Browse Category

Osvěta

Co je Ethereum, jak funguje a jak koupit Ether

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Ve stínu Bitcoinu – Ethereum
Pod pojmem kryptoměna si laická veřejnost obvykle představí jediné – Bitcoin. Svět blockchainu je ale mnohem rozmanitější a najdeme v něm celou řadu zajímavých projektů. Některé z nich se významněji do dějin nezapsaly a upadly v zapomnění, jiné naopak v čase obstály a neustále se rozvíjejí. Do druhé skupiny můžeme s klidným svědomím zařadit i krypto číslo dvě – Ethereum a jeho měnu Ether.

Právě současnou dvojkou co do kapitalizace začneme nový seriál věnovaný světu altcoinů. Určený je hlavně nováčkům, kteří se dosud s kryptosvětem potkali pouze na novinových portálech. Zajímavé informace ale možná naleznou i zkušení a protřelí uživatelé a investoři. Souputníci věhlasného Bitcoinu se totiž mnohdy netají obrovskými ambicemi. Otázkou je, zda se jim je kdy podaří naplnit.
Podobný, přesto úplně jiný
Když v roce 2013 představil tehdy 19letý Vitalik Buterin decentralizovanou platformu pro tvorbu a provoz aplikací, vyvolal tím mohutnou vlnu nadšení. Během několika měsíců se tomuto ICO (Initial Coin Offering) podařilo nashromáždit dostatek zdrojů pro dokončení vývoje a spuštění systému. Principiálně se od svého staršího sourozence, Bitcoinu, příliš neliší. Stejně jako on vychází ze systému decentralizovaného blockchainu.

Stačí ovšem druhý pohled, aby vám bylo jasné, že rozdílů mezi oběma platformami existuje celá řada. Bitcoin představuje jedinou aplikaci navrženou pro provádění decentralizovaných plateb, jeho hlavní hodnota spočívá v roli směnného prostředku a uchovatele hodnot. Zato Ethereum představuje samostatnou platformu pro vytváření nových decentralizovaných aplikací fungujících jako alternativa komerčních programů. Měna – Ether, představuje jen jeden z mnoha produktů fungujících na systému tzv. chytrých kontraktů.
Skutečně chytré kontrakty
Možná se teď ptáte, co si vlastně pod pojmem chytrý kontrakt – smart contract představit? Princip je jednoduchý – jedná se o kód určující směnu peněz, obsahu, majetku, podílů a dalších cenných komodit. Potřebné informace se zapíšou do blockchainu a k realizaci daného příkazu dojde v momentě, kdy jsou naplněna předem stanovená kritéria. Všechny kroky jsou využívají kryptografii a jsou prováděny prostřednictvím decentralizované sítě. Transakce se stává platnou momentem zapsání jejího výsledku do blockchainu.

Hlavní devíza systému chytrých kontraktů spočívá v její univerzálnosti. V prostředí etheru můžete vytvořit jakoukoliv situaci, v níž dvě strany uzavřou transakci. A nejedná se jen o finance – k interakci dvou a více stran přeci dochází i během voleb, vzájemné komunikaci nebo dojednávání služeb. Stačí jen vytvořit odpovídající kód a stanovit podmínky…
Bez Etheru by to nešlo
V čem tedy spočívá role onoho tokenu zvaného Ether? K tomu, aby mohly být chytré kontrakty realizovány, je zapotřebí výpočetního výkonu. Kdo by ale dával své cenné výkonné jednotky všanc, aniž by za to dostal odpovídající kompenzaci. V tento moment vstupuje do hry Ether označovaný jako palivo. Právě ten slouží pro uhrazení výpočetního výkonu zprostředkovaného těžaři při provedení chytrého kontraktu. Označení palivo není úplně přesné, neboť nedochází k jeho zániku.

Systém těžby Etheru je tak velmi podobný jako u Bitcoinu s jedním podstatným rozdílem – neexistuje žádný strop v podobně maximálního množství vytěžených coinů. Stejně tak nedochází k žádnému snižování intenzity těžby, na její rychlost ovšem mají vliv proběhlá rozštěpení a vznik nových měn na základě stejného blockchainu.

Ether si v průběhu posledních let vybudoval na trzích silnou pozici. Vedle Bitcoinu se jedná o nejvíce obchodovanou měnu, kterou lze navíc zakoupit i za fiat (zákonné) peníze. Kurz se v současné době (konec května 2019) pohybuje okolo 280 USD/ETH.
Jak a kde koupit Ethereum – Ether
K zakoupení a uchování Etherea budete určitě potřebovat vhodnou peněženku, stejně jako u ostatních kryptoměn. Z pohledu jednoduchosti instalace a nakládání s ETH jsou vhodné mobilní peněženky – aplikace na Android a iOS, jako je např. Coinomi (která navíc umožňuje ukládání desítek dalších kryptoměn a funguje i jako desktop verze).

Z pohledu bezpečnosti rozhodně doporučujeme pořízení hardwarové peněženky, v případě ETH je nejvhodnější Trezor, o tom, jak funguje si můžete přečíst v této Trezor recenzi. V Trezoru jsou uchovány privátní klíče od ETH, transakce samotné pak probíhají v peněžence MyEtherWallet, která s Trezorem při těchto transakcích kooperuje.

Pokud jde o samotný nákup a prodej Etherea, při menších částkách lze využít online směnáren, které v ČR představují 2 nejznámější – tradiční Simplecoin a WBTCB se službou BitcoinBanking, případně lze koupit ETH také v některých bitcoinových bankomatech za hotovost.

Při větších částkách, nebo pravidelném obchodování se už vyplatí zaregistrovat se na kryptoměnové burzy, z pohledu uživatele, jednoduchosti a bezpečnosti lze doporučit např. Coinmate, budete-li se zaměřovat na likviditu a rychlé obchody, tak dnes asi největší krypto burza Binance.
Možnosti a výhody Etherea
V čem tedy spočívají praktické výhody ETH, a jak je možné, že si dlouhodobě udržuje pozici dvojky na kryptotrhu? Decentralizovaná síť počítačů totiž skýtá hned několika podstatných výhod stojících v pozadí obrovského úspěchu této měny:

Jednoduchost – tvorba chytrého kontraktu je maximálně jednoduchá a nevyžaduje žádné specifické vzdělání
Univerzálnost – Ať se jedná o hry, srovnávače nebo transakční systémy, vytvořit lze cokoliv a vše si udržuje naprosto decentralizovaný a anonymní charakter
Možnost úprav – platformu lze upravovat podle libosti, přizpůsobuje se současným pohybům a potřebám trhu
Necenzurovatelnost – žádný nápad ani design není předem zavržený a je možné jej realizovat

K těmto základním myšlenkám stanoveným již v tzv. White Paper můžeme směle připočíst čtyři další významná pozitiva typická pro Ethereum:

Imunita vůči pokusům třetí strany o provádění změn
Absence jakékoliv cenzury
Široká ochrana proti únikům dat a hackům
Omezená možnost výpadků či dokonce vypnutí služeb

S rychlostí zatím moc nepočítejte
Již ze základních pilířů, na nichž technologie ETH stojí je patrné, že kromě velkých pozitiv bude existovat i pěkná řádka záporných aspektů. Kvůli specifickému systému tvorby kontraktů nelze počítat s kdovíjak výraznou rychlostí. Jednou vytvořené kontrakty již nelze měnit, ačkoliv by se to mohlo zpočátku zdát jako dobrý nápad. Počkejte však, dokud ve svém systému nenaleznete chybu, s níž už nepůjde nic udělat…

Některým rovněž nemusí být po chuti neustálé změny způsobené aktualizacemi a implementací nových systémů. Neopomeňte je proto aktivně sledovat a adekvátně reagovat na proběhlé změny. Nezapomeňte si též dát dobrý pozor při tvorbě kontraktů, jelikož není samospasitelný. V některých případech se zkrátka existence případné třetí strany, i přes ztrátu anonymity, může velmi hodit.
Aplikace, to je oč tu běží
Na řádcích výše jsme zmiňovali, že Ethereum ztělesňuje lákavou platformu pro všechny potenciální tvůrce decentralizovaných aplikací. Jeho ambicí je stát se protiváhou velkých technologických gigantů, kteří nezřídka zprostředkují citlivé údaje svých klientů třetím stranám. Toho se bát nemusíte, neboť celý svět kryptoměn je postaven na snaze o maximální decentralizaci a anonymitu.

V současné době existuje více než 2 600 DApps, aplikací fungujících na platformě Ethereum. Za zmínku stojí hned několik z nich, které dokonce představují zajímavou náhradu běžně používaných systémů třetích stran:

EtherTweet – necenzurovaný komunikační kanál, umožňující aktivní komunikaci mezi uživateli
Gnosis – prognostický predikční market – platforma pro předpovědi výsledků voleb, počasí nebo vývoj ekonomiky
TenX – možnost propojení se zákonnou měnou a rozšíření platebních možností Etheru při současném zachování anonymity, platební karta
EthLance – pracovní platforma pro freelancery, kterým je za jejich služby placeno v měně Ether
Coakt – startupová platforma usnadňující crowdfunding začínajících projektů

Zdá se vám, že se nejedná o nic nového? Ve většině případů mezi DApps nenaleznete nic revolučního, nic, co by již nebylo vymyšleno obrovskými technologickými koncerny. Hlavní rozdíl spočívá v decentralizovaném charakteru těchto aplikací plně zachovávajících intimní data a anonymitu jednotlivých účastníků. A v případě systému pracujících s financemi potom zásadním způsobem omezují riziko zpronevěry.
Ethereum a rozštěpení – hard forky
Stejně jako Bitcoin, i Ethereum prošlo za dobu své existence rozštěpením. Komunita se nedokázala roku 2016 shodnout na dalším postupu během skandálu s projektem DAO. Ten získal komunitním financováním více než 150 milionů dolarů, jenže neznámému útočníkovi se podařilo odcizit Ether v hodnotě více než 50 milionů. Hrozilo tak, že statisíce investorů, kteří vložili své peníze a důvěru do projektu zůstanou bez jakékoliv kompenzace.

Členové komunity se rozhodli získat ztracené zdroje provedením hard forku, který by odcizené peníze přesunul do nového kontraktu. Oklamaní investoři tak měli možnost své finance získat zpět. Celá řada aktivních členů komunity se ovšem postavila proti, neboť tvůrci platformy Etheruem tímto vytvořili nebezpečný precends. Hlavní argument směroval na fakt, že nelze měnit pravidla hry a anonymitu kdykoliv dojde k přesunu velkého množství peněz či jejich ztrátě. Tvůrci tak stáli před dvěma možnostmi – vrátit investorům peníze, nebo trvat na principech stojících za samotnou platformou?

Velká většina hlasujících nakonec rozhodla pro první možnost a finanční prostředky byly oklamaným investorům navráceny. Jelikož s tímto rozhodnutím nesouhlasili všichni, došlo k rozštěpení komunity na dvě části a vzniku nového systému – Ethereum Classic. Oba blockchainy si zachovávají stejnou historii až do doby, kdy došlo k odštěpení. Od tohoto okamžiku začal jejich samostatný vývoj.
Jak vypadá budoucnost a cena Etherea?
Zvažujete investici do kryptoměn, a právě Ether upoutal vaši pozornost? Lákají vás bombastická tvrzení některých osobností předpovídajících milionové hodnoty?  Nebo vás naopak vyděsily katastrofické scénáře předpovídající úpadek platformy? Pravda je jako vždycky někde uprostřed.

Ethereum se za dobu své existence stalo natolik etablovanou platformou, že jeho zánik je v nejbližší budoucnosti s velkou mírou pravděpodobnosti vyloučen. Oznámení a představení projektů cílených na zrychlení a zvýšení počtu prováděných transakcí (Proof-of-Stake, Raiden) nebo snížení požadovaného výpočetního výkonu pro jejich realizaci (Plasma, Sharding) přibývá a především se na nich opravdu pracuje a postupně dochází k jejich realizaci.

