Browse Category

regulace

Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – druhá část

Blockchain pro bitcoin, tokeny pro reálné firmy. 2. část rozhovoru
Pokračování rozhovoru s Karlem Fillnerem – v první části jsme mluvili o Karlově nové práci a motivaci přijmout pozici prezidenta krypto-bankovní asociace BACCA, ale také o stagnaci na trhu kryptoměn a nových investičních příležitostech. A těch se bude týkat i tato druhá, závěrečná část rozhovoru:
Josef: Investice související s kryptoměnami je asi to, co dnes zajímá mnoho lidí, kteří tě sledují. Koneckonců ty jsi tím, kdo se v tomto světě úspěšně orientuje již mnoho let. Co je nyní podle tebe vhodné sledovat? Vnímáš v tom rozdíl z pohledu tvé dosavadní činnosti a současné pozice prezidenta Krypto-bankovní asociace BACCA? Jakou změnu přinášiš nyní lidem, kteří tě sledují?
.
Karel: Změnu v tom vnímám v každém případě. Je dána rozšířením obzorů spojených s mým působením v asociaci a oblastí jejího vlivu. Je to zejména sledováním a pochopením regulací souvisejících s provozováním finančních služeb. Dokud totiž chápeme kryptoměny jako něco alternativního, kdy do nich proudí investice, které vnímáme jako experimentální s rizikem, že o ně můžeme přijít, je vše v pořádku. V momentě, kdy je ale začneme chápat jako skutečného nositele hodnoty, role se mění. Regulace by teoreticky měly být něčím, co nás chrání. To, že v dnešní době, a to zejména v oblasti finanční, narostly regulace do obřích rozměrů, kdy mnohé procesy brzdí a tlumí, je druhá věc.
Proto jsou kryptoaktiva něčím, co musí zajímat v dnešní době každého, kdo to s byznysem myslí zcela vážně. Kryptoměna ze své podstaty může být nositelem faktické hodnoty. Pokud kryptoměna plní skutečné potřeby – jako např. Bitcoin ve smyslu platebního a necenzurovatelného transakčního prostředku – přináší uživatelům vyšší hodnotu. Pokud nikoliv, tak je to podobné, jako když si založíš na úřadě živnostenský list. De facto jsi firma, ovšem bez reálného byznysu máš nulovou hodnotu. Jednoduše řečeno, Bitcoin má smysl a hodnotu, na rozdíl od většiny jiných kryptoměn.
To, co nyní odstartuje růstovou vlnu, je podle mého názoru spojeno s projekty funkčních firem, které na svůj byznys naváží kryptoaktiva v podobě tokenů. Pokud jsou to firmy zavedené, mají zákazníky a ověřený byznys model, je jasné, že jsou nositelem skutečných hodnot. Historie nám již mnohokrát ukázala, že v momentě, kdy technologie dozrály, jejich růst akcelerovaly právě firmy, které je začaly využívat.
Aby tě čtenáři pochopili správně, je to tedy tak, že budoucnost vidíš ve spojení kryptoměn a hodnoty firmy, která ji vydává? Znamená to, že tradiční firmy vydají vlastní token, nebo se spojí již s nějakou stávající kryptoměnou? Napadá mě, může to být podobná synergie, jako když si koupím již založenou firmu, tzv. ready made a na ní navážu svůj konkrétní byznys?  
.
Ano, to je docela trefné přirovnání, opravdu to může fungovat takhle jednoduše. A proto lze nyní vidět, jak se vše opět začíná vracet k normálu, k tomu co známe. Vždyť díky technologiím můžeme mít v kapse milióny různých měn a ani to nepoznáme. Mnoho let existují multiměnové karty a nikdo z okolí nepozná, že je na ně vázáno hned několik účtů s různými měnami. Podobné je to s kyptoměnami či tokeny. Jako důkaz pro toto tvrzení lze vysledovat rostoucí zájem firem o vydání vlastního tokenu krytého reálným assetem. Je jen otázkou času, kdy se firmy a kryptoměny propojí. Vzniká tady úplně nový trh. Je to celosvětový trend a roste enormní rychlostí.
