Browse Category

technické pojmy

Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Je bitcoin  neekologický?
Tuto zkušenost získal asi každý, kdo někdy diskutoval v širším plénu o Bitcoinu. Poté, kdy se lidé dozvědí vše o tom, jakou představuje Bitcoin inovaci v decentralizovaných penězích, se přihlásí mladý ekoaktivista v batikovaném tričku: “Hmm, to je všechno zajímavé, ale co to množství uhlí, které se spálí v datacentrech, kde se bitcoiny těží?” Ok, nádech a výdech, nepošlu přece do patřičných míst člověka, který mě předtím hodinu poslouchal, s tím, že má v otázce rovnou předpoklad, se kterým nesouhlasím (odkud ví, kolik uhlí se spálí?).
Zdržím se otázky, jak si tedy konkrétně představuje vyřešit tento problém, na kterém pracovali lidé ze cypherpunks minimálně od konce osmdesátých let, včetně výzkumníků, jako je David Chaum, Nick Szabo apod. Náš host v diskuzi musí mít jistě geniálně lepší řešení, které zahrnuje inovativní decentralizovaný způsob konsensu, navíc odolný proti silným útokům k rozdělení sítě. Přemýšlím, jestli ho oslovovat pane profesore, protože předpokládám, že za takový objev by dostal zfleku profesuru, ne jen PhD.
To, že mladí ekoaktivisté takto přemýšlejí, už jsem rozdýchal. Co mě ale opravdu dokáže překvapit je, když někdo na podobné téma vydá studii. Na tu poslední o tom, jak Bitcoin zvýší teplotu planety Země o několik stupňů nebudu dávat ani link, je to ztráta času a nezaslouží si dostávat zbytečnou publicitu. Ale pokusím se uvést několik argumentů, ke kterým se nepřihlíží. Kdyby tuto studii napsal někdo, kdo by pracoval pro mě, tak bych ho nejen vyhodil, ale také ho požádal o vrácení výplaty za poslední 2 roky a náhradu škody za to, že mi poškozuje jméno. Je dost smutné, že takovýto přístup k “výzkumu” se v dnešní době považuje za vědu.
Pamatuji si, že když jsem na základní škole neznal přesně vzorec, pomohlo mi zjistit, jaké mám jednotky na vstupu, v jakých jednotkách potřebuji výstup – a to mi pomohlo v tom, že jsem přibližně věděl, co musím pronásobit a co vydělit tak, aby byl ve správných jednotkách i výsledek. Dobrý trik na písemky, ale velmi špatný způsob provádění vědeckých studií. Ale přesně takto většina podobných studií vypadá.
Elasticita výpočetní kapacity bitcoinové sítě
Výpočetní kapacita bitcoinové a většiny proof of work sítí nezávisí vůbec na tom, zda a jak se Bitcoin rozšíří. Počet transakcí za sekundu nesouvisí s výpočetním výkonem. Mining funguje tak, že miner nejprve vytvoří blok, spočítá z něj otisk pomocí tzv. hashovací funkce a to je vstup do mining algoritmu. Je jedno, zda má blok jeden kilobajt nebo jeden terabajt, na výpočetním výkonu minera to nic nemění.
Bitcoin na začátku, když neměl téměř žádné transakce, běžel na jednom počítači Satoshi Nakamota – a tento jediný počítač by dokázal zpracovat i všechny transakce, které probíhají nyní. V tomto případě jde pouze o ekonomickou kalkulaci, co se z finančního hlediska vyplatí, ne nakolik se daná kryptoměna rozšíří. Mineři výpočetní výkon investují protože chtějí a proto, že se jim to vyplatí, ne proto, že by bylo více transakcí. Čím více výkonu investují, tím je síť lépe zabezpečena proti tzv. double spend útoku. Ale jejich soukromá motivace není zlepšit výkon sítě.
Toto je zároveň jeden z argumentů ve známé knize The Bitcoin Standard, kde autor tvrdí, že bitcoiny jsou nejtvrdší peníze, jaké kdo kdy vymyslel. Představme si, že by unce zlata najednou nestála 1300 $ jako v době psaní tohoto článku, ale jednu miliardu dnešních dolarů. Při takovém množství se lidem vyplatí těžit zlato, dokonce projekty stavění drobných vesmírných lodí, které těží zlato z asteroidů najednou budou ziskové.
Při zlatě a jiných komoditních penězích – čím je jejich cena vyšší, tím více se vyplatí je produkovat a tím více se jich vyprodukuje. Původní teze fanoušků zlata o tom, že “na zemi je konečné množství zlata” selhává právě na tomto – vesmír je nekonečný a zlata je v něm téměř neomezené množství. U bitcoinu to funguje trochu jinak – cena naroste, takže se těžařům vyplatí investovat více výpočetní energie, výsledek je však pouze ten, že bitcoiny, které se vytěží, budou bezpečnější, ale nebude je nikdy víc.
Jak se počítá oteplení o pár stupňů?