Potenciální investory samozřejmě zajímá zejména cena. Zde vám příliš neporadíme, neboť volatilita všech kryptoměn je natolik výrazná, že k překreslení cenových map dochází prakticky každý den. Ethereum je navíc stejně jako ostatní altcoiny hluboce svázán s pohybem Bitcoinu. Vzhledem k oznámeným novinkám a neustálému rozvoji kryptoměn a jejich implementaci do standardních platebních systémů ale někteří experti očekávají růst, který může během několika let překonat i hranici 1 000 USD/ETH (bez záruky 🙂

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Co je Ethereum, jak funguje a jak koupit Ether pochází z

Reorg – to zase jednou něco soudruhům z Binance nevyšlo

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

Hacknutí burzy jako podnět k reorgu
Dne 7.5. došlo k hacku jedné z největších kryptoburz světa, Binance. Hack se řadí mezi poměrně závažné, jelikož burza přišla o 7000 bitcoinů v ceně zhruba 40 milionů dolarů. Pro srovnání – z MtGoxu v roce 2014 zmizelo 650 tisíc bitcoinů, z Bitfinexu v roce 2015 zmizelo 120 tisíc bitcoinů. Zde najdete oficiální oznámení ze strany Binance. Dobrá zpráva je, že burza ztrátu nahradí ze svého fondu, určeného právě na události tohoto typu.
Lehce alarmující nicméně byla následná debata na Twitteru o tom, že CZ (zakladatel a CEO burzy Binance) uvažoval o „reorgu“ Bitcoinu. Reorg (též rollback) je ve stručnosti zpětná změna zápisů v blockchainu a úprava historie transakcí. Historicky došlo u altcoinů k několika reorgům, a všechny byly velmi kontroverzní.
Prvním účelovým reorgem bylo vrácení prostředků ukradených z The DAO na Ethereu. Tento reorg vedl k rozporu v ethereové komunitě, následkem čehož došlo k rozštěpení blockchainu na Ethereum Classic a Ethereum.
Dalšími známými reorgy jsou 51% útoky, kdy těžař s dostatečným výkonem provede double spend, typicky s cílem podvést burzu. Takový těžař nejprve provede vklad na burzu, kde svou kryptoměnu prodá např. za bitcoiny, které si okamžitě vybere. Paralelně soukromě přepracovává staré bloky, aby neobsahovaly transakci, kterou provedl vklad na burzu.
Jakmile na burze provedl svou operaci a zároveň vidí, že jeho soukromě těžená verze blockchainu je delší než veřejná verze, začne vysílat uzlům svou verzi. Jelikož se jedná o nejdelší verzi, uzly tuto verzi přijmou (provedou reorganizaci = reorg) jako tu správnou a těžař má jak svou kryptoměnu, tak i výnos z jejího prodeje na burze. Více o tomto typu útoku si můžete přečíst např. na Breakermag.

Rollback – a co si pod ním představit
Jakým způsobem by mohl proběhnout reorg na Bitcoinu, s cílem „zachránit“ hacknutých 7000 bitcoinů? Vše začalo tweetem vývojáře Bitcoin Core Jeremyho Rubina:

Rubin navrhnul, aby Binance zveřejnila privátní klíče k adresám, ze kterých bylo ukradeno 7000 bitcoinů. Na této adrese nyní již nic není, nicméně všichni vidí, že na ní nedávno ještě byla tato částka. Těžaři poté mají motivaci pokusit se o vrácení do tohoto bodu v čase a bitcoiny si vybrat (jelikož disponují zveřejněným soukromým klíčem).
V rámci Bitcoinu nicméně žádný těžařský pool nedisponuje dostatečně vysokým výkonem – nikdo nemá 51% hashrate, jako tomu bylo u některých altcoinů, kde proběhl úspěšný 51% útok. Těžaři by se tudíž museli dočasně shodnout, že vynaloží svůj výkon na přepracování starých bloků a v případě úspěchu si získané bitcoiny mezi sebe podělit.

Byl by reorg výhodný a měl by naději na úspěch?
Je zajímavé pokusit se spočítat, zda je takový reorg výhodný. V těchto počtech nám již pomohl Jimmy Song svými tweety na stejné téma. V principu těžaři pokoušející se o reorg pracují s těmito fakty:

Pokud se stal hack před 50 bloky, musejí se těžaři vrátit do tohoto momentu, tj. přepracovat 50 bloků;
Přepracování jednoho bloku představuje náklad ušlé příležitosti o velikosti 12,5 bitcoinu – ty by získali, kdyby namísto řešení starých bloků těžili nové bloky (transakční poplatky neuvažujeme);
Pokud se na reorgu neshodne 100 % těžařů, je zde ještě další náklad – nově vytěžené bloky, které se připojí k blockchainu, zatímco většina těžařů přepracovává staré bloky. Tyto nově vytěžené bloky budou muset také přepracovat, aby v blockchainu navazovali a aby „reorg těžaři“ získali nejdelší verzi blockchainu. Pokud se shodne 75 % těžařů, musí tak přepracovat 100 bloků.

Z toho vyplývá, že Binance by musela:

Rozhodnout se ve velmi krátkém čase
Přesvědčit nadpoloviční většinu těžařů, že tento reorg se jim vyplatí a musí se do něj pustit okamžitě

Těžaři by poté museli spojit síly v jednom obřím poolu a vynakládat za obřích nákladů po několik dní svůj výkon na to, aby změnili historii a rozebrali si bitcoiny. Binance by tím nic nezískala a těžaři by čelili vězňovu dilematu, na základě kterého se rozpadá většina kartelů – jakmile by dohodu opustil první těžař, opustili by ji i ostatní, jelikož by se výhled na úspěšný reorg výrazně snížil.
Jaký z toho můžeme učinit závěr? Reorg Bitcoinu patrně jen tak nehrozí. Teoreticky by k němu mohlo dojít s velmi krátkým časovým odstupem (v řádu jednotek bloků), a za předpokladu mohutné koluze těžařů, což je vzhledem k distribuované povaze těžby nereálné. Již nyní je dobrým zvykem počkat si u bitcoinových transakcí minimálně na 6 konfirmací, tudíž i takový hypotetický reorg by v případě úspěchu nebyl příliš problematický.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Reorg – to zase jednou něco soudruhům z Binance nevyšlo pochází z

Naučte se pracovat s bitcoinovými poplatky

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

Transakční poplatky spojené s bitcoinovými transakcemi již dávno nejsou zanedbatelnou položkou, zejména používáte-li Bitcoin na menší transakce. Pro uživatele Bitcoinu je tudíž vhodné seznámit se s několika nástroji, které ukazují aktuální stav sítě.
Transakční poplatky
Když ze své peněženky odesíláte transakci, odesíláte ji bitcoinovým uzlům (full nodes), které kontrolují platnost transakcí a propagují transakce dalším nodům. Databáze platných transakcí čekajících na potvrzení se nazývá mempool. Transakce, které se nacházejí v mempoolu, mají 0 konfirmací – to znamená, že je ještě žádný těžař nezařadil do bloku, jenž byl vytěžen a připojen na konec blockchainu. Jakmile těžař transakci zařadí do bloku a vytěží, získá tím transakce první konfirmaci. S dalšími připojenými bloky získává naše transakce další a další konfirmace a je považována za nezměnitelnou (respektive zpětná změna blockchainu je po pár blocích již prohibitivně nákladná a takový útok se nevyplatí).

Je-li mempool plný čekajících transakcí, dostane se do příštího bloku jen část těchto transakcí, jelikož bloky mají limit na maximální velikost (viz vysvětlující box). O tom, jaké konkrétní transakce se do příštího bloku dostanou, rozhodují transakční poplatky spojené s danými transakcemi. Absolutní výše transakčního poplatku nicméně není rozhodující – důležitější je transakční poplatek vztažený k velikosti transakce.

Bitcoinové transakce totiž mohou mít různou velikost na základě toho, z jakých outputů jsou poskládané, či zda obsahují nějaký složitější script kód (např. multisig, locktime atd.). Dvě transakce převádějící 0.1 BTC tudíž mohou mít řádově odlišnou velikost, čemuž by měl odpovídat i přiřazený transakční poplatek. Uživatel zkrátka neplatí za to, jak hodnotný je bitcoinový převod, ale kolik místa zabere v bloku.

[feature_box style=”10″ only_advanced=”There%20are%20no%20title%20options%20for%20the%20choosen%20style” alignment=”center”]
SegWit a sat/vB
Obdobně jako se v logistice platí za kilogram přepravovaného zboží, v Bitcoinu se platí za jednotku „váhy“ transakce. Před implementací technického upgradu Segregated Witness (SegWit) byla tato váha vyjadřována v prostých bytech (B) a jeden blok měl maximální limit velikosti 1 000 000 bytů (1 MB). Po SegWitu mají různé části transakce různou váhu a zabírají různě velký prostor v bitcoinovém bloku. Celý blok má limit kapacity 4 000 000 váhových jednotek (weight units), přičemž podpisová data dle SegWitu mají váhu 1 jednotky, starší typ podpisových dat má váhu 4 jednotky.

Tímto způsobem SegWit navyšuje transakční kapacitu a SegWit transakce jsou pro uživatele také výrazně levnější. 4 váhové jednotky se rovnají jednomu virtuálnímu bytu (vB). Jednotka vB se ujala coby dominantně užívané měřítko pro velikost transakcí, jelikož navazuje na dříve používané prosté byty.

Satoshi (sat) je nejmenší nominální jednotka bitcoinu. 1sat = 0,00000001 BTC. Transakční poplatky jsou vyjádřeny v počtu Satoshi za 1 virtuální byte. Bitcoinová transakce o velikosti 256 vB s transakčním poplatkem 5 sats/vB tudíž bude stát odesílatele 1280 Satoshi (0,00001280 BTC).

[/feature_box]
Mempool a transakční poplatky
Bitcoinové peněženky se při sestavování transakce pokusí odhadnout poplatek, který zajistí zahrnutí transakce do příštích bloků, aby uživatel nemusel dlouho čekat. Některé peněženky mají lepší algoritmus pro odhadnutí, jiné horší. Může se stát, že uživatel za poplatek zbytečně přeplatí, či naopak zaplatí málo a jeho transakce se na několik dní „zasekne“ v mempoolu. Je proto dobré nespoléhat se pouze na odhad peněženky, ale zkonzultovat některé nástroje, které ukazují aktuální stav sítě. Aneb variace na don’t trust, verify.

Nejprve je dobré se podívat, jak je na tom mempool – kolik je nepotvrzených transakcí a jaké jsou průměrné transakční poplatky v posledních blocích? Tyto otázky zodpoví nástroj mempool.space. Zde na pravé straně vidí uživatel poslední vytěžené bloky a jejich velikost. Dosahuje-li velikost přes 1MB, většinou to znamená, že jsou bloky zcela zaplněné. Po levé straně vidí uživatel odhad, jak budou vypadat příští bloky, a to co do počtu transakcí, velikosti bloků a hlavně transakčních poplatků.

Transakční poplatky jsou zde vypsány pouze co do průměru a rozsahu, nicméně i ty mohou leccos napovědět. Vidíme-li například, že v příštím bloku pravděpodobně budou transakce s poplatky 3-996 sat/vB, nemusíme přeplácet a platit kupříkladu 300 sat/vB, které nám peněženka se špatným algoritmem může nabízet.

Mempool.space je nicméně spíše nástroj pro prvotní představu o počtu čekajících transakcí. Vzhledem k tomu, že do bloku se aktuálně vejde cca 2-3 tisíce transakcí, je mempool čítající méně než 5 tisíc transakcí poměrně prázdný. Naopak jakmile vidíme desítky tisíc čekajících transakcí, znamená to zpravidla vyšší poplatky.
Fee estimator
Pro přesnější odhad transakčního poplatku lze doporučit nástroj bitcoinfees.earn.com. Zde vidíme v podobě grafu odhad, jak rychle projde transakce s určitým poplatkem sat/vB. Na ose vlevo vidíme poplatek, uprostřed počet transakcí s tímto poplatkem za posledních 336 hodin (14 dní), respektive 24 hodin. Vpravo poté vidíme odhad, jak brzy pravděpodobně transakce s daným poplatkem bude zařazena těžaři do bloku. Na přiloženém obrázku tudíž například vidíme, že transakce s poplatkem 5 sats/vB by mohla být zařazena již do přespříštího bloku (delay = 2 bloky), můžeme ale také čekat až 18 bloků.

 
Jak si nastavit poplatek?
Nyní již máme představu, od čeho se odvíjí velikost poplatků v bitcoinové síti a jak jej správně odhadnout. Ale co s tím?

Uživatelsky přívětivé peněženky nabídnou vlastní odhad, a to včetně konkrétního sat/vB. Kupříkladu Trezor nabízí jak vlastní škálu odhadů (Low až High), tak i vlastní zadání poplatků. Klikne-li uživatel na volbu Custom, může si zadat vlastní poplatek.

V mobilních peněženkách bývá možné poplatek měnit při odesílání (Copay), měnit jej v nastaveních (Coinomi), či alespoň překlikávat mezi Regular/Economy (Breadwallet). Ať už používáte jakoukoli peněženku, seznámit se s možností určovat si vlastní poplatek je doporučeníhodné.
Co když zadám příliš nízký poplatek?
Nejednomu uživateli se již stalo, že zadal příliš nízký poplatek a jeho transakce následně na několik dní „zamrzla“ v mempoolu. To je nepříjemná situace, zvlášť když například odesíláte bitcoiny na burzu, kde je chcete prodat a musíte čekat, mezitím co se vám před očima mění kurz…

Často se tento problém vyřeší sám od sebe – zaplněnost mempoolu podléhá fluktuacím a když je mempool prázdnější, dostanou se těžaři k potvrzování transakcí s nižšími poplatky. Pěkný přehled o těchto fluktuacích nabízí nástroj https://jochen-hoenicke.de/queue/#0,30d.

Pokud však na potvrzení transakce spěcháte, je zde několik způsobů, jak se pokusit o její rychlejší potvrzení:

Replace by fee (RBF) – v principu se jedná o double spend již odeslané transakce. Jednoduše zadáte totožnou transakci s vyšším poplatkem, čímž budou mít těžaři vyšší motivaci zahrnout ji do bloku. Stará transakce s nízkým poplatkem pak bude neplatná, jelikož její inputy již byly utraceny. Tuto funkci musíte však aktivovat před odesláním původní transakce, umožňuje to například peněženka Electrum.
Child pays for parent (CPFP) – jedná se o transakci, kdy utrácíte outputy z transakce, která ještě nebyla vytěžena. V navazující transakci zadáte dostatečně vysoký poplatek, aby se těžaři vyplatilo vytěžit i předchozí transakci. Ideální pro tuto metodu je využít peněženku, která zobrazuje konkrétní outputy a umožňuje jejich volbu při sestavování nové transakce. K tomu je doporučeníhodná Wasabi.
Rebroadcast transaction – nepotvrzenou transakci můžete znovu vyslat do mempoolu. Některé uzly totiž zahazují nepotvrzené transakce, které v mempoolu visí po určitou dobu. K této metodě stačí tx ID a zadat jej do https://bitaccelerate.com/.