Když tě tak poslouchám, trošku mi to připomíná některé konference, kde politici a bankéři hovoří o blockchainu jako o něčem, co lze využít na cokoliv, co spasí svět. Nerad bych tě k nim přirovnával, ale ty tedy také zastáváš názor, že blockchain a technologie s ním spojené lze využít kdekoliv? Lze to chápat tak, že jsi konvertoval z ryzího anarcho-kapitalisty a nyní zastáváš populistické názory poplatné spíše v méně edukovaných kruzích?
.
Tak to ani náhodou! (smích) Stále zastávám stejné názory a jako kryptoměnový evangelista vlastně ani jiné zastávat nemůžu a nechci. To, co se ale vyvíjí, jsou vztahy uvnitř a vně ekosystému. Právě ten roste a proto to co platilo dříve, dnes už pozbývá smysl. Ještě před rokem nám technologové radikálně vysvětlovali, že využití blockchainu dává smysl jen v případě, že v něm vydávaný token či kryptoměna hraje unikátní a nezastupitelnou roli. To pochopitelně má hlavu a patu. V momentě, kdy ale technologie sama o sobě dozraje, to začne vypadat jinak. Fakt, že se tak stalo, přesně koliduje s tím, jak ceny kryptoměn klesají.
Znovu zmíním jistou podobnost s internetem před dvaceti lety. Když se zjistilo, jak technologie internetu může změnit svět, začaly růst internetové projekty jako houby po dešti (což je dost podobné u dnešních ICO). Jedna geniální věc navazovala na druhou. Nejdřív rizikový kapitál a následně institucionální investoři tuto horečku akcelerovali do šílených výšin – a nakonec prásk, bublina splaskla. V roce 2001 bylo po všem podobně, jako nyní v roce 2018 u kryptoměn. Akcie těchto projektů spadly na zem jako přezrálé švestky na konci sezóny.
A jak jsme na tom dnes? Používáme internet denně nebo ne? Změnilo jeho využívání naše chování, návyky, jednání a pracovní zvyklosti? Kolik firem dnes není na internetu? Existuje dnes, vyjma části opravdu hodně starší generace někdo, kdo nevyužívá sociální sítě, email, komunikační programy, eshopy či mobilní bankovnictví? A hlavně.. jaká je dnes hodnota projektů, které rok 2000 přežily a díky internetu se z nich staly celosvětově známé firmy?
Hodnota firem jako je Amazon, eBay nebo Google je dnes obrovská. Proto právě firmy jsou tím spouštěcím mechanismem, který akceleruje trh kryptoměn. Firmy vstoupí na blockchain proto, že se tam propojí jejich hodnota s kapitálem. Pokud jde o tokenizaci firem, mluvím o blockchainových platformách typu Ethereum, jakkoliv můžu mít ke konkrétním platformám některé výhrady.  Pokud mluvím obecně o blockchainu, myslím tím samozřejmě ten, na kterém běží bitcoin! (smích). Něco jako “privátní blockchain” postrádá smysl.

Hovoříš o propojení firem a kapitálu na blockchainu. Současně však hovoříš o tom, že růst kryptoměn akcelerovaný možnostmi s blockchainem spojenými, skončil jejich pádem podobně, jako když splaskla v roce 2000 internetová bublina. Můžeš být prosím konkrétnější? Lze tuto zřejmou podobnost nějak prakticky uchopit? Existuje nějaké vodítko, které se vyplatí sledovat a které nás přivede k možnosti objevit „Amazon“ budoucích desetiletí?
.
Nejenže existuje, ale máme jej doslova před nosem. Podobně jako přivedlo v roce 1996 IPO první projekty na internet, přivedlo v roce 2013 ICO první projekty na blockchain. Obě tyto technologické inovace tedy odstartovaly podobně. Dokonce i doba 4 roky, po kterou fungovaly je stejná (internet vedl projekty na IPO 1996 – 2000, blockchain vedl projekty na ICO 2013 – 2017). IPO listovalo na burzy akcie internetových projektů a ICO listovalo na krypto-burzy tokeny blockchain projektů. Když se zjistilo, že za mnoha z těchto akcií/tokenů, nejsou reálné byznysy/hodnota, jejich ceny začaly, a to zcela logicky, padat.
