se o celkové denní hodnoty. Tj. kolik celkem transakčních poplatků dostali všichni těžaři dohromady v jednom dni.

Jen pro zajímavost srovnání odměn za těžení bloků a celkových transakčních poplatků. Po minulém halvingu těžař dostane za vytěžení bloku 6,25 BTC. Jeden blok se vytěží zhruba za 10 minut. Za den se tedy vytěží 144 = (24 * 6) bloků.
To je v kurzu 9 128 USD/BTC v okamžiku, kdy 28.6.20 píši tyto řádky, 1 314 432 USD (= 144 * 9 128). Celkové denní poplatky za transakce se nyní dle výše uvedeného vyhlazeného grafu pohybují kolem 350 000 USD. Včera 27.6.20 byly celkové denní poplatky dle tohoto vyhlazeného grafu 341 514 USD. To je zhruba čtvrtina těch 1 314 432 USD, které těžaři za den dohromady dostanou jako odměnu za těžení bloků.

Z těžení bitcoinů se stal poměrně velký globální business. Z výše uvedeného plyne, že v současnosti všichni těžaři dohromady za předpokladu, že vydělané bitcoiny vždy za aktuální cenu hned prodají, mají celkový denní obrat zhruba 1 600 000 USD (= 1 314 432 + 350 000 USD). K určení jejich celkového denního zisku je z této částky třeba odečíst jejich náklady: odpisy na těžící techniku, náklady na elektřinu, případně též náklady na firemní prostory, platy atd.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Bitcoinové transakce, mempool a poplatky za transakce pochází z

Jak ověřit originalitu produktu. NoDataStored – system ID

Potřebujeme ověřování výrobků na blockchainu?
Proč jsou „product oriented“ blockchainy zbytečné? Určitě jste se už setkali s úžasnou myšlenkou „product“, nebo „tool“ chain.

Primárním cílem je zabezpečit zákazníkům jistotu, že si kupují originální produkt od výrobce a žádný kvalitativně podřadný „fake“ parazitického výrobce.

Mylnou představou výrobců je, že si musí vytvořit základní databázi na blockchainu, proti které nějakým zvláštním způsobem otestují při prodeji, že je konkrétní nakupovaný produkt „originál“. Snaží se proto vytvořit datově vysoce propustný „de”, nebo “centralizovaný“ chain, obsahující data všech výrobků – těžký úkol 😀

Typickým představitelem je například čínský VeCHain (VET), jehož cílem je nalinkovat produkční databázi na centralizovaný blockchain a takto pomáhat výrobcům sledovat jejich materiálové toky. Jenže – není to ani „block“, a už vůbec ne „chain“. Je to jen pokus o parazitování na nezkušeném uživateli, resp. zákazníkovi.

Testovat “originalitu” produktu je ale důležité pro samotného výrobce z titulu poskytování servisních služeb, nebo když chce například poskytovat věrnostní slevy při opakovaném nákupu. Motivací může být mnoho.
Jak tedy na to?
Vytváření a údržba vlastního „chainu“ je absolutně scestná,  ale hlavně zbytečná myšlenka z důvodu vysoké nákladovosti a duplicity produkčních databází. Velké a prosperující firmy si to sice mohou dovolit, ale náklady jsou náklady… zvlášť v dnešní době.

Jednou z možností je tedy použít některý ze zaběhnutých a důvěryhodných blockchainů decentralizovaného typu. Typicky tedy Bitcoin chain.

Otázkou nicméně je… CO a KAM do blockchainu zapsat, abychom mohli ověřit „originalitu“ produktu?

odpověď je : NIC a NIKAM …. šokující, co říkáte? 😀
Zkusme si zadefinovat, co vlastně děláme:
“NoDataStored – system ID” je identifikační systém na kryptografickou evidenci a identifikaci produktů bez nutnosti uchovávání jakýchkoliv údajů o zákaznících. Technologie je přitom použitelná i jako AntiKYC (know your customer).

Systém NoDataStored je založený na principu zpětného kryptografického dekódování informací, plně pod kontrolou zákazníka, kdy ho přitom dodavatel dokáže identifikovat jako oprávněného uživatele výhod.
A teď si popišme, jak to funguje v realitě:
Zákazník toužící po našem produktu si ho chce mermomocí zakoupit, vřele mu tedy poděkujeme a vystavíme požadavek na platbu za zboží v aktuálním kurzu prostřednictvím média (v našem případě Bitcoinem).

Transakci vytvoří zákazník. Transakce z jeho na naši bitcoinovou adresu proběhne ve standardním režimu a výsledkem je nejen transfer BTC na naši adresu, ale také unikátní číslo transakce – TXID.

Wau… máme TXID… a co s ním? Bitcoin je pseudo anonymní systém… všichni vidí, že transfer proběhl, ale jen zúčastněné osoby vědí, kdo komu přesouvá BTC.

Odběratel  tedy pozná dodavatele, a tak je to v pořádku, aby nám mohl vynadat, kdybychom mu poslali nekvalitní výrobek, nebo kdybychom dokonce neposlali nic. Což si samozřejmě v našem vlastním zájmu nemůžeme a nechceme dovolit.
A teď ta zajímavější část:
Odběratel, nebo zákazník může být klidně stále anonymní. Protože kdo jiný by nám poslal transakci, když ne zákazník? Nikdo kromě něj přece nezná naši nově vytvořenou adresu pro transfer.

Situace se radikálně změní z anonymní na pseudo anonymní až po realizaci transakce, kdy se informace stane veřejnou. To už jsou ale zaplacené prostředky na naší straně, pod kontrolou našeho privátního klíče a na blockchainu se objeví „nesmazatelný“ záznam o provedené transakci.

Ta poznámka “nesmazatelný” je jednou z nejdůležitějších vlastností BTC chainu. Záznam sa nedá žádným způsobem upravit, nebo změnit – nikdy a za žádných okolností!!!

Takže… máme zaplaceno a TXID je veřejně známý údaj na blockchainu. Můžeme tedy říct, že TXID je veřejný doklad o zaplacení za produkt. Na to, abychom identifikovali náš produkt, ho ale musíme nějak označit. Nejlépe nějakým výrobním číslem, které se nedá vůbec, nebo jen velmi těžko zkopírovat. Moment – ale vždyť zkopírovat se dá dnes všechno, ne?

Samozřejmě dá, námi používaný laser je sice vzácný, ale dnes už si ho může pořídit kdejaká firma, nebo osoba. Takže i laserové gravírování je použitelná metoda na výrobu „fake“ označení „fake“ produktů. A jsme tam, kde jsme byli – kdokoliv může vyrobit kopii a mít na nás např. požadavky na neoprávněnou reklamci. To je mrzuté 🙁
Nastupuje kryptografie:
Rozhodující tedy bude, ne jak označit produkt (laserem, kladivem, tvarem,…), ale jakou metodou.

Máme k dispozici dvě faktické věci, které jsou pro nás nezrušitelné za jakýchkoliv podmínek:

– TXID (ochranu a neměnnost zabezpečuje blockchain)

– naše vlastní super tajné heslo, které známe jen my, jako výrobce “originálního” produktu.

Na ověření datové integrity a autentifikace sa používá funkce HMAC (keyed Hash Message Authentication Code)
Eeeee…. co to znamená???
Je to jednoduché… stáhnete si nějaký free software na generovaní funkce HMAC. Jako vstupní parametry zadáte TXID a heslo. Soft Vám vygeneruje unikátní řetězec znaků, které laserem vygravírujete na produkt (vytisknete na obal, vytisknete na produkt, metod je hodně v závislosti na typu produktu). Tento řetězec znaků si nazveme jako “NoDataStored -system ID”.

V našem případě používáme na HASH-ování  free software od Tony Karavasilev (jeho najdete na Facebooku) software zde: https://toolslib.net/downloads/viewdownload/124-tntcrypter/

Pojďme na to: Stáhnout a nainstalovat určitě umíte, takže spustíme a:
STEP 1:

Program nabízí mnoho funkcí, ale nás bude zajímat jen generování HASH ů

STEP2:

Vybereme si algoritmus, který vyhovuje našim požadavkům. V našem případě HMAC-RIPEMD160, který generuje alfanumerické znaky vhodné délky na laserové gravírování.

STEP3:

TXID zákazníkovy BTC transakce, kterou nám zaplatil produkt, vložíme do pole INPUT TEXT

STEP4:

Zadáme naše firemní heslo, které znají pouze osoby zodpovědné za realizaci obchodních případů.

STEP5:

Výsledek máme okamžitě k dispozici a dodáme ho produkčnímu teamu na laserové gravírování při finalizaci produktu pro zákazníka.

STEP56:

Hotovo … produkt je označený !!!
Důležité je uvědomit si, že celý postup je vypočitatelný vždy na požádání zákazníka a nic se nemusí nijak archivovat, nebo někde evidovat či ukládat jakkoliv do databáze.

