Browse Category

technické pojmy

Bitcoinové transakce, mempool a poplatky za transakce

V tomto článku popíši, jak jsou zpracovávány bitcoinové transakce, co je bitcoinový mempool, jaká je rychlost transakcí a jaké jsou poplatky za bitcoinové transakce.

Na grafech ukáži mimo jiné historii velikosti mempoolu v transakcích a bajtech, kolik transakcí bylo v minulosti za den, či za vteřinu schváleno a jak velké byly průměrné poplatky v minulých třech letech. Také stručně popíši, jak nastavovat transakční poplatky.

Navazuji tím na můj předchozí článek Jak se těží bitcoiny – hashrate, obtížnost a další pojmy, kde je popsán vývoj hashrate, rychlosti těžení bloků a obtížnosti těžení bloků od začátku bitcoinového blockchainu, tj. od roku 2009, a speciálně za posledních 30 dní. Čtenářům, kteří to ještě neudělali, vřele doporučuji si nejprve přečíst tento článek.
Transakce a mempool
Bitcoinová síť se skládá z bitcoinových uzlů. Stručně řečeno, bitcoinový uzel (bitcoin node) je počítač, na kterém běží software bitcoinu. Může to být těžař, ale též uzel, který jen kontroluje platnost transakcí a posílá je (propaguje je) dalším uzlům.

Plnohodnotné uzly (full nodes) jsou uzly, které drží ověřenou databázi všech transakcí, které proběhly. Bitcoinových uzlů je více druhů. Pro zjednodušení v tomto článku uvažuji pouze plnohodnotné bitcoinové uzly.

Když někdo odešle bitcoinovou transakci do bitcoinové sítě, tak si ji všimnou některé plnohodnotné uzly v síti. Každý uzel si vytváří vlastní tzv. mempool, ve kterém ukládá nové transakce.

Uvádím dva grafy ukazující, jak je velký mempool, měřeno počtem transakcí a dva grafy ukazující, jak je velký mempool měřeno počtem bajtů v transakcích.

Cituji z https://www.blockchain.com/charts/mempool-count , odkud jsem grafy převzal a kde je vysvětleno, co je mempool a jakou hraje roli. A také jak tyto grafy pro fiktivní „obecný“ mempool vznikly, ačkoliv každý uzel si vytváří vlastní mempool a obecný mempool neexistuje:
Explanation
The mempool is where all valid transactions wait to be confirmed by the Bitcoin network. A high number of transactions in the mempool indicates a congested traffic which will result in longer average confirmation time and higher priority fees. The mempool count metric tells how many transactions are causing the congestion whereas the Velikost Mempool (bajty) chart is a better metric to estimate how long the congestion will last.

Notes
In order to be confirmed, a transaction from the mempool needs to be included in a block. Unlike the maximum size of a block which is fixed, the maximum number of transactions which can be included in a block varies, because not all transactions have the same size.

Methodology
Each Bitcoin node builds its own version of the mempool by connecting to the Bitcoin network. The mempool content is aggregated from a few instances of up to date Bitcoin nodes maintained by the Blockchain.com engineering team; this way, we gather as much information as possible to provide accurate mempool metrics.

Celkový počet nepotvrzených transakcí v mempoolu za poslední 3 roky, syrové hodnoty.
Zdroj blockchain.com

Celkový počet nepotvrzených bitcoinových transakcí v mempoolu za poslední 3 roky, průměry za 7 dní.
Zdroj blockchain.com
Na tomto vyhlazeném grafu „celkový počet transakcí v mempoolu“ vidíme, že mempool byl nejvíce přeplněný na rozhraní let 2017 a 2018 a po minulém halvingu, v květnu 2020.

Velikost mempoolu v bajtech za poslední 3 roky, syrové hodnoty.
Zdroj blockchain.com

Velikost mempoolu v bajtech za posledních 3 roky, průměry za 7 dní.
Zdroj blockchain.com
I na tomto vyhlazeném grafu „velikost mempoolu v bajtech“ vidíme, že mempool byl nejvíce přeplněný na rozhraní let 2017 a 2018 a po minulém halvingu, v květnu 2020. Tyto dvě špičky okomentuji v kapitole o poplatcích níže.
Celkový počet potvrzených transakcí za den a za vteřinu

Transakce potvrzené za 1 den, od začátku blockchainu, průměry za 7 dní.
Zdroj blockchain.com
Cituji z blockchain.com, jak vznikl tento graf:
Explanation
The number of daily confirmed transactions highlights the value of the Bitcoin network as a way to securely transfer funds without a third party.

Notes
Transactions are accounted for only once they are included in a block. During times of peak mempool congestion, transactions with lower fees are likely to be confirmed after a few hours or even days in rare cases. While this graph is a suitable medium and long term indicator, the Velikost Mempool (bajty) and Mempool Transaction Count charts are more suitable for short term network activity.

Methodology
Transactions from confirmed blocks are simply summed up to obtain daily numbers
Na grafu vidíme, že maximum dosažené v celé historii bitcoinu je zhruba 400 000 transakcí za den. Když toto číslo vydělíme číslem 86 400 (tj. počtem vteřin za den = 24*60*60), obdržíme maximálně 4,62 transakcí za vteřinu. Bitcoinová síť může dosáhnout až 7 transakcí za vteřinu. Sedm transakcí za vteřinu je však při současném bitcoinovém protokolu absolutní praktické maximum. Tento odhad 7 je založen na normálním (běžném) rozdělení složitosti a velikosti transakcí.

Pokud by v jistém období byly posílány pouze minimálně velké transakce, měřeno složitostí a velikostí v bajtech, tak může proběhnout i 27 transakcí za vteřinu.  Cituji z Wikipedie:
„As opposed to that, when minimal-size transactions both in complexity and byte size are used for the estimate, the bitcoin’s theoretical transaction throughput is 27 transactions/sec.[4] “
Že by byly posílány pouze minimálně velké transakce, měřeno složitostí a velikostí v bajtech, je však velmi nerealistický předpoklad. Viz též How many transactions per second can bitcoin really handle? Theoretically.

7 prakticky maximálně dosažitelných transakcí za vteřinu není moc, když to srovnáme s tím, že například PayPal zpracovává stovky transakcí za vteřinu. Visa doslova 1 700 transakcí za vteřinu, s maximální teoretickou rychlostí serveru desítky tisíc transakcí za vteřinu. Tyto údaje o PayPal a Visa jsem převzal z článku v nizozemštině Waarom Bitcoin nooit groter wordt dan PayPal of Visa (Proč se bitcoin nikdy nestane větší než PayPal nebo Visa).

Zde však srovnáváme nesrovnatelné. Bitcoin je decentralizovaná alternativní měna/uchovatel hodnoty, zatímco PayPal a Visa pracují centralizovaně, tudíž jejich zpracovávání transakcí je jednodušší, levnější a rychlejší. Bitcoin existuje pouze 10 let, zatímco PayPal a Visa existují mnohem déle. Na vývoji bitcoinu se stále pracuje. V každém případě to však znamená, že bitcoin má stále problém se škálovatelností. Bez změny protokolu, například zvětšení bloku, nebo úspěšným zavedení druhé vrstvy (jako je například Lightning Network) se bitcoin nikdy nemůže stát široce používanou globální alternativní měnou. Bitcoinová síť by to prostě nezvládla.
Poplatky za transakce
Poplatek za transakci někdy významně ovlivňuje rychlost jejího zpracování, tj. rychlost jejího přijetí do vytěženého bloku a jejího potvrzení. Těžaři totiž při zařazování transakcí do bloku dávají přednost transakcím s vyššími poplatky, přesněji s vyššími poplatky/byte. Poplatky se nastavují v bitcoinech(satoshi). Pokud se někde uvádí cena poplatku v USD, tak jde o přepočet poplatku nastaveném v bitcoinech na USD, dle kurzu bitcoinu v okamžiku odeslání transakce.

Na grafech nejprve ukáži historii průměrného poplatku za bitcoinovou transakci za 60 dní a za tři roky.

Průměrné transakční poplatky za posledních 60 dní, syrové hodnoty.
Zdroj blockchain.com

Průměrné transakční poplatky za poslední 3 roky, průměry za 7 dní.
Zdroj blockchain.com.
Na tomto grafu vidíme, že v posledních třech letech byly průměrné poplatky za bitcoinové transakce většinou o dost nižší než 5 USD. Vícekrát zhruba 5 USD a někdy byly i mnohem vyšší než 5 USD. Zhruba 5 USD byly průměrné poplatky naposledy po minulém halvingu, kdy dočasně klesla hashing power a hashrate a v důsledku toho vytěžení bloků dočasně trvalo v průměru 12 minut místo obvyklých 10 minut. Tudíž dočasně klesla rychlost těžení bloků, což mělo vliv na zvětšování mempoolu a na zvyšování poplatků.

Největší průměrné poplatky za poslední tři roky (ale i největší dosud) byly na rozhraní roků 2017 a 2018, kdy se pohybovaly kolem 50 USD za transakci. To souviselo s tím, že v prosinci 2017 cena bitcoinu dosáhla ATH, zhruba 20 000 USD, a nesmírně stoupl počet transakcí v bitcoinové síti. Lidé a firmy tehdy prostě ve velkém BTC kupovali, prodávali a posílali si je mezi sebou a na burzy a z burz.

Upozorňuji, že poplatky za transakce nesouvisí s tím, kolik BTC transakce posílá, ale jen s tím, kolik bajtů transakce má a jak rychle chcete, aby byla potvrzena.
Nastavování transakčních poplatků
Většina bitcoinových peněženek dovede navrhnout, jaký poplatek máte za transakci nastavit, aby byla rychle, standardně nebo pomalu (avšak jistě) schválena. Totéž dělají burzy. Ty zpravidla pouze určují, jaký (minimální) poplatek musíte nastavit, aby transakce byla odeslána.

Sám bitcoinové transakce často neodesílám, v průměru jednou za měsíc. Poplatek nastavím zpravidla, jaký mi peněženka/burza doporučí a určitě o něco vyšší než je striktně nutné. Všechny mé bitcoinové transakce byly potvrzeny během 1 – 8 hodin. Pravdou však je, že jsem nikdy nenabízel transakci v době, kdy bitcoinová síť měla „dopravní“ (transakční) špičku a zpravidla jsem nepotřeboval, aby transakce byla schválena velmi rychle.

Po odeslání transakce si vždy adresu, z které jsem bitcoiny poslal, vyhledám na blockchain.com. Pokud se tam transakce během hodiny, byť bez jediného potvrzení (confirmation), objeví, tak jsem v klidu. Odeslání transakce z burzy někdy může chvíli trvat, protože burzy zpravidla odesílají více transakcí najednou a některé burzy čekají na to, až odesílatelé odeslání transakce kliknutím na link v mailu, který jim pošlou, potvrdí.

Pokud se během další hodiny u transakce objeví, že má alespoň jedno potvrzení, tak jsem spokojen. Tím je téměř jisté, že transakce během několika dalších hodin bude mít šest potvrzení. Šest potvrzení znamená, že za blokem, do kterého transakce byla zařazena, se přidalo dalších pět bloků. V současné době je u bitcoinové transakce třeba 6 potvrzení, aby transakce byla považována za platnou. Po šestém potvrzení transakce může příjemce obdrženými bitcoiny disponovat: je odeslat na jinou adresu nebo, pokud je obdržel na peněženku u burzy, tam prodat.

Kdo si chce před odesláním transakce zjistit, jaké by měl v daném okamžiku nastavit optimální transakční poplatek (aby neplatil zbytečně moc, ale ani málo), může se podívat na tuto webovou stránku.

Praktický návod, jak nastavovat transakční poplatky, a co dělat, když zadáte příliš malý poplatek a vaše transakce zamrzne v mempoolu, je prezentován v  článku Naučte se pracovat s bitcoinovými poplatky.
Celkové poplatky za transakce a celkový obrat těžařů
Na závěr ještě pro zajímavost uvádím graf, na kterém jsou vidět celkové poplatky za transakce v minulých třech letech.

Celkové poplatky za transakce za poslední tři roky, vyhlazený graf (průměry za 7 dní).
Zdroj: Zdroj blockchain.com.
Na tomto vyhlazeném grafu (průměry za 7 dní) vidíme, jak velké byly celkové poplatky za transakce v minulých 3 letech. Jedná se o celkové denní hodnoty. Tj. kolik celkem transakčních poplatků dostali všichni těžaři dohromady v jednom dni.