A právě v momentě, kdy trh spadl na minimum, se jako Fénix z popela začíná rodit trh úplně nový. Trh, kde hlavní roli hrají zákazníci, možnosti vycházející z inovace a rostoucí na skutečných potřebách. A právě tady je ten klíč. Pokud se propojí na blockchainu s kapitálem fungující firma, která řeší skutečné potřeby, tedy má reálné zákazníky ochotné za poskytované služby či produkty platit, dává velký smysl investovat do jejího tokenu. Teď na úplném začátku to bude určitě nejzajímavější. Díky opatrnosti krypto-investorů, posílené momentální nejistotou pramenící z klesající ceny kryptoměn, si dovolí tokenizovat jen ty firmy, které mají skutečnou hodnotu. Ze začátku jich bude málo, proto bude velmi komfortní si vybrat tu pravou. Odhaduji však, že během dvou let tento trh poroste exponenciální rychlostí a díky tomu přitáhne zájem dalšího kapitálu. S ním vyletí nahoru tokeny právě těchto prvních firem.
Zaujalo mě to, že se propojí na blockchainu fungující firma s kapitálem. IPO je regulovaný proces a je docela jednoduché si představit, že na konci tohoto procesu vydá firma akcie a umístí je na burzu. ICO však regulované není. Co si mají tedy lidé, kteří nyní tento článek čtou, představit pod tím propojením firmy s kapitálem? Jak se firma na blockchain dostane? Co je vhodné sledovat, abychom tuto příležitost nepropásli? Jakou příležitost tam vidíš?
.
ICO regulované není a proto je na něm také tolik podvodů a nesplněných slibů. Na druhou stranu je ICO skutečně velmi rychlé a oslovení kapitálu napřímo je něco, co firmám přináší skutečnou inovaci, je to budoucnost. Proto se vyplatí sledovat řešení, která umožní firmám spojit výhody ICO doplněná o regulatorní proces. Díky takovým řešením získají investoři kontrolu nad investovaným kapitálem. Je to podle mě směr, kterým se bude  krypto celosvětově ubírat. Nejen u nás, ale i v zahraničí proto zdomácní název tokenizace.
Zjednodušeně řečeno se vylepší proces, kdy firma vydá token (tokenizuje), za něj získá kapitál a ten investuje do svého projektu. Investice probíhají transparentně a investoři mají přehled o plnění. Takže žádné výplaty peněz dopředu, nýbrž pěkně po částech tak, jak se sluší a patří. Podle plnění milestonů, roadmapy. Takové projekty jsou dnes tím, co stojí za to sledovat. Takové projekty porostou, protože je potřebují nejen firmy, ale také banky, rizikový kapitál a investoři. Tady vidím obrovskou příležitost pro investice, které znovu akcelerují růst spojený s kryptem. Jak všichni již moc dobře víme, tak akcie firem, které úspěšně prošly internetovou bublinou, jsou dnes nesmírně ziskové. Podobné to bude také s kryptoměnami a tokeny, které nyní akceleruje právě tokenizace.
Takže tokenizace je to, co podle tebe akceleruje trh s kryptoaktivy a znovu odstartuje růst. Napadá mě, že čtenáře jistě zajímá, kde se o takových nástrojích dozví a také jestli je něco takového možné sledovat i u nás. Přeci jen krypto má v České republice velmi silnou základnu. Kde se o takových projektech dozvím? Existuje nějaké širší auditorium, které mi tyto informace zprostředkuje? Kam nás nasměruješ?
.
V Čechách a na Slovensku vznikla v uplynulých letech jedna z nejsilnějších a nejrespektovanějších světových krypto-komunit. Máme nesmírně vzdělanou a respektovanou odbornou základnu a v přepočtu na počet obyvatel se u nás o kryptoměny zajímá extrémní množství lidí.