Nic, absolutně žádná datová stopa nikde nezůstane.  A už vůbec není potřeba cokoliv zapisovat do blockchainu.

A to je všechno? Ano. Jednoduché, levné a efektivní. Kdokoliv může uvedený postup použít. Je to zadarmo!!
No moment, ale…. vždyť zkopírovat sa to dá i tak, ne?
Cílem ale není identifikovat kopii nějakého řetězce, ale datovou integritu!!! Představme si, jaké případy mohou nastat v případě požadavku na servisní službu:

Zákazník (kdokoliv) má TXID (najde ho ve vlastním walletu v odeslaných transakcích)  a má také vygravírovaný řetězec znaků na produktu (záruční list). Chce si od nás objednat například novou sadu náhradních dílů,  tak ho požádáme, aby nám tyto informácie zaslal a jdeme testovat. Mohou nastat jen dva případy:

– HMAC (TXID, naše heslo) = vygravírovaný řetězec .. SUPER, je to uživatel našeho produktu a poskytneme mu servis

– HMAC(TXID, naše heslo) <> vygravírovaný řetězec … někdo se nás snaží podvést !!!

Když se nás někdo snaží podvést, neposkytneme službu podle dohody! Zákazník si musí uplatnit  požadavek na servis u jiného dodavatele.

Ale když zákazník testem projde, má nárok na všechny možné slevy a plnou servisní podporu naší firmy.

V tomto případě splňuje takovýto postup požadavek na integritu originálního (námi a POUZE námi vyrobeného) výrobku. Kontrolu originality tedy dokáže vyhodnotit každý, se správným firemním tajným heslem.
Důsledky na záznamové postupy jsou přímo neuvěřitelné a vymykající se běžné praxi:
– nemusíte vést evidenci tržeb (jsou na blockchainu)

– nemusíte vést prodejky (jsou na blockchainu)

– nemusíte vést evidenci počtu prodaných kusů (jsou na blockchainu)

– nemusíte vést cenovou evidenci (je na blockchainu + kurzové údaje)

– nemusíte skladovat data o zákaznících a splňovat podmínky GDPR (žádné nepotřebujete)

– umíte vždy identifikovat oprávněného uživatele Vašeho produktu bez jakékoliv evidence

– umíte vždy ověřit originalitu Vašeho produktu bez jakékoliv evidence

– vždy víte přesně kolik, kdy a pseudo komu jste čeho dodali, bez jediného záznamu v excelu, účetnictví či databázi

A TO VŠE BEZ JAKÉHOKOLIV ZÁPISU DO BLOCKCHAINU. Vlastně bez jakéhokoli záznamu kamkoliv. Potřebujete tedy Vechain a podobné nesmyslné projekty?
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Jak ověřit originalitu produktu. NoDataStored – system ID pochází z

Profitabilní mining – jak těžit kryptoměny efektivně

Mining, neboli těžba kryptoměn je nedílnou součástí kryptoměnového světa. Podobně jako u těžby drahých kovů jde o technologicky zaměřenou investici, která aby byla zdárná, vyžaduje odbornou a pečlivou přípravu, strategii a neustálé vzdělávání a držení kroku nejen s trhem, ale i s technickými trendy, které se mění každým dnem. Následující článek by vám měl pomoci pochopit principy a rozhodnout se, zda se do miningu vůbec pustit a jestli je pro vás tento druh investice ve světě digitálních měn to pravé.
Co je to vlastně mining?
Na začátek je potřeba si uvědomit, co vlastně těžba kryptoměn je. Nejde o žádnou senzaci, ani přelomovou novinku ve světě počítačů, do které, když se nezapojíte právě teď, uteče vám další Google, Facebook, či samotný druhý start Internetu 2.0. Mining není zábava, nová hra, ani cesta k superychlému zbohatnutí. Jde pouze o druh investice. Navíc jde o velmi riskantní a náročnou investici, která sedí pouze technicky zaměřenému typu investorů s praxí a značnými prostředky (nejen finančními). Těžba kryptoměn tedy není něco, do čeho byste se měli pouštět po hlavě bez toho, abyste celou věc pořádně promysleli.

V podrobném důsledku je těžba (mining) lehce zcestným názvem, jelikož doopravdy nic jako „těžař“ netěžíte. Mining je ale na druhou stranu v nevysloveném kontextu tím nejbližším, k čemu bychom mohli tuto aktivitu přirovnat.
Proof of Work
Daleko lepší cestou pro pochopení miningu a jeho důležitosti pro kryptoměny je slovní spojení Proof of Work, neboli „Důkaz o vykonané práci“. Ve své podstatě jde o základní stavební kámen našeho světa tak, jak jej známe. Zjednodušeně řečeno, za vším, co děláte a tím co je reálně vidět stojí nějaká nějaká odvedená práce. Pokud vypěstujete na poli brambory, dá se určit kolik lidské práce (fyzické i mentální) a kolik finančních prostředků, které vznikly opět pouze díky nějaké odvedené práci, bylo potřeba.

Mining proto není žádnou senzací, jde ve své podstatě jen o odvedenou práci. V hlubším měřítku, jak pochopíte dále v článku, jde o soubor věcí, který můžeme nazvat jedním slovem a-  tím je fyzika. Z těchto důvodů je Proof of Work ve smyslu protokolu jediným vhodným nástrojem, který lze použít ve světě finanční systémů a kryptoměn, o které se zajímáte.

Těžba je tedy něco, co vyžaduje vaše peníze, vaše úsilí, znalosti, váš čas, vaši přítomnost, píli, odhodlání. Mining si doslova řekne o kousek z vás, část vašeho života, vašeho těla, zdraví a intelektu. Více než aktivitou pro naškrobené businessmany je tak aktivitou pro špinavého, ušmudlaného horníka, který téměř nevidí denní světlo.

Smysl Proof of Work by se dal tedy jednoduše pochopit stylem „Je za tím vidět tvrdá práce“.
Co není mining
Stejně jako je důležité pochopit před tím, než se stanete těžařem a pustíte se do miningu, co je mining, je neméně a možná více důležité vědět, co mining není.

Z lehce kritických prvních odstavců jste pravděpodobně pochopili, že mining není žádná sranda. Mining ale především není nějakou sofistikovanou aktivitou, kdy si většina lidí mylně a ráda myslí, že vypočítávají pomocí svých těžebních zařízení velmi složité a náročné matematické operace. Mining není ničím jiným, než hádáním náhodných čísel a hledáním nul, což je ta nejjednoduší operace, kterou může počítač dělat. Doslova.

Těžba kryptoměn ani neznamená, že vezmete obnos peněz, nakoupíte hromadu hardwaru a je z vás těžař. V žádném případě už těžba není nakoupením tzv. hashrate neboli těžebního výkon ve smyslu cloud miningu. Jinými slovy, pokud se pořádně nenadřete a neušpiníte si ruce, nejde o těžbu.
Než začnete těžit
Pokud vás přechozí odstavce od miningu neodradily a naopak ve vás vzbudily zvědavost, jedině dobře. Pravděpodobně to znamená, že se nebojíte tvrdé práce, kterou mining je. Tuto kapitolu považuji za asi nejdůležitější ze všech a bude tím nejstěžejnějším faktorem, který bude rozhodovat o vašem úspěchu jakožto těžaře.

Tím absolutně nejdůležitějším je strategie a plán, jak budou vaše těžební operace vypadat. Než zakoupíte první těžební stroje, ať už grafické karty či ASIC minery, je potřeba zajistit následující prostředky:

Dlouhodobá cena elektřiny. Cena energií je hlavní faktorem, který bude rozhodovat o úspěšnosti vaší mining operace. Doporučuji strávit delší čas s přípravou a bojem o co nejlevnější a hlavně dlouhodobou cenu elektrické energie. V žádném případě se nespokojujte se subjektivním pocitem levné energie oproti tomu, co platíte doma, nebo co platí vaší známí, o kterých např. víte, že těží. Nenechte se zmást, když uslyšíte, že má někdo nejlevnější elektřinu za 2.5 Kč/kWh a že už to levněji nejde. Slušná cena el. energie, která je vhodná pro těžbu, se pohybuje mezi 0.75 Kč až 1.4 Kč bez DPH za kWh. Pokud se vám nepodaří zajistit dlouhodobobý odběr energie v rozmezí těchto cen, do těžby se nepouštějte.