Jen pro zajímavost srovnání odměn za těžení bloků a celkových transakčních poplatků. Po minulém halvingu těžař dostane za vytěžení bloku 6,25 BTC. Jeden blok se vytěží zhruba za 10 minut. Za den se tedy vytěží 144 = (24 * 6) bloků.
To je v kurzu 9 128 USD/BTC v okamžiku, kdy 28.6.20 píši tyto řádky, 1 314 432 USD (= 144 * 9 128). Celkové denní poplatky za transakce se nyní dle výše uvedeného vyhlazeného grafu pohybují kolem 350 000 USD. Včera 27.6.20 byly celkové denní poplatky dle tohoto vyhlazeného grafu 341 514 USD. To je zhruba čtvrtina těch 1 314 432 USD, které těžaři za den dohromady dostanou jako odměnu za těžení bloků.

Z těžení bitcoinů se stal poměrně velký globální business. Z výše uvedeného plyne, že v současnosti všichni těžaři dohromady za předpokladu, že vydělané bitcoiny vždy za aktuální cenu hned prodají, mají celkový denní obrat zhruba 1 600 000 USD (= 1 314 432 + 350 000 USD). K určení jejich celkového denního zisku je z této částky třeba odečíst jejich náklady: odpisy na těžící techniku, náklady na elektřinu, případně též náklady na firemní prostory, platy atd.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Bitcoinové transakce, mempool a poplatky za transakce pochází z

Jak ověřit originalitu produktu. NoDataStored – system ID

Potřebujeme ověřování výrobků na blockchainu?
Proč jsou „product oriented“ blockchainy zbytečné? Určitě jste se už setkali s úžasnou myšlenkou „product“, nebo „tool“ chain.

Primárním cílem je zabezpečit zákazníkům jistotu, že si kupují originální produkt od výrobce a žádný kvalitativně podřadný „fake“ parazitického výrobce.

Mylnou představou výrobců je, že si musí vytvořit základní databázi na blockchainu, proti které nějakým zvláštním způsobem otestují při prodeji, že je konkrétní nakupovaný produkt „originál“. Snaží se proto vytvořit datově vysoce propustný „de”, nebo “centralizovaný“ chain, obsahující data všech výrobků – těžký úkol 😀

Typickým představitelem je například čínský VeCHain (VET), jehož cílem je nalinkovat produkční databázi na centralizovaný blockchain a takto pomáhat výrobcům sledovat jejich materiálové toky. Jenže – není to ani „block“, a už vůbec ne „chain“. Je to jen pokus o parazitování na nezkušeném uživateli, resp. zákazníkovi.

Testovat “originalitu” produktu je ale důležité pro samotného výrobce z titulu poskytování servisních služeb, nebo když chce například poskytovat věrnostní slevy při opakovaném nákupu. Motivací může být mnoho.
Jak tedy na to?
Vytváření a údržba vlastního „chainu“ je absolutně scestná,  ale hlavně zbytečná myšlenka z důvodu vysoké nákladovosti a duplicity produkčních databází. Velké a prosperující firmy si to sice mohou dovolit, ale náklady jsou náklady… zvlášť v dnešní době.

Jednou z možností je tedy použít některý ze zaběhnutých a důvěryhodných blockchainů decentralizovaného typu. Typicky tedy Bitcoin chain.

Otázkou nicméně je… CO a KAM do blockchainu zapsat, abychom mohli ověřit „originalitu“ produktu?

odpověď je : NIC a NIKAM …. šokující, co říkáte? 😀
Zkusme si zadefinovat, co vlastně děláme:
“NoDataStored – system ID” je identifikační systém na kryptografickou evidenci a identifikaci produktů bez nutnosti uchovávání jakýchkoliv údajů o zákaznících. Technologie je přitom použitelná i jako AntiKYC (know your customer).

Systém NoDataStored je založený na principu zpětného kryptografického dekódování informací, plně pod kontrolou zákazníka, kdy ho přitom dodavatel dokáže identifikovat jako oprávněného uživatele výhod.
A teď si popišme, jak to funguje v realitě:
Zákazník toužící po našem produktu si ho chce mermomocí zakoupit, vřele mu tedy poděkujeme a vystavíme požadavek na platbu za zboží v aktuálním kurzu prostřednictvím média (v našem případě Bitcoinem).

Transakci vytvoří zákazník. Transakce z jeho na naši bitcoinovou adresu proběhne ve standardním režimu a výsledkem je nejen transfer BTC na naši adresu, ale také unikátní číslo transakce – TXID.

Wau… máme TXID… a co s ním? Bitcoin je pseudo anonymní systém… všichni vidí, že transfer proběhl, ale jen zúčastněné osoby vědí, kdo komu přesouvá BTC.

Odběratel  tedy pozná dodavatele, a tak je to v pořádku, aby nám mohl vynadat, kdybychom mu poslali nekvalitní výrobek, nebo kdybychom dokonce neposlali nic. Což si samozřejmě v našem vlastním zájmu nemůžeme a nechceme dovolit.
A teď ta zajímavější část:
Odběratel, nebo zákazník může být klidně stále anonymní. Protože kdo jiný by nám poslal transakci, když ne zákazník? Nikdo kromě něj přece nezná naši nově vytvořenou adresu pro transfer.

Situace se radikálně změní z anonymní na pseudo anonymní až po realizaci transakce, kdy se informace stane veřejnou. To už jsou ale zaplacené prostředky na naší straně, pod kontrolou našeho privátního klíče a na blockchainu se objeví „nesmazatelný“ záznam o provedené transakci.

Ta poznámka “nesmazatelný” je jednou z nejdůležitějších vlastností BTC chainu. Záznam sa nedá žádným způsobem upravit, nebo změnit – nikdy a za žádných okolností!!!

Takže… máme zaplaceno a TXID je veřejně známý údaj na blockchainu. Můžeme tedy říct, že TXID je veřejný doklad o zaplacení za produkt. Na to, abychom identifikovali náš produkt, ho ale musíme nějak označit. Nejlépe nějakým výrobním číslem, které se nedá vůbec, nebo jen velmi těžko zkopírovat. Moment – ale vždyť zkopírovat se dá dnes všechno, ne?

Samozřejmě dá, námi používaný laser je sice vzácný, ale dnes už si ho může pořídit kdejaká firma, nebo osoba. Takže i laserové gravírování je použitelná metoda na výrobu „fake“ označení „fake“ produktů. A jsme tam, kde jsme byli – kdokoliv může vyrobit kopii a mít na nás např. požadavky na neoprávněnou reklamci. To je mrzuté 🙁
Nastupuje kryptografie:
Rozhodující tedy bude, ne jak označit produkt (laserem, kladivem, tvarem,…), ale jakou metodou.

Máme k dispozici dvě faktické věci, které jsou pro nás nezrušitelné za jakýchkoliv podmínek:

– TXID (ochranu a neměnnost zabezpečuje blockchain)

– naše vlastní super tajné heslo, které známe jen my, jako výrobce “originálního” produktu.

Na ověření datové integrity a autentifikace sa používá funkce HMAC (keyed Hash Message Authentication Code)
Eeeee…. co to znamená???
Je to jednoduché… stáhnete si nějaký free software na generovaní funkce HMAC. Jako vstupní parametry zadáte TXID a heslo. Soft Vám vygeneruje unikátní řetězec znaků, které laserem vygravírujete na produkt (vytisknete na obal, vytisknete na produkt, metod je hodně v závislosti na typu produktu). Tento řetězec znaků si nazveme jako “NoDataStored -system ID”.

V našem případě používáme na HASH-ování  free software od Tony Karavasilev (jeho najdete na Facebooku) software zde: https://toolslib.net/downloads/viewdownload/124-tntcrypter/

Pojďme na to: Stáhnout a nainstalovat určitě umíte, takže spustíme a:
STEP 1:

Program nabízí mnoho funkcí, ale nás bude zajímat jen generování HASH ů

STEP2:

Vybereme si algoritmus, který vyhovuje našim požadavkům. V našem případě HMAC-RIPEMD160, který generuje alfanumerické znaky vhodné délky na laserové gravírování.

STEP3:

TXID zákazníkovy BTC transakce, kterou nám zaplatil produkt, vložíme do pole INPUT TEXT

STEP4:

Zadáme naše firemní heslo, které znají pouze osoby zodpovědné za realizaci obchodních případů.

STEP5:

Výsledek máme okamžitě k dispozici a dodáme ho produkčnímu teamu na laserové gravírování při finalizaci produktu pro zákazníka.

STEP56:

Hotovo … produkt je označený !!!
Důležité je uvědomit si, že celý postup je vypočitatelný vždy na požádání zákazníka a nic se nemusí nijak archivovat, nebo někde evidovat či ukládat jakkoliv do databáze.

Nic, absolutně žádná datová stopa nikde nezůstane.  A už vůbec není potřeba cokoliv zapisovat do blockchainu.

A to je všechno? Ano. Jednoduché, levné a efektivní. Kdokoliv může uvedený postup použít. Je to zadarmo!!
No moment, ale…. vždyť zkopírovat sa to dá i tak, ne?
Cílem ale není identifikovat kopii nějakého řetězce, ale datovou integritu!!! Představme si, jaké případy mohou nastat v případě požadavku na servisní službu:

Zákazník (kdokoliv) má TXID (najde ho ve vlastním walletu v odeslaných transakcích)  a má také vygravírovaný řetězec znaků na produktu (záruční list). Chce si od nás objednat například novou sadu náhradních dílů,  tak ho požádáme, aby nám tyto informácie zaslal a jdeme testovat. Mohou nastat jen dva případy:

– HMAC (TXID, naše heslo) = vygravírovaný řetězec .. SUPER, je to uživatel našeho produktu a poskytneme mu servis

– HMAC(TXID, naše heslo) <> vygravírovaný řetězec … někdo se nás snaží podvést !!!

Když se nás někdo snaží podvést, neposkytneme službu podle dohody! Zákazník si musí uplatnit  požadavek na servis u jiného dodavatele.

Ale když zákazník testem projde, má nárok na všechny možné slevy a plnou servisní podporu naší firmy.

V tomto případě splňuje takovýto postup požadavek na integritu originálního (námi a POUZE námi vyrobeného) výrobku. Kontrolu originality tedy dokáže vyhodnotit každý, se správným firemním tajným heslem.
Důsledky na záznamové postupy jsou přímo neuvěřitelné a vymykající se běžné praxi:
– nemusíte vést evidenci tržeb (jsou na blockchainu)

– nemusíte vést prodejky (jsou na blockchainu)

– nemusíte vést evidenci počtu prodaných kusů (jsou na blockchainu)

– nemusíte vést cenovou evidenci (je na blockchainu + kurzové údaje)

– nemusíte skladovat data o zákaznících a splňovat podmínky GDPR (žádné nepotřebujete)

– umíte vždy identifikovat oprávněného uživatele Vašeho produktu bez jakékoliv evidence

– umíte vždy ověřit originalitu Vašeho produktu bez jakékoliv evidence

– vždy víte přesně kolik, kdy a pseudo komu jste čeho dodali, bez jediného záznamu v excelu, účetnictví či databázi

A TO VŠE BEZ JAKÉHOKOLIV ZÁPISU DO BLOCKCHAINU. Vlastně bez jakéhokoli záznamu kamkoliv. Potřebujete tedy Vechain a podobné nesmyslné projekty?
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Jak ověřit originalitu produktu. NoDataStored – system ID pochází z

Profitabilní mining – jak těžit kryptoměny efektivně

Mining, neboli těžba kryptoměn je nedílnou součástí kryptoměnového světa. Podobně jako u těžby drahých kovů jde o technologicky zaměřenou investici, která aby byla zdárná, vyžaduje odbornou a pečlivou přípravu, strategii a neustálé vzdělávání a držení kroku nejen s trhem, ale i s technickými trendy, které se mění každým dnem. Následující článek by vám měl pomoci pochopit principy a rozhodnout se, zda se do miningu vůbec pustit a jestli je pro vás tento druh investice ve světě digitálních měn to pravé.
Co je to vlastně mining?
Na začátek je potřeba si uvědomit, co vlastně těžba kryptoměn je. Nejde o žádnou senzaci, ani přelomovou novinku ve světě počítačů, do které, když se nezapojíte právě teď, uteče vám další Google, Facebook, či samotný druhý start Internetu 2.0. Mining není zábava, nová hra, ani cesta k superychlému zbohatnutí. Jde pouze o druh investice. Navíc jde o velmi riskantní a náročnou investici, která sedí pouze technicky zaměřenému typu investorů s praxí a značnými prostředky (nejen finančními). Těžba kryptoměn tedy není něco, do čeho byste se měli pouštět po hlavě bez toho, abyste celou věc pořádně promysleli.