Pozor: žádná bitcoinová transakce ve skutečnosti nikdy neexpiruje. Nepotvrzená transakce se může potvrdit klidně po několika týdnech či měsících. Pokud byste tedy chtěli zamrzlou platbu řešit posláním nové, nezávislé transakce s tím, že stará transakce se již nepotvrdí, mohli byste o své bitcoiny přijít. Pokud skutečně spěcháte, využijte jednu ze tří výše zmíněných metod.
Mempool vizualizace
Zábavným a zároveň poučným nástrojem jsou všemožné vizualizace mempoolu. Ty ukazují bitcoinové transakce v různé podobě, občas doprovázené zvukovými efekty. Různě veliké transakce mívají různou vizuální a zvukovou reprezentaci. Některé vizualizace vznikly v táboře podpůrců bitcoinového forku Bitcoin Cash (Bcash) a poměrně komicky ukazují, jak je mempool Bcashe oproti Bitcoinu prázdný.

Transakce Bitcoin / Bcash jako autíčka na dálnici: https://txhighway.com/

Transakce Bitcoin / Bcash jako autobusoví pasažéři: https://txstreet.com/

Transakce Bitcoin jako kuličky: https://bitbonkers.com/

Transakce Bitcoin jako bubliny: https://www.bitlisten.com/

Na závěr zbývá jen doporučení seznámit se se zmíněnými nástroji a využívat jich. Ušetříte si tak nervy, čas i peníze. A ještě jedna věc: v dobách poloprázdného mempoolu a nízkých transakčních poplatků (<10 sats/vB) doporučujeme konsolidovat outputy – to znamená, že si veškerý zůstatek z vlastní peněženky pošlete na svou adresu, klidně v té samé peněžence. Větší množství outputů se vám tak slije do jednoho outputu a budoucí transakce budou levnější.
Rekapitulace – užitečné nástroje
https://mempool.space/

https://bitcoinfees.earn.com/

https://jochen-hoenicke.de/queue/#0,30d

https://bitaccelerate.com/

https://txhighway.com/

https://txstreet.com/

https://bitbonkers.com/

https://www.bitlisten.com/

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Naučte se pracovat s bitcoinovými poplatky pochází z

Chytrý nákup masternodů, když je trh dole

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

Trh se v těchto dnech sice malinko otřepává, ale přesto i více než po roce stále krvácí, lidé jsou nešťastní, odepisují obrovské ztráty (a o to větší, pokud drží altcoiny), prodávají v panice a dívají se na své životní úspory, jak mizí v červených sloupcích krypto grafů.
Dva typy lidí, které můžete potkat na jakémkoliv trhu
Každý trh, včetně toho kryptoměnového, se dělí na dva tábory. Přibližně 90%+ lidí jsou příležitostní investoři, kteří trhům spíše nerozumí a investují na základě emocí.

O něčem slyší, že to má velkou budoucnost, tak to koupí, aniž by uměli vysvětlit, v čem spočívá ta budoucnost. Zkrátka kupují, protože jim to někdo řekl, protože se bojí, že o něco přijdou atd.

Tito lidé obvykle nakupují jako jedni z posledních, když trh letí nahoru, ceny dramaticky rostou – a proto naskakují na vlak, aby si tu jízdu taky užili (čti “vydělali majlant”).

Tím, že naskakují až s masou dalších lidí, tak z principu už je pozdě a velký pád je za rohem. Tito lidé tedy často nakupují velmi blízko vrcholu. Pak trh začne padat a oni se snaží chlácholit, že to je náhoda. Trh se dál propadá, začíná panika a když se to rychle neobrátí, začínají prodávat se ztrátou.

Druhá skupinka asi 5% lidí jsou zkušení investoři, kteří jdou přímo proti tomuto davu. Když na trzích panuje masový strach, oni ve velkém nakupují. Když se všichni plácají v hospodě po ramenou, jak dobře nakoupili ten “bitkoin” a že to změní svět, tak hodně rychle prodávají, protože ví, co přijde (krach, pád, krev v ulicích) a vybírají zisky.
Jak to souvisí s nákupem masternodů?
Když je trh dole, včetně cen masternodů, tak logicky masternody nic moc nevydělávají… odměny se totiž počítají jako počet obdržených coinů krát cena coinu. A ta je nízká.

Má to ale i druhou, výrazně zajímavější stranu mince. Masternody jsou díky tomu ve velkých výprodejích. Aktuálně (duben 2019) jsou “slevy” až 80 nebo i 90%.

Co to znamená? Že jste schopni si teď pořídit masternode často i za desetinovou cenu a pak jen držet a vydržet, než se ceny zase vrátí na původní hodnoty, nebo se jim alespoň přiblíží.

Člověk musí mít dobrý risk management. Je to samozřejmě sázka na nejistotu. Ale pokud máte vytipovaný nějaký masternode projekt, kterému věříte, není lepší doba na nákup, než právě teď.

Až bude zase stát 10x tolik, tak sice čísla vydělků budou krásná, ale taky si už třeba masternode nebudete moct dovolit a budete si říkat: “Kdybych já je koupil před těmi pár měsíci!”
Moje pravidla pro nákup masternodů, když je trh dole

Věřím projektu, mám ho nastudovaný, dává mi smysl?
Je teď cena alespoň na 50% svého ATH nebo níž (lze zjistit například zde v grafu)
Mám na to pořídit si daný masternode? (cenu masternodu zjistíte zde)
Vydělá masternode aktuálně alespoň tolik, kolik utratím za provoz? (měsíční odměny zjistíte zde, provozní náklady jsou průměrně 200 Kč měsíčně)

Pokud si na všechny otázky odpovíte ano, je to nejspíš pro vás vhodná investice.

Určitě nenavádím k tomu, abyste teď bezhlavě kupovali všechno, jen protože je to levné 🙂 Ale pokud již máte pár favoritů (může pomoct i tato recenze), tak lepší doba na nákup než teď už možná ani nepřijde.

Pointa je, že nyní, když všichni plaší, máte dost ojedinělou možnost nakoupit od nich za nesmírně levné ceny své masternody, držet je (tak aby byly ve vztahu k provozním nákladům buď šul nul, nebo něco málo vydělávaly), počkat si, až se cena opět vyšplhá a pak si užívat tučnější odměny.
Příklad nákupu masternodu teď… a později:
Pro příklad jsem si vybral masternode SMART. V tabulce níže vidíte aktuální data (1.4.2019) a dále spekulativní data, kam se cena může vrátit v dalším býčím trhu (hodnota stanovená na realistických 50% ATH, které bylo 13.1.2018 na cca 2.14 USD). Řekněme, že to bude trvat rok (12 měsíců) a že se výrazně nezmění měsíční odměna SMART. Vypadalo by to zhruba takto:

Je to samozřejmě čistě spekulativní a jen ukázkový příklad. Nicméně výhody, proč kupovat masternody, když je trh dole, jsou z toho i tak zřejmé.
Ještě trocha teorie:
Pokud nakoupíte teď a cena SMART se za 12 měsíců dostane na 50% svého ATH, tedy cca 1.07 dolaru, tak jste nakoupili za 28.300 Kč něco, co má nyní (po 12 měsících) hodnotu cca 2.461.000 Kč. Teoretický zisk 2.430.300 Kč (po odečtení kupní ceny a 12 měsíců provozu)

A navíc, veškeré odměny za celý ten rok, které jste jen střádali a neprodávali (kvůli nízké ceně), mají nyní hodnotu dalších cca 568.452 Kč (12 měsíců krát 1933 SMART měsíční odměna krát 1.07 USD cena za 1 SMART, převedeno na koruny), kdybyste nyní po hypotetických 12 měsících v našem příkladu všechny odměny prodali.

Ale co je možná ještě důležitější, tak vám z dobře nakoupeného masternodu nyní plyne pasivní příjem cca 47.371 Kč měsíčně.

Oproti tomu… nenakoupíte, když je trh dole, protože máte strach, jak se to vyvine (i to je jistě na místě), budete vyčkávat… a pokud by opravdu došlo k našemu příkladnému růstu na 50% ATH, tak vás pak bude masternode stát cca 2.461.000 Kč s návratností „jen“ 47.371 Kč měsíčně. To je hodně hodně měsíců, než se investice vrátí. Nehledě na to, že takto drahý masternode už je pro většinu lidí nedostupný.

Oproti tomu investice nyní za 28.300 Kč, velký potenciální zisk z držení, plus pasivní příjem 47.371 Kč.

Znovu ale opakuji, je to pouze ilustrativní příklad, nejedná se o investiční doporučení!

Chci jen, abyste pochopili sílu toho jít proti masám, dostat emoce pod kontrolu a jednat strategicky a promyšleně. Často se to může královsky vyplatit.

Kdybyste se rozhodli do nějakého masternodu jít a nechce se vám řešit technická stránka věci, rád vám s tím pomůžu.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Chytrý nákup masternodů, když je trh dole pochází z

Grin, Beam a Mimblewimble – Bitcoin v ohrožení?

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Mimblewimble, aneb tajemná zpráva Toma Raddla 
Na úvod je třeba říct, že tento článek bude prošpikován mnoha odkazy na sérii o známém čarodějovi z Bradavické školy čar a kouzel a není to můj nápad ani snaha o glorifikaci této ságy. Článek se totiž týká nového protokolu, který se jmenuje Mimblewimble. A znalci Harryho Pottera jsou už na nohou. Jistě, to slovo totiž znamená zaklínadlo, které se pronáší, pokud chceme oběti zaklínadla zamotat jazyk tak, aby nebyl schopen vyslovit konkrétní sdělení, například tajemství. A tak místo prozrazení toho tajemství nebohá oběť pouze zamumlá něco nesrozumitelného.

Mimblewimble představuje protokol pro nový typ kryptoměny, který přináší zejména anonymitu a nevysledovatelnost transakcí a některé další zajímavé vlastnosti. Anonymita přitom není ve světě kryptoměn novinkou a celá záležitost by se dala odbýt větou “vždyť máme Monero (nebo ZCash)”. Přesto stojí za pozornost, zvlášť proto, že se o tomto projektu občas mluví i jako o možném nástupci Bitcoinu.

Nejprve ale o tom “kde se vzal Mimblewimble”, protože to samo o sobě je příběh zralý pro Hollywood. V roce 2016, konkrétně 2. srpna, se na IRC kanálu vývojářů Bitcoinu objevil příspěvek od uživatele, který se podepsal jako “Tom Elvis Jedusor”. Snadno zjistíme, že jde jen o francouzskou verzi jména postavy ze série Harryho Pottera: Tom Rojvol Raddle (v originále Tom Marvolo Riddle). A jak víme z dílu Harry Potter a tajemná komnata, jeho jméno je přesmyčkou vedoucí ke zprávě “Já Lord Voldemort” (v originále “jsem Lord Voldemort”).

V příspěvku tohoto uživatele byl pouze odkaz na dokument napsaný v prostém textu, ve kterém byl představen zcela nový protokol nazvaný Mimblewimble [1]. V kryptoměnovém světě se pro takové dokumenty vžilo označení whitepaper. Autor se tedy stejně jako kdysi tajemný Satoshi Nakamoto pokusil napodobit zavedení nové revoluční myšlenky a zůstat přitom v anonymitě. Tento uživatel totiž nikdy předtím žádný příspěvek pod tímto účtem neposlal a i potom zůstal v tajemném mlčení. Samotný dokument byl navíc umístěn v síti Tor (anonymní “darknet” na internetu).

Že jde opravdu o revoluční dokument potvrdilo mnoho čtenářů – odborníků na programování kryptoměn a na kryptografii. Někteří neskrývali nadšení, které by se dalo přirovnat například nadšení novináře, který našel téma na sólokapra. Nový protokol mění uspořádání blockchainu tak, aby umožňoval posílat anonymní nevysledovatelné transakce a přitom dokáže optimalizovat blockchain, aby při tomto procesu nenarůstal do olbřímých rozměrů. K dokumentu se navíc nikdo nehlásil (největší konspirátoři dokonce tvrdí, že byl poslán z budoucnosti).

Teď ale na chvíli romantiku stranou. Dost pravděpodobně je tím tajemným Tomem Raddlem jeden z uživatelů onoho kanálu a dost možná se  aktivně podílí (spekulace) na vývoji jedné z implementací, byť stále anonymně pod některou přezdívkou postavy ze série o Harry Potterovi.  Prvotní dokument nebyl zdaleka kompletní, pokud jde o popis kritických elementů protokolu, pouze nastiňoval cestu a též obsahoval nějaké chyby v popisu vlastní kryptografie.