Využívání odpadního tepla. Nejde o jednoduchou záležitost, ale pokud využití odpadního tepla věnujete dostatek času, může tento faktor velmi ovlivnit celkový úspěch vašeho miningu. Opět se nenechte odradit tím, že vám někdo bude říkat a tvrdit, že už to zkoušel a řešil a že to v podstatě nejde. Zužitkování tepla může váše náklady a návratnost investice otočit o 180° tím správným směrem. Mining produkuje v závislosti na velikosti vaší operace obrovské množství tepla, které je škoda pouštět pánubohu do oken. Stačí se jen zamyslet, v jakých směrech může být teplo potřeba a kde bývá započítáno v ceně výsledného produktu. Odpadní teplo z miningu se dá namátkou využívat při vytápění objektů pro bydlení i rekreaci, sušení dřeva, masa, pěstování plodin. Počítejte s tím, že vám k miningu může hravě vzniknout vedlejší činnost, která bude vyžadovat neméně vaší pozornosti a úsilí, ale ve výsledku se vyplatí. Pokud nemyslíte ve velkém, může být tou správnou cestou pro pár GPU rigů/ASIC minerů jejich umístění ve vašem domě či na chatě, kde při správném použití můžete vykrátit odpadním teplem náklady (plyn, pevná paliva) na vytápění nemovitosti.

Chlazení a vzduchotechnika. Jednou z nejčastěji podceňovaných faktorů a zpravidla věcí, kterou podcení každý začínající těžař, je chlazení a vzduchotechnika obecně. Dopředu radím, pokud nejste experti v této oblasti, najměte si spolehlivého odborníka, který vám pomůže navrhnout a zrealizovat chlazení vaší mining farmy s dostatečnou rezervou pro letní období, vezměte v potaz postupné každoroční oteplování a případnou expanzi vaší farmy. Myslete na prach, tedy na protiprachové opatření formou prachových filtrů. V případě, že budete úspěšní s bodem č. 2), měli byste současně vyřešit efektivní odvádění tepla a jeho využívání. S tématem chlazení souvisí i následující bod č. 4).

Lokalita pro těžbu. Neméně důležitou součástí celého plánu, než začnete těžit, je lokace pro vaši miningovou operaci. Lokalita dost často hraje roli v ceně elektřiny (ne vždy) a také v účinnosti chlazení. Například pokud byste měli prostředky a možnosti postavit vaší mining farmu v celoročně chladné lokalitě, někde v horách poblíž vodní elektrárny či bioplynové stanice s možností napojení na tyto typy elektráren, máte v případě solidní cenové a hlavně dlouhodobé nabídky ze stran provozovatelů vyhráno.

Inženýrské sítě. Stejně jako u předchozích čtyř bodů je neméně důležité věnovat dostatečný čas a přípravu inženýrským sítím pro váš mining projekt. Mluvím v tomto případě hlavně o rozvodech elektřiny, u kterých platí hlavně dostatečné nadimenzování a rezerva pro budoucí expanzi. V případě, že nejste z oboru, sežeňte si kvalifikované odborníka, který vám navrhne a zrealizuje pořádnou elektroinstalaci. To samé platí pro síťařinu a internetovou konektivitu. Mějte v záloze alespoň dvě stabilní a rychlé linky. To nejhorší, co se vám může stát po zainvestování do hardwaru pro těžbu a jeho složení je, když vám začnou vypadávat pojistky nebo internet, protože jste něco podcenili.

ROI (návratnost investice). Začínající, ale i ostřílení těžaři mívají tendence vymýšlet „fancy“ řešení. Mějte na paměti a počítejte s tím, že každá vaše grafická karta či ASIC miner musí vydělat určitý podíl, aby se vám investice vrátila a mohla vydělávat do plusu. Každá koruna na vrub každé karty či mineru prodlužuje dobu návratnosti investice a v horším případě může znamenat selhání celého projektu. Držte se jednoduchosti a nekomplikujte to. Nevymýšlejte světoborné druhy chlazení, jako jsou průmyslové, několika stovek-kilowatové klimatizace, vodní chlazení či jiné exotické metody.

Plán B. Jistě už víte, že kryptoměnový trh je extrémně volatilní záležitostí a pokud jste zažili konec roku 2017 a čtete článek právě teď, je jednoduché si představit i dobře promyšlenou mining operaci na hranici ziskovosti, v horším případě na nule, či v mínusu. Pokud půjdete cestou grafických karet, je důležité si uvědomit, že GPU jsou dobré i k jiným věcem, než k hashování a hraní her. Nepsaným pravidlem bývá, že např. rendering či jiné využití grafických karet krom těžení kryptoměn bývá velmi profitabilní, ač nárazovou záležitostí, a proto je dobré promyslet i jiné využití vašich zařízení. Jiné způsoby využití GPU mohou vyžadovat jiné hardwarové specifikace, než minimální konfigurace ze stran operačních pamětí, procesoru či SSD u klasicích těžebních rigů.

Mining a konkurence
Těžba kryptoměn je aktivitou s extrémně konkurenčním prostředím a přesně proto je stěžejní celou akci před zahájením promyslet. Ve finále se o objem vytěžených kryptoměn v čase dělíte s konkurenčními těžaři, kteří pokud jsou efektivnější a celou akci promysleli, naplánovali a zrealizovali lépe než vy, budou těmi, kteří přežijí případný bearmarket, který aktuálně zažíváme. Mining je tvrdý byznys, jehož učastníci se nebojí ohýbat a leckdy i porušovat pravidla a zákony.

Kolem kryptoměn samozřejmě existují rozsáhlé internetové komunity, kde vám poradí, pomůžou. Ale pamatujte, že ostatní těžaři nejsou vaši kamarádi, jsou jen konkurencí a záleží na vás, jak moc velkou konkurenci budou představovat pro vás a jak velkou vy pro ně.
Způsoby těžby a strategie
Způsobů a strategií jak těžit je mnoho. Dva nejčastější jsou okamžitý prodej kryptoměn na denní bázi, ať už do bitcoinu či do fiatu. Tím druhým, zajímavějším, je tzv. spekulativní mining. Jde o nejen časově náročnou záležitost. Spekulativní, neboli specs. Mineři vyhledávají těžební příležitosti u nových a relativně neznámých, či pro širokou veřejnost nezajímavých kryptoměn, které se leckdy nevyskytují ani na Coinmarketcapu a nejsou zalistované na žádné, nebo jen na velmi malé, neznámé burze.

Spekulativní mining s sebou samozřejmě nese určitá rizika a je potřeba zvýšené opatrnosti. Nejen, že se taková těžba nemusí leckdy vyplatit, ale softwarová podpora (peněženky, minery) takové neznámé kryptoměny může obsahovat nejrůznější malwary, které vás mohou o vaše kryptoměny či jiná data připravit, či vám nějak uškodit. Na druhou stranu, podchycení takového shitcoinu a natěžení enormního množství v začátku může být neuvěřitelně ziskové.

Existuje ovšem kompromis, kdy se může vyplatit mining i relativně více známých a ověřených měn. Stačí sledovat nejnovější trendy a např. v čas podchytit launch velmi očekávaných pojektů, jako byly v lednu Beam a Grin.
Závěr aneb jdete do toho?
Než vám popřeji hodně štěstí, vysokou hashrate a nízké teploty, rád bych znovu připomněl důležitost plánování a celkové přípravy. Mining není bezstarostnou plug and play záležitostí, ale vyžaduje pravidelné studium a samostatnost ve vyhledávání informací na denní bázi. Je potřeba držet krok s kryptoprostorem a rychle se adaptovat. Článek jsem sepsal se záměrem, který by vám měl pomoci rozhodnout se, jestli je mining to pravé pro vás a pakliže ano, měl by vám pomoci v základech těžby, než se vůbec do něčeho pustíte, a také v tom, jak začít bez zbytečných chyb.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Profitabilní mining – jak těžit kryptoměny efektivně pochází z

Jak se těží bitcoiny – hashrate, obtížnost a další pojmy

V tomto článku popíši vývoj hashrate, rychlosti těžení bloků a obtížnosti těžení bloků od začátku bitcoinového blockchainu, tj. od roku 2009, a speciálně za posledních 30 dní.
Základní pojmy
Hashrate (někdy česky též nazýván celková míra hashování) je stručně řečeno výpočetní síla bitcoinové sítě. Ačkoliv bitcoinová výpočetní síla (hashing power) není přesně známa, je ji možno odhadnout z počtu těžených bloků a aktuální obtížnosti těžení bloku.

Hashrate je klíčový ukazatel bezpečnosti sítě. Čím vyšší je hashrate, tím bezpečnější je síť a tím těžší je na ní zaútočit.

Denní hodnoty hashrate mohou růst a klesat kvůli náhodnosti při těžení bloků. To proto, že rychlost vytěžení nového bloku závisí na tom, jak rychle těžaři uhodnou náhodné číslo, které řeší rovnici generovanou systémem.

I při konstantní výpočetní síle (hashing power) se může počet vytěžených bloků za den měnit. Proto je průměrná hodnota hashrate za 7 dní považována za lepší ukazatel výpočetní síly, viz vyhlazené grafy hashratu uvedené níže.

Obtížnost těžení se upravuje po každých 2 016 blocích, tj. přibližně jednou za 14 dní. Upravuje se tak, aby průměrný čas mezi dvěma bloky byl 10 minut. To se sice nikdy přesně nepodaří nastavit. Cílem změn obtížnosti těžení je se co nejvíce přiblížit těm 10 minutám.
Hashrate – vývoj za posledních 30 dní
11. května v pozdních večerních hodinách našeho středoevropského času proběhl halving bitcoinu. Tím klesla odměna za vytěžení bloku na polovinu.