V podrobném důsledku je těžba (mining) lehce zcestným názvem, jelikož doopravdy nic jako „těžař“ netěžíte. Mining je ale na druhou stranu v nevysloveném kontextu tím nejbližším, k čemu bychom mohli tuto aktivitu přirovnat.
Proof of Work
Daleko lepší cestou pro pochopení miningu a jeho důležitosti pro kryptoměny je slovní spojení Proof of Work, neboli „Důkaz o vykonané práci“. Ve své podstatě jde o základní stavební kámen našeho světa tak, jak jej známe. Zjednodušeně řečeno, za vším, co děláte a tím co je reálně vidět stojí nějaká nějaká odvedená práce. Pokud vypěstujete na poli brambory, dá se určit kolik lidské práce (fyzické i mentální) a kolik finančních prostředků, které vznikly opět pouze díky nějaké odvedené práci, bylo potřeba.

Mining proto není žádnou senzací, jde ve své podstatě jen o odvedenou práci. V hlubším měřítku, jak pochopíte dále v článku, jde o soubor věcí, který můžeme nazvat jedním slovem a-  tím je fyzika. Z těchto důvodů je Proof of Work ve smyslu protokolu jediným vhodným nástrojem, který lze použít ve světě finanční systémů a kryptoměn, o které se zajímáte.

Těžba je tedy něco, co vyžaduje vaše peníze, vaše úsilí, znalosti, váš čas, vaši přítomnost, píli, odhodlání. Mining si doslova řekne o kousek z vás, část vašeho života, vašeho těla, zdraví a intelektu. Více než aktivitou pro naškrobené businessmany je tak aktivitou pro špinavého, ušmudlaného horníka, který téměř nevidí denní světlo.

Smysl Proof of Work by se dal tedy jednoduše pochopit stylem „Je za tím vidět tvrdá práce“.
Co není mining
Stejně jako je důležité pochopit před tím, než se stanete těžařem a pustíte se do miningu, co je mining, je neméně a možná více důležité vědět, co mining není.

Z lehce kritických prvních odstavců jste pravděpodobně pochopili, že mining není žádná sranda. Mining ale především není nějakou sofistikovanou aktivitou, kdy si většina lidí mylně a ráda myslí, že vypočítávají pomocí svých těžebních zařízení velmi složité a náročné matematické operace. Mining není ničím jiným, než hádáním náhodných čísel a hledáním nul, což je ta nejjednoduší operace, kterou může počítač dělat. Doslova.

Těžba kryptoměn ani neznamená, že vezmete obnos peněz, nakoupíte hromadu hardwaru a je z vás těžař. V žádném případě už těžba není nakoupením tzv. hashrate neboli těžebního výkon ve smyslu cloud miningu. Jinými slovy, pokud se pořádně nenadřete a neušpiníte si ruce, nejde o těžbu.
Než začnete těžit
Pokud vás přechozí odstavce od miningu neodradily a naopak ve vás vzbudily zvědavost, jedině dobře. Pravděpodobně to znamená, že se nebojíte tvrdé práce, kterou mining je. Tuto kapitolu považuji za asi nejdůležitější ze všech a bude tím nejstěžejnějším faktorem, který bude rozhodovat o vašem úspěchu jakožto těžaře.

Tím absolutně nejdůležitějším je strategie a plán, jak budou vaše těžební operace vypadat. Než zakoupíte první těžební stroje, ať už grafické karty či ASIC minery, je potřeba zajistit následující prostředky:

Dlouhodobá cena elektřiny. Cena energií je hlavní faktorem, který bude rozhodovat o úspěšnosti vaší mining operace. Doporučuji strávit delší čas s přípravou a bojem o co nejlevnější a hlavně dlouhodobou cenu elektrické energie. V žádném případě se nespokojujte se subjektivním pocitem levné energie oproti tomu, co platíte doma, nebo co platí vaší známí, o kterých např. víte, že těží. Nenechte se zmást, když uslyšíte, že má někdo nejlevnější elektřinu za 2.5 Kč/kWh a že už to levněji nejde. Slušná cena el. energie, která je vhodná pro těžbu, se pohybuje mezi 0.75 Kč až 1.4 Kč bez DPH za kWh. Pokud se vám nepodaří zajistit dlouhodobobý odběr energie v rozmezí těchto cen, do těžby se nepouštějte.

Využívání odpadního tepla. Nejde o jednoduchou záležitost, ale pokud využití odpadního tepla věnujete dostatek času, může tento faktor velmi ovlivnit celkový úspěch vašeho miningu. Opět se nenechte odradit tím, že vám někdo bude říkat a tvrdit, že už to zkoušel a řešil a že to v podstatě nejde. Zužitkování tepla může váše náklady a návratnost investice otočit o 180° tím správným směrem. Mining produkuje v závislosti na velikosti vaší operace obrovské množství tepla, které je škoda pouštět pánubohu do oken. Stačí se jen zamyslet, v jakých směrech může být teplo potřeba a kde bývá započítáno v ceně výsledného produktu. Odpadní teplo z miningu se dá namátkou využívat při vytápění objektů pro bydlení i rekreaci, sušení dřeva, masa, pěstování plodin. Počítejte s tím, že vám k miningu může hravě vzniknout vedlejší činnost, která bude vyžadovat neméně vaší pozornosti a úsilí, ale ve výsledku se vyplatí. Pokud nemyslíte ve velkém, může být tou správnou cestou pro pár GPU rigů/ASIC minerů jejich umístění ve vašem domě či na chatě, kde při správném použití můžete vykrátit odpadním teplem náklady (plyn, pevná paliva) na vytápění nemovitosti.

Chlazení a vzduchotechnika. Jednou z nejčastěji podceňovaných faktorů a zpravidla věcí, kterou podcení každý začínající těžař, je chlazení a vzduchotechnika obecně. Dopředu radím, pokud nejste experti v této oblasti, najměte si spolehlivého odborníka, který vám pomůže navrhnout a zrealizovat chlazení vaší mining farmy s dostatečnou rezervou pro letní období, vezměte v potaz postupné každoroční oteplování a případnou expanzi vaší farmy. Myslete na prach, tedy na protiprachové opatření formou prachových filtrů. V případě, že budete úspěšní s bodem č. 2), měli byste současně vyřešit efektivní odvádění tepla a jeho využívání. S tématem chlazení souvisí i následující bod č. 4).

Lokalita pro těžbu. Neméně důležitou součástí celého plánu, než začnete těžit, je lokace pro vaši miningovou operaci. Lokalita dost často hraje roli v ceně elektřiny (ne vždy) a také v účinnosti chlazení. Například pokud byste měli prostředky a možnosti postavit vaší mining farmu v celoročně chladné lokalitě, někde v horách poblíž vodní elektrárny či bioplynové stanice s možností napojení na tyto typy elektráren, máte v případě solidní cenové a hlavně dlouhodobé nabídky ze stran provozovatelů vyhráno.

Inženýrské sítě. Stejně jako u předchozích čtyř bodů je neméně důležité věnovat dostatečný čas a přípravu inženýrským sítím pro váš mining projekt. Mluvím v tomto případě hlavně o rozvodech elektřiny, u kterých platí hlavně dostatečné nadimenzování a rezerva pro budoucí expanzi. V případě, že nejste z oboru, sežeňte si kvalifikované odborníka, který vám navrhne a zrealizuje pořádnou elektroinstalaci. To samé platí pro síťařinu a internetovou konektivitu. Mějte v záloze alespoň dvě stabilní a rychlé linky. To nejhorší, co se vám může stát po zainvestování do hardwaru pro těžbu a jeho složení je, když vám začnou vypadávat pojistky nebo internet, protože jste něco podcenili.

ROI (návratnost investice). Začínající, ale i ostřílení těžaři mívají tendence vymýšlet „fancy“ řešení. Mějte na paměti a počítejte s tím, že každá vaše grafická karta či ASIC miner musí vydělat určitý podíl, aby se vám investice vrátila a mohla vydělávat do plusu. Každá koruna na vrub každé karty či mineru prodlužuje dobu návratnosti investice a v horším případě může znamenat selhání celého projektu. Držte se jednoduchosti a nekomplikujte to. Nevymýšlejte světoborné druhy chlazení, jako jsou průmyslové, několika stovek-kilowatové klimatizace, vodní chlazení či jiné exotické metody.

Plán B. Jistě už víte, že kryptoměnový trh je extrémně volatilní záležitostí a pokud jste zažili konec roku 2017 a čtete článek právě teď, je jednoduché si představit i dobře promyšlenou mining operaci na hranici ziskovosti, v horším případě na nule, či v mínusu. Pokud půjdete cestou grafických karet, je důležité si uvědomit, že GPU jsou dobré i k jiným věcem, než k hashování a hraní her. Nepsaným pravidlem bývá, že např. rendering či jiné využití grafických karet krom těžení kryptoměn bývá velmi profitabilní, ač nárazovou záležitostí, a proto je dobré promyslet i jiné využití vašich zařízení. Jiné způsoby využití GPU mohou vyžadovat jiné hardwarové specifikace, než minimální konfigurace ze stran operačních pamětí, procesoru či SSD u klasicích těžebních rigů.

Mining a konkurence
Těžba kryptoměn je aktivitou s extrémně konkurenčním prostředím a přesně proto je stěžejní celou akci před zahájením promyslet. Ve finále se o objem vytěžených kryptoměn v čase dělíte s konkurenčními těžaři, kteří pokud jsou efektivnější a celou akci promysleli, naplánovali a zrealizovali lépe než vy, budou těmi, kteří přežijí případný bearmarket, který aktuálně zažíváme. Mining je tvrdý byznys, jehož učastníci se nebojí ohýbat a leckdy i porušovat pravidla a zákony.

Kolem kryptoměn samozřejmě existují rozsáhlé internetové komunity, kde vám poradí, pomůžou. Ale pamatujte, že ostatní těžaři nejsou vaši kamarádi, jsou jen konkurencí a záleží na vás, jak moc velkou konkurenci budou představovat pro vás a jak velkou vy pro ně.
Způsoby těžby a strategie
Způsobů a strategií jak těžit je mnoho. Dva nejčastější jsou okamžitý prodej kryptoměn na denní bázi, ať už do bitcoinu či do fiatu. Tím druhým, zajímavějším, je tzv. spekulativní mining. Jde o nejen časově náročnou záležitost. Spekulativní, neboli specs. Mineři vyhledávají těžební příležitosti u nových a relativně neznámých, či pro širokou veřejnost nezajímavých kryptoměn, které se leckdy nevyskytují ani na Coinmarketcapu a nejsou zalistované na žádné, nebo jen na velmi malé, neznámé burze.

Spekulativní mining s sebou samozřejmě nese určitá rizika a je potřeba zvýšené opatrnosti. Nejen, že se taková těžba nemusí leckdy vyplatit, ale softwarová podpora (peněženky, minery) takové neznámé kryptoměny může obsahovat nejrůznější malwary, které vás mohou o vaše kryptoměny či jiná data připravit, či vám nějak uškodit. Na druhou stranu, podchycení takového shitcoinu a natěžení enormního množství v začátku může být neuvěřitelně ziskové.

Existuje ovšem kompromis, kdy se může vyplatit mining i relativně více známých a ověřených měn. Stačí sledovat nejnovější trendy a např. v čas podchytit launch velmi očekávaných pojektů, jako byly v lednu Beam a Grin.
Závěr aneb jdete do toho?
Než vám popřeji hodně štěstí, vysokou hashrate a nízké teploty, rád bych znovu připomněl důležitost plánování a celkové přípravy. Mining není bezstarostnou plug and play záležitostí, ale vyžaduje pravidelné studium a samostatnost ve vyhledávání informací na denní bázi. Je potřeba držet krok s kryptoprostorem a rychle se adaptovat. Článek jsem sepsal se záměrem, který by vám měl pomoci rozhodnout se, jestli je mining to pravé pro vás a pakliže ano, měl by vám pomoci v základech těžby, než se vůbec do něčeho pustíte, a také v tom, jak začít bez zbytečných chyb.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Profitabilní mining – jak těžit kryptoměny efektivně pochází z

Jak se těží bitcoiny – hashrate, obtížnost a další pojmy

V tomto článku popíši vývoj hashrate, rychlosti těžení bloků a obtížnosti těžení bloků od začátku bitcoinového blockchainu, tj. od roku 2009, a speciálně za posledních 30 dní.
Základní pojmy
Hashrate (někdy česky též nazýván celková míra hashování) je stručně řečeno výpočetní síla bitcoinové sítě. Ačkoliv bitcoinová výpočetní síla (hashing power) není přesně známa, je ji možno odhadnout z počtu těžených bloků a aktuální obtížnosti těžení bloku.