Původně se také uvažovalo, že by nový protokol byl implementován v Bitcoinu, avšak protokol je od Bitcoinu tak odlišný, že se od tohoto nápadu upustilo. V říjnu roku 2016 pak Andrew Poelstra sepsal delší a podrobnější popis protokolu Mimblewimble, přičemž vyřešil většinu doposud nedořešených problémů, opravil chyby a vznikl tak plnohodnotný whitepaper. [2]. Záhy na to byl založen projekt s názvem Grin, který si kladl za cíl vytvořit na základě popisu zcela novou kryptomněnu (o tom ale dále).
Deferzo*) blockchainu a další vlastnosti Mimblewimble
Jak už bylo napsáno, Mimblewimble přináší anonymní a nevysledovatelné transakce, stejně jako třeba protokol CryptoNote, z něhož je odvozeno Monero a další kryptoměny nabízející anonymitu (například český projekt CitiCash). Je nutné ale dodat, že vlastností CryptoNote je mnohonásobné bobtnání blockchainu, mnohem rychleji se plní, než třeba u Bitcoinu. Pokud by Monero bylo ve stejné fázi adopce jako Bitcoin, měl by jeho blockchain velikost měřenou v jednotkách terabajtů.

Podobně lze Mimblewimble srovnat například se ZCash, což je kryptoměna postavena na systému zero-knowledge cryptography. Anonymní transakce v ZCash jsou co do velikosti srovnatelné s Monerem, ZCash ale nabízí i levnější “veřejné” transakce, jejichž formát vychází z formátu bitcoinových transakcí. Bohužel, využití ZCashe pro anonymní transakce je velice nízké, některé zdroje uvádí pouze 1% objemu transakcí, čímž ZCash degradují na úroveň Bitcoinu s 5x větším blockchainem.

Protokol Mimblewimble obsahuje mechanismus, jak prořezávat blockchain, aby nenarůstal tak rychle. Dokonce je spočítáno [3], že blockchain u Mimblewimble poroste 3x pomaleji, než blockchain u Bitcoinu, který žádné prvky anonymity neobsahuje. Je doufám jasné, proč jde o revoluční návrh? Navíc, MimbleWimble obsahuje nástroje na eliminaci historie. Totiž k ověření stavu blockchainu není u tohoto protokolu historie potřeba. Optimalizace jde dokonce tak daleko, že není potřeba ukládat do blockchainu ani transakce mezi prostředníky. Například pokud Bob pošle coiny Alici a ta je přepošle Marii, pak Alice nakonec bude z blockchainu úplně vymazána (tedy její transakce) a bude to vypadat, jako kdyby Bob poslal coiny přímo Marii.

*) Zaklínadlo na zmenšení předmětu
Nevýhody protokolu Mimblewimble
Má ta věc nějaké nevýhody? Samozřejmě že má. Tou první je, že se nedá skriptovat. Bitcoin od začátku obsahuje skriptovací jazyk, kterým lze vytvářet různé podmíněné transakce a chytré kontrakty. Mimblewimble nic takového schopen není. Z tohoto pohledu se zdá, že je to dost zásadní rána v době, kdy chytré kontrakty začínají lákat i velké investory a kdy akcie bohatých společností jsou tokenizovány nad Etherem. Na druhou stranu, možná je to lepší, že není cílem protokolu vytvářet konkurenci Ethereu.

A co se týká skriptování Bitcoinu? Praxe ukázala, že to není až tak potřeba. Skripty se sice používají, ale v rámci běžného použití jsou povoleny asi čtyři typy s různými variacemi. Kdyby místo skriptů byly v Bitcoinu hardcoded typy transakcí, udělalo by to stejnou službu.

Další nevýhodou je, že v protokolu neexistuje nic jako adresa. Na vytvoření transakce spolupracují obě strany současně, tedy jak odesílatel, tak příjemce.  Znamená to, že peněženky musí být online, v tom primitivním řešení dokonce musí mít i veřejnou IP adresu. Pokud nemohou být obě strany online současně, lze k výměně informaci použít například e-mail, nebo messenger.  Uvidíme, jestli se na tento problém časem najde nějaké uživatelsky přívětivé řešení.
Dva princové jedné krve

Dva roky vývoje a na začátku roku 2019 byl spuštěn mainnet. Jenže místo jedné kryptoměny máme hned dvě. Tou první je Grin [4] – jméno bylo opět odvozeno jako odkaz do světa H.P. a to na Gringottovy, kteří v Příčné ulici vedou banku. Druhá kryptoměna se jmenuje Beam [5] (nezjistil jsem podle čeho). Ačkoliv se zdá, že jsou ve vzájemné konkurenci, oba týmy se ujišťují, že jde o spolupráci. Tak proč vznikají dvě kryptoměny?

Je to dáno mnoha rozdíly, které oba projekty mají. Sice staví na společném protokolu, ale liší se v cíli, který chtějí dosáhnout.

Projekt Grin si klade za cíl vytvořit plnohodnotnou a stoprocentní referenční implementaci původního Mimblewimble protokolu a nic navíc. Oproti tomu Beam používá Mimblewimble jen jako engine své kryptoměny, ale má s ní vlastní plány. Liší se i způsob financování. Grin je víceméně financován komunitou a sponzorskými dary, zatímco Beam vznikl jako Izraelský startup placených programátorů a jeho financování zajišťují investoři.

 

Na Grin lze nahlížet jako na komunitní otevřený projekt, zatímco Beam má blíž ke komerčnímu projektu. Jeho komerční cíl je patrný například v implementaci pravidla, že 20% vytěžených coinů jde automaticky vývojářům na podporu vývoje (a předpokládám, že investorům jako zisk). Grin nic takového nemá.

Podívejme se na další rozdíly: pro vývoj Grinu byl zvolen programovací jazyk Rust. oproti tomu Beam je naprogramován v C++. Rozdíly jsou také v těžbě: Oba coiny sice patří do POW, ale  těžební funkce pro Grin je Cuckatoo, zatímco u Beam se těží v upraveném Equihash. Oba coiny však hledají takový způsob těžby, který je ASIC-rezistentní, cílem je tedy hlavně ochrana před monopolem Bitmainu.

Rozdíly najdeme i v distribuci nových coinů. Zatímco v ostatních tématech hraje tu kontroverzní stranu Beam, na poli distribuce je to Grin který zvolil kontroverzní cestu. Grin totiž definuje konstantní odměnu za blok od spuštění navždy. Žádný halving, žádný limit, stejně jako Ethereum, bude přibývat do nekonečna a to rychlostí 60 coinů za blok. Přesto podíl nových coinů bude časem klesat a tím klesat i inflace asymptoticky k nule. Oproti tomu Beam jde cestou snižování odměny za blok v dosti komplikovaném plánu, kdy emise nových coinů končí za 133 let na počtu 262.8 milionů Beamů. Oba coiny generují blok 1x za minutu.

A dále je tu hromada drobných rozdílů. Beam je rozhodně vyspělejší co se týká připravenosti k adopci. Má k dispozici peněženky s grafickým prostředím i peněženku pro telefony s operačním systémem Android. Grin spíš rozběhnete na Linuxu v konzoli a k posílání transakcí budete potřebovat zkompilovat plnohodnotný uzel ze zdrojových kódů. Zato se můžete těšit na rychlejší počáteční synchronizaci, protože Grin toto řeší lépe než Beam.

Většinu rozdílů najdete na stránce projektu Beam [6]

Celkově je z toho znát, jak Grin je vyvíjen spíš jako proof of concept, zatímco Beam je komerční produkt. Otázkou je, který z coinů podpořit a který má před sebou zářivější budoucnost.

Dá se očekávat, že Beam bude tlačit své komerční cíle do projektu a nebude chtít moc poslouchat komunitu. Byť by kryptoměna měla být nezávislá na svých tvůrcích, u Beamu mohou mít zásadnější hlas než vývojáři Grinu, kteří spíš budou plnit zadání komunity. Nedá se v tuto chvíli říct, která cesta je správnější.

A ještě odbočka k obchodování. V době psaní článku se Grin obchoduje na HotBit s cenou kolem 8 USD za 1 Grin. Beam lze pořídit levněji, v přepočtu kolem 0.5USD.

Odkazy:

[1] https://download.wpsoftware.net/bitcoin/wizardry/mimblewimble.txt

[2] https://download.wpsoftware.net/bitcoin/wizardry/mimblewimble.pdf

[3] https://medium.com/beam-mw/whats-the-difference-between-monero-zcash-and-beam-953eafd89354

[4] https://github.com/mimblewimble/grin/wiki

[5] https://www.beam.mw/

[6] https://www.beam.mw/faq/what-is-the-difference-between-beam-and-grin

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Grin, Beam a Mimblewimble – Bitcoin v ohrožení? pochází z

Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – druhá část

Blockchain pro bitcoin, tokeny pro reálné firmy. 2. část rozhovoru
Pokračování rozhovoru s Karlem Fillnerem – v první části jsme mluvili o Karlově nové práci a motivaci přijmout pozici prezidenta krypto-bankovní asociace BACCA, ale také o stagnaci na trhu kryptoměn a nových investičních příležitostech. A těch se bude týkat i tato druhá, závěrečná část rozhovoru:
Josef: Investice související s kryptoměnami je asi to, co dnes zajímá mnoho lidí, kteří tě sledují. Koneckonců ty jsi tím, kdo se v tomto světě úspěšně orientuje již mnoho let. Co je nyní podle tebe vhodné sledovat? Vnímáš v tom rozdíl z pohledu tvé dosavadní činnosti a současné pozice prezidenta Krypto-bankovní asociace BACCA? Jakou změnu přinášiš nyní lidem, kteří tě sledují?
.
Karel: Změnu v tom vnímám v každém případě. Je dána rozšířením obzorů spojených s mým působením v asociaci a oblastí jejího vlivu. Je to zejména sledováním a pochopením regulací souvisejících s provozováním finančních služeb. Dokud totiž chápeme kryptoměny jako něco alternativního, kdy do nich proudí investice, které vnímáme jako experimentální s rizikem, že o ně můžeme přijít, je vše v pořádku. V momentě, kdy je ale začneme chápat jako skutečného nositele hodnoty, role se mění. Regulace by teoreticky měly být něčím, co nás chrání. To, že v dnešní době, a to zejména v oblasti finanční, narostly regulace do obřích rozměrů, kdy mnohé procesy brzdí a tlumí, je druhá věc.
Proto jsou kryptoaktiva něčím, co musí zajímat v dnešní době každého, kdo to s byznysem myslí zcela vážně. Kryptoměna ze své podstaty může být nositelem faktické hodnoty. Pokud kryptoměna plní skutečné potřeby – jako např. Bitcoin ve smyslu platebního a necenzurovatelného transakčního prostředku – přináší uživatelům vyšší hodnotu. Pokud nikoliv, tak je to podobné, jako když si založíš na úřadě živnostenský list. De facto jsi firma, ovšem bez reálného byznysu máš nulovou hodnotu. Jednoduše řečeno, Bitcoin má smysl a hodnotu, na rozdíl od většiny jiných kryptoměn.
To, co nyní odstartuje růstovou vlnu, je podle mého názoru spojeno s projekty funkčních firem, které na svůj byznys naváží kryptoaktiva v podobě tokenů. Pokud jsou to firmy zavedené, mají zákazníky a ověřený byznys model, je jasné, že jsou nositelem skutečných hodnot. Historie nám již mnohokrát ukázala, že v momentě, kdy technologie dozrály, jejich růst akcelerovaly právě firmy, které je začaly využívat.
Aby tě čtenáři pochopili správně, je to tedy tak, že budoucnost vidíš ve spojení kryptoměn a hodnoty firmy, která ji vydává? Znamená to, že tradiční firmy vydají vlastní token, nebo se spojí již s nějakou stávající kryptoměnou? Napadá mě, může to být podobná synergie, jako když si koupím již založenou firmu, tzv. ready made a na ní navážu svůj konkrétní byznys?  
.
Ano, to je docela trefné přirovnání, opravdu to může fungovat takhle jednoduše. A proto lze nyní vidět, jak se vše opět začíná vracet k normálu, k tomu co známe. Vždyť díky technologiím můžeme mít v kapse milióny různých měn a ani to nepoznáme. Mnoho let existují multiměnové karty a nikdo z okolí nepozná, že je na ně vázáno hned několik účtů s různými měnami. Podobné je to s kyptoměnami či tokeny. Jako důkaz pro toto tvrzení lze vysledovat rostoucí zájem firem o vydání vlastního tokenu krytého reálným assetem. Je jen otázkou času, kdy se firmy a kryptoměny propojí. Vzniká tady úplně nový trh. Je to celosvětový trend a roste enormní rychlostí.
Když tě tak poslouchám, trošku mi to připomíná některé konference, kde politici a bankéři hovoří o blockchainu jako o něčem, co lze využít na cokoliv, co spasí svět. Nerad bych tě k nim přirovnával, ale ty tedy také zastáváš názor, že blockchain a technologie s ním spojené lze využít kdekoliv? Lze to chápat tak, že jsi konvertoval z ryzího anarcho-kapitalisty a nyní zastáváš populistické názory poplatné spíše v méně edukovaných kruzích?
.
Tak to ani náhodou! (smích) Stále zastávám stejné názory a jako kryptoměnový evangelista vlastně ani jiné zastávat nemůžu a nechci. To, co se ale vyvíjí, jsou vztahy uvnitř a vně ekosystému. Právě ten roste a proto to co platilo dříve, dnes už pozbývá smysl. Ještě před rokem nám technologové radikálně vysvětlovali, že využití blockchainu dává smysl jen v případě, že v něm vydávaný token či kryptoměna hraje unikátní a nezastupitelnou roli. To pochopitelně má hlavu a patu. V momentě, kdy ale technologie sama o sobě dozraje, to začne vypadat jinak. Fakt, že se tak stalo, přesně koliduje s tím, jak ceny kryptoměn klesají.
Znovu zmíním jistou podobnost s internetem před dvaceti lety. Když se zjistilo, jak technologie internetu může změnit svět, začaly růst internetové projekty jako houby po dešti (což je dost podobné u dnešních ICO). Jedna geniální věc navazovala na druhou. Nejdřív rizikový kapitál a následně institucionální investoři tuto horečku akcelerovali do šílených výšin – a nakonec prásk, bublina splaskla. V roce 2001 bylo po všem podobně, jako nyní v roce 2018 u kryptoměn. Akcie těchto projektů spadly na zem jako přezrálé švestky na konci sezóny.
A jak jsme na tom dnes? Používáme internet denně nebo ne? Změnilo jeho využívání naše chování, návyky, jednání a pracovní zvyklosti? Kolik firem dnes není na internetu? Existuje dnes, vyjma části opravdu hodně starší generace někdo, kdo nevyužívá sociální sítě, email, komunikační programy, eshopy či mobilní bankovnictví? A hlavně.. jaká je dnes hodnota projektů, které rok 2000 přežily a díky internetu se z nich staly celosvětově známé firmy?
Hodnota firem jako je Amazon, eBay nebo Google je dnes obrovská. Proto právě firmy jsou tím spouštěcím mechanismem, který akceleruje trh kryptoměn. Firmy vstoupí na blockchain proto, že se tam propojí jejich hodnota s kapitálem. Pokud jde o tokenizaci firem, mluvím o blockchainových platformách typu Ethereum, jakkoliv můžu mít ke konkrétním platformám některé výhrady.  Pokud mluvím obecně o blockchainu, myslím tím samozřejmě ten, na kterém běží bitcoin! (smích). Něco jako “privátní blockchain” postrádá smysl.