Těžaři byli po halvingu konfrontování s tím, že jejich příjmy klesly zhruba na polovinu, zatímco jejich náklady na elektřinu se nezměnily. Někteří těžaři v důsledku toho bitcoin (dočasně) přestali těžit. Tím klesl hashrate, jak je vidět na následujícím grafu.

Vývoj hashrate za posledních 30 dní, syrové hodnoty, nevyhlazený graf,
zdroj blockchain.com
Těsně před halvingem hashrate dosáhl rekordu 137 terahashů za vteřinu. 17. května klesl na 86 terahashů za vteřinu.

Všechny grafy hashrate uvedené v tomto článku jsem převzal 8. června 2020 ze stránek https://www.blockchain.com/cs/charts/hash-rate. (Na stránkách si je možno nastavit češtinu. Texty v obrázcích tedy nejsou mé překlady z angličtiny.)

Kvůli poklesu hashrate (poklesu hashing power) se zpomalilo těžení bloků. Obtížnost těžení se upravuje zhruba jednou za 14 dní. Obtížnost těžení byla snížena 20. května a pak 4. června t.r. Jak vidíme na výše uvedeném grafu, po obou sníženích obtížnosti hashrate na pár dní stoupl, ale později opět začal klesat. O rychlosti těžení bloků a změnách obtížnosti podrobněji pojednám v tomto článku níže, v kapitole Rychlost těžení bloků a změna obtížnosti těžení.

Přikládám ještě vyhlazený (s průměry za 7 dní) graf hashratu za posledních 30 dní.

Vývoj hashrate za posledních 30 dní, průměry za 7 dní, tzv. vyhlazený graf,
zdroj blockchain.com

Vývoj hashrate od roku 2009
Vývoj hashrate od počátku bitcoinového blockchainu v roce 2009 je dobře vidět na následujících grafech:

Hashrate od začátku (tj. od roku 2009), syrové hodnoty,
zdroj blockchain.com

Hashrate od začátku, vyhlazený graf (průměry za 7 dní),
zdroj blockchain.com

Hashrate od začátku, průměry za 7 dní, logaritmická stupnice,
zdroj blockchain.com
Při použití logaritmické stupnice, viz graf výše, je graf přehlednější.
Rozdělení hashrate mezi těžaře a těžařské skupiny

zdroj blockchain.com
Na grafu vidíme, jak je hashrate rozdělen mezi těžaře a těžařské skupiny (pooly). Cituji z https://www.blockchain.com/cs/charts/pools :
„Graf výše ukazuje tržní podíl nejoblíbenějších fondů těžby bitcoinů. Měl by být používán pouze jako hrubý odhad a z různých důvodů nebude 100% přesný. Velká část bloků je seskupena do kategorie „Neznámé“. To neznamená útok na síť, jednoduše to znamená, že jsme nebyli schopni určit původ.“

“Methodology

The coinbase transaction (first transaction in a block) helps identify the mining pool. Its input script usually contains a tag which can be mapped to the Mining Pool using the pools.json file from our public repository Blockchain-Known-Pools. Also, this same file contains a list of payout addresses linked to Mining Pools which are checked against the output addresses of the coinbase transactions.”
Na grafu vidíme, že tři skupiny těžařů mají nyní společně zhruba 50% hashrate.

Jak jsem napsal na začátku článku, hashrate je klíčový ukazatel bezpečnosti sítě. Čím vyšší je hashrate, tím bezpečnější je síť a tím těžší je na ni zaútočit. I při vysokém hashrate však tři skupiny spolu nyní dominují těžení. Kdyby se tyto skupiny spojily, tak by teoreticky mohly provést 51% útok na síť. Toto je dle mne velmi nepravděpodobné z následujících důvodů:

1. Po útoku by podvod byl odhalen. Na blockchainu by se dalo vyhledat, že vytěžený blok nesouhlasí.
2. Proč by se tyto tři skupiny pokoušely zabít slepici, která jim snáší zlaté vejce?
3. Například největší těžařská skupina F2Pool je skupina ve které jsou těžaři z celého světa a funguje už od roku 2013. Nedovedu si představit, že by členové této skupiny souhlasili s útokem na bitcoinovou síť.
Rychlost těžení bloků a změny obtížnosti těžení
Rychlost těžení bloků / průměrný čas na vytěžení nového bloku

Rychlost těžení bloku závisí na hash power, na obtížnosti těžení, ale také na náhodě. To proto, že rychlost vytěžení nového bloku závisí na tom, jak rychle těžaři uhodnou náhodné číslo, které řeší rovnici generovanou systémem. Čím větší výpočetní sílu má těžařův počítač, tím vícekrát za vteřinu se může pokusit uhodnout to číslo a to zvětšuje jeho šanci vytěžit blok.

Místo rychlosti těžení bloků (to by byl například počet nových bloků za hodinu) se zpravidla pracuje s pojmem průměrný (za 14 dní) čas na vytěžení nového bloku. Čím vyšší je průměrný čas na vytěžení nového bloku, tím menší je rychlost těžení.

Nejnovější bloky, zdroj www.blockchain.com
Výše uvedená tabulka je print screen ze stránky blockchain  exploreru pořízený v okamžiku, kdy píší tyto řádky, tj. 11.6.2020 14:39.

Vidíme, že poslední blok byl vytěžen před 2 minutami, předposlední před 7 minutami, předpředposlední před 8 minutami, předpředpředposlední před 25 minutami, … před 29 minutami, … před 48 minutami atd. Intervaly mezi vytěžením následujících bloků jsou tedy velmi rozdílné. V tomto případě 5, 1, 17, 4, 19 atd. minut.

Proto, pokud chceme rozumně určit čas potřebný na vytěžení nového bloku (nepřímo i rychlost těžení), je třeba pracovat s průměry za nějaké období. Přikládám graf časů potřebných na vytěžení nového bloku za poslední tři měsíce.

Časy potřebné k vytěžení nového bloku v posledních 3 měsících, průměry za 14 dní,
zdroj www.bitinfocharts.com
Na grafu vidíme, že po halvingu, který proběhl 11. května, čas potřebný na vytěžení nového bloku začal stoupat a to ze zhruba 10 minut na 12 minut (jde o průměry za 14 dní). Obtížnost těžení byla snížena 20. května (a pak 4. června) a na grafu vidíme, že pak průměrná doba potřebná na vytěžení jednoho bloku začala klesat. Na grafu je to vidět o něco později, protože na něm jsou průměry za 14 dní.

Přikládám ještě dva grafy průměrného času potřebného k vytěžení nového bloku:

Časy potřebné k vytěžení nového bloku od začátku, průměry za 14 dní, logaritmická stupnice,
zdroj www.bitinfocharts.com
Na výše uvedeném logaritmickém grafu časů potřebných k vytěžení nového bloku (průměry za 14 dní) od začátku bitcoinového blockchainu vidíme, že v roce 2009 14-denní průměrná doba na vytěžení jednoho bloku byla i 80 minut. Od roku 2010 se však již pohybuje zhruba mezi 6 a 12 minutami.

Časy potřebné k vytěžení nového bloku v posledních za dva roky, průměry za 14 dní,
zdroj www.bitinfocharts.com
Na tomto lineárním grafu za poslední dva roky jsou průměrné časy těžení nového bloku dobře vidět. Průměrný čas vytěžení nového bloku se pohybuje mezi 9 a 12 minutami.
Obtížnost těžení
Jak jsem napsal výše: Obtížnost těžení se upravuje po každých 2 016 blocích, tj. přibližně jednou za 14 dní. Upravuje se tak, aby průměrný čas mezi dvěma bloky byl 10 minut. To se sice nikdy přesně nepodaří. Cílem změn obtížnosti těžení je se co nejvíce přiblížit těm 10 minutám.

Kdy přibližně příští změna obtížnosti proběhne a odhad, jak bude velká, je možno sledovat na stránce https://diff.cryptothis.com/.

Přikládám print screen této stránky z 11.6.2020:

Odhad příští změny obtížnosti těžení, zdroj https://diff.cryptothis.com/
Vidíme, že příští změna obtížnosti proběhne příští úterý 16. června. Jelikož bloky jsou nyní těženy rychleji než jednou za deset minut, tak dle současného odhadu obtížnost těžení bude zvýšena o 13 – 17 procent. To ukazuje na to, že těžaři se snaží a buď se jim těžení vyplácí nebo těží do zásoby a věří, že stoupne cena bitcoinu.

Přikládám dva grafy obtížnosti těžení v bitcoinové síti:

Obtížnost těžení v posledních 60 dnech, zdroj blockchain.com
Na tomto grafu vidíme obtížnost těžení v minulých 60 dnech. Z grafu je zřejmé, že po minulém halvingu 11. května, po první úpravě obtížnosti 20. května obtížnost klesla, po další úpravě 6. června též klesla.