Oteplení o několik stupňů mohou “pseudovědci” předpokládat vytvořením modelu klimatických změn. Ve skutečnosti jsou ale při klimatických jevech takové nelinearity, že tvrdit, že známe jakékoli číslo (alespoň řádově) je úplný nesmysl. Závisí to na kontextu a hlavně na ostatních faktorech. Pozitivní zpětná vazba závisí nejen na Bitcoinu, ale také na tom, co se děje kolem. Všude, kde jsou vidět zásadní pozitivní zpětné vazby, vzniká nelinearita. A ta nám většinou říká, že jakýkoli kvantitativní model máme, téměř jistě nebude fungovat. Nelinearita znamená, že se emise CO2 vzniklé při těžení bitcoinu mohou spojit s jiným efektem a způsobit ekologickou katastrofu – nebo se nemusí stát vůbec nic, protože ušetří množství energie v neefektivním bankovním systému.

Zde je třeba podotknout, že většina lidí, kteří vyprávějí o neefektitě bankovního systému, většinou počítají energetické nároky serverů, rychlovarných konvic v kancelářích a podobně. Ale to není ta zásadní neefektivita. Pokud producent lithia čeká na platbu od objednavatele, aby mohl dodat lithium do baterie, která uloží energii ze solárního panelu, ale ta stojí měsíc na skladě, protože úředník v bance čeká na smlouvu a fakturu a smlouva zákazníka je na spodku kopy papírů a risk oddělení chce ještě k tomu vědět velikost bot majitele firmy, aby ověřila, zda není terorista, produkční cyklus se natahuje v čase. Takže než začne solární panel produkovat energii, uhelná elektrárna pálí tuny uhlí, protože díky neefektivnímu bankovnímu systému baterie a solární panel vznikly o půl roku později, než by mohly.

Samozřejmě, v tomto případě není až tak namístě kritizovat pouze banky, protože ty jsou jen částí bankovního systému. Důvodem těchto neefektivit jsou regulace v bankovním systému, FATCA, snaha zabránit praní špinavých peněz a podobně. Stovky lidí ve velkých bankách jsou zaměstnány jen kvůli těmto regulacím. A to je ta pravá neefektivita – servery v datovém centru se řídí Moorovým zákonem a jsou pravděpodobně mnohem efektivnější než Bitcoin.

Vnitřní struktura – proč by někdo pálil zuhelnatělé trilobity?

A nakonec – “výzkumníci” dělají tutéž chybu jako většina takových pseudostudií s radikálními závěry. Nikdy se nedívají na vnitřní strukturu. Vynásobíme spotřebovanou energii průměrnou emisí CO2 na kilowatthodinu energie v systému, aniž bychom věděli, odkud tato energie pochází. Jenže mineři nejsou hloupí, aby stavěli své těžební farmy vedle uhelné elektrárny, protože by zkrachovali. Proč? Protože uhelná elektrárna potřebuje neustále uhlí. Mineři potřebují levnou energii, ideálně zdarma, nebo téměř zdarma. Úplně nejlépe tak, aby mohli růst a aby nebyli závislí od budoucích cen uhlí.