Hashrate je klíčový ukazatel bezpečnosti sítě. Čím vyšší je hashrate, tím bezpečnější je síť a tím těžší je na ní zaútočit.

Denní hodnoty hashrate mohou růst a klesat kvůli náhodnosti při těžení bloků. To proto, že rychlost vytěžení nového bloku závisí na tom, jak rychle těžaři uhodnou náhodné číslo, které řeší rovnici generovanou systémem.

I při konstantní výpočetní síle (hashing power) se může počet vytěžených bloků za den měnit. Proto je průměrná hodnota hashrate za 7 dní považována za lepší ukazatel výpočetní síly, viz vyhlazené grafy hashratu uvedené níže.

Obtížnost těžení se upravuje po každých 2 016 blocích, tj. přibližně jednou za 14 dní. Upravuje se tak, aby průměrný čas mezi dvěma bloky byl 10 minut. To se sice nikdy přesně nepodaří nastavit. Cílem změn obtížnosti těžení je se co nejvíce přiblížit těm 10 minutám.
Hashrate – vývoj za posledních 30 dní
11. května v pozdních večerních hodinách našeho středoevropského času proběhl halving bitcoinu. Tím klesla odměna za vytěžení bloku na polovinu.

Těžaři byli po halvingu konfrontování s tím, že jejich příjmy klesly zhruba na polovinu, zatímco jejich náklady na elektřinu se nezměnily. Někteří těžaři v důsledku toho bitcoin (dočasně) přestali těžit. Tím klesl hashrate, jak je vidět na následujícím grafu.

Vývoj hashrate za posledních 30 dní, syrové hodnoty, nevyhlazený graf,
zdroj blockchain.com
Těsně před halvingem hashrate dosáhl rekordu 137 terahashů za vteřinu. 17. května klesl na 86 terahashů za vteřinu.

Všechny grafy hashrate uvedené v tomto článku jsem převzal 8. června 2020 ze stránek https://www.blockchain.com/cs/charts/hash-rate. (Na stránkách si je možno nastavit češtinu. Texty v obrázcích tedy nejsou mé překlady z angličtiny.)

Kvůli poklesu hashrate (poklesu hashing power) se zpomalilo těžení bloků. Obtížnost těžení se upravuje zhruba jednou za 14 dní. Obtížnost těžení byla snížena 20. května a pak 4. června t.r. Jak vidíme na výše uvedeném grafu, po obou sníženích obtížnosti hashrate na pár dní stoupl, ale později opět začal klesat. O rychlosti těžení bloků a změnách obtížnosti podrobněji pojednám v tomto článku níže, v kapitole Rychlost těžení bloků a změna obtížnosti těžení.

Přikládám ještě vyhlazený (s průměry za 7 dní) graf hashratu za posledních 30 dní.

Vývoj hashrate za posledních 30 dní, průměry za 7 dní, tzv. vyhlazený graf,
zdroj blockchain.com

Vývoj hashrate od roku 2009
Vývoj hashrate od počátku bitcoinového blockchainu v roce 2009 je dobře vidět na následujících grafech:

Hashrate od začátku (tj. od roku 2009), syrové hodnoty,
zdroj blockchain.com

Hashrate od začátku, vyhlazený graf (průměry za 7 dní),
zdroj blockchain.com

Hashrate od začátku, průměry za 7 dní, logaritmická stupnice,
zdroj blockchain.com
Při použití logaritmické stupnice, viz graf výše, je graf přehlednější.
Rozdělení hashrate mezi těžaře a těžařské skupiny

zdroj blockchain.com
Na grafu vidíme, jak je hashrate rozdělen mezi těžaře a těžařské skupiny (pooly). Cituji z https://www.blockchain.com/cs/charts/pools :
„Graf výše ukazuje tržní podíl nejoblíbenějších fondů těžby bitcoinů. Měl by být používán pouze jako hrubý odhad a z různých důvodů nebude 100% přesný. Velká část bloků je seskupena do kategorie „Neznámé“. To neznamená útok na síť, jednoduše to znamená, že jsme nebyli schopni určit původ.“

“Methodology

The coinbase transaction (first transaction in a block) helps identify the mining pool. Its input script usually contains a tag which can be mapped to the Mining Pool using the pools.json file from our public repository Blockchain-Known-Pools. Also, this same file contains a list of payout addresses linked to Mining Pools which are checked against the output addresses of the coinbase transactions.”
Na grafu vidíme, že tři skupiny těžařů mají nyní společně zhruba 50% hashrate.

Jak jsem napsal na začátku článku, hashrate je klíčový ukazatel bezpečnosti sítě. Čím vyšší je hashrate, tím bezpečnější je síť a tím těžší je na ni zaútočit. I při vysokém hashrate však tři skupiny spolu nyní dominují těžení. Kdyby se tyto skupiny spojily, tak by teoreticky mohly provést 51% útok na síť. Toto je dle mne velmi nepravděpodobné z následujících důvodů:

1. Po útoku by podvod byl odhalen. Na blockchainu by se dalo vyhledat, že vytěžený blok nesouhlasí.
2. Proč by se tyto tři skupiny pokoušely zabít slepici, která jim snáší zlaté vejce?
3. Například největší těžařská skupina F2Pool je skupina ve které jsou těžaři z celého světa a funguje už od roku 2013. Nedovedu si představit, že by členové této skupiny souhlasili s útokem na bitcoinovou síť.
Rychlost těžení bloků a změny obtížnosti těžení
Rychlost těžení bloků / průměrný čas na vytěžení nového bloku

Rychlost těžení bloku závisí na hash power, na obtížnosti těžení, ale také na náhodě. To proto, že rychlost vytěžení nového bloku závisí na tom, jak rychle těžaři uhodnou náhodné číslo, které řeší rovnici generovanou systémem. Čím větší výpočetní sílu má těžařův počítač, tím vícekrát za vteřinu se může pokusit uhodnout to číslo a to zvětšuje jeho šanci vytěžit blok.

Místo rychlosti těžení bloků (to by byl například počet nových bloků za hodinu) se zpravidla pracuje s pojmem průměrný (za 14 dní) čas na vytěžení nového bloku. Čím vyšší je průměrný čas na vytěžení nového bloku, tím menší je rychlost těžení.

Nejnovější bloky, zdroj www.blockchain.com
Výše uvedená tabulka je print screen ze stránky blockchain  exploreru pořízený v okamžiku, kdy píší tyto řádky, tj. 11.6.2020 14:39.

Vidíme, že poslední blok byl vytěžen před 2 minutami, předposlední před 7 minutami, předpředposlední před 8 minutami, předpředpředposlední před 25 minutami, … před 29 minutami, … před 48 minutami atd. Intervaly mezi vytěžením následujících bloků jsou tedy velmi rozdílné. V tomto případě 5, 1, 17, 4, 19 atd. minut.

Proto, pokud chceme rozumně určit čas potřebný na vytěžení nového bloku (nepřímo i rychlost těžení), je třeba pracovat s průměry za nějaké období. Přikládám graf časů potřebných na vytěžení nového bloku za poslední tři měsíce.

Časy potřebné k vytěžení nového bloku v posledních 3 měsících, průměry za 14 dní,
zdroj www.bitinfocharts.com
Na grafu vidíme, že po halvingu, který proběhl 11. května, čas potřebný na vytěžení nového bloku začal stoupat a to ze zhruba 10 minut na 12 minut (jde o průměry za 14 dní). Obtížnost těžení byla snížena 20. května (a pak 4. června) a na grafu vidíme, že pak průměrná doba potřebná na vytěžení jednoho bloku začala klesat. Na grafu je to vidět o něco později, protože na něm jsou průměry za 14 dní.

Přikládám ještě dva grafy průměrného času potřebného k vytěžení nového bloku:

Časy potřebné k vytěžení nového bloku od začátku, průměry za 14 dní, logaritmická stupnice,
zdroj www.bitinfocharts.com
Na výše uvedeném logaritmickém grafu časů potřebných k vytěžení nového bloku (průměry za 14 dní) od začátku bitcoinového blockchainu vidíme, že v roce 2009 14-denní průměrná doba na vytěžení jednoho bloku byla i 80 minut. Od roku 2010 se však již pohybuje zhruba mezi 6 a 12 minutami.

Časy potřebné k vytěžení nového bloku v posledních za dva roky, průměry za 14 dní,
zdroj www.bitinfocharts.com
Na tomto lineárním grafu za poslední dva roky jsou průměrné časy těžení nového bloku dobře vidět. Průměrný čas vytěžení nového bloku se pohybuje mezi 9 a 12 minutami.
Obtížnost těžení
Jak jsem napsal výše: Obtížnost těžení se upravuje po každých 2 016 blocích, tj. přibližně jednou za 14 dní. Upravuje se tak, aby průměrný čas mezi dvěma bloky byl 10 minut. To se sice nikdy přesně nepodaří. Cílem změn obtížnosti těžení je se co nejvíce přiblížit těm 10 minutám.

Kdy přibližně příští změna obtížnosti proběhne a odhad, jak bude velká, je možno sledovat na stránce https://diff.cryptothis.com/.

Přikládám print screen této stránky z 11.6.2020:

Odhad příští změny obtížnosti těžení, zdroj https://diff.cryptothis.com/
Vidíme, že příští změna obtížnosti proběhne příští úterý 16. června. Jelikož bloky jsou nyní těženy rychleji než jednou za deset minut, tak dle současného odhadu obtížnost těžení bude zvýšena o 13 – 17 procent. To ukazuje na to, že těžaři se snaží a buď se jim těžení vyplácí nebo těží do zásoby a věří, že stoupne cena bitcoinu.

Přikládám dva grafy obtížnosti těžení v bitcoinové síti:

Obtížnost těžení v posledních 60 dnech, zdroj blockchain.com
Na tomto grafu vidíme obtížnost těžení v minulých 60 dnech. Z grafu je zřejmé, že po minulém halvingu 11. května, po první úpravě obtížnosti 20. května obtížnost klesla, po další úpravě 6. června též klesla.

Při příští úpravě obtížnosti, v úterý 16. června dle výše uvedeného odhadu obtížnost stoupne.

Obtížnost těžení BTC od začátku, vyhlazený graf, průměry za 7 dní, logaritmická stupnice,
zdroj blockchain.com
Na (logaritmickém) grafu výše vidíme, že obtížnost těžení během let nesmírně stoupla. To ukazuje, že o bitcoin je mezi těžaři stále větší zájem. Stále větší počet těžařů, stále výkonnější zařízení a větší spotřeba elektřiny zvyšují hashing power. V důsledku toho se zvyšuje hashrate a zrychluje se těžení bloků. Aby se rychlost těžení nového blok v průměru udržela na 10 minutách, tak je pravidelně zvyšována obtížnost těžení.

Předesílám, že můj příští článek na btctip naváže na tento článek a bude o poplatcích za transakce.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Jak se těží bitcoiny – hashrate, obtížnost a další pojmy pochází z

Jak bitcoinovat v r. 2020 – pozvánka na praktický workshop

Bitcoin best practices, které je dobré znát
Bitcoin samotný a ekosystém okolo něj se za poslední roky výrazně posunul. Máme tak v rukách nástroje, které umožňují používat Bitcoin lépe než kdysi. Úvod do Bitcoinu má většina z nás za sebou a základy zvládáme, ale není třeba se bát i pokročilejších nástrojů. Technologie jako je Lightning Network nebo Coinjoin mohou znít složitě, ale stačí správný výklad a pochopíte, jak jsou vlastně jednoduché a kolik přinášejí výhod. Bitcoin je plný možností, o kterých mnozí ani netuší.

Proto jsem se rozhodl zorganizovat workshop, na kterém chci lidi naučit pracovat s Bitcoinem na pokročilejší bázi. Ukázat, jak “bitcoinují” profíci, vysvětlit novinky, nástroje a ukázat, jak je už dnes začít co nejjednodušeji používat. Budete tak mít možnost používat Bitcoin privátněji, rychleji, levněji a bezpečněji.
Na co se workshop zaměřuje?
Témat, kterým sa workshop věnuje je víc, ale všechny spolu nějak souvisí. Začneme soukromím. Nejdřív si vysvětlíme, jak skutečně funguje model transakcí Bitcoinu, na co se dívá blockchainová analýza a jak i před ní dosáhnout soukromí. Uchránit soukromí svých Bitcoinů se naučíme pomocí nástrojů jako je CoinJoin, P2EP, coin control a jejich implementací Wasabi a Samourai. Pochopíte, jak tyto nástroje fungují, jaké jsou mezi nimi rozdíly, výhody, nevýhody a na jaké další se můžete těšit v budoucnosti, nebo se do nich pustit s odvahou už dnes. Soukromí je důležité i u hardware peněženek, které jsou tématem samy o sobě. Kromě toolingu se podíváme také na praktiky a návyky, na které je při transakcích potřeba dávat pozor, aby zůstaly soukromé.