Při příští úpravě obtížnosti, v úterý 16. června dle výše uvedeného odhadu obtížnost stoupne.

Obtížnost těžení BTC od začátku, vyhlazený graf, průměry za 7 dní, logaritmická stupnice,
zdroj blockchain.com
Na (logaritmickém) grafu výše vidíme, že obtížnost těžení během let nesmírně stoupla. To ukazuje, že o bitcoin je mezi těžaři stále větší zájem. Stále větší počet těžařů, stále výkonnější zařízení a větší spotřeba elektřiny zvyšují hashing power. V důsledku toho se zvyšuje hashrate a zrychluje se těžení bloků. Aby se rychlost těžení nového blok v průměru udržela na 10 minutách, tak je pravidelně zvyšována obtížnost těžení.

Předesílám, že můj příští článek na btctip naváže na tento článek a bude o poplatcích za transakce.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Jak se těží bitcoiny – hashrate, obtížnost a další pojmy pochází z

Jak bitcoinovat v r. 2020 – pozvánka na praktický workshop

Bitcoin best practices, které je dobré znát
Bitcoin samotný a ekosystém okolo něj se za poslední roky výrazně posunul. Máme tak v rukách nástroje, které umožňují používat Bitcoin lépe než kdysi. Úvod do Bitcoinu má většina z nás za sebou a základy zvládáme, ale není třeba se bát i pokročilejších nástrojů. Technologie jako je Lightning Network nebo Coinjoin mohou znít složitě, ale stačí správný výklad a pochopíte, jak jsou vlastně jednoduché a kolik přinášejí výhod. Bitcoin je plný možností, o kterých mnozí ani netuší.

Proto jsem se rozhodl zorganizovat workshop, na kterém chci lidi naučit pracovat s Bitcoinem na pokročilejší bázi. Ukázat, jak “bitcoinují” profíci, vysvětlit novinky, nástroje a ukázat, jak je už dnes začít co nejjednodušeji používat. Budete tak mít možnost používat Bitcoin privátněji, rychleji, levněji a bezpečněji.
Na co se workshop zaměřuje?
Témat, kterým sa workshop věnuje je víc, ale všechny spolu nějak souvisí. Začneme soukromím. Nejdřív si vysvětlíme, jak skutečně funguje model transakcí Bitcoinu, na co se dívá blockchainová analýza a jak i před ní dosáhnout soukromí. Uchránit soukromí svých Bitcoinů se naučíme pomocí nástrojů jako je CoinJoin, P2EP, coin control a jejich implementací Wasabi a Samourai. Pochopíte, jak tyto nástroje fungují, jaké jsou mezi nimi rozdíly, výhody, nevýhody a na jaké další se můžete těšit v budoucnosti, nebo se do nich pustit s odvahou už dnes. Soukromí je důležité i u hardware peněženek, které jsou tématem samy o sobě. Kromě toolingu se podíváme také na praktiky a návyky, na které je při transakcích potřeba dávat pozor, aby zůstaly soukromé.

Bitcoin je celý o transakcích, proto u nich zůstaneme a podíváme se, jak je vytvářet maximálně efektivně. Rozebereme poplatky při transakcích, typy adres a samozřejmě i Lightning Network. Ten je dnes plně funkčním nástrojem s mnohými výhodami, lidé se ho přesto trochu bojí. Vysvětlíme si tedy základy Lightningu a probereme různé praktiky toho, jak LN používat lehce, bezpečně a privátně. Porovnáme peněženky a vybereme pro vás tu nejvhodnější.

Jedním okem nahlédneme i do trochu pokročilejších témat, a to například na to, jaké výhody přináší vlastní Bitcoin node, jak ho zprovoznit a používat. Jaké technologické vylepšení čekají Bitcoin v budoucnosti, na co se těšit a jak tyto změny a novinky sledovat.

Workshop vám pomůže získat širší přehled o fungování Bitcoinu, jeho možnostech a nástrojích. Věřím, že se tak stanete pokročilým uživatelem  a budete na dobré cestě k tomu, abyste tyto znalosti rozvíjeli dál.
Workshop crowdfunding
Abych zjistil a změřil, jaký bude o workshop zájem, rozhodl jsem se zorganizovat crowdfunding. Ten je už úspěšně naplněný, ale stále jej můžete podpořit a získat tak vstup na workshop, nebo alespoň jeho záznam. Crowdfunding najdete na tomto odkazu.
Odhadovaná délka trvání workshopu jsou 3-4 hodiny a datum je stanovený na neděli po obědě, 24.5. 2020. Celý se bude odehrávat online, odpovím vám v průběhu na otázky a pomůžu rozběhnout zmíněné nástroje. Novinky o workshopu můžete sledovat ve Facebook eventu.

Těším se na vás a děkuji vám za podporu!

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Jak bitcoinovat v r. 2020 – pozvánka na praktický workshop pochází z

Bitcoin čtyři dny po halvingu – a kam dál?

Bitcoin halving je za námi
Halving bitcoinu proběhl v pozdních večerních hodinách našeho letního času 11. května t.r. Tento článek píši 16. května 2020 v 9:00 hodin, tj. zhruba čtyři a půl dne po halvingu.

Po halvingu zatím cena neklesla, ale ve vlnkách stoupá, viz přiložený obrázek (na pravé ose je cena v eurech).
Zdroj: BL3P.eu / Bitcoinaverage.com
Hashrate klesl o 30%, ale teď začal opět stoupat, viz přiložený obrázek.
Zdroj: https://www.blockchain.com/nl/charts/hash-rate

První víkend po halvingu může být rozhodující
Očekával jsem, že po halvingu dojde na několik týdnů k poklesu ceny bitcoinu, než začne kurz BTC pořádně růst. Teď však nevím, zda k (významnému) poklesu ceny ještě dojde. Kdo čeká na dokupování BTC za podstatně nižší ceny, by se také vůbec nemusel dočkat. Možná rozhodne již to, jak proběhne tento víkend.

Cena BTC je nyní nad cenou dle Bitcoin Stock to Flow Modelu, viz https://digitalik.net/btc/ .

Po zkušenostech z předešlého halvingu bitcoinu jsem očekával a stále nevylučuji, že cena BTC na chvíli klesne a dostane se na několik týdnů pod cenu určenou bitcoin stock to flow modelem.

K velkému propadu ceny BTC však již asi nedojde, možná sice až na 7 000 USD, ale nejspíš ne níže. Velmi důležité bude další chování hashrate a též to, jak rychle ovlivní cenu BTC to, že FED a mnohé jiné centrální banky zvyšují likviditu fiat měn a tím fiat měny znehodnocují.

Nejpozději od července t.r. očekávám silný růst ceny bitcoinu. Pochopitelně BTC bude nadále velmi volatilní. Vlny a vlnky však nesmí nikoho zmást, dojde k býčímu trhu.
Dlouhodobá předpověď vychází z modelu Stock to flow
Mé dvě předpovědi z minulého článku Bitcoin halving a předpověď ceny do konce roku 2021 stále platí:

Cena bitcoinu do konce letošního roku (2020) překročí 30 000 USD.
Cena bitcoinu v roce 2021 se dostane alespoň na chvíli na minimálně 110 000 USD.

Toto jsem odvodil z bitcoin stock to flow modelu, který dobře popisuje vývoj ceny BTC v minulých deseti letech a nevím, proč by jej neměl popisovat i pro příští dva roky.

Zda se tyto dvě předpovědi splní budeme vědět nejpozději 31.12.2020 a 31.12.2021, možná i dříve.

Disclaimer: Nejsem investiční poradce a neberu žádnou odpovědnost za vaše případné prodělky při investicích do kryptoměn vzniklé tím, že jste byli ovlivněni přečtením tohoto článku. Upozorňuji, že investovat do kryptoměn je z různých důvodů riskantní. Proto byste měli do kryptoměn investovat pouze peníze, o které můžete bez velké bolesti přijít.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Bitcoin čtyři dny po halvingu – a kam dál? pochází z

Bitcoin halving a předpověď ceny do konce r. 2021

Další půlení bitcoinu (v angličtině bitcoin halving, tento termín se často používá také v češtině) dle současných odhadů proběhne 12. května t.r. V tomto článku popíši bitcoin stock to flow model. Na základě tohoto modelu se pokusím předpovědět, jak se cena bitcoinu bude vyvíjet do konce roku 2021.
Co je bitcoin halving
Když v roce 2009 bitcoin odstartoval, byla odměna za vytěžení bloku na bitcoinovém blockchainu 50 bitcoinů. Během půlení se zmenšuje na polovinu odměna za vytěžení (vytvoření) bloku. Vytěžení bloku trvá přibližně 10 minut. K půlení dochází po vytěžení každých 210 000 bloků, tj. přibližně jednou za čtyři roky.