Hovoříš o propojení firem a kapitálu na blockchainu. Současně však hovoříš o tom, že růst kryptoměn akcelerovaný možnostmi s blockchainem spojenými, skončil jejich pádem podobně, jako když splaskla v roce 2000 internetová bublina. Můžeš být prosím konkrétnější? Lze tuto zřejmou podobnost nějak prakticky uchopit? Existuje nějaké vodítko, které se vyplatí sledovat a které nás přivede k možnosti objevit „Amazon“ budoucích desetiletí?
.
Nejenže existuje, ale máme jej doslova před nosem. Podobně jako přivedlo v roce 1996 IPO první projekty na internet, přivedlo v roce 2013 ICO první projekty na blockchain. Obě tyto technologické inovace tedy odstartovaly podobně. Dokonce i doba 4 roky, po kterou fungovaly je stejná (internet vedl projekty na IPO 1996 – 2000, blockchain vedl projekty na ICO 2013 – 2017). IPO listovalo na burzy akcie internetových projektů a ICO listovalo na krypto-burzy tokeny blockchain projektů. Když se zjistilo, že za mnoha z těchto akcií/tokenů, nejsou reálné byznysy/hodnota, jejich ceny začaly, a to zcela logicky, padat.
A právě v momentě, kdy trh spadl na minimum, se jako Fénix z popela začíná rodit trh úplně nový. Trh, kde hlavní roli hrají zákazníci, možnosti vycházející z inovace a rostoucí na skutečných potřebách. A právě tady je ten klíč. Pokud se propojí na blockchainu s kapitálem fungující firma, která řeší skutečné potřeby, tedy má reálné zákazníky ochotné za poskytované služby či produkty platit, dává velký smysl investovat do jejího tokenu. Teď na úplném začátku to bude určitě nejzajímavější. Díky opatrnosti krypto-investorů, posílené momentální nejistotou pramenící z klesající ceny kryptoměn, si dovolí tokenizovat jen ty firmy, které mají skutečnou hodnotu. Ze začátku jich bude málo, proto bude velmi komfortní si vybrat tu pravou. Odhaduji však, že během dvou let tento trh poroste exponenciální rychlostí a díky tomu přitáhne zájem dalšího kapitálu. S ním vyletí nahoru tokeny právě těchto prvních firem.
Zaujalo mě to, že se propojí na blockchainu fungující firma s kapitálem. IPO je regulovaný proces a je docela jednoduché si představit, že na konci tohoto procesu vydá firma akcie a umístí je na burzu. ICO však regulované není. Co si mají tedy lidé, kteří nyní tento článek čtou, představit pod tím propojením firmy s kapitálem? Jak se firma na blockchain dostane? Co je vhodné sledovat, abychom tuto příležitost nepropásli? Jakou příležitost tam vidíš?
.
ICO regulované není a proto je na něm také tolik podvodů a nesplněných slibů. Na druhou stranu je ICO skutečně velmi rychlé a oslovení kapitálu napřímo je něco, co firmám přináší skutečnou inovaci, je to budoucnost. Proto se vyplatí sledovat řešení, která umožní firmám spojit výhody ICO doplněná o regulatorní proces. Díky takovým řešením získají investoři kontrolu nad investovaným kapitálem. Je to podle mě směr, kterým se bude  krypto celosvětově ubírat. Nejen u nás, ale i v zahraničí proto zdomácní název tokenizace.
Zjednodušeně řečeno se vylepší proces, kdy firma vydá token (tokenizuje), za něj získá kapitál a ten investuje do svého projektu. Investice probíhají transparentně a investoři mají přehled o plnění. Takže žádné výplaty peněz dopředu, nýbrž pěkně po částech tak, jak se sluší a patří. Podle plnění milestonů, roadmapy. Takové projekty jsou dnes tím, co stojí za to sledovat. Takové projekty porostou, protože je potřebují nejen firmy, ale také banky, rizikový kapitál a investoři. Tady vidím obrovskou příležitost pro investice, které znovu akcelerují růst spojený s kryptem. Jak všichni již moc dobře víme, tak akcie firem, které úspěšně prošly internetovou bublinou, jsou dnes nesmírně ziskové. Podobné to bude také s kryptoměnami a tokeny, které nyní akceleruje právě tokenizace.
Takže tokenizace je to, co podle tebe akceleruje trh s kryptoaktivy a znovu odstartuje růst. Napadá mě, že čtenáře jistě zajímá, kde se o takových nástrojích dozví a také jestli je něco takového možné sledovat i u nás. Přeci jen krypto má v České republice velmi silnou základnu. Kde se o takových projektech dozvím? Existuje nějaké širší auditorium, které mi tyto informace zprostředkuje? Kam nás nasměruješ?
.
V Čechách a na Slovensku vznikla v uplynulých letech jedna z nejsilnějších a nejrespektovanějších světových krypto-komunit. Máme nesmírně vzdělanou a respektovanou odbornou základnu a v přepočtu na počet obyvatel se u nás o kryptoměny zajímá extrémní množství lidí.
Pokud jde o tokenizaci, tak ta je úplně na začátku a co vím, tak je na toto téma možné najít jen pár kusých informací. Je to jako v dobách, kdy stál bitcoin dolar! (smích) Ale vážně. Připadá mi to tak vtipné proto, že jsme to opět my Češi, kteří to startují. Teď na konci listopadu se v Praze pořádá “První krypto-bankovní konference na světě”, na kterou dorazí špičky kryptobankingu z celého světa. Na jednom místě se sejdou zástupci firem, bank, krypto světa a regulátorů a už z tohoto pohledu je to přelomová záležitost. Tato konference je přesně to místo, na kterém se lidi dozví vše, co nyní o budoucnosti spojení kryptoměn, “starého” finančního světa a kapitalizace firem potřebují vědět.
Za tu spoustu let, co se pohybuji v bitcoinové komunitě, jsem si získal přízeň opravdu hodně lidí. Jen díky jejich podpoře a zájmu jsem nyní tam, kde jsem. Proto intenzivně vyjednávám s pořadateli konference o exkluzivní slevě na live stream pro všechny lidi, které mám za tu dobu v e-mailové databázi. Již tuto neděli, tj. 18.11.2018 všem lidem, kteří mě sledují, zašlu jako poděkování za dosavadní podporu tuto slevu jako dárek.
Karle, děkuji za rozhovor a přeji ať se ti v nové funkci daří.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – druhá část pochází z

Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – rozhovor

Rozhovor s Karlem Fillnerem, prezidentem BACCA
Karel Fillner se dlouhá léta věnuje bitcoinové osvětě a patří mezi nejvýraznější osobnosti české bitcoinové scény. V posledních měsících je ale výrazně vidět i v jiné roli, která může být pro mnohé členy bitcoinové komunity překvapivá. Sešel jsem se proto s Karlem v jeho novém působišti nedaleko Karlína, kde sídlí česká část BACCA – krypto bankovní asociace, jejíž je prezidentem. Povídali jsme si o důvodech, proč přijal takto významnou a náročnou roli, co jej k tomu vedlo a jak to podle něj navazuje na jeho dosavadní práci.
Josef: Karle, přijal jsi pozici prezidenta krypto bankovní asociace BACCA, založené v Londýně. Můžeš nám prosím objasnit, co to znamená, proč jsi se k takovému kroku rozhodl a jaké důvody Tě k tomu vedly?
Karel: Technologie v oblasti kryptoměn dozrává a stojí na pomyslném rozcestí. Je to podobné jako s internetem před dvaceti lety. Také začal decentralizací, dozrál do určitého bodu a právě v momentě, kdy vznikl HTTP protokol, jeho rozvoj znovu akcelerovaly obchodní systémy. Na internetu tak začaly růst firmy jako eBay nebo Amazon. Současně s nimi pak v digitálním prostoru začaly operovat burzovní systémy, různá tržiště nebo třeba banky. Například česká eBanka byla druhá na světě, která začala již v roce 2001 poskytovat plně elektronické bankovnictví.
Tyto historické souvislosti predikují trend. A v současné době je tím trendem tokenizace reálných assetů firem a cenných papírů. Firmy, banky, klienti, to vše, co je spojené s financemi, se postupně přesune na blockchainová řešení. Právě tento přesun je tím, co znovu akceleruje momentálně stagnující trh kryptoměn. Proto když jsem byl osloven s nabídkou stát se prezidentem asociace hájící zájmy lidí a firem využívající kryptoměny, byla to pro mě zajímavá výzva. Díky zkušenostem, které jsem během let získal, jsem schopen zájmy lidí a firem v oblasti kryptoprůmyslu chápat a komunikovat na více úrovních. Má aktuální role se tak rozšiřuje z ryze lokálního na globální záběr. Česká republika je jednou z nejrozvinutějších zemí spojených s kryptotechnologiemi v EU. A právě náš vliv a komunikace směrem k finančním institucím, regulátorům a k Europarlamentu je tím podstatným, co nyní vnímám jako další součást svého působení.
Není to přeci jen docela velký skok z ryze anarchisticky uvažujícího a nezávislého světa, do světa politiky, zákonů, korporací a firem? Je to možné chápat jako pokračování tvé dosavadní práce?
Každá činnost má svůj vývoj. Ten je dán zkušeností, kterou člověk získá v momentě, kdy se v odvětví pohybuje dostatečně dlouho. Právě v takové chvíli hledá cestu, jak to co dělá může pozvednout na novou úroveň. A pokud přijde nabídka, která tomu odpovídá, je to vhodná příležitost. Jelikož se poslední rok věnuji studiu souvislostí spojených s růstem globálních trhů a konjunkturou v nových odvětvích spojených s technologií kryptoměn, vím, že stojíme před něčím velkým.
To velké, co teď přichází, vzniká právě v oblasti, které se věnuji posledních několik let. Právě proto tady vnímám svůj přínos jako zásadní. Věřím, že můj vhled do problematiky může firmám, regulátorům, bankám, ale také běžným lidem přinést důležité informace, na základě kterých bude transformace z klasického papírového světa do světa kryptotechnologií mnohem efektivnější. Navíc je role krypto bankovní asociace BACCA nezávislá, což je důležité pro mě i pro lidi, kteří mě sledují.