Bitcoin je celý o transakcích, proto u nich zůstaneme a podíváme se, jak je vytvářet maximálně efektivně. Rozebereme poplatky při transakcích, typy adres a samozřejmě i Lightning Network. Ten je dnes plně funkčním nástrojem s mnohými výhodami, lidé se ho přesto trochu bojí. Vysvětlíme si tedy základy Lightningu a probereme různé praktiky toho, jak LN používat lehce, bezpečně a privátně. Porovnáme peněženky a vybereme pro vás tu nejvhodnější.

Jedním okem nahlédneme i do trochu pokročilejších témat, a to například na to, jaké výhody přináší vlastní Bitcoin node, jak ho zprovoznit a používat. Jaké technologické vylepšení čekají Bitcoin v budoucnosti, na co se těšit a jak tyto změny a novinky sledovat.

Workshop vám pomůže získat širší přehled o fungování Bitcoinu, jeho možnostech a nástrojích. Věřím, že se tak stanete pokročilým uživatelem  a budete na dobré cestě k tomu, abyste tyto znalosti rozvíjeli dál.
Workshop crowdfunding
Abych zjistil a změřil, jaký bude o workshop zájem, rozhodl jsem se zorganizovat crowdfunding. Ten je už úspěšně naplněný, ale stále jej můžete podpořit a získat tak vstup na workshop, nebo alespoň jeho záznam. Crowdfunding najdete na tomto odkazu.
Odhadovaná délka trvání workshopu jsou 3-4 hodiny a datum je stanovený na neděli po obědě, 24.5. 2020. Celý se bude odehrávat online, odpovím vám v průběhu na otázky a pomůžu rozběhnout zmíněné nástroje. Novinky o workshopu můžete sledovat ve Facebook eventu.

Těším se na vás a děkuji vám za podporu!

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Jak bitcoinovat v r. 2020 – pozvánka na praktický workshop pochází z

Bitcoin halving a předpověď ceny do konce r. 2021

Další půlení bitcoinu (v angličtině bitcoin halving, tento termín se často používá také v češtině) dle současných odhadů proběhne 12. května t.r. V tomto článku popíši bitcoin stock to flow model. Na základě tohoto modelu se pokusím předpovědět, jak se cena bitcoinu bude vyvíjet do konce roku 2021.
Co je bitcoin halving
Když v roce 2009 bitcoin odstartoval, byla odměna za vytěžení bloku na bitcoinovém blockchainu 50 bitcoinů. Během půlení se zmenšuje na polovinu odměna za vytěžení (vytvoření) bloku. Vytěžení bloku trvá přibližně 10 minut. K půlení dochází po vytěžení každých 210 000 bloků, tj. přibližně jednou za čtyři roky.

Kdy na časové ose k příštímu půlení přesně dojde není předem dané. Přesný časový okamžik bude záviset na tom, jak rychle se bloky budou těžit v příštích dnech. Na hodiny, které odpočítávají čas do půlení a odhadují stále přesněji moment půlení se můžete podívat zde. V okamžiku, kdy píši tento článek, se čas půlení odhaduje na 12. května 2020 01:56:37 UTC, tj. v 03:56:37 našeho letního času.

Půlení je pro bitcoin nesmírně důležité, protože se tím jednou za čtyři roky snižuje emise nových bitcoinů. Tuto emisi a její snižování nemůže nikdo ovlivňovat, jelikož je definována algoritmem v bitcoinovém protokolu. Toto je velký rozdíl oproti ničím nekrytým fiat měnám, kde centrální banky často vydávají (tisknou jak na papíře tak nyní hlavně digitálně) obrovské množství nových peněz.

Bitcoin pochopitelně také není ničím fyzickým krytý, jen vírou některých lidí a institucí, že bude v budoucnu používán jako uchovatel hodnoty a částečně i jako alternativní měna. Ničím fyzickým nekryté fiat měny jsou vlastně také jen kryty vírou lidí v jejich hodnotu. U fiat měn však státy vyžadují, že musí být přijímány, pokud jimi někdo chce platit. Jelikož však centrální banky tisknout často mnoho nových peněz, tak dochází k velké inflaci fiat měn.

Jelikož emise bitcoinu je každé čtyři roky omezenější, tak jeho cena oproti fiat měnám s malými, velkými a občas i obrovskými výkyvy již devět let rostla.

Jak se volatilita bitcoinu dá využívat k vytváření zisku během obchodování, jsem popsal v článku Obchodování bitcoinů jednoduchou matematickou metodou. Vyhodnocení této metody za necelého půl roku najdete v tomto článku.

Růst ceny bitcoinu je znázorněn na níže přiloženém grafu, který jsem převzal z bitcoin.nl. Na pravé ose je cena bitcoinu v eurech. Jde o vyhlazený graf, který používá vážené denní průměry.

Na zobrazování delších časových období je zpravidla vhodnější používat logaritmické grafy. Výhoda tohoto lineárního grafu však je, že na něm i naprostý laik vidí, jak cena bitcoinu od roku 2010 závratně vzrostla. Poslední čtyři roky, které se dle mne nyní budou v principu– jen na vyšší úrovni opakovat – jsou na něm velmi dobře zobrazeny.

Zdroj: BL3P.eu / Bitcoinaverage.com

Bitcoin halving a stock to flow
V současném okamžiku je v oběhu přibližně 18 365 350 bitcoinů. Každý den je generováno přibližně 1 800 bitcoinů, tj. 657 000 ročně. Každý den je vytěženo přibližně 144 bloků. Současná odměna za 1 vytěžený blok je 12,5 BTC. Všechny tyto údaje a mnohé další si můžeme nalézt na Bitcoin Block Reward Halving Countdown.

Stock to flow je podíl mezi totální zásobou (stock) a roční produkcí (flow).
SF = stock / flow
Veličina stock to flow je používána pro různé produkty a komodity, například zlato. Dle výše zmíněných údajů pro bitcoin nyní platí:
SF = 18 365 350 / 675 000 = 27,2
To znamená, že by bylo třeba 27,2 let současné produkce bitcoinů, abychom vyrobili stejný počet bitcoinů, jaká je jeho současná zásoba. Toto číslo je mnohem menší než u zlata, u kterého SF je nyní 62. Bitcoin však, na rozdíl od zlata, má půlení, čímž se situace každé čtyři roky změní.

Po půlení v roce 2020 bude denní produkce poloviční než dosud, tj. 337 500 ročně, a zásoba v oběhu bude 18 375 000. Pak bude platit
SF = 18 375 000 / 337 500 = 54,4
Tímto se SF bitcoinu přiblíží SF zlata. Při příštím půlení bitcoinu v roce 2024 emise bitcoinů opět klesne na polovinu, SF bitcoinu stoupne a tudíž SF bitcoinu SF zlata významně překoná. Na rozdíl od bitcoinu se u zlata totiž nedá očekávat, že jeho produkce klesne a tudíž, že jeho SF významně stoupne.

Toto vše o bitcoinu v roce 2025 jsem však napsal za předpokladu, že bitcoin do roku 2025 zcela nezkrachuje, nezmizí. V extrémním případě by to znamenalo, že jej již nikdo nebude těžit, blockchain bitcoinu zemře (tj. přestanou na něm přibývat nové bloky), bitcoin zmizí z burz, popřípadě jeho cena BTC na burzách klesne na 0, protože jej již nikdo nebude chtít koupit. Krach nebo zmizení bitcoinu do roku 2025 sice nečekám, ale ani to nemohu vyloučit. Jisté však je, že bitcoin jednou, stejně jako vše, co někdy vzniklo, zanikne.
Bitcoin stock to flow model
Dále shrnuji a překládám z článku, publikovaném na začátku roku 2020 Bitcoin Stock to Flow Model Live Chart:

V něm je uveden matematický model, jak spočítat modelovou cenu bitcoinu během času (vstupní parametr čas je schován v SF, který závisí na čase).
Modelová cena (USD) = exp(-1,84) * SF ^ 3,36
* značí násobení

^ značí umocňování

Vstup do výpočtu SF byl následně opraven, protože ze zásob (stock) pro výpočet SF byl odečten 1 milión bitcoinů, které v roce 2009 vytěžil Satoshi Nakamoto a dosud s nimi nepohnul. Je tedy otázka, zda k nim někdo má ještě přístup a zda je správné je počítat do zásob. Pak výše uvedená formule pro výpočet modelové ceny BTC v USD dost dobře odpovídá skutečnému vývoji ceny od roku 2010 do roku 2019. Toto je zobrazeno na grafu uvedeném na začátku článku Bitcoin Stock to Flow Model Live Chart.

V článku je uvedeno, že jeho autor vychází z článku Modeling Bitcoin’s Value with Scarity Toto je nejspíš původní článek o Bitcoin Stock to Flow Modelu.

Když na článek Bitcoin Stock to Flow Model Live Chart kliknete a otevřete si jej v novém okně, tak na grafu uvedeném na začátku článku vidíte, že cena bitcoinu v průběhu času – to je ta křivka v různých barvách  a v legendě grafu nazývána „Price end of day“ – skutečně dost dobře kopíruje modelovou cenu. Modelová cena je ta bleděmodrá křivka, v legendě grafu je nazývána „S/F 365 days“. Cena bitcoinu je zpravidla o něco vyšší než modelová cena.

Stupnice na levé straně grafu udává cenu v USD. Barvy na křivce cena bitcoinu (Price end of day) závisí na tom kolik dní ještě zbývá do příštího půlení. Toto je vysvětleno v legendě „Days until next halving“ na pravé straně grafu.

Poznámka. Vynikající je, že tento graf je neustále updatován. Údaje o blocích jsou updatována každých 15 minut a skutečná cena bitcoinu každou hodinu. Po každém updatu jsou všechny údaje v grafu přepočítány. Mění se pochopitelně jen údaje v grafu za poslední hodinu.

Každému doporučuji si tento graf dobře prohlédnout (je na něm skutečně hodně údajů) než bude pokračovat ve čtení mého článku. V grafu jsou zobrazeny i „Stock/Flow 10 days“, fialová křivka, a „Diff model price“ červená křivka. Tyto dvě čáry však nejsou podstatné, pro další čtení článku.
Předpověď ceny bitcoinu do konce roku 2021
Když vidím, jak pěkně se cena bitcoinu od roku 2010 dodnes pohybuje kolem té světle modré čáry, často je nad ní, tak očekávám, že i v příštích letech se tak bude chovat.

Od března 2021 je ta modrá křivka na úrovni zhruba 100 000 USD, viz stupnici na levé straně grafu. Na grafu vidíme, že v minulosti se rok poté, co proběhl bitcoin halving cena bitcoinu pohybovala nad modelovou cenou (světlemodrou čárou). Takže předpovídám , že cena v roce 2021 se dostane na minimálně 110 000 USD.

31.12.2020 modrá křivka je na úrovni 34 000 USD. Na grafu vidíme, že první měsíce po minulém půlení v roce 2016 se cena bitcoinu pohybovala jen těsně pod modelovou cenou (světlemodrou čárou). Tudíž očekávám a předpovídám, že do konce roku 2020 cena bitcoinu překročí 30 000 USD.
Závěr
Cena bitcoinu do konce letošního roku (2020) překročí 30 000 USD.
Cena bitcoinu v roce 2021 se dostane alespoň na chvíli na minimálně 110 000 USD.
Toto jsem odvodil z již 10 let dobře fungujícího bitcoin stock to flow modelu.

Pokud budu opatrný, tak odhady trochu snížím na:
Cena bitcoinu do konce letošního roku (2020) překročí 20 000 USD.
Cena bitcoinu v roce 2021 se dostane alespoň na chvíli na minimálně 80 000 USD.
Pochopitelně není jisté ani to, že tato „opatrnější“ předpověď se vyplní. Pravděpodobnost, že se vyplní, odhaduji dost vysoko, na 80%. Garanci však nikomu dát nemohu.

Nakonec dodávám, že očekávám, že bitcoin bude nadále velmi volatilní. Doposud takový byl a nevidím důvod, proč by se toto vbrzku mělo změnit.
Známé námitky proti tomuto modelu
Vím, že v bitcoinové komunitě existují lidé, kteří dalšímu růstu ceny dle bitcoin stock to flow modelu nevěří. Cena čehokoliv závisí na nabídce a poptávce. Tito lidé uznávají, že bitcoin halving s sebou přináší pokles nabídky nových bitcoinů, ale namítají, že očekávají, že klesne i poptávka. Argumentují například tím, že pokud se svět dostane do recese nebo krize, tak lidé a instituce nebudou mít peníze nazbyt na nákupy bitcoinů. S tímto nesouhlasím. Během recese nebo krize jistě bohužel mnozí lidé zchudnou a mnohé firmy se dostanou do problémů nebo i zkrachují. Peníze a bohatství se však budou pouze přesouvat od jedněch k druhým a stále dle mne bude dost lidí a institucí, které budou do bitcoinu investovat nové peníze.