Kdy na časové ose k příštímu půlení přesně dojde není předem dané. Přesný časový okamžik bude záviset na tom, jak rychle se bloky budou těžit v příštích dnech. Na hodiny, které odpočítávají čas do půlení a odhadují stále přesněji moment půlení se můžete podívat zde. V okamžiku, kdy píši tento článek, se čas půlení odhaduje na 12. května 2020 01:56:37 UTC, tj. v 03:56:37 našeho letního času.

Půlení je pro bitcoin nesmírně důležité, protože se tím jednou za čtyři roky snižuje emise nových bitcoinů. Tuto emisi a její snižování nemůže nikdo ovlivňovat, jelikož je definována algoritmem v bitcoinovém protokolu. Toto je velký rozdíl oproti ničím nekrytým fiat měnám, kde centrální banky často vydávají (tisknou jak na papíře tak nyní hlavně digitálně) obrovské množství nových peněz.

Bitcoin pochopitelně také není ničím fyzickým krytý, jen vírou některých lidí a institucí, že bude v budoucnu používán jako uchovatel hodnoty a částečně i jako alternativní měna. Ničím fyzickým nekryté fiat měny jsou vlastně také jen kryty vírou lidí v jejich hodnotu. U fiat měn však státy vyžadují, že musí být přijímány, pokud jimi někdo chce platit. Jelikož však centrální banky tisknout často mnoho nových peněz, tak dochází k velké inflaci fiat měn.

Jelikož emise bitcoinu je každé čtyři roky omezenější, tak jeho cena oproti fiat měnám s malými, velkými a občas i obrovskými výkyvy již devět let rostla.

Jak se volatilita bitcoinu dá využívat k vytváření zisku během obchodování, jsem popsal v článku Obchodování bitcoinů jednoduchou matematickou metodou. Vyhodnocení této metody za necelého půl roku najdete v tomto článku.

Růst ceny bitcoinu je znázorněn na níže přiloženém grafu, který jsem převzal z bitcoin.nl. Na pravé ose je cena bitcoinu v eurech. Jde o vyhlazený graf, který používá vážené denní průměry.

Na zobrazování delších časových období je zpravidla vhodnější používat logaritmické grafy. Výhoda tohoto lineárního grafu však je, že na něm i naprostý laik vidí, jak cena bitcoinu od roku 2010 závratně vzrostla. Poslední čtyři roky, které se dle mne nyní budou v principu– jen na vyšší úrovni opakovat – jsou na něm velmi dobře zobrazeny.

Zdroj: BL3P.eu / Bitcoinaverage.com

Bitcoin halving a stock to flow
V současném okamžiku je v oběhu přibližně 18 365 350 bitcoinů. Každý den je generováno přibližně 1 800 bitcoinů, tj. 657 000 ročně. Každý den je vytěženo přibližně 144 bloků. Současná odměna za 1 vytěžený blok je 12,5 BTC. Všechny tyto údaje a mnohé další si můžeme nalézt na Bitcoin Block Reward Halving Countdown.

Stock to flow je podíl mezi totální zásobou (stock) a roční produkcí (flow).
SF = stock / flow
Veličina stock to flow je používána pro různé produkty a komodity, například zlato. Dle výše zmíněných údajů pro bitcoin nyní platí:
SF = 18 365 350 / 675 000 = 27,2
To znamená, že by bylo třeba 27,2 let současné produkce bitcoinů, abychom vyrobili stejný počet bitcoinů, jaká je jeho současná zásoba. Toto číslo je mnohem menší než u zlata, u kterého SF je nyní 62. Bitcoin však, na rozdíl od zlata, má půlení, čímž se situace každé čtyři roky změní.

Po půlení v roce 2020 bude denní produkce poloviční než dosud, tj. 337 500 ročně, a zásoba v oběhu bude 18 375 000. Pak bude platit
SF = 18 375 000 / 337 500 = 54,4
Tímto se SF bitcoinu přiblíží SF zlata. Při příštím půlení bitcoinu v roce 2024 emise bitcoinů opět klesne na polovinu, SF bitcoinu stoupne a tudíž SF bitcoinu SF zlata významně překoná. Na rozdíl od bitcoinu se u zlata totiž nedá očekávat, že jeho produkce klesne a tudíž, že jeho SF významně stoupne.

Toto vše o bitcoinu v roce 2025 jsem však napsal za předpokladu, že bitcoin do roku 2025 zcela nezkrachuje, nezmizí. V extrémním případě by to znamenalo, že jej již nikdo nebude těžit, blockchain bitcoinu zemře (tj. přestanou na něm přibývat nové bloky), bitcoin zmizí z burz, popřípadě jeho cena BTC na burzách klesne na 0, protože jej již nikdo nebude chtít koupit. Krach nebo zmizení bitcoinu do roku 2025 sice nečekám, ale ani to nemohu vyloučit. Jisté však je, že bitcoin jednou, stejně jako vše, co někdy vzniklo, zanikne.
Bitcoin stock to flow model
Dále shrnuji a překládám z článku, publikovaném na začátku roku 2020 Bitcoin Stock to Flow Model Live Chart:

V něm je uveden matematický model, jak spočítat modelovou cenu bitcoinu během času (vstupní parametr čas je schován v SF, který závisí na čase).
Modelová cena (USD) = exp(-1,84) * SF ^ 3,36
* značí násobení

^ značí umocňování

Vstup do výpočtu SF byl následně opraven, protože ze zásob (stock) pro výpočet SF byl odečten 1 milión bitcoinů, které v roce 2009 vytěžil Satoshi Nakamoto a dosud s nimi nepohnul. Je tedy otázka, zda k nim někdo má ještě přístup a zda je správné je počítat do zásob. Pak výše uvedená formule pro výpočet modelové ceny BTC v USD dost dobře odpovídá skutečnému vývoji ceny od roku 2010 do roku 2019. Toto je zobrazeno na grafu uvedeném na začátku článku Bitcoin Stock to Flow Model Live Chart.

V článku je uvedeno, že jeho autor vychází z článku Modeling Bitcoin’s Value with Scarity Toto je nejspíš původní článek o Bitcoin Stock to Flow Modelu.

Když na článek Bitcoin Stock to Flow Model Live Chart kliknete a otevřete si jej v novém okně, tak na grafu uvedeném na začátku článku vidíte, že cena bitcoinu v průběhu času – to je ta křivka v různých barvách  a v legendě grafu nazývána „Price end of day“ – skutečně dost dobře kopíruje modelovou cenu. Modelová cena je ta bleděmodrá křivka, v legendě grafu je nazývána „S/F 365 days“. Cena bitcoinu je zpravidla o něco vyšší než modelová cena.

Stupnice na levé straně grafu udává cenu v USD. Barvy na křivce cena bitcoinu (Price end of day) závisí na tom kolik dní ještě zbývá do příštího půlení. Toto je vysvětleno v legendě „Days until next halving“ na pravé straně grafu.

Poznámka. Vynikající je, že tento graf je neustále updatován. Údaje o blocích jsou updatována každých 15 minut a skutečná cena bitcoinu každou hodinu. Po každém updatu jsou všechny údaje v grafu přepočítány. Mění se pochopitelně jen údaje v grafu za poslední hodinu.

Každému doporučuji si tento graf dobře prohlédnout (je na něm skutečně hodně údajů) než bude pokračovat ve čtení mého článku. V grafu jsou zobrazeny i „Stock/Flow 10 days“, fialová křivka, a „Diff model price“ červená křivka. Tyto dvě čáry však nejsou podstatné, pro další čtení článku.
Předpověď ceny bitcoinu do konce roku 2021
Když vidím, jak pěkně se cena bitcoinu od roku 2010 dodnes pohybuje kolem té světle modré čáry, často je nad ní, tak očekávám, že i v příštích letech se tak bude chovat.

Od března 2021 je ta modrá křivka na úrovni zhruba 100 000 USD, viz stupnici na levé straně grafu. Na grafu vidíme, že v minulosti se rok poté, co proběhl bitcoin halving cena bitcoinu pohybovala nad modelovou cenou (světlemodrou čárou). Takže předpovídám , že cena v roce 2021 se dostane na minimálně 110 000 USD.

31.12.2020 modrá křivka je na úrovni 34 000 USD. Na grafu vidíme, že první měsíce po minulém půlení v roce 2016 se cena bitcoinu pohybovala jen těsně pod modelovou cenou (světlemodrou čárou). Tudíž očekávám a předpovídám, že do konce roku 2020 cena bitcoinu překročí 30 000 USD.
Závěr
Cena bitcoinu do konce letošního roku (2020) překročí 30 000 USD.
Cena bitcoinu v roce 2021 se dostane alespoň na chvíli na minimálně 110 000 USD.
Toto jsem odvodil z již 10 let dobře fungujícího bitcoin stock to flow modelu.