Hovoříš o krypto bankovnictví, transformaci a konjunktuře. Můžeš mi prosím osvětlit co tím vlastně máš na mysli? Má to nějakou souvislost se současnou stagnací na trhu kryptoměn?
Vše má souvislost se vším, jak říká klasik. Důležité je jen chápat tyto souvislosti a jednotlivé události vnímat komplexně. Pokud víme jak, objevíme zcela nové příležitosti dřív, než nastanou. Krypto bankovnictví je něco, co budeme potřebovat v momentě, kdy začne kryptotechnologie využívat větší masa lidí. Je to dáno zvyklostmi, které máme, to je prostě realita. Chytří a vzdělaní lidé jsou odjakživa v menšině. Většina lidí na této planetě upřednostňuje komfort a pohodlí a svoboda a nezávislost pro ně není bohužel prioritou. A kryptotechnologie vyžadují jistou dávku nepohodlí už právě tím, že kontrolu nad nimi má sám jejich uživatel. Z řetězce tak vypadla autorita, která v případě, že cokoliv selže, převezme rizika.
Nádherně je to vidět u ICO. Projekty vzniklé v rámci ICO jsou známy obrovskou mírou podvodů a nekompetence právě proto, že neexistuje autorita, která by procesy dozorovala. Většina lidí investujících do ICO to však nevěděla a nezamýšlela se nad tím. Teď jsou na základě vlastní zkušenosti mnohem opatrnější, bohužel to ale částečně uškodilo reputaci kryptoměnových projektů a jejich vnímání veřejností.
Nezávisle na tom ale dochází k postupné adaptaci nových technologií do klasického prostředí. Ten vznikající ekosystém je už natolik robustní, že se začíná propojovat s běžným světem na úrovních, o kterých jsme ještě před několika lety ani nepřemýšleli. Jedna věc tak elegantně navazuje na druhou. Máme před sebou období, kdy budeme experimentovat s tím, kam až lze hranice doposud možného posunout. Tak jako internetové firmy v devadesátých letech. Bude velice zajímavé sledovat, kam se toto odvětví v následujících letech posune.
Abych odpověděl na otázku, ano, trh s kryptoměnami zažívá určitou stagnaci. Ale rozhodně se nedá mluvit o stagnaci samotných kryptoměn a jejich technologií. Tady bude vyrůstat něco většího, co bude kryptoměny do určité míry využívat, ale zároveň půjde nad jejich rámec.
A jednou z důležitých oblastí jsou firmy a jejich způsob, jak pracují s kapitálem. Získávání kapitálu, jeho přesuny mezi zeměmi a jeho využívání – to právě zatím zůstává ve 20. století. Technologie a koncepty kolem kryptoaktiv to mohou velmi rychle změnit. A to je právě to, co vnímám jako největší investiční příležitost současnosti.
Pokračování příště…
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – rozhovor pochází z

Digitální vzácnost a tokenizace cenných papírů – security tokeny

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Digitální vzácnost
Poslední dobou se roztrhl pytel s blockchainovými řešeními. Na všemožných konferencích a v médiích padají výroky, až by neopatrný posluchač mohl získat názor, že na blockchainu poběží za pár let všechno od praní ponožek po registrace vozidel. Jen málokde však sdílená účetní kniha dává smysl. Kde ji lze kromě peněz samotných smysluplně využít?
Není náhoda, že první reálné nasazení blockchainu přišlo až se vznikem Bitcoinu, ačkoli koncept samotný byl znám minimálně již od roku 1991. Bitcoin vyřešil specifickou potřebu specifickou kombinací technologií. Potřebou byla existence nestátních digitálních peněz bez centrálního bodu selhání. Řešením pak kombinace asymetrické kryptografie, hashování, proof-of-work, a blockchainu. Tato kombinace technologií zajistila, že v prostředí veřejného internetu může dlouhodobě existovat statek, který je vzácný, a přitom není spravován žádným konkrétním správcem.
Před vznikem Bitcoinu nebyla digitální vzácnost možná. V digitálním prostředí se totiž věci nepřesunují, nýbrž kopírují – ať se jedná o e-maily, články, či pirátské kopie audiovizuálních děl. Jediným způsobem, jak omezit kopírování, byla striktní kontrola přístupů správcem. Ať už odříznutím od internetu, skrytím díla pod platební bránu či přihlašovací údaje, či drastickými opatřeními jako jsou DRM.
Po vzniku Bitcoinu je konečně možné, aby i ve zcela otevřeném digitálním prostředí internetu bylo možné pracovat se vzácnými statky. Aplikace v prostředí peněz je zjevná – Bitcoin je zde s námi již téměř deset let a během minulého roku dosáhl tržní kapitalizace přes sto miliard dolarů, kterou si i nadále úspěšně drží.
Je však možná aplikace technologií použitých v Bitcoinu i v jiných oblastech?
Nesnesitelná lehkost blockchainu
Blockchain sám o sobě je k ničemu. Bez nákladů na jeho zabezpečení (decentralizovaný proof-of-work) a bez obchodovatelného tokenu zkrátka není zapotřebí a přidělává více starostí a nákladů organizaci, která jej chce implementovat či používat. Blockchain je proto nutné používat v kombinaci s dalšími výše zmíněnými technologiemi, s pomocí kterých dochází k vytváření digitální vzácnosti.
Proto „nasazení blockchainu“ v podobě privátního blockchainu v rámci konsorcia firem, které sledují životní cyklus zboží, nedává příliš smysl. Takový pseudoblockchain neřeší problém digitální vzácnosti, nýbrž vzájemného sdílení dat (k čemuž slouží profesionální databázová řešení, nikoli blockchain).

Tokenizace cenných papírů (security tokeny)
Koncept digitální vzácnosti má vysoký potenciál využití v tokenizaci cenných papírů – tvorbě tzv. security tokenů. Cenné papíry jsou v současnosti spravovány národními regulátory, ukládány v depozitářích cenných papírů a obchodovány na burzách, které jsou často založeny na zastaralém back-endu. Ten je navíc proprietární a globálně nekompatibilní. Proto jsou instrumenty jako dluhopisy a akcie dostupné spíše společnostem většího rozsahu, jelikož tyto si mohou dovolit vysoké finanční a časové náklady spojené s jejich vydáním a listováním na burzu.
Tokenizace cenných papírů spočívá v tom, že emitující firma definuje závazky (či smluvní vztahy), které z nákupu a držby jejích tokenů vyplývají. Token následně představuje nárok na plnění. Tokenizovaný cenný papír kombinuje charakteristiky cenných papírů (jasná podkladová hodnota, právní vymahatelnost závazků) s charakteristikami tokenů (odstranění prostředníků jako jsou depozitáře, 24/7 obchodování, P2P převoditelnost, frakční nákupy, okamžitý settlement obchodů apod.).
Tokenizované cenné papíry samozřejmě nejsou ničím decentralizovaným – stejně jako samotné firmy. Firmy a jejich kapitalizace tu nicméně s námi budou ještě dlouhou dobu, a je proto na místě zkoumat, zda se dají nové technologické koncepty jako je digitální vzácnost využít i v této oblasti.
Centralizované security tokeny dávají z investičního hlediska mnohem větší smysl, než decentralizované utility tokeny. Utility tokeny totiž často odporují základním ekonomickým zákonům ohledně povahy peněz – ty mají být co nejuniverzálnější, nikoli sloužící k nákupu jedné konkrétní služby (např. přístupu do aplikace). Velké množství ICOs tudíž postupně selže, jelikož jejich tokeny jsou k ničemu a mnohem lépe by jim posloužil Bitcoin – mnohem lépe, odmyslíme-li si roli tokenu ve fundraisingu. Daleko férovější a morálnější je namísto utility tokenů emitovat security tokeny. Ty představují skutečné závazky firmy a staví na vyzkoušených postupech z kapitálových trhů.
Role prostředníků
Samozřejmě existují i překážky v rychlé adopci security tokenů. Zatímco technicky a smluvně je možné takové tokeny emitovat již dnes, největší problém bude emise tokenů v souladu s rozličnými regulacemi a následně i vytvoření burz, které budou mít náležité licence k jejich obchodování.
Kritickým aspektem je samozřejmě také právní vymahatelnost tokenů coby skutečných závazků emitující firmy – emituje-li firma například dluhopisový token, musí mít právně vymahatelnou povinnost pravidelně zasílat (identifikovaným) držitelům splátky úroků. Za tímto účelem budou muset vzniknout prostředníci, kteří firmu procesem emise security tokenů provedou a zajistí, že zájmy společností a držitelů tokenů jsou v souladu a odpovídají platným regulacím. A kdo ví, tito prostředníci časem mohou dorůst rozměrů, kdy budou moci lobbovat v zájmu zrušení regulací, které ve 21.století již neplní svou úlohu.
Během uplynulého roku vzniklo ve světě množství projektů, které usilují o získání výsadního postavení na poli emise security tokenů. Jedná se například o Polymath, Neufund, tZero, Smart Valor, které se ale zaměřují především na kryptoměnové projekty. Nejblíže českým investorům a firmám je však česká XIXOIO, která v současné době buduje krypto-bankovního ekosystém s řešením firemní tokenizace, tedy získání investičního kapitálu formou tokenizace pro standardní firmy. Na dané téma společnost XIXOIO rovněž chystá mezinárodní konferenci, která se koná v termínu 29.-30.11.2018 v Praze.
Disclaimer: autor spolupracuje se společností XIXOIO v roli konzultanta v oblasti kryptoekonomie.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Digitální vzácnost a tokenizace cenných papírů – security tokeny pochází z

Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Je bitcoin  neekologický?
Tuto zkušenost získal asi každý, kdo někdy diskutoval v širším plénu o Bitcoinu. Poté, kdy se lidé dozvědí vše o tom, jakou představuje Bitcoin inovaci v decentralizovaných penězích, se přihlásí mladý ekoaktivista v batikovaném tričku: “Hmm, to je všechno zajímavé, ale co to množství uhlí, které se spálí v datacentrech, kde se bitcoiny těží?” Ok, nádech a výdech, nepošlu přece do patřičných míst člověka, který mě předtím hodinu poslouchal, s tím, že má v otázce rovnou předpoklad, se kterým nesouhlasím (odkud ví, kolik uhlí se spálí?).
Zdržím se otázky, jak si tedy konkrétně představuje vyřešit tento problém, na kterém pracovali lidé ze cypherpunks minimálně od konce osmdesátých let, včetně výzkumníků, jako je David Chaum, Nick Szabo apod. Náš host v diskuzi musí mít jistě geniálně lepší řešení, které zahrnuje inovativní decentralizovaný způsob konsensu, navíc odolný proti silným útokům k rozdělení sítě. Přemýšlím, jestli ho oslovovat pane profesore, protože předpokládám, že za takový objev by dostal zfleku profesuru, ne jen PhD.
To, že mladí ekoaktivisté takto přemýšlejí, už jsem rozdýchal. Co mě ale opravdu dokáže překvapit je, když někdo na podobné téma vydá studii. Na tu poslední o tom, jak Bitcoin zvýší teplotu planety Země o několik stupňů nebudu dávat ani link, je to ztráta času a nezaslouží si dostávat zbytečnou publicitu. Ale pokusím se uvést několik argumentů, ke kterým se nepřihlíží. Kdyby tuto studii napsal někdo, kdo by pracoval pro mě, tak bych ho nejen vyhodil, ale také ho požádal o vrácení výplaty za poslední 2 roky a náhradu škody za to, že mi poškozuje jméno. Je dost smutné, že takovýto přístup k “výzkumu” se v dnešní době považuje za vědu.
Pamatuji si, že když jsem na základní škole neznal přesně vzorec, pomohlo mi zjistit, jaké mám jednotky na vstupu, v jakých jednotkách potřebuji výstup – a to mi pomohlo v tom, že jsem přibližně věděl, co musím pronásobit a co vydělit tak, aby byl ve správných jednotkách i výsledek. Dobrý trik na písemky, ale velmi špatný způsob provádění vědeckých studií. Ale přesně takto většina podobných studií vypadá.
Elasticita výpočetní kapacity bitcoinové sítě
Výpočetní kapacita bitcoinové a většiny proof of work sítí nezávisí vůbec na tom, zda a jak se Bitcoin rozšíří. Počet transakcí za sekundu nesouvisí s výpočetním výkonem. Mining funguje tak, že miner nejprve vytvoří blok, spočítá z něj otisk pomocí tzv. hashovací funkce a to je vstup do mining algoritmu. Je jedno, zda má blok jeden kilobajt nebo jeden terabajt, na výpočetním výkonu minera to nic nemění.
Bitcoin na začátku, když neměl téměř žádné transakce, běžel na jednom počítači Satoshi Nakamota – a tento jediný počítač by dokázal zpracovat i všechny transakce, které probíhají nyní. V tomto případě jde pouze o ekonomickou kalkulaci, co se z finančního hlediska vyplatí, ne nakolik se daná kryptoměna rozšíří. Mineři výpočetní výkon investují protože chtějí a proto, že se jim to vyplatí, ne proto, že by bylo více transakcí. Čím více výkonu investují, tím je síť lépe zabezpečena proti tzv. double spend útoku. Ale jejich soukromá motivace není zlepšit výkon sítě.
Toto je zároveň jeden z argumentů ve známé knize The Bitcoin Standard, kde autor tvrdí, že bitcoiny jsou nejtvrdší peníze, jaké kdo kdy vymyslel. Představme si, že by unce zlata najednou nestála 1300 $ jako v době psaní tohoto článku, ale jednu miliardu dnešních dolarů. Při takovém množství se lidem vyplatí těžit zlato, dokonce projekty stavění drobných vesmírných lodí, které těží zlato z asteroidů najednou budou ziskové.
Při zlatě a jiných komoditních penězích – čím je jejich cena vyšší, tím více se vyplatí je produkovat a tím více se jich vyprodukuje. Původní teze fanoušků zlata o tom, že “na zemi je konečné množství zlata” selhává právě na tomto – vesmír je nekonečný a zlata je v něm téměř neomezené množství. U bitcoinu to funguje trochu jinak – cena naroste, takže se těžařům vyplatí investovat více výpočetní energie, výsledek je však pouze ten, že bitcoiny, které se vytěží, budou bezpečnější, ale nebude je nikdy víc.
Jak se počítá oteplení o pár stupňů?