Takže se dohodnou s energetickou firmou, která staví vodní elektrárnu. Konstantní přebytek energie, který elektrárna dokáže hravě produkovat (voda teče tak trochu pořád). Mining a vodní elektrárny je ideální kombinace: vodní elektrárna je stálý zdroj energie, nevypíná se když nesvítí slunce, nebo nefouká vítr. Těžení kryptoměn je téměř konstantní odběr – pokud mám miner, nikdy se mi ho nevyplatí vypnout – až do momentu, kdy začne produkovat méně, než spotřebuje na energiích.
Dobré je přidat k tomu solární energii přes den na chlazení – přes den je potřeba chladit víc. Konstantní přebytková obnovitelná energie je téměř zdarma. Za co platíme je hlavně energie, kterou neumíme předvídat. Pokud je v systému přebytek energie, má dokonce zápornou cenu – elektrárna zaplatí firmě, aby ji spálila. Pokud vím, kolik energie potřebuji, odběr je konstantní a mohu datové centrum na těžení postavit kdekoliv, kde je internet s nízkou latencí, nebudu přece vykopávat ze země mrtvé zuhelnatělé trilobiti a pálit je v peci – protože nevím, kolik tyto zuhelnatělí trilobité budou stát za dva roky . Postavím datové centrum u elektrárny, která vyrábí energii, také ví, že má přebytek a mám tak energii za fantastickou cenu – bez nějakých zásadních ekologických konsekvencií.
Na to, aby si to výzkumníci uvědomili, by ale museli zvednout zadek ze svého institutu a jít se podívat, co se opravdu děje, což je trochu složitější než si udělat svůj excel, ve kterém násobí čísla.
Dobrá – a co proof of stake?
Kryptoměny s algoritmem Proof of Stake jsou ekologickou alternativou a můžeme předpokládat, že je má náš ekologický aktivista v peněžence a svou otázkou směřuje k tomu, aby všichni prodali špatné, neekologické bitcoiny. Můžou si přece koupit jejich super coin s tržní kapitalizací 5 milionů dolarů, který transakčními poplatky dotuje znevýhodněné, svobodné a zdravotně postižené Mexičanky neurčitého pohlaví na rodičovské dovolené na severním pólu. Tak totiž funguje dnešní politicky korektní diskuze.
Nevadí, že dostupnost takového systému je podobná jako dostupnost státního daňového portálu a tři měsíce v roce je v obrovském síťovém splitu, neboť staking algoritmus až tak úplně dobře nekonverguje k řešení. Tento speciální coin směřuje k tomu, že bohatí držitelé super coinu budou ještě bohatší, protože mají největší stake, ale zmíněné maminky jsou šťastné.
Problém Proof of Stake coinu je, že dosud nevyřešil zásadní otázku – pokud nastane rozdělení sítě (například pokud Číňané vypnou čínský firewall a odpojí Čínu od Internetu na dva měsíce) – který chain bude správný? Všichni dodržují pravidla, nikdo nechce podvádět, přesto není jasné, kdo má pravdu. V PoW (klasickém miningu) je to však jasné – vždy vyhrává síť s největším Proof of Work. Dokud se nevyřeší tento zásadní problém odolnosti sítě proti takovým zásadním problémem, já osobně budu raději dokola odpovídat na otázky o emisích bitcoinové sítě.
Mimochodem, je třeba si uvědomit, že tím, že přestaneme používat bitcoiny, nebudeme mít žádný dopad na uhlíkovou stopu – pokud je používají ostatní, budou je minéři těžit dál, neušetří se ani milimetr krychlový CO2. A ostatní kryptoměny (altcoiny) dokáží používat Proof of Work Bitcoinu. Ve skutečnosti nám na celou planetu klidně stačí jeden PoW systém, pokud se správně naváže na PoW Bitcoinu.
Způsobů jak to dělat je několik – Proof of Proof, merged mining a podobně. Takže skvělý eko proof of stake coin může být eko mnohem jednodušší – stačí, když na své zajištění bude používat již existující proof of work. Jen bude těžší na tom vydělat na Lambo, že ano?
Závěr
Většina věcí ve světě má vnitřní strukturu, která je složitější, než se na první pohled zdá. Na co se ale můžeme spolehnout je, že podnikatelé nejsou hloupí a nebudou platit spoustu peněz za svůj největší operativní náklad, když mohou platit méně. Přístup, který často vidíme, je ekvivalentem přístupu “armáda složená z nějakých koní, nějakých psů a nějakých lidí má v průměru 3.27 nohy na individuum”. Je to sice možná zajímavý výpočet v Excelu, ale o skutečné povaze reality nám to neříká vůbec nic.
Velmi často na trhu ekologické řešení bude levnější než neekologické, pokud je k tomu dostatečný kapitál a nedochází k socializaci negativních důsledků. Já osobně používám Bitcoin a mám radost z toho, že svět směřuje k lepší ekologičtější budoucnosti, kterou umožňují nové technologie – a Bitcoin je jednou z nich.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Bitcoin a planeta Země – jak je to s ekologickými dopady pochází z