Pokud jde o tokenizaci, tak ta je úplně na začátku a co vím, tak je na toto téma možné najít jen pár kusých informací. Je to jako v dobách, kdy stál bitcoin dolar! (smích) Ale vážně. Připadá mi to tak vtipné proto, že jsme to opět my Češi, kteří to startují. Teď na konci listopadu se v Praze pořádá “První krypto-bankovní konference na světě”, na kterou dorazí špičky kryptobankingu z celého světa. Na jednom místě se sejdou zástupci firem, bank, krypto světa a regulátorů a už z tohoto pohledu je to přelomová záležitost. Tato konference je přesně to místo, na kterém se lidi dozví vše, co nyní o budoucnosti spojení kryptoměn, “starého” finančního světa a kapitalizace firem potřebují vědět.
Za tu spoustu let, co se pohybuji v bitcoinové komunitě, jsem si získal přízeň opravdu hodně lidí. Jen díky jejich podpoře a zájmu jsem nyní tam, kde jsem. Proto intenzivně vyjednávám s pořadateli konference o exkluzivní slevě na live stream pro všechny lidi, které mám za tu dobu v e-mailové databázi. Již tuto neděli, tj. 18.11.2018 všem lidem, kteří mě sledují, zašlu jako poděkování za dosavadní podporu tuto slevu jako dárek.
Karle, děkuji za rozhovor a přeji ať se ti v nové funkci daří.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – druhá část pochází z

Digitální vzácnost a tokenizace cenných papírů – security tokeny

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Digitální vzácnost
Poslední dobou se roztrhl pytel s blockchainovými řešeními. Na všemožných konferencích a v médiích padají výroky, až by neopatrný posluchač mohl získat názor, že na blockchainu poběží za pár let všechno od praní ponožek po registrace vozidel. Jen málokde však sdílená účetní kniha dává smysl. Kde ji lze kromě peněz samotných smysluplně využít?
Není náhoda, že první reálné nasazení blockchainu přišlo až se vznikem Bitcoinu, ačkoli koncept samotný byl znám minimálně již od roku 1991. Bitcoin vyřešil specifickou potřebu specifickou kombinací technologií. Potřebou byla existence nestátních digitálních peněz bez centrálního bodu selhání. Řešením pak kombinace asymetrické kryptografie, hashování, proof-of-work, a blockchainu. Tato kombinace technologií zajistila, že v prostředí veřejného internetu může dlouhodobě existovat statek, který je vzácný, a přitom není spravován žádným konkrétním správcem.
Před vznikem Bitcoinu nebyla digitální vzácnost možná. V digitálním prostředí se totiž věci nepřesunují, nýbrž kopírují – ať se jedná o e-maily, články, či pirátské kopie audiovizuálních děl. Jediným způsobem, jak omezit kopírování, byla striktní kontrola přístupů správcem. Ať už odříznutím od internetu, skrytím díla pod platební bránu či přihlašovací údaje, či drastickými opatřeními jako jsou DRM.
Po vzniku Bitcoinu je konečně možné, aby i ve zcela otevřeném digitálním prostředí internetu bylo možné pracovat se vzácnými statky. Aplikace v prostředí peněz je zjevná – Bitcoin je zde s námi již téměř deset let a během minulého roku dosáhl tržní kapitalizace přes sto miliard dolarů, kterou si i nadále úspěšně drží.
Je však možná aplikace technologií použitých v Bitcoinu i v jiných oblastech?
Nesnesitelná lehkost blockchainu
Blockchain sám o sobě je k ničemu. Bez nákladů na jeho zabezpečení (decentralizovaný proof-of-work) a bez obchodovatelného tokenu zkrátka není zapotřebí a přidělává více starostí a nákladů organizaci, která jej chce implementovat či používat. Blockchain je proto nutné používat v kombinaci s dalšími výše zmíněnými technologiemi, s pomocí kterých dochází k vytváření digitální vzácnosti.
Proto „nasazení blockchainu“ v podobě privátního blockchainu v rámci konsorcia firem, které sledují životní cyklus zboží, nedává příliš smysl. Takový pseudoblockchain neřeší problém digitální vzácnosti, nýbrž vzájemného sdílení dat (k čemuž slouží profesionální databázová řešení, nikoli blockchain).