Pokud budu opatrný, tak odhady trochu snížím na:
Cena bitcoinu do konce letošního roku (2020) překročí 20 000 USD.
Cena bitcoinu v roce 2021 se dostane alespoň na chvíli na minimálně 80 000 USD.
Pochopitelně není jisté ani to, že tato „opatrnější“ předpověď se vyplní. Pravděpodobnost, že se vyplní, odhaduji dost vysoko, na 80%. Garanci však nikomu dát nemohu.

Nakonec dodávám, že očekávám, že bitcoin bude nadále velmi volatilní. Doposud takový byl a nevidím důvod, proč by se toto vbrzku mělo změnit.
Známé námitky proti tomuto modelu
Vím, že v bitcoinové komunitě existují lidé, kteří dalšímu růstu ceny dle bitcoin stock to flow modelu nevěří. Cena čehokoliv závisí na nabídce a poptávce. Tito lidé uznávají, že bitcoin halving s sebou přináší pokles nabídky nových bitcoinů, ale namítají, že očekávají, že klesne i poptávka. Argumentují například tím, že pokud se svět dostane do recese nebo krize, tak lidé a instituce nebudou mít peníze nazbyt na nákupy bitcoinů. S tímto nesouhlasím. Během recese nebo krize jistě bohužel mnozí lidé zchudnou a mnohé firmy se dostanou do problémů nebo i zkrachují. Peníze a bohatství se však budou pouze přesouvat od jedněch k druhým a stále dle mne bude dost lidí a institucí, které budou do bitcoinu investovat nové peníze.

Pokud by cena bitcoinu kvůli nastupující recesi měla klesat, tak by dle mne klesala už teď. To se však neděje. V minulých osmi týdnech až na jeden týden cena bitcoinu stoupala, bylo sedm zelených týdenních svíci za sebou. V okamžiku, kdy toto píši, je cena bitcoinu zhruba 9 800 USD.

Jiné je, že pokud bitcoin a kryptoměny obecně porostou a bude „hrozit“, že se stanou akceptovanými větší části společnosti než dosud, tak hrozí, že vlády, centrální banky a komerční banky začnou proti bitcoinu a kryptoměnám brojit. Bitcoin nikdo zakázat nemůže, je to protokol, který funguje na internetu decentralizovaným způsobem. Nečekám, že vlády zcela zakáží a mohly by zakázat internet. Vlády však mohou přitvrdit pravidla pro převody fiatu z bankovních účtů na burzy kryptoměn a zpět, stěžovat život firmám budujícím infrastrukturu kryptoměn, postihovat lidi, kteří pracují na bitcoinových protokolech a těží bitcoiny a v poslední řadě by mohly i registrovat a postihovat lidi, kteří kryptoměny kupují, je vlastní a s nimi obchodují.

Doufejme, že k tomuto v dohledné době v Evropě a severní Americe nedojde, i když v mnoha zemích se jisté kroky v tomto směru již podnikaly a podnikají. Tyto kroky jsou (částečně právem) obhajovány ochranou proti praní špinavých peněz, bojem proti terorismu atd.

Pravdou také je, že emise bitcoinů klesá, ale přibývají jiné kryptoměny. Toto je dle mne již dlouho nebezpečí pro bitcoin. Dovedu si představit, že se objeví důvody, kvůli nimž zájem o bitcoin a jeho cena klesne. Například když se vznikne kryptoměna, která ho z velké části může nahradit a bude v něčem lepší. Zatím se však žádná taková nová kryptoměna neprosadila. Stát by se to však mohlo. Musela by však být v něčem o dost lepší (technika, marketing atd), aby se jí povedlo vytlačit bitcoin z dominance mezi kryptoměnami.

V bitcoin stock to flow modelu se jako vstupní parametr nevyskytuje poptávka

Na závěr ještě tato poznámka: Velmi zajímavé a důležité je, že v bitcoin stock to flow modelu se jako vstupní parametr vyskytují pouze zásoba (Stock) a nabídka(Flow) z nichž se počítá SF dle formule
SF = Stock / Flow
SF se pak vyskytuje na pravé straně ve výpočtu modelové ceny bitcoinu dle bitcoin stock to flow modelu
Modelová cena (USD) = exp(-1,84) * SF ^ 3,36
Filosofie tohoto modelu je, že když má něco, co se běžně obchoduje a je o to zájem (tudíž existuje poptávka), malé stock to flow (SF), tak je to vzácné, nedostatkové zboží (anglicky scarce). Základní článek o bitcoin stock to flow modelu, který jsem výše zmínil, má nadpis Modeling Bitcoin’s Value with Scarcity. Tento článek jistě stojí za přečtení. Vřele jej doporučuji.

Disclaimer: Nejsem investiční poradce a neberu žádnou odpovědnost za vaše případné prodělky při investicích do kryptoměn vzniklé tím, že jste byli ovlivněni přečtením tohoto článku. Upozorňuji, že investovat do kryptoměn je z různých důvodů riskantní. Proto byste měli do kryptoměn investovat pouze peníze, o které můžete bez velké bolesti přijít.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Bitcoin halving a předpověď ceny do konce r. 2021 pochází z

Obchodování bitcoinů jednoduchou matematickou metodou – vyhodnocení

Motto:

Trpělivost růže přináší. České přísloví.
Geduld is een schone zaak. Trpělivost je krásná a vynikající vlastnost. Nizozemské přísloví.
Metoda konstantní hodnoty (keep value)
V článku Obchodování bitcoinů jednoduchou matematickou metodou jsem popsal algoritmus, dle kterého při nárůstu ceny BTC trochu prodáváte a při poklesech trochu dokupujete, a to tak, že cena vašich BTC, které pro tuto metodu používáte, je stále konstantní. Na začátku byste měli mít ve fiat měně rezervováno zhruba tolik, kolik je v tom okamžiku cena vašich BTC, které pro tuto metodu používáte. To proto, abyste (hodně dlouho) měli k dispozici fiat na nutné dokupování.

Cituji z toho článku Obchodování bitcoinů jednoduchou matematickou metodou:
„Základní idea algoritmu je jednoduchá. Určíte si pro kolik BTC (popř. pro jakou část jednoho BTC) algoritmus budete používat. Označme toto číslo B. Spočítáte, jakou cenu v USD v tomto okamžiku vaše B BTC má. Označme toto číslo C. Platí C = B * aktuální cena BTC na vaší burze. Zvolíte si, při jak velké změně kurzu v procentech budete dokupovat, resp. prodávat. Označme toto číslo p, nazývejme jej krok. Spočítáte, za kolik USD budete vždy prodávat/nakupovat, toto číslo označme T a T = C*p/100.

Ve výše uvedeném případě platí: B = 1, C = 10 000, p = 10, T = 1 000.

Pokud cena BTC na Vaší burze klesne o pprocent, tak dokoupíte BTC za T.

Pokud cena BTC na Vaší burze stoupne o pprocent, tak prodáte BTC za T .”

V článku jsem doporučil krok p pro BTC nastavit na 5%, pro alty na 10%. Tyto parametry jsem také sám používal.

Článek jsem publikoval 5. prosince 2019. V tomto článku, tj. zhruba za půl roku, předkládám zhodnocení této metody po zkušenostech z toho půl roku.
Vývoj ceny bitcoinu během posledních 6 měsíců
Obchodoval jsem na Bittrexu a proto níže uvádím ceny především na něm. Ceny mezi jednotlivými burzami se však zpravidla příliš nelišily, stejnou metodou můžete obchodovat i na dalších burzách.
Vývoj ceny BTC
Článek Obchodování bitcoinů jednoduchou matematickou metodou byl na btctip.cz publikován 5. prosince 2019. V té době byla cena BTC na většině burz zhruba 7 300 USD.

Výřez print screenu svíčkového grafu na Bittrexu z 3.5.2020 11:42.
Pak cena ve vlnách a vlnkách stoupala a 13. února 2020 dosáhla ceny zhruba 10 490 USD (toto byla maximální cena toho dne (high) na Bittrexu).

Cena dále ve vlnách a vlnkách klesala a o měsíc později 13. března klesla na pouhých 3 910 USD (tím myslím minimální cenu (low) toho dne na Bittrexu). Toto byl vynikající moment k nákupům BTC. Mohl jí využít každý, kdo měl předem nastaveny tak nízko limitní nákupní příkazy (stop limit orders) nebo na burze měl pohotového robota. Cena se tak nízko dlouho nezdržela a rychle stoupla. Uzavírací cena ještě téhož dne 13. března byla na Bittrexu 5 639 USD. Důvodem tohoto krachu ceny BTC bylo šíření koronaviru a opatření-restrikce k zamezení jeho šíření. V těchto dnech také klesly indexy akciových burz a cena zlata. Prostě nastala panika a finanční trhy se začaly propadat.

Vlády, centrální banky a komerční banky vyhlásily podpory pro ztrátové firmy, po několika dnech panika na finančních trzích klesla a cena BTC opět ve vlnkách a vlnách stoupala. 30. dubna maximální hodnota (high na Bittrexu) byla 9 480 USD.