Jak funguje ZenCash, Secure Node a Super Node

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Moje začátky se ZenCash
Poprvé jsem o měně ZenCash slyšel od Karla, se kterým jsme se bavili o masternodech. Upozornil mě na to, že ZenCash je velice perspektivní projekt mezi spoustou shitcoinů a že rozhodně stojí za prozkoumání. Další den jsem měl nakoupeny coiny na 3 Secure Nody a začal se pídit po tom, jak je nainstalovat. Měl jsem již zkušenosti s instalací masternodů jako je PivX nebo Kalkulus. Ale to, co bude s instalací ZenCash následovat, jsem si nedokázal vůbec představit:)
Secure Nody a Super Nody – k čemu slouží
Nejdřív si ale něco povězme o tom, k čemu Secure/Super Nody vlastně jsou. Slouží k šifrované komunikaci mezi uzly sítě ZenCash. Každý z uzlů obsahuje kompletní kopii blockchainu. Těchto uzlů je v současné době více jak 12 tisíc a díky tomu je celá síť velmi dobře zabezpečená vůči zásahům zvenčí. Provozováním těchto uzlů tak přispíváte k větší bezpečnosti a současně za to pobíráte odměnu. Také můžete šifrovaně komunikovat s dalšími provozovateli uzlů. Pro podrobnější prozkoumání vývoje projektu ZenCash doporučuji přečíst jejich whitepaper a roadmapu. Chystá se plno nových věcí, jako iOS peněženka, hardwarové peněženky nebo třeba placení na Pornhubu. Zde najdete odkaz na white paper.
Kde nakoupit a jak uložit ZenCash
Nejjednodušší způsob jak coiny nakoupit je přes burzu Binance, kde nepotřebujete na nižší objemy verifikaci. Poté je třeba stáhnout jednu ze dvou oficiálních peněženek. Light peněženka Arizen a v podstatě ji jen stáhnete, založíte si profil a můžete hned používat. Sympatické na Arizen walletu je také to, že byla vyvinuta českými programátory.
Druhá peněženka Swing wallet stahuje komplet blockchain, takže si několik hodin počkáte, než ji budete moct začít používat. Osobně používám obě tyto peněženky, které ke stažení najdete zde.
Kolik nody vydělávají
Odměna pro držitele Secure Nodů je 10% z celkové odměny za vytěžený blok a stejně tak odměna pro majitele Super Nodů je 10% z celkové odměny za vytěžený blok. Rozdíl je jen v tom, že aktivních Secure Nodů je k dnešnímu dni (1. srpna 2018) 12.044 kusů a Super Nodů 1687. Protože Super Nodů je cca 10x méně, tak odměna je taky cca 10x větší. Na Super Node ale potřebujete držet na jedné své adrese 500ks ZEN a pro Secure Node potřebujete 42ks ZEN.
Níže se můžete podívat, kolik Secure Nody se 42 ZENy vydělávají. Podle posledních statistik je to cca 0.075 ZENu denně. To znamená měsíčně cca 2.25 ZENu a ročně 27 ZENů. Předpoklad ale je, že s růstem počtu Secure Nodů budou odměny logicky klesat. Na druhou stranu velmi věřím tomu, že samotná hodnota coinu půjde nahoru, protože se jedná o kvalitní projekt s jasnou vizí.