Tokenizace cenných papírů (security tokeny)
Koncept digitální vzácnosti má vysoký potenciál využití v tokenizaci cenných papírů – tvorbě tzv. security tokenů. Cenné papíry jsou v současnosti spravovány národními regulátory, ukládány v depozitářích cenných papírů a obchodovány na burzách, které jsou často založeny na zastaralém back-endu. Ten je navíc proprietární a globálně nekompatibilní. Proto jsou instrumenty jako dluhopisy a akcie dostupné spíše společnostem většího rozsahu, jelikož tyto si mohou dovolit vysoké finanční a časové náklady spojené s jejich vydáním a listováním na burzu.
Tokenizace cenných papírů spočívá v tom, že emitující firma definuje závazky (či smluvní vztahy), které z nákupu a držby jejích tokenů vyplývají. Token následně představuje nárok na plnění. Tokenizovaný cenný papír kombinuje charakteristiky cenných papírů (jasná podkladová hodnota, právní vymahatelnost závazků) s charakteristikami tokenů (odstranění prostředníků jako jsou depozitáře, 24/7 obchodování, P2P převoditelnost, frakční nákupy, okamžitý settlement obchodů apod.).
Tokenizované cenné papíry samozřejmě nejsou ničím decentralizovaným – stejně jako samotné firmy. Firmy a jejich kapitalizace tu nicméně s námi budou ještě dlouhou dobu, a je proto na místě zkoumat, zda se dají nové technologické koncepty jako je digitální vzácnost využít i v této oblasti.
Centralizované security tokeny dávají z investičního hlediska mnohem větší smysl, než decentralizované utility tokeny. Utility tokeny totiž často odporují základním ekonomickým zákonům ohledně povahy peněz – ty mají být co nejuniverzálnější, nikoli sloužící k nákupu jedné konkrétní služby (např. přístupu do aplikace). Velké množství ICOs tudíž postupně selže, jelikož jejich tokeny jsou k ničemu a mnohem lépe by jim posloužil Bitcoin – mnohem lépe, odmyslíme-li si roli tokenu ve fundraisingu. Daleko férovější a morálnější je namísto utility tokenů emitovat security tokeny. Ty představují skutečné závazky firmy a staví na vyzkoušených postupech z kapitálových trhů.
Role prostředníků
Samozřejmě existují i překážky v rychlé adopci security tokenů. Zatímco technicky a smluvně je možné takové tokeny emitovat již dnes, největší problém bude emise tokenů v souladu s rozličnými regulacemi a následně i vytvoření burz, které budou mít náležité licence k jejich obchodování.
Kritickým aspektem je samozřejmě také právní vymahatelnost tokenů coby skutečných závazků emitující firmy – emituje-li firma například dluhopisový token, musí mít právně vymahatelnou povinnost pravidelně zasílat (identifikovaným) držitelům splátky úroků. Za tímto účelem budou muset vzniknout prostředníci, kteří firmu procesem emise security tokenů provedou a zajistí, že zájmy společností a držitelů tokenů jsou v souladu a odpovídají platným regulacím. A kdo ví, tito prostředníci časem mohou dorůst rozměrů, kdy budou moci lobbovat v zájmu zrušení regulací, které ve 21.století již neplní svou úlohu.
Během uplynulého roku vzniklo ve světě množství projektů, které usilují o získání výsadního postavení na poli emise security tokenů. Jedná se například o Polymath, Neufund, tZero, Smart Valor, které se ale zaměřují především na kryptoměnové projekty. Nejblíže českým investorům a firmám je však česká XIXOIO, která v současné době buduje krypto-bankovního ekosystém s řešením firemní tokenizace, tedy získání investičního kapitálu formou tokenizace pro standardní firmy. Na dané téma společnost XIXOIO rovněž chystá mezinárodní konferenci, která se koná v termínu 29.-30.11.2018 v Praze.
Disclaimer: autor spolupracuje se společností XIXOIO v roli konzultanta v oblasti kryptoekonomie.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Digitální vzácnost a tokenizace cenných papírů – security tokeny pochází z