Pokud by cena bitcoinu kvůli nastupující recesi měla klesat, tak by dle mne klesala už teď. To se však neděje. V minulých osmi týdnech až na jeden týden cena bitcoinu stoupala, bylo sedm zelených týdenních svíci za sebou. V okamžiku, kdy toto píši, je cena bitcoinu zhruba 9 800 USD.

Jiné je, že pokud bitcoin a kryptoměny obecně porostou a bude „hrozit“, že se stanou akceptovanými větší části společnosti než dosud, tak hrozí, že vlády, centrální banky a komerční banky začnou proti bitcoinu a kryptoměnám brojit. Bitcoin nikdo zakázat nemůže, je to protokol, který funguje na internetu decentralizovaným způsobem. Nečekám, že vlády zcela zakáží a mohly by zakázat internet. Vlády však mohou přitvrdit pravidla pro převody fiatu z bankovních účtů na burzy kryptoměn a zpět, stěžovat život firmám budujícím infrastrukturu kryptoměn, postihovat lidi, kteří pracují na bitcoinových protokolech a těží bitcoiny a v poslední řadě by mohly i registrovat a postihovat lidi, kteří kryptoměny kupují, je vlastní a s nimi obchodují.

Doufejme, že k tomuto v dohledné době v Evropě a severní Americe nedojde, i když v mnoha zemích se jisté kroky v tomto směru již podnikaly a podnikají. Tyto kroky jsou (částečně právem) obhajovány ochranou proti praní špinavých peněz, bojem proti terorismu atd.

Pravdou také je, že emise bitcoinů klesá, ale přibývají jiné kryptoměny. Toto je dle mne již dlouho nebezpečí pro bitcoin. Dovedu si představit, že se objeví důvody, kvůli nimž zájem o bitcoin a jeho cena klesne. Například když se vznikne kryptoměna, která ho z velké části může nahradit a bude v něčem lepší. Zatím se však žádná taková nová kryptoměna neprosadila. Stát by se to však mohlo. Musela by však být v něčem o dost lepší (technika, marketing atd), aby se jí povedlo vytlačit bitcoin z dominance mezi kryptoměnami.

V bitcoin stock to flow modelu se jako vstupní parametr nevyskytuje poptávka

Na závěr ještě tato poznámka: Velmi zajímavé a důležité je, že v bitcoin stock to flow modelu se jako vstupní parametr vyskytují pouze zásoba (Stock) a nabídka(Flow) z nichž se počítá SF dle formule
SF = Stock / Flow
SF se pak vyskytuje na pravé straně ve výpočtu modelové ceny bitcoinu dle bitcoin stock to flow modelu
Modelová cena (USD) = exp(-1,84) * SF ^ 3,36
Filosofie tohoto modelu je, že když má něco, co se běžně obchoduje a je o to zájem (tudíž existuje poptávka), malé stock to flow (SF), tak je to vzácné, nedostatkové zboží (anglicky scarce). Základní článek o bitcoin stock to flow modelu, který jsem výše zmínil, má nadpis Modeling Bitcoin’s Value with Scarcity. Tento článek jistě stojí za přečtení. Vřele jej doporučuji.

Disclaimer: Nejsem investiční poradce a neberu žádnou odpovědnost za vaše případné prodělky při investicích do kryptoměn vzniklé tím, že jste byli ovlivněni přečtením tohoto článku. Upozorňuji, že investovat do kryptoměn je z různých důvodů riskantní. Proto byste měli do kryptoměn investovat pouze peníze, o které můžete bez velké bolesti přijít.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Bitcoin halving a předpověď ceny do konce r. 2021 pochází z

Proof of Work, Proof of Stake a další kryptoměnové algoritmy

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
PoW, PoS, Proof of Burn, Proof of Space… Jak se v nich vyznat?
V jednom z předcházejících textů jsme se věnovali obecnému fungování systému blockchain. Databáze sama o sobě je ovšem k ničemu bez odpovídající nástavby. Základ transparentnosti a rychlého a bezchybného zpracování iniciovaných transakcí spočívá ve funkčním ověřovacím algoritmu.

Základní premise systému předpokládá, že jakýkoliv zápis v databázi lze považovat za skutečný pouze tehdy, shodnou-li se na tom všechny počítače zapojené v síti. Jedině po dosažení konsenzu dojde k trvalému zápisu transakce do blockhcainu, s nímž již následně nelze hýbat. Bitcoin již při svém vzniku přišel s algoritmem Proof of Work, o němž pojednáváme v samostatné kapitole. V posledních letech se ovšem doslova roztrhl pytel s nejrůznějšími projekty nabízejícími vlastní ověřovací mechanismy. Těm největším jsme se rozhodli poskytnout adekvátní prostor.

Na následujících řádcích naleznete zevrubný popis v současnosti nejoblíbenějších algoritmů. Kromě již zmíněného Proof of Work se budeme věnovat také řešením Proof of Stake a Proof of Burn. V závěrečné kapitole potom popíšeme dva méně užívané, ale přesto zajímavé mechanismy Proof of Space a Proof of Authority.
Na počátku stál… Proof of Work
Věděli jste, že koncept Proof of Work spatřil světlo světa ještě mnohem dříve než Bitcoin? Již roku 1993 se o něm ve svém akademickém článku zmiňovali Cynthia Dwork a Moni Naor, kteří předpokládali jeho uplatnění v boji proti hackerům a spamům. Skutečně se používá dodnes ve formě logických puzzlů, které musí počítač vyřešit před vstupem na stránku.

Spolu s nástupem Bitcoinu došlo k masivnímu rozšíření tohoto systému, který ovšem prošel poměrně ráznou revizí za účelem zajištění předpokládaného fungování. Účel ovšem zůstává, neboť právě jeho prostřednictvím dochází ke schválení proběhnuvších transakcí a jejich zařazení do databáze. Nutno podotknout, že pro relativní jednoduchost implementace se tohoto principu podržela většina altcoinů.

Jak přesně to tedy funguje? Velmi jednoduše. Všichni účastníci v síti dedikují určitou část svého výpočetního výkonu početním operacím – těžbě. Těžař, kterému se podaří daný příklad vyřešit, následně zařadí získaný blok transakcí do blockchainu, kde dochází k ověření jeho správnosti všemi zapojenými uzly. V případě úspěchu je blok zařazen do blockchainu a jeho původce odměněn svým dílem v podobě předem stanoveného množství coinu. To je také v případě bitcoinu a dalších kryptoměn způsob emise, tedy uvolňování mince do oběhu.

Výše popsaný systém s sebou přináší celou řadu výhod, pro které se jedná o doposud nejoblíbenější způsob těžby:

Transparentnost – všichni se podílejí na ověření pravosti a průběžně blockchain kontrolují
Bezpečnost vůči ovlivnění systému – potřeba vysokého výpočetního výkonu pro samovolný zásah do databáze
Jednoduchá implementace systému

Na druhé straně v současnosti roste kritika Proof of Work algoritmu, jehož přítomnost se mnohdy stává důvodem pro zavedení regulačních opatření. Kritikové obvykle uvádějí několik zásadních důvodů:

Obrovská energetická náročnost těžby
Pomalé potvrzování transakcí
Náročné výpočty nelze dále využít

Proof of Stake – ten druhý v řadě
Již dva roky po vstupu Bitcoinu na trh se komunita začala zaobírat možnostmi zvýšení efektivity algoritmu. Výsledkem těchto debat byl v roce 2011 vznik druhého systému – Proof of Stake. Princip fungování je opět poměrně jednoduchý: Namísto všech počítačů v síti potvrdí platnost daného bloku sestava náhodně zvolených uzlů.

Nutno podotknout, že ona náhodnost zde není absolutní, neboť vyšší pravděpodobnost zisku pozice ověřovatele je ovlivněna stářím uzlů a množstvím vlastněné měny. Kryptoměna samotná neslouží jako odměna pro těžaře a ani těžbou samotnou nevzniká. Uzly naproti tomu získávají odměnu v podobě poplatků za úspěšně realizovanou transakci. Pro zvýšení šanci na zisk pozice validátoru, a tedy části odměny je zapotřebí určité množství coinů uzamknout a doslova vsadit (stake). Systém náhody potom napomáhá alespoň částečně eliminovat riziko toho, že by se ověřovateli stávala pouze úzká skupina největších držitelů měny.

Možná se ptáte, kolika altcoinům se podařilo tento systém úspěšně realizovat? Vzhledem k tomu, že k jeho úspěšnému fungování je zapotřebí široká komunita, naleznete v historii spoustu neúspěšných projektů. Na příkladu altcoinů jako jsou Cardano, NEO nebo NAV Coin lze ovšem konstatovat, že i Proof of Stake systém je při troše snahy životaschopný.

Proof of Stake algoritmus si získal široký zástup fanoušků i kritiků. Podívejme se proto na shrnutí největších pozitiv:

Minimální spotřeba elektrické energie – nedochází k těžbě
Nepobíhá inflace vlivem neustálého navyšování množství kryptoměny – počet coinů je předem dán a dochází k jeho přerozdělení ve formě poplatků
Není nutné vlastnit zbytečně výkonný těžební hardware

Stejně jako v ostatních případech existuje i celá škála negativ, díky nimž se systému nepodařilo zcela převládnout a vytlačit ostatní metody:

Nízká odměna za zařazení bloku do databáze
Nutnost vysoké kapitalizace pro zamezení rizika 51%
Potřeba široké základny pro úspěšné fungování principu náhody

Pro milovníky ničení… Proof of Burn
Dominantní většina současných kryptoměn uplatňuje buď Proof of Work, nebo Proof of Stake algoritmus. Snaha o tvorbu lepší, výkonnější a po všech stránkách levnější alternativy ovšem zatím zcela nevymizely nevymizely. Právě Proof of Burn bezesporu představuje jeden z těch zajímavějších konceptů, jelikož v praxi propojuje dva nejvýznamnější systémy v jeden revoluční mechanismus.

Principy Proof of Burn algoritmu jsou velmi podobné klasickému Proof of Work. Potenciální validátor nepotřebuje žádný nákladný hardware a nemusí platit vysoké účty za elektřinu. Těžba probíhá virtuálně prostřednictvím tzv. virtuál mining rigs, do nichž zájemce o kryptoměnu investuje.

Těžební princip je pravým opakem algoritmu Proof of Work. Možnost validace bloku, a tedy zisku odměny totiž získá uživatel, který ještě předtím spálí největší množství coinů. Pálení probíhá prostřednictvím jejich zaslání na předem definovanou adresu, kde jsou nenávratně zničeny. Zpočátku se sice jedná o čistou investici bez větší návratnosti, postupem času ale odměny začnou převyšovat náklady. Neustálým snižováním objemu mincí na trhu rovněž dochází k úměrnému vzestupu jejich hodnoty.

Odborníci, laická veřejnost, i fanoušci si algoritmu cení zejména pro následující pozitiva:

Nízké nároky na energie a těžební vybavení
Spalování mincí zvyšuje jejich hodnotu, zamezuje inflaci
Decentralizace rozdělení odměn
Podpora dlouhodobého zapojení těžařů

Zapomínat ovšem nemůžeme ani na podstatná negativa tohoto algoritmu:

Nelze potvrdit funkčnost ve větším měřítku, kdy by bylo spalování coinů neúměrně rychlé
Nižší rychlost potvrzení transakcí
Menší transparentnost procesu

Pokud jde o konkrétní projekty, které se konceptem Proof of Burn zabývaly, nebo jsou na něm postaveny, patří mezi nejznámější Trig (Trig token), nebo Counterparty – XCP.
Hudba budoucnosti nebo falešná cesta? Proof of Space a Proof of Authority
A to je všechno? Nikoliv. Jak jsme již nastínili dříve, kreativní mozky nikdy neustanou, dokud nenaleznou dokonale transparentní mechanismus s nízkou spotřebou energie a dostupností pro všechny projekty bez ohledu na jejich popularitu nebo finanční sílu. V současné době omezený prostor dostávají kupříkladu systémy Proof of Space a Proof of Authority, kterým mnozí věští velkou budoucnost. Teprve čas ovšem ukáže, jestli jsou životaschopné, nebo se jedná o slepou větev vývoje bez většího praktického dopadu a užitku.
Proof of Space
V souvislosti s nákladnou těžbou Bitcoinu se od doby jeho masového rozšíření začaly hledat ekologičtější alternativy ověřování. Patrně tu nejzdařilejší se podařilo navrhnout skupině okolo Stefana Dziembowského. Odborná i laická veřejnost si ji dodnes pamatuje pod názvem Proof of Space.