Zde je ukázka odměn Super Nodů. Při držení 500 ZENů je denní odměna cca 0.53 ZENu, čili cca 15 ZENů měsíčně a za rok 190 ZENů. Takto si můžete vydělat na několik menších securenodů.

Jak nastavit ZenCash securenode
Oficiání instalační návod najdete na tomto odkazu
Když jsem se Secure Nody začínal, tak jsem návod otevřel, rychle prolétl a ještě rychleji zavřel:) Ale věděl jsem, že jich chci mít desítky a tak jsem se do toho pustil a strávil doslova desítky hodin pokusů a omylů. Server jsem přeinstaloval snad 20x, než jsem svůj první Secure Node rozchodil. Jenže pak začal padat a já nevěděl proč. Takže dalších 5 reinstalací, zkoušení, nervů, atd. Nakonec se to ale povedlo a přidal jsem tomu další zabezpečení proti botům a DoS útokům. Dnes servery šlapou takřka bezúdržbově.
Náklady na VPS, kde nody běží, jsou ve stokorunách měsíčně. V porovnání s tím, kolik může provozování Secure Nodů vydělávat, je to ale jen zlomek ceny. S tím, jak mi každý týden přibývají odměny, zakládám další a další nody, aby moje portfolio rostlo a vydělávalo v konečném důsledku ještě více.
Pokud budete chtít, můžu vám Secure Node nebo Super Node nastavit. Kontaktujte mě přes tento poptávkový formulář a domluvíme se na dalším postupu.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Jak funguje ZenCash, Secure Node a Super Node pochází z

Co je masternode, proč do něj investovat a jak se nastavuje

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
V posledních měsících celý trh kryptoměn postupně klesá a mnoho lidí může propadat beznaději a zoufalství z toho, že jejich investice ztrácí na hodnotě. V tomto úvodním článku bych vám rád představil poměrně novou příležitost, jak mít i v medvědím trhu klidnější spánek – pořiďte si masternode.
Co je to masternode?
Zjednodušeně řečeno je masternode server na decentralizované síti. Nepracuje samostatně, ale vždy komunikuje s jinými masternody v síti. Umožňují tím větší soukromí transakcí, dovolují uživatelům v síti hlasovat o důležitých rozhodnutích, provádějí okamžité transakce, atd. Zdrojů na webu je dost. V tomto článku se budu držet jednoduchosti.
Proč do masternodu investovat
O masternody se zajímám poslední rok a tím největším lákadlem pro většinu investorů jsou odměny za to, že masternode provozují. Na stránce Masternodes online si můžete více jak 300 coinů, které umožňují nastavit masternode, projít.

V přehledné tabulce vidíte, kolik coin stojí, jaký má objem obchodů a kolik jej potřebujete k tomu, abyste mohli rozběhnout svůj vlastní masternode. V praxi to probíhá tak, že si koupíte potřebné množství coinů, ty uzamknete ve své peněžence a nastavíte na virtuálním serveru masternode.
Tím nejstarším a zároveň největším coinem je DASH. Jeho pořízení stojí dnes cca 270 tisíc dolarů, což je 5.8 milionu korun:) To, kolik daný coin stojí, vidíte ve sloupci MN Worth. A kolik kusů na masternode potřebujete vidíte zase ve sloupci #required.
Na druhé straně jsou tu mladší coiny, na které není třeba ani 1000 dolarů. Mezi ně patří třeba ZenCash, který sice na zmíněné stránce nenajdete, ale budu se mu věnovat v dalším článku. Nebo třeba coiny Kalkulus a SmartCash.
Takže proč do masternodu investovat? Krom toho, že pomůžete celé síti, je to i odměna pro vás. A její výši můžete zjistit právě na výše zmíněné stránce ve sloupečku ROI, což udává návratnost investice v procentech za rok. Např. za masternode coinu ZCoin dostanete za rok zpět cca 27% z počáteční investice.
Jen malá nápověda. To, že některý coin nabízí odměnu v řádu tisíců procent, ještě neznamená, že je to super obchod. Nemusí mít například žádnou likviditu – to zjistíte ze sloupečku volume. Takže opatrně.
Mezi benefity může patřit i to, že krom pravidelného, někdy i denního příjmu může coin růst na hodnotě a masternode, který dnes stojí 1000 dolarů bude za rok stát třeba dvojnásobek a víc.
Mám například rád coin Alqo, tady je ukázka výdělků za den, týden, měsíc a rok. Jeho pořízení vyžaduje 10 tisíc coinů, celkem za $2,944.83. Roční ROI je cca 90%.