Oteplení o několik stupňů mohou “pseudovědci” předpokládat vytvořením modelu klimatických změn. Ve skutečnosti jsou ale při klimatických jevech takové nelinearity, že tvrdit, že známe jakékoli číslo (alespoň řádově) je úplný nesmysl. Závisí to na kontextu a hlavně na ostatních faktorech. Pozitivní zpětná vazba závisí nejen na Bitcoinu, ale také na tom, co se děje kolem. Všude, kde jsou vidět zásadní pozitivní zpětné vazby, vzniká nelinearita. A ta nám většinou říká, že jakýkoli kvantitativní model máme, téměř jistě nebude fungovat. Nelinearita znamená, že se emise CO2 vzniklé při těžení bitcoinu mohou spojit s jiným efektem a způsobit ekologickou katastrofu – nebo se nemusí stát vůbec nic, protože ušetří množství energie v neefektivním bankovním systému.

Zde je třeba podotknout, že většina lidí, kteří vyprávějí o neefektitě bankovního systému, většinou počítají energetické nároky serverů, rychlovarných konvic v kancelářích a podobně. Ale to není ta zásadní neefektivita. Pokud producent lithia čeká na platbu od objednavatele, aby mohl dodat lithium do baterie, která uloží energii ze solárního panelu, ale ta stojí měsíc na skladě, protože úředník v bance čeká na smlouvu a fakturu a smlouva zákazníka je na spodku kopy papírů a risk oddělení chce ještě k tomu vědět velikost bot majitele firmy, aby ověřila, zda není terorista, produkční cyklus se natahuje v čase. Takže než začne solární panel produkovat energii, uhelná elektrárna pálí tuny uhlí, protože díky neefektivnímu bankovnímu systému baterie a solární panel vznikly o půl roku později, než by mohly.

Samozřejmě, v tomto případě není až tak namístě kritizovat pouze banky, protože ty jsou jen částí bankovního systému. Důvodem těchto neefektivit jsou regulace v bankovním systému, FATCA, snaha zabránit praní špinavých peněz a podobně. Stovky lidí ve velkých bankách jsou zaměstnány jen kvůli těmto regulacím. A to je ta pravá neefektivita – servery v datovém centru se řídí Moorovým zákonem a jsou pravděpodobně mnohem efektivnější než Bitcoin.

Vnitřní struktura – proč by někdo pálil zuhelnatělé trilobity?

A nakonec – “výzkumníci” dělají tutéž chybu jako většina takových pseudostudií s radikálními závěry. Nikdy se nedívají na vnitřní strukturu. Vynásobíme spotřebovanou energii průměrnou emisí CO2 na kilowatthodinu energie v systému, aniž bychom věděli, odkud tato energie pochází. Jenže mineři nejsou hloupí, aby stavěli své těžební farmy vedle uhelné elektrárny, protože by zkrachovali. Proč? Protože uhelná elektrárna potřebuje neustále uhlí. Mineři potřebují levnou energii, ideálně zdarma, nebo téměř zdarma. Úplně nejlépe tak, aby mohli růst a aby nebyli závislí od budoucích cen uhlí.

Takže se dohodnou s energetickou firmou, která staví vodní elektrárnu. Konstantní přebytek energie, který elektrárna dokáže hravě produkovat (voda teče tak trochu pořád). Mining a vodní elektrárny je ideální kombinace: vodní elektrárna je stálý zdroj energie, nevypíná se když nesvítí slunce, nebo nefouká vítr. Těžení kryptoměn je téměř konstantní odběr – pokud mám miner, nikdy se mi ho nevyplatí vypnout – až do momentu, kdy začne produkovat méně, než spotřebuje na energiích.
Dobré je přidat k tomu solární energii přes den na chlazení – přes den je potřeba chladit víc. Konstantní přebytková obnovitelná energie je téměř zdarma. Za co platíme je hlavně energie, kterou neumíme předvídat. Pokud je v systému přebytek energie, má dokonce zápornou cenu – elektrárna zaplatí firmě, aby ji spálila. Pokud vím, kolik energie potřebuji, odběr je konstantní a mohu datové centrum na těžení postavit kdekoliv, kde je internet s nízkou latencí, nebudu přece vykopávat ze země mrtvé zuhelnatělé trilobiti a pálit je v peci – protože nevím, kolik tyto zuhelnatělí trilobité budou stát za dva roky . Postavím datové centrum u elektrárny, která vyrábí energii, také ví, že má přebytek a mám tak energii za fantastickou cenu – bez nějakých zásadních ekologických konsekvencií.
Na to, aby si to výzkumníci uvědomili, by ale museli zvednout zadek ze svého institutu a jít se podívat, co se opravdu děje, což je trochu složitější než si udělat svůj excel, ve kterém násobí čísla.
Dobrá – a co proof of stake?
Kryptoměny s algoritmem Proof of Stake jsou ekologickou alternativou a můžeme předpokládat, že je má náš ekologický aktivista v peněžence a svou otázkou směřuje k tomu, aby všichni prodali špatné, neekologické bitcoiny. Můžou si přece koupit jejich super coin s tržní kapitalizací 5 milionů dolarů, který transakčními poplatky dotuje znevýhodněné, svobodné a zdravotně postižené Mexičanky neurčitého pohlaví na rodičovské dovolené na severním pólu. Tak totiž funguje dnešní politicky korektní diskuze.
Nevadí, že dostupnost takového systému je podobná jako dostupnost státního daňového portálu a tři měsíce v roce je v obrovském síťovém splitu, neboť staking algoritmus až tak úplně dobře nekonverguje k řešení. Tento speciální coin směřuje k tomu, že bohatí držitelé super coinu budou ještě bohatší, protože mají největší stake, ale zmíněné maminky jsou šťastné.
Problém Proof of Stake coinu je, že dosud nevyřešil zásadní otázku – pokud nastane rozdělení sítě (například pokud Číňané vypnou čínský firewall a odpojí Čínu od Internetu na dva měsíce) – který chain bude správný? Všichni dodržují pravidla, nikdo nechce podvádět, přesto není jasné, kdo má pravdu. V PoW (klasickém miningu) je to však jasné – vždy vyhrává síť s největším Proof of Work. Dokud se nevyřeší tento zásadní problém odolnosti sítě proti takovým zásadním problémem, já osobně budu raději dokola odpovídat na otázky o emisích bitcoinové sítě.
Mimochodem, je třeba si uvědomit, že tím, že přestaneme používat bitcoiny, nebudeme mít žádný dopad na uhlíkovou stopu – pokud je používají ostatní, budou je minéři těžit dál, neušetří se ani milimetr krychlový CO2. A ostatní kryptoměny (altcoiny) dokáží používat Proof of Work Bitcoinu. Ve skutečnosti nám na celou planetu klidně stačí jeden PoW systém, pokud se správně naváže na PoW Bitcoinu.
Způsobů jak to dělat je několik – Proof of Proof, merged mining a podobně. Takže skvělý eko proof of stake coin může být eko mnohem jednodušší – stačí, když na své zajištění bude používat již existující proof of work. Jen bude těžší na tom vydělat na Lambo, že ano?
Závěr
Většina věcí ve světě má vnitřní strukturu, která je složitější, než se na první pohled zdá. Na co se ale můžeme spolehnout je, že podnikatelé nejsou hloupí a nebudou platit spoustu peněz za svůj největší operativní náklad, když mohou platit méně. Přístup, který často vidíme, je ekvivalentem přístupu “armáda složená z nějakých koní, nějakých psů a nějakých lidí má v průměru 3.27 nohy na individuum”. Je to sice možná zajímavý výpočet v Excelu, ale o skutečné povaze reality nám to neříká vůbec nic.
Velmi často na trhu ekologické řešení bude levnější než neekologické, pokud je k tomu dostatečný kapitál a nedochází k socializaci negativních důsledků. Já osobně používám Bitcoin a mám radost z toho, že svět směřuje k lepší ekologičtější budoucnosti, kterou umožňují nové technologie – a Bitcoin je jednou z nich.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady pochází z

Smart money – velké peníze přicházejí, část 3

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
V prvých dvoch dieloch našej série sme sa venovali inštitúciám, fondom, market makerom a iným veľkým hráčom pôsobiacim na krypto trhu. V tejto poslednej časti sa pozrieme do ich každodennej praxe a ukážeme si, aké majú veľkí hráči na trhu oproti ostatným výhody a s čím majú naopak problémy.
Veľkí hráči hrajú veľké hry
Čo robia veľkí hráči lepšie než ostatní účastníci trhu?
Aktívne obchodovanie s veľkým kapitálom, manipulácia trhu
Medzi drobnými špekulantmi je rozšírený názor, že pomocou sledovania grafov sú schopní robiť ziskové obchodné rozhodnutia. Rôzni “analytici – žurnalisti” a predajcovia trading kurzov tento názor podporujú. Ziskovo sa ale týmto typom špekulácií dokáže uživiť iba minimum traderov. Zbytok sa o to celý život neúspešne pokúša alebo sa zmieri s tým že takýto trading je iba (snáď nie príliš nákladný) koníček.
Oproti bežným traderom inštitúcie príliš nevyužívajú technickú analýzu – tj. obchodovanie pomocou historického grafu ceny. Oveľa viac sa zameriavajú na order flow (= sledovanie súčasných nákupných a predajných príkazov na trhu, a ich dynamiku v reálnom čase), arbitráže či (vďaka veľkému kapitálu) manipulácie trhu.
Obchodujú tak priamo proti retailovým obchodníkom, a vo veľkej väčšine prípadov majú nesporne navrch. Veľkí obchodníci majú u búrz často vyjednané nízke poplatky a rýchlejší prístup k dátam. Retailový trader tak často hrá poker a ani nevie, že mu veľkí hráči pozerajú do kariet.
Vysokofrekvenčné obchody, market making
Mnohé inštitúcie sa snažia na trhoch robiť takzvaného market makera. To znamená obchodovať pasívne na nákupnej i predajnej strane trhu a inkasovať spread.
Na väčšine trhov a búrz sú pre drobného tradera vysokofrekvenčné obchody či market making stratové. Môžete si to ale vyskúšať na nejakom nelikvidnom altcoine alebo na malej burze, kt. má medzi Bid a Ask vysoký spread (vyšší než poplatok za obchod).

Príklad: pár BTC/ETH na burze TradeOgre

Nákup: 0.05500 BTC, Predaj: BTC 0.05659, Spread: 0.00159 BTC (cca 10 USD).
Ak postavíme naše príkazy na Best Bid a Best Ask, aktívne obchody budú realizované cez nás a budeme inkasovať spread, mínus poplatky za trade. Samozrejme problém s burzou TradeOgre v príklade je, že týchto obchodov za deň veľa nebude. Zdroj: TradeOgre
Veľkí traderi ale vďaka vlastným algoritmom, rýchlejšiemu prístupu k dátam a nízkym až nulovým poplatkom túto aktivitu vykonávajú bežne na veľkých burzách, ako je Binance, Bitfinex, Bitmex. Väčšina aktívnych obchodov na trhu tak pretečie práve cez niektorého market makera. Niekedy dokonca burzy platia za to, aby na nich market maker obchodoval a tvoril likviditu. Takže taký market maker má záporné poplatky.
Prístup k informáciám
Veľkí hráči majú vďaka kapitálu prístup k vývojárom a iným členom týmu v mnohých krypto-projektoch (hlavne ICO, v ktorých vďaka kapitálu navyše sú schopné získať vyššie pre-sale bonusy).
Veľké peniaze taktiež často jednajú s regulátormi a sú v kontakte s OTC obchodníkmi, burzami a ďalšími inštitúciami. Vďaka tomu sa ku kľúčovým informáciám často dostanú skôr, než média a retail. Dokážu preto rýchlejšie reagovať a využiť informačné asymetrie vo svoj prospech. Niektoré z týchto praktík sú pritom na regulovaných trhoch trestné (insider trading).
Sieť kontaktov a kapitál taktiež umožňuje veľkým investorom aktívne sa zapájať do rozvoja zainvestovaných projektov a ovplyvňovať ich smer. Mnohé fondy (ako napr. Binance Labs) zakladajú celé inkubátory pre ICOs a iné krypto-projekty.
Samozrejme i retailový investor môže svojou troškou prispieť do mlyna, zoznámiť sa s core teamom a projektu pomôcť, napríklad organizáciou lokálneho meetupu. To všetkým odporúčam, ale vždy to bude na menšej škále než sa dokáže zapojiť veľký hráč.
Psychológia a benchmarking
Retailoví investori veľmi ľahko podliehajú emóciám, nechávajú sa strhnúť s davom, robia unáhlené rozhodnutia a majú príliš krátkodobý výhľad. Často nevedia odlíšiť situácie, v ktorých iba mali šťastie od tých, v ktorých naozaj robia dlhodobo ziskové rozhodnutia.
Ani profesionáli síce voči emóciám úplne odolní nie sú, ale majú aspoň jasne stanovené interné postupy, mantinely a stratégie, ktorých sa držia. Svoje zisky tiež porovnávajú s benchmarkom, Na krypto trhu je to buď BTC, alebo nejaký index vybraných TOP kryptomien (napríklad BTC 80%, ETH 20%).