Algoritmus je ve svých základech shodný se systémem Proof of Work, namísto výpočetního výkonu je však k těžbě využita paměť. Verifikátor musí před splněním svého úkolu potvrdit, že má na svých discích rezervováno dostatečné množství volného místa. Za splnění daného úkolu a obsazení dedikovaného místa získá uzel odměnu v podobě podílu na kryptoměně.

Pravdou zůstává, že se algoritmu, i přes lákadlo v podobě nízkých účtu za elektřinu nepodařilo od roku 2015 příliš prosadit. V současné době na jejích principech staví pouze kryptoměna Burst coin a oznámené projekty SpaceMint a Chia.
Proof of Authority
Pokud lze Proof of Space označit za alternativu Proof of Work, potom je Proof of Authority ve stejném vztahu k Proof of Stake. Nový systém si získává stále větší podporu zejména v části komunity okolo Etherea, za jeho vznikem v roce 2017 ostatně stál spolutvůrce druhé největší kryptoměny, Gavin Wood.

Mechanismus předpokládá existenci dobře známých validátorů s vysokou reputací, kteří sami potvrzují transakce a rozhodují o jejich zařazení do blockchcainu. Každý uzel má v systému vlastní identitu, přičemž oficiálně uznaní validátoři jich mohou pro svou potřebu vytvořit hned několik, čímž zajistí jejich permanentní dostupnost.

Za velkou výhodu systému je považována naprostá eliminace procesu těžby. Vzhledem k tomu, že uzly a ověřovatelé jsou předem známí a ověření administrátory, není třeba jejich potvrzení prostřednictvím formálního těžebního procesu. Díky tomu je dosaženo výrazně vyšší efektivity a rychlosti potvrzování transakcí ve srovnání s algoritmy vyžadujícímu součinnost většího počtu vzájemně nezávislých validátorů.

Již z výše zmíněného odstavce vám musí být jasné, proč s největší pravděpodobností systém Proof of Authority nezažije velký úspěch. Ano, existence jakýchsi „vyvolených“ validátorů předpokládá určitou míru centralizace a potřebnou důvěru mezi komunitou a administrátory. Ideový základ blockchainu a kryptosvěta obecně ovšem jakoukoliv myšlenku vzájemné důvěry popírá. Jednotlivé transakce by v každém případě měla odsouhlasit celá komunita, ne jen její úzká část.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Proof of Work, Proof of Stake a další kryptoměnové algoritmy pochází z

Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Je bitcoin  neekologický?
Tuto zkušenost získal asi každý, kdo někdy diskutoval v širším plénu o Bitcoinu. Poté, kdy se lidé dozvědí vše o tom, jakou představuje Bitcoin inovaci v decentralizovaných penězích, se přihlásí mladý ekoaktivista v batikovaném tričku: “Hmm, to je všechno zajímavé, ale co to množství uhlí, které se spálí v datacentrech, kde se bitcoiny těží?” Ok, nádech a výdech, nepošlu přece do patřičných míst člověka, který mě předtím hodinu poslouchal, s tím, že má v otázce rovnou předpoklad, se kterým nesouhlasím (odkud ví, kolik uhlí se spálí?).
Zdržím se otázky, jak si tedy konkrétně představuje vyřešit tento problém, na kterém pracovali lidé ze cypherpunks minimálně od konce osmdesátých let, včetně výzkumníků, jako je David Chaum, Nick Szabo apod. Náš host v diskuzi musí mít jistě geniálně lepší řešení, které zahrnuje inovativní decentralizovaný způsob konsensu, navíc odolný proti silným útokům k rozdělení sítě. Přemýšlím, jestli ho oslovovat pane profesore, protože předpokládám, že za takový objev by dostal zfleku profesuru, ne jen PhD.
To, že mladí ekoaktivisté takto přemýšlejí, už jsem rozdýchal. Co mě ale opravdu dokáže překvapit je, když někdo na podobné téma vydá studii. Na tu poslední o tom, jak Bitcoin zvýší teplotu planety Země o několik stupňů nebudu dávat ani link, je to ztráta času a nezaslouží si dostávat zbytečnou publicitu. Ale pokusím se uvést několik argumentů, ke kterým se nepřihlíží. Kdyby tuto studii napsal někdo, kdo by pracoval pro mě, tak bych ho nejen vyhodil, ale také ho požádal o vrácení výplaty za poslední 2 roky a náhradu škody za to, že mi poškozuje jméno. Je dost smutné, že takovýto přístup k “výzkumu” se v dnešní době považuje za vědu.
Pamatuji si, že když jsem na základní škole neznal přesně vzorec, pomohlo mi zjistit, jaké mám jednotky na vstupu, v jakých jednotkách potřebuji výstup – a to mi pomohlo v tom, že jsem přibližně věděl, co musím pronásobit a co vydělit tak, aby byl ve správných jednotkách i výsledek. Dobrý trik na písemky, ale velmi špatný způsob provádění vědeckých studií. Ale přesně takto většina podobných studií vypadá.
Elasticita výpočetní kapacity bitcoinové sítě
Výpočetní kapacita bitcoinové a většiny proof of work sítí nezávisí vůbec na tom, zda a jak se Bitcoin rozšíří. Počet transakcí za sekundu nesouvisí s výpočetním výkonem. Mining funguje tak, že miner nejprve vytvoří blok, spočítá z něj otisk pomocí tzv. hashovací funkce a to je vstup do mining algoritmu. Je jedno, zda má blok jeden kilobajt nebo jeden terabajt, na výpočetním výkonu minera to nic nemění.
Bitcoin na začátku, když neměl téměř žádné transakce, běžel na jednom počítači Satoshi Nakamota – a tento jediný počítač by dokázal zpracovat i všechny transakce, které probíhají nyní. V tomto případě jde pouze o ekonomickou kalkulaci, co se z finančního hlediska vyplatí, ne nakolik se daná kryptoměna rozšíří. Mineři výpočetní výkon investují protože chtějí a proto, že se jim to vyplatí, ne proto, že by bylo více transakcí. Čím více výkonu investují, tím je síť lépe zabezpečena proti tzv. double spend útoku. Ale jejich soukromá motivace není zlepšit výkon sítě.
Toto je zároveň jeden z argumentů ve známé knize The Bitcoin Standard, kde autor tvrdí, že bitcoiny jsou nejtvrdší peníze, jaké kdo kdy vymyslel. Představme si, že by unce zlata najednou nestála 1300 $ jako v době psaní tohoto článku, ale jednu miliardu dnešních dolarů. Při takovém množství se lidem vyplatí těžit zlato, dokonce projekty stavění drobných vesmírných lodí, které těží zlato z asteroidů najednou budou ziskové.
Při zlatě a jiných komoditních penězích – čím je jejich cena vyšší, tím více se vyplatí je produkovat a tím více se jich vyprodukuje. Původní teze fanoušků zlata o tom, že “na zemi je konečné množství zlata” selhává právě na tomto – vesmír je nekonečný a zlata je v něm téměř neomezené množství. U bitcoinu to funguje trochu jinak – cena naroste, takže se těžařům vyplatí investovat více výpočetní energie, výsledek je však pouze ten, že bitcoiny, které se vytěží, budou bezpečnější, ale nebude je nikdy víc.
Jak se počítá oteplení o pár stupňů?

Oteplení o několik stupňů mohou “pseudovědci” předpokládat vytvořením modelu klimatických změn. Ve skutečnosti jsou ale při klimatických jevech takové nelinearity, že tvrdit, že známe jakékoli číslo (alespoň řádově) je úplný nesmysl. Závisí to na kontextu a hlavně na ostatních faktorech. Pozitivní zpětná vazba závisí nejen na Bitcoinu, ale také na tom, co se děje kolem. Všude, kde jsou vidět zásadní pozitivní zpětné vazby, vzniká nelinearita. A ta nám většinou říká, že jakýkoli kvantitativní model máme, téměř jistě nebude fungovat. Nelinearita znamená, že se emise CO2 vzniklé při těžení bitcoinu mohou spojit s jiným efektem a způsobit ekologickou katastrofu – nebo se nemusí stát vůbec nic, protože ušetří množství energie v neefektivním bankovním systému.

Zde je třeba podotknout, že většina lidí, kteří vyprávějí o neefektitě bankovního systému, většinou počítají energetické nároky serverů, rychlovarných konvic v kancelářích a podobně. Ale to není ta zásadní neefektivita. Pokud producent lithia čeká na platbu od objednavatele, aby mohl dodat lithium do baterie, která uloží energii ze solárního panelu, ale ta stojí měsíc na skladě, protože úředník v bance čeká na smlouvu a fakturu a smlouva zákazníka je na spodku kopy papírů a risk oddělení chce ještě k tomu vědět velikost bot majitele firmy, aby ověřila, zda není terorista, produkční cyklus se natahuje v čase. Takže než začne solární panel produkovat energii, uhelná elektrárna pálí tuny uhlí, protože díky neefektivnímu bankovnímu systému baterie a solární panel vznikly o půl roku později, než by mohly.

Samozřejmě, v tomto případě není až tak namístě kritizovat pouze banky, protože ty jsou jen částí bankovního systému. Důvodem těchto neefektivit jsou regulace v bankovním systému, FATCA, snaha zabránit praní špinavých peněz a podobně. Stovky lidí ve velkých bankách jsou zaměstnány jen kvůli těmto regulacím. A to je ta pravá neefektivita – servery v datovém centru se řídí Moorovým zákonem a jsou pravděpodobně mnohem efektivnější než Bitcoin.

Vnitřní struktura – proč by někdo pálil zuhelnatělé trilobity?

A nakonec – “výzkumníci” dělají tutéž chybu jako většina takových pseudostudií s radikálními závěry. Nikdy se nedívají na vnitřní strukturu. Vynásobíme spotřebovanou energii průměrnou emisí CO2 na kilowatthodinu energie v systému, aniž bychom věděli, odkud tato energie pochází. Jenže mineři nejsou hloupí, aby stavěli své těžební farmy vedle uhelné elektrárny, protože by zkrachovali. Proč? Protože uhelná elektrárna potřebuje neustále uhlí. Mineři potřebují levnou energii, ideálně zdarma, nebo téměř zdarma. Úplně nejlépe tak, aby mohli růst a aby nebyli závislí od budoucích cen uhlí.