Stinné stránky
Sleduji, že v poslední době nastal obrovský boom masternodů a mnoho nepoctivců se snaží na celém odvětví přiživit. Zkopírují kód některého ze stávajících coinů, změní název, udělají rychle webové stránky a pak v předprodeji nabízí “nový” masternode coin k prodeji. Samozřejmostí jsou tisíce procent ROI, ale bez jakékoliv likvidity. Proto si každý coin před investicí prověřte třeba na stránce masternodes online, podívejte se na jejich twitter, discord, stránky, atd.
Sledování masternodů
Výše zmíněná stránka má i monitoring vašich masternodů, takže si ve svém online přístupu nasázíte svoje masternody a sledujete, jestli běží, kolik vydělávají a zda potřebují nějakou úpravu. Používám i konkurenční monitoring, který mi do mailu hlásí, že přišla odměna – a je to opravdu fajn pocit vždy když cinkne nová platba. Speciálně když máte masternodů víc:) Tuto službu nalezente zde a je zdarma jako služba předchozí: masternodeonline
Jak zprovoznit masternode
V prvé řadě je nutné mít koupený virtuální server (VPS), pokud nechcete mít 24 hodin denně puštěný speciální počítač jen na kryptoměny. Takový server se dá pořídit cca od 5 dolarů měsíčně. Dále je třeba mít ve své peněžence uzamčený přesný počet coinů potřebných na zprovoznění masternodu. Dále je třeba na VPS nainstalovat peneženku, většinou v Linuxu a pomocí linuxových příkazů celý masternode zprovoznit. Návody dost často bývají na stránkách daných coinů, pěkně to má zpracované např. coin Kalkulus. Pro nováčka to ale stále může být složité a matoucí.
Pokud bude zájem, nabízím za drobnou úplatu pomoc s instalací mastenodů a securenodů. Stačí vyplnit formulář na webu coinfather
Co si o masternodech myslíte vy?
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Co je masternode, proč do něj investovat a jak se nastavuje pochází z

Těžba bitcoinu a spotřeba energie: Pohroma, nebo zbytečná hysterie?

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Těžba bitcoinu a její energetická spotřeba byla vždy vděčným novinářským tématem. S nárůstem hashrate v posledních měsících nicméně přerůstá v alarmistické volání po rázných krocích. Kolik energie se skutečně spotřebuje? A lze porovnávat spotřebu Bitcoinu a např. Visa, nebo MasterCard?
Články o spotřebě bitcoinové těžby jsou zajímavým úkazem – můžeme se setkat například s bláznivým tvrzením, že v roce 2020 spotřebuje bitcoin všechnu energii světa. Moje osobní teorie praví, že očerňováním bitcoinu skrze „nemorální“ spotřebu si novináři a jejich čtenáři léčí mindrák z prosté skutečnosti, že do bitcoinového vlaku včas nenastoupili.

Bitcoin má spotřebu jako celá ČR!
Pojďme nicméně prozkoumat merit výroků mluvících o vysokém podílu bitcoinové těžby na světové spotřebě elektřiny. Ty se opírají zejména o Bitcoin Energy Consumption Index (BECI) na blogu Digiconomist autora Alexe de Vriese; stejný autor nedávno rovněž publikoval studii Bitcoin’s Growing Energy Problem. Tato studie strhla novou vlnu článků mluvících o blížící se katastrofě, jelikož de Vries zde