Príklad: benchmarking portfolia

Vývoj hodnoty modelového portfolia LTC, XMR, ETH, ADA, XLM, BNB a DCR (červená) oproti benchmarku BTC (modrá) – od začiatku roku 2018. Výkon portfolia i benchmarku je podobný, do júla mierne vyhrávalo portfolio. Benchmark i portfolio sú od r. 2018 v mínuse oproti USD, ale portfolio manažér vďaka benchmarku vie, že jeho portfolio si nevedie horšie než benchmark (Bitcoin) a v prípade zvratu trendu môže očakávať, že benchmark porazí. Zrdoj: Obrázok je z aplikácie, ktorú vyvíja autor článku.
Pri aktívnych obchodoch (kedy sa snažíme časovať vstupy a výstupy) je tiež dôležitou metrikou “Time in the market” – ak svoj aktívny trading porovnávam s výkonom Bitcoinu, za posledných pár rokov len máloktorý trader bol schopný poraziť HODL stratégiu. Ak ale tento trader mal otvorené pozície iba napr. 15% času a dosiahol podobný výsledok ako HODL, je to veľmi dobrý ukazateľ. HODL má totiž z definície 100% time in the market, je teda dobré ak dokážeme dosiahnuť rovnaký výnos s nižším % expozície kapitálu.
Pokročilé nástroje a týmy
Retailový hráč sa musí pri obchodovaní uspokojiť s interfaceom burzy. Tí šikovnejší si možno naprogramujú pomocou API vlastnú obchodnú nadstavbu.
Naproti tomu inštitúcie si môžu dovoliť týmy analytikov a vývojárov, ktoré im vytvárajú analytické a obchodné nástroje na mieru. S pomocou týchto nástrojov je možné obchodovať rýchlejšie, mať viac informácií o štruktúre trhu, či optimalizované poplatky.
Tieto nástroje im okrem optimalizácie krátkodobých obchodov umožňujú taktiež zbierať a analyzovať  veľké data (tržné i netržné) pre sofistikovanú fundamentálnu analýzu.

Špecializovaný obchodný software na vizualizáciu order flow pre manuálny trading. Cenové rozpätie je na ose X, veľkosť čakajúcich príkazov v trhu je na ose Y, farebné stĺpce sú predajné a nákupné príkazy. Väčšina obchodovania tohoto typu ale priebeha automaticky. Zdroj: Obrázok je z aplikácie, ktorú vyvíja autor článku.
Oproti retailu majú profesionálni traderi a investiční manažéri, ktorí pracujú pre inštitúcie, niekoľko obrovských výhod. Majú prístup ku kapitálu, sofistikované know how z finančného sveta, výrazne lepšie podmienky na burzách, insider informácie, jasne dané mantinely a procesy. Používajú benchmarking, customizovaný software analýzy dát, týmy analytikov.
Ťahá teda malý individuálny investor či trader oproti týmto molochom vždy za kratší koniec?
Nemusí to tak nutne byť.
S čím veľkí hráči zápasia
Regulácie
V prvom diely trilógie sme si spomínali, že mnohé inštitúcie sú doslova závislé na reguláciach. Ak chcú získať možnosť ponoriť sa do krypto-trhov, potrebujú si vybehať nekonečné byrokratické kolečká s regulátormi, vyriešiť v ktorej krajine svoje štruktúry založia, prípadne čakať na regulované finančné inštrumenty ako futures a ETF.
Samotný Bitcoin už je síce veľkým hráčom relatívne dostupný, ale mnohé altcoiny sú stále mimo dosah.
Pre súčasné finančné inštitúcie je tak často ľahšie zakladať si nové spoločnosti, špecializované na kryptomeny, prípadne svoje krypto-aktivity outsourcovať. To ale trvá nejaký čas a sú s tým spojené veľké náklady. Regulácia sa taktiež môže rýchlo meniť a pre inštitúcie to predstavuje ďalšie riziko, ktoré ich núti správať sa konzervatívnejšie než retailový hráč.
Tomu stačí založiť si účty na niekoľkých burzách, prejsť jednoduchým AML/KYC (niekedy dokonca ani to nie) a môže investovať.
Flexibilita a rýchlosť rozhodovania
Veľkí hráči si z dôvodu regulácií i zefektívnenia a zabezpečenia vytvárajú interné procesy, postupy a mantinely. Tie im umožňujú v mnohých prípadoch robiť lepšie rozhodnutia, vyhnúť sa chybám a rizikám.
Často sú ale tieto mantinely príliš limitujúce a na krypto-trhu, ktorý sa mení doslova z mesiaca na mesiac, je to občas výrazná nevýhoda.
Príkladom môže byť interná smernica, ktorá hovorí, že spoločnosť môže investovať iba do BTC a ETH. Ak na trh príde nová kryptomena, ktorá začne rýchlo naberať momentum, môže trvať i niekoľko mesiacov, kým Board of Directors schváli úpravu tohoto pravidla.
Likvidita
Keďže inštitúcie operujú s veľkým kapitálom, je pre nich obrovský problém budovať a držať pozície kryptomien  (s výnimkou tých najväčších). Veľkí hráči často využívajú služieb OTC brokerov a OTC deskov (tzv. Over The Counter – predaj mimo verejný trh).
OTC obchodovanie však nepatrí medzi najrýchlejšie ani najlacnejšie, preto nie je vhodné na krátkodobé obchody či pravidelné rebalancovanie portfolia.
Ak chcú veľkí hráči fungovať na burzách, musia sa držať aktív, ktoré sú dostatočne likvidné na to, aby oni sami pri ich obchodovaní príliš nehýbali cenou vo svoj neprospech. Niekedy sa môže stať, že fondy ktoré držia veľké množstvo tokenov nakúpených v pre-sale ICO sa ich nedokážu zbaviť bez toho, aby výrazne pohli cenou. Tento problém môže mať napríklad fond Pantera Capital so svojou gigantickou pozíciou v ICON.
Veľkí hráči jednak musia svoje nákupy/predaje rozložiť na dlhšie časové obdobie, jednak musia svoje objednávky skrývať aby neboli na trhu viditeľné (tzv. iceberg) a jednak vždy riskujú že pri príliš veľkej pozícii im nebude stačiť likvidita ak by potrebovali okamžite predávať.

Pekným príkladom kedy likvidita môže byť pre veľkého hráča osudná je situácia, do ktorej sa dostal Bitmain. Tento čínsky minerský moloch vyhlásil verejný úpis svojich akcií (IPO). To znamená, že spoločnosť musí zverejniť svoj finančný stav. Ukázalo sa, že Bitmain drží veľkú časť kapitálu v Bitcoin Cash (nielen tým že ho ťaží, ale taktiež sa snaží manipulovať cenou na trhu). Toto množstvo je ale tak enormné, že ak by Bitmain chcel tieto zásoby znížiť, nenašiel by dostatočnú protistranu a cena BCH by sa zosypala. To by pre Bitmain znamenalo veľké straty.
Je možné, že keď sa Bitmain stane verejne obchodovanou spoločnosť, Board of Directors v mene záujmu akcionárov nariadi managementu znižovanie týchto zásob. Zdroj: Medium
Rýchle a intenzívne tržné cykly
Tržné cykly sa u kryptomien striedajú extrémne rýchlo. Jednoročný bull market z roku 2017 bol v 2018 vystriedaný bear marketom. Inštitúcie, hlavne investičné fondy, ktoré do trhu vstupujú tak majú ťažkú situáciu.
Na konci roku 2017 bol dopyt zo strany investorov smerom ku krypto fondom enormný. Kým ale väčšina fondov stihla vyriešiť všetky administratívne náležitosti, bol Január 2018 a nadšenie opadlo.

Každá nová technológia prejde cyklom iracionálneho očakávania a zvýšenej pozornosti zo strany médií a investorov pár rokov predtým než začne napĺňať svoj potenciál. Podľa Gartnera bol Blockchain v roku 2017 na vrchole tohoto cyklu, Mnohí investori, vrátane inštitúcií sa oň začali zaujímať práve v tomto období a bude nejaký čas trvať kým sa ich očakávania naplnia a investície stanú ziskovými. Zdroj: Gartner.com
Mnohé fondy zažívajú ťažkú situáciu. Ešte pred rokom všetko vyzeralo skvelo, tak do svojej štruktúry investovali nemalé prostriedky, najali ľudí a odrazu sa potýkajú s nedostatkom záujmu investorov. Oproti tomu ekonomický cyklus na bežných trhoch trvá cca 6-12 rokov.
Toto samozrejme neplatí pre všetky fondy, mnohé stihli vyzbierať dostatok kapitálu už v roku 2017. Tie ale zase majú problém s tým, že svojim investorom peniaze skôr prehrali. To nás vedie k ďalšiemu bodu.
PR a vzťahy s investormi
Kryptomeny sú stále v tradičnom finančnom svete mimoriadne kontroverznou témou. Veľké inštitúcie, ktoré sa do nich pustia, sú tak pod drobnohľadom médií a musia si chrániť reputáciu. Obzvlášť v období, keď ceny padajú a začínajú sa ozývať skeptické hlasy o budúcnosti tejto technológie.
Mnohé fondy sú na svojej reputácii závislé a sú nútené vynakladať nemalé úsilie v komunikácií s médiami, verejnosťou a predovšetkým so svojimi investormi. Tí totiž nie sú vždy trpezliví a často sa pri poklese rozhodnú svoj kapitál vybrať a umiestniť do iných aktív.

Tradiční a konzervatívni investori neznášajú rýchle cykly Bitcoinu práve najlepšie. Zdroj: Sigil LTD
Náklady
Nezávisle na tom, či sa trhom darí alebo nie, inštitúcie majú na svoj chod – kancelárie, zamestnancov, administratívu… –  vysoké fixné náklady. Dlhodobejšie straty a nepriazeň investorov ich tak môže ohroziť z hľadiska cashflow.
Kultúrny šok
Bitcoin i celá prvá vlna kryptomien vznikli ako Open-Source projekty z temného a tajomného cypherpunk pozadia, ako úplne nové, čisto digitálne aktívum.

Tradiční investori, analytici a ekonómovia tento fenomén majú dodnes problém uchopiť.
Nevedia sa dohodnúť ani len na základných definíciách:

Sú to peniaze alebo digitálne komodity?
Je to scam alebo podiel na novej peer-to-peer ekonomike?
Vznikne z blockchainu nový internet?
Čo vlastne dáva kryptomenám hodnotu? Nie je to čistá špekulácia?
Aké valuačné metodiky môžeme na kryptomeny uplatniť?
A prečo má kryptomena ktorá vznikla ako vtip so psom kapitalizáciu 600 miliónov dolárov?

Kryptomeny sú skrátka pre finančníkov nový svet – svet hackerov, programátorov, internetových memov a komunít. Napriek tomu že sa regulátori, korporácie a finančníci snažia ho obsiahnuť, faktom ostáva že nie sú tými hlavnými aktérmi, ktorí tento fenomén poháňajú vpred.
Bude ešte nejakú dobu trvať kým veľkí hráči naozaj pochopia, ako tento svet funguje, ako dôležitou súčasťou je komunita, vývojári a memes šírené na reddite a twitteri a prečo má práve token s logom psa hodnotu.
Hodnotu týchto “jedničiek a núl” pritom intuitívne chápe každý dnešný teenager, ktorý hrá počítačové hry, obchoduje v nich s digitálnymi predmetmi a trávi čas na diskusných fórach a chatoch. Bude to pravdepodobne práve táto nová generácia, ktorá sa do kryptomien pustí naplno a bez mentálnych bariér zo “starého sveta”.

Takže – veľkým hráčom sa len ťažko konkuruje v rýchlosti, aktívnom obchodovaní, manipuláciam trhu, market makingu, kupovaní ICOs či získavaní insider informácií.
Naopak dlhodobé investovanie a analýza nových technológií vám nevýhody nedáva. Pri aktívnom obchodovaní, arbitrážach atď je lepšie sústredenie sa na menšie trhy a burzy kde ešte veľkí hráči nie sú.
Taktiež zrejme budete rýchlejší v zmenách vašej stratégie a flexibilnejší v tom, čo a ako môžete obchodovať. Najlepšie je byť priamo v epicentre online komunít a poraziť finančníkov v rýchlosti adopcie nových myšlienok a praktickom porozumení toho, čo dáva kryptomenám dlhodobú hodnotu.
Záver trilógie Smart Money
V tejto trilógii som sa pokúsil popísať krypto-trhy z pohľadu veľkých hráčov, fondov a inštitúcií. Dúfam že sa mi podarilo uchopiť tému z čo najširšieho uhla pohľadu.
Informácie som podával zo svojej perspektívy a skúseností manažéra investičného krypto-fondu a taktiež spoluzakladateľa software startupu, ktorý pre krypto-trh vyvíja nástroje.
Veškeré informácie v týchto článkoch boli iba osobný pohľad autora a nie sú oficiálnym stanoviskom žiadnej spoločnosti ani fondu. Tieto informácie nie sú finančnou ani inou radou a majú čisto zábavný charakter. Krypto-trh je ešte stále nový a jeho štruktúra sa rýchlo mení.
Na základe pozitívneho feedbacku od niektorých čitateľov som sa rozhodol že napíšem ďalšie, viac praktické články. Predstavím v nich môj osobný prístup k investovaniu a proces, akým analyzujem situáciu na trhoch a investičné príležitosti.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Smart money – velké peníze přicházejí, část 3 pochází z

  • 1
  • 2