Nyní 3. května 2020 v 11:40, kdy píši tento evaluační článek je kurz bitcoinu přibližně 9 100 USD.
Shrnutí vývoje ceny bitcoinu
Od 5. prosince 2019 do 13. února 2020 cena bitcoinu stoupla o 44% (ze 7 300 na 10 500 USD). Od 13. února do 13. března klesla o 44% (z 10 500 na 3 910 USD), aby pak do 30. dubna stoupla o 142% (z 3 910 na 9 480 USD).

Cena BTC dosáhla po minimu 3 910 USD z 13. března opět původní cenu 7 300 USD ( 5.12.19) 23. dubna 2020, toto znamená nárůst ceny o 86%, pak se již na tuto cenu nevrátila. V této evaluaci chci odhadnout zisk metody z volatility BTC a ne z nárůstu kurzu BTC. Proto evaluuji období 5. prosinec 2019 – 23. duben 2020. Období 23. duben – 3. květen 2020, kdy cena BTC byla nad původní cenou z 5. prosince 2019, opomíjím.

(Jen tak na okraj, maximální cena tohoto období 9 480 USD je 242% minimální ceny v tomto období 3 910 USD. Maximální cena tohoto období je tedy o 142% vyšší než minimální cena. Bitcoin byl velmi volatilní, což je u něj obvyklé.)

Bitcoin v tomto období tedy byl sice velmi volatilní, ale jeho cena vzhledem k ceně 5. prosince 2019 se příliš nezměnila, za 6 měsíců stoupla o „pouhých“ 24% (ze 7 300 USD na 9 100 USD).
Jak byla metoda konstantní hodnoty zisková?
Zisk za necelý půl roku – 5.12.19 – 23.4.20

Metoda silně využívá volatilitu btc, vlnkování. Shrňme hlavní fáze tohoto období:

Od 5. prosince 2019 do 13. února 2020 cena bitcoinu stoupla o 44% (ze 7 300 na 10 500 USD).
Od 13. února do 13. března klesla o 44% (z 10 500 na 3 910 USD).
Od 13 března do 23. dubna stoupla o 86% (z 3 910 na 7 300 USD).

Celkem tedy, pokud uvažujeme pouze hlavní vlnu, došlo ke změně kurzu o 44 + 44 + 86 procent = 176%.
Kdo měl krok p nastaven na 5% a metodu důsledně používal, ten:

Provedl zhruba 35 krát (176 : 5) nákupní či prodejní transakci. 23. dubna jsme se vrátili na původní cenu.
Tudíž provedl 17 párů nákup-prodej.
I po odečtení poplatků burze (které jsou zpravidla menší než 0,5%, na Bitrexu jsou maximálně 0.2%) na každém páru nákup-prodej a prodej nákup vydělal 0.45% z investovaných dolarů do BTC na začátku. Tudíž na té hlavní vlně vydělal 7,65% (= 17 x 0,45).
Navíc, hlavní vlna se skládala z mnoha menších vln a vlnek. Některé z nich byly větší než 5%. Proto odhaduji, že vydělal celkem minimálně 15 procent (7,65% na hlavní vlně a minimálně 7,35 procenta na menších vlnách, větších než 5%).
Nesmíme však zapomínat, že na začátku neměl jen bitcoin, ale měl ve fiatu rezervovánu stejnou částku, jaká byla tehdy cena jeho BTC. Tudíž celkový zisk je minimálně 7,5% z hodnoty jeho BTC na začátku plus rezervovaného fiatu.

Toto je pouze přibližný odhad zisku. Jsou k tomu tři hlavní důvody:

Skládání procent neprobíhá lineárně, což v předloženém odhadu dělám.
Pokud například cena BTC čtyřikrát za sebou vzrostla o 5%, tak nevzrostla celkově o 20%, ale o 21,550625% (= ((1,05 x 1,05 x 1,05 x 1,05) – 1) x 100). Tudíž těch transakcí v hlavní vlně bylo méně než jsem odhadnul, tudíž zisk byl o něco menší.
Pokud například cena BTC čtyřikrát za sebou klesla o 5%, tak neklesla celkově o 20%, ale o 21,550625% (= (1 – (1,05 x 1,05 x 1,05 x 1,05)) x 100). Tudíž těch transakcí v hlavní vlně bylo méně než jsem odhadnul, tudíž zisk byl o něco menší.
Na druhou stranu: Pokud cena BTC stoupne o 5% a pak klesne o 5% tak se nedostaneme na původní cenu, ale 99,75% původní ceny.
Jelikož jsem na burze nákupy a prodeje nastavoval manuálně, tak abych si to zjednodušil, jsem nákupní a prodejní ceny metody v tabulkách fixoval a stávalo se, že prodejní cena se stala nákupní cenou a naopak. Toto je popsáno v odstavci Případ C – vlnkování ve výše uvedeném článku. Toto metodu trochu poznamenává, ale nejde o podstatný vliv.
Zisk na malých vlnkách jsem opatrně odhadl, aniž bych k tomu studoval kolik transakcí skutečně proběhlo na základě menších vlnek, možná jich bylo více, než jsem odhadl a tudíž zisk na nich byl větší.

Závěr, zhodnocení
Kdo v tomto období metodu konstantní hodnoty popsanou v článku Obchodování bitcoinů jednoduchou matematickou metodou používal, tak na obchodování s BTC vydělal minimálně 7,5% (z hodnoty jeho BTC na začátku plus hodnoty jeho rezervovaného fiatu na začátku).

Předpokladem je, že metodu používal důsledně a měl na burze vždy nastaveno několik limitních nákupů a několik limitních prodejů, aby zachytil náhlé nárůsty a poklesy cen. Není důležité, kterou burzu používal. Vývoj ceny BTC mezi burzami se moc nelišil, možná až na ten krizový den 13. března 2020.

Trpělivost se tedy vyplácí. 7,5% zisk za necelého půl roku se nemusí někomu zdát hodně. Je to však celkem spolehlivá metoda, na které nelze prodělat, pokud cena BTC nebude  monotónně (tj. bez vln a vlnek) jen klesat.

Filosofie této metody je založena na trpělivosti a skromnosti (stačí malé zisky). Bitcoin byl, je a ještě dlouho bude velmi volatilní. Zisk této metody je založen na volatilitě bitcoinu.

Kdo nakupuje (dokonce na páku) BTC v okamžiku, kdy očekává nárůst ceny a prodává (na páku), když očekává pokles ceny, ten může vydělat (mnohem) více. Může však i (hodně) prodělat.

Ač jsem to již napsal, tak opět zdůrazňuji, že v této evaluaci chci odhadnout zisk metody z volatility BTC a ne z nárůstu kurzu BTC. Proto evaluuji pouze období 5. prosinec 2019 – 23. duben 2020 (kdy se cena vrátila na počáteční cenu). Nyní je cena BTC vyšší, zhruba 9 000 USD, tudíž zisk za celého půl roku je větší.
Doplnění metody
Jak jsem napsal v minulém článku, metodu je dobré doplnit dobře zdůvodněnými nepříliš riskantními ad hoc transakcemi:
„Navíc, kdo s kryptoměnami obchoduje a rozhodne se tuto metodu v nějaké verzi používat, by měl část svých bitcoinů (část svého bitcoinu) hodlovat a část svého volného kapitálu ve fiatu též hodlovat. Existují totiž okamžiky, kdy je dobré něco extra dokoupit (když je cena velmi nízko) a extra prodat, například, když cena rychle vyletí nahoru anebo dosáhne nového ATH nebo když je vidět, že brzo skončí FOMO a býčí trh.“
Altcoiny
Nebudu detailně evaluovat metodu pro altcoiny. Hlavní altcoiny se během tohoto období chovaly podobně jak bitcoin. Tudíž i zisk na nich byl podobný jako na bitcoinu.
Krok p
Otázka je, zda pro bitcoin nebylo lepší nastavit krok p místo na 5% větší, třeba na 7 – 10 procent. Volatilita bitcoinu v tomto období byla vysoká. Pak bychom více vydělali na hlavní vlně, ale zachytili bychom méně menších vlnek. Nedovedu o této půlroční minulosti posoudit, která hodnota by pro ni byla optimální. A určitě to nedovedu posoudit do budoucna. Mně se stále hodnota p = 5% pro bitcoin zdá být cekem dobrá. Není moc malá ani velká.
Přání
Přeji čtenářům hodně úspěchů v investicích do kryptoměn. Období kolem nadcházející halvingu bitcoinu bude jistě zajímavé.

Disclaimer: Nejsem investiční poradce a neberu žádnou odpovědnost za vaše případné prodělky při investicích do kryptoměn vzniklé tím, že jste byli ovlivněni přečtením tohoto článku. Upozorňuji, že investovat do kryptoměn je z různých důvodů riskantní. Proto byste měli do kryptoměn investovat pouze peníze, o které můžete bez velké bolesti přijít.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Obchodování bitcoinů jednoduchou matematickou metodou – vyhodnocení pochází z