Takže se dohodnou s energetickou firmou, která staví vodní elektrárnu. Konstantní přebytek energie, který elektrárna dokáže hravě produkovat (voda teče tak trochu pořád). Mining a vodní elektrárny je ideální kombinace: vodní elektrárna je stálý zdroj energie, nevypíná se když nesvítí slunce, nebo nefouká vítr. Těžení kryptoměn je téměř konstantní odběr – pokud mám miner, nikdy se mi ho nevyplatí vypnout – až do momentu, kdy začne produkovat méně, než spotřebuje na energiích.
Dobré je přidat k tomu solární energii přes den na chlazení – přes den je potřeba chladit víc. Konstantní přebytková obnovitelná energie je téměř zdarma. Za co platíme je hlavně energie, kterou neumíme předvídat. Pokud je v systému přebytek energie, má dokonce zápornou cenu – elektrárna zaplatí firmě, aby ji spálila. Pokud vím, kolik energie potřebuji, odběr je konstantní a mohu datové centrum na těžení postavit kdekoliv, kde je internet s nízkou latencí, nebudu přece vykopávat ze země mrtvé zuhelnatělé trilobiti a pálit je v peci – protože nevím, kolik tyto zuhelnatělí trilobité budou stát za dva roky . Postavím datové centrum u elektrárny, která vyrábí energii, také ví, že má přebytek a mám tak energii za fantastickou cenu – bez nějakých zásadních ekologických konsekvencií.
Na to, aby si to výzkumníci uvědomili, by ale museli zvednout zadek ze svého institutu a jít se podívat, co se opravdu děje, což je trochu složitější než si udělat svůj excel, ve kterém násobí čísla.
Dobrá – a co proof of stake?
Kryptoměny s algoritmem Proof of Stake jsou ekologickou alternativou a můžeme předpokládat, že je má náš ekologický aktivista v peněžence a svou otázkou směřuje k tomu, aby všichni prodali špatné, neekologické bitcoiny. Můžou si přece koupit jejich super coin s tržní kapitalizací 5 milionů dolarů, který transakčními poplatky dotuje znevýhodněné, svobodné a zdravotně postižené Mexičanky neurčitého pohlaví na rodičovské dovolené na severním pólu. Tak totiž funguje dnešní politicky korektní diskuze.
Nevadí, že dostupnost takového systému je podobná jako dostupnost státního daňového portálu a tři měsíce v roce je v obrovském síťovém splitu, neboť staking algoritmus až tak úplně dobře nekonverguje k řešení. Tento speciální coin směřuje k tomu, že bohatí držitelé super coinu budou ještě bohatší, protože mají největší stake, ale zmíněné maminky jsou šťastné.
Problém Proof of Stake coinu je, že dosud nevyřešil zásadní otázku – pokud nastane rozdělení sítě (například pokud Číňané vypnou čínský firewall a odpojí Čínu od Internetu na dva měsíce) – který chain bude správný? Všichni dodržují pravidla, nikdo nechce podvádět, přesto není jasné, kdo má pravdu. V PoW (klasickém miningu) je to však jasné – vždy vyhrává síť s největším Proof of Work. Dokud se nevyřeší tento zásadní problém odolnosti sítě proti takovým zásadním problémem, já osobně budu raději dokola odpovídat na otázky o emisích bitcoinové sítě.
Mimochodem, je třeba si uvědomit, že tím, že přestaneme používat bitcoiny, nebudeme mít žádný dopad na uhlíkovou stopu – pokud je používají ostatní, budou je minéři těžit dál, neušetří se ani milimetr krychlový CO2. A ostatní kryptoměny (altcoiny) dokáží používat Proof of Work Bitcoinu. Ve skutečnosti nám na celou planetu klidně stačí jeden PoW systém, pokud se správně naváže na PoW Bitcoinu.
Způsobů jak to dělat je několik – Proof of Proof, merged mining a podobně. Takže skvělý eko proof of stake coin může být eko mnohem jednodušší – stačí, když na své zajištění bude používat již existující proof of work. Jen bude těžší na tom vydělat na Lambo, že ano?
Závěr
Většina věcí ve světě má vnitřní strukturu, která je složitější, než se na první pohled zdá. Na co se ale můžeme spolehnout je, že podnikatelé nejsou hloupí a nebudou platit spoustu peněz za svůj největší operativní náklad, když mohou platit méně. Přístup, který často vidíme, je ekvivalentem přístupu “armáda složená z nějakých koní, nějakých psů a nějakých lidí má v průměru 3.27 nohy na individuum”. Je to sice možná zajímavý výpočet v Excelu, ale o skutečné povaze reality nám to neříká vůbec nic.
Velmi často na trhu ekologické řešení bude levnější než neekologické, pokud je k tomu dostatečný kapitál a nedochází k socializaci negativních důsledků. Já osobně používám Bitcoin a mám radost z toho, že svět směřuje k lepší ekologičtější budoucnosti, kterou umožňují nové technologie – a Bitcoin je jednou z nich.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady pochází z

Jak funguje ZenCash, Secure Node a Super Node

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Moje začátky se ZenCash
Poprvé jsem o měně ZenCash slyšel od Karla, se kterým jsme se bavili o masternodech. Upozornil mě na to, že ZenCash je velice perspektivní projekt mezi spoustou shitcoinů a že rozhodně stojí za prozkoumání. Další den jsem měl nakoupeny coiny na 3 Secure Nody a začal se pídit po tom, jak je nainstalovat. Měl jsem již zkušenosti s instalací masternodů jako je PivX nebo Kalkulus. Ale to, co bude s instalací ZenCash následovat, jsem si nedokázal vůbec představit:)
Secure Nody a Super Nody – k čemu slouží
Nejdřív si ale něco povězme o tom, k čemu Secure/Super Nody vlastně jsou. Slouží k šifrované komunikaci mezi uzly sítě ZenCash. Každý z uzlů obsahuje kompletní kopii blockchainu. Těchto uzlů je v současné době více jak 12 tisíc a díky tomu je celá síť velmi dobře zabezpečená vůči zásahům zvenčí. Provozováním těchto uzlů tak přispíváte k větší bezpečnosti a současně za to pobíráte odměnu. Také můžete šifrovaně komunikovat s dalšími provozovateli uzlů. Pro podrobnější prozkoumání vývoje projektu ZenCash doporučuji přečíst jejich whitepaper a roadmapu. Chystá se plno nových věcí, jako iOS peněženka, hardwarové peněženky nebo třeba placení na Pornhubu. Zde najdete odkaz na white paper.
Kde nakoupit a jak uložit ZenCash
Nejjednodušší způsob jak coiny nakoupit je přes burzu Binance, kde nepotřebujete na nižší objemy verifikaci. Poté je třeba stáhnout jednu ze dvou oficiálních peněženek. Light peněženka Arizen a v podstatě ji jen stáhnete, založíte si profil a můžete hned používat. Sympatické na Arizen walletu je také to, že byla vyvinuta českými programátory.
Druhá peněženka Swing wallet stahuje komplet blockchain, takže si několik hodin počkáte, než ji budete moct začít používat. Osobně používám obě tyto peněženky, které ke stažení najdete zde.
Kolik nody vydělávají
Odměna pro držitele Secure Nodů je 10% z celkové odměny za vytěžený blok a stejně tak odměna pro majitele Super Nodů je 10% z celkové odměny za vytěžený blok. Rozdíl je jen v tom, že aktivních Secure Nodů je k dnešnímu dni (1. srpna 2018) 12.044 kusů a Super Nodů 1687. Protože Super Nodů je cca 10x méně, tak odměna je taky cca 10x větší. Na Super Node ale potřebujete držet na jedné své adrese 500ks ZEN a pro Secure Node potřebujete 42ks ZEN.
Níže se můžete podívat, kolik Secure Nody se 42 ZENy vydělávají. Podle posledních statistik je to cca 0.075 ZENu denně. To znamená měsíčně cca 2.25 ZENu a ročně 27 ZENů. Předpoklad ale je, že s růstem počtu Secure Nodů budou odměny logicky klesat. Na druhou stranu velmi věřím tomu, že samotná hodnota coinu půjde nahoru, protože se jedná o kvalitní projekt s jasnou vizí.

Zde je ukázka odměn Super Nodů. Při držení 500 ZENů je denní odměna cca 0.53 ZENu, čili cca 15 ZENů měsíčně a za rok 190 ZENů. Takto si můžete vydělat na několik menších securenodů.

Jak nastavit ZenCash securenode
Oficiání instalační návod najdete na tomto odkazu
Když jsem se Secure Nody začínal, tak jsem návod otevřel, rychle prolétl a ještě rychleji zavřel:) Ale věděl jsem, že jich chci mít desítky a tak jsem se do toho pustil a strávil doslova desítky hodin pokusů a omylů. Server jsem přeinstaloval snad 20x, než jsem svůj první Secure Node rozchodil. Jenže pak začal padat a já nevěděl proč. Takže dalších 5 reinstalací, zkoušení, nervů, atd. Nakonec se to ale povedlo a přidal jsem tomu další zabezpečení proti botům a DoS útokům. Dnes servery šlapou takřka bezúdržbově.
Náklady na VPS, kde nody běží, jsou ve stokorunách měsíčně. V porovnání s tím, kolik může provozování Secure Nodů vydělávat, je to ale jen zlomek ceny. S tím, jak mi každý týden přibývají odměny, zakládám další a další nody, aby moje portfolio rostlo a vydělávalo v konečném důsledku ještě více.
Pokud budete chtít, můžu vám Secure Node nebo Super Node nastavit. Kontaktujte mě přes tento poptávkový formulář a domluvíme se na dalším postupu.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Jak funguje ZenCash, Secure Node a Super Node pochází z

Co je masternode, proč do něj investovat a jak se nastavuje

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
V posledních měsících celý trh kryptoměn postupně klesá a mnoho lidí může propadat beznaději a zoufalství z toho, že jejich investice ztrácí na hodnotě. V tomto úvodním článku bych vám rád představil poměrně novou příležitost, jak mít i v medvědím trhu klidnější spánek – pořiďte si masternode.
Co je to masternode?
Zjednodušeně řečeno je masternode server na decentralizované síti. Nepracuje samostatně, ale vždy komunikuje s jinými masternody v síti. Umožňují tím větší soukromí transakcí, dovolují uživatelům v síti hlasovat o důležitých rozhodnutích, provádějí okamžité transakce, atd. Zdrojů na webu je dost. V tomto článku se budu držet jednoduchosti.
Proč do masternodu investovat
O masternody se zajímám poslední rok a tím největším lákadlem pro většinu investorů jsou odměny za to, že masternode provozují. Na stránce Masternodes online si můžete více jak 300 coinů, které umožňují nastavit masternode, projít.

V přehledné tabulce vidíte, kolik coin stojí, jaký má objem obchodů a kolik jej potřebujete k tomu, abyste mohli rozběhnout svůj vlastní masternode. V praxi to probíhá tak, že si koupíte potřebné množství coinů, ty uzamknete ve své peněžence a nastavíte na virtuálním serveru masternode.
Tím nejstarším a zároveň největším coinem je DASH. Jeho pořízení stojí dnes cca 270 tisíc dolarů, což je 5.8 milionu korun:) To, kolik daný coin stojí, vidíte ve sloupci MN Worth. A kolik kusů na masternode potřebujete vidíte zase ve sloupci #required.
Na druhé straně jsou tu mladší coiny, na které není třeba ani 1000 dolarů. Mezi ně patří třeba ZenCash, který sice na zmíněné stránce nenajdete, ale budu se mu věnovat v dalším článku. Nebo třeba coiny Kalkulus a SmartCash.
Takže proč do masternodu investovat? Krom toho, že pomůžete celé síti, je to i odměna pro vás. A její výši můžete zjistit právě na výše zmíněné stránce ve sloupečku ROI, což udává návratnost investice v procentech za rok. Např. za masternode coinu ZCoin dostanete za rok zpět cca 27% z počáteční investice.
Jen malá nápověda. To, že některý coin nabízí odměnu v řádu tisíců procent, ještě neznamená, že je to super obchod. Nemusí mít například žádnou likviditu – to zjistíte ze sloupečku volume. Takže opatrně.
Mezi benefity může patřit i to, že krom pravidelného, někdy i denního příjmu může coin růst na hodnotě a masternode, který dnes stojí 1000 dolarů bude za rok stát třeba dvojnásobek a víc.
Mám například rád coin Alqo, tady je ukázka výdělků za den, týden, měsíc a rok. Jeho pořízení vyžaduje 10 tisíc coinů, celkem za $2,944.83. Roční ROI je cca 90%.

Stinné stránky
Sleduji, že v poslední době nastal obrovský boom masternodů a mnoho nepoctivců se snaží na celém odvětví přiživit. Zkopírují kód některého ze stávajících coinů, změní název, udělají rychle webové stránky a pak v předprodeji nabízí “nový” masternode coin k prodeji. Samozřejmostí jsou tisíce procent ROI, ale bez jakékoliv likvidity. Proto si každý coin před investicí prověřte třeba na stránce masternodes online, podívejte se na jejich twitter, discord, stránky, atd.
Sledování masternodů
Výše zmíněná stránka má i monitoring vašich masternodů, takže si ve svém online přístupu nasázíte svoje masternody a sledujete, jestli běží, kolik vydělávají a zda potřebují nějakou úpravu. Používám i konkurenční monitoring, který mi do mailu hlásí, že přišla odměna – a je to opravdu fajn pocit vždy když cinkne nová platba. Speciálně když máte masternodů víc:) Tuto službu nalezente zde a je zdarma jako služba předchozí: masternodeonline
Jak zprovoznit masternode
V prvé řadě je nutné mít koupený virtuální server (VPS), pokud nechcete mít 24 hodin denně puštěný speciální počítač jen na kryptoměny. Takový server se dá pořídit cca od 5 dolarů měsíčně. Dále je třeba mít ve své peněžence uzamčený přesný počet coinů potřebných na zprovoznění masternodu. Dále je třeba na VPS nainstalovat peneženku, většinou v Linuxu a pomocí linuxových příkazů celý masternode zprovoznit. Návody dost často bývají na stránkách daných coinů, pěkně to má zpracované např. coin Kalkulus. Pro nováčka to ale stále může být složité a matoucí.
Pokud bude zájem, nabízím za drobnou úplatu pomoc s instalací mastenodů a securenodů. Stačí vyplnit formulář na webu coinfather
Co si o masternodech myslíte vy?
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Co je masternode, proč do něj investovat a jak se nastavuje pochází z

  • 1
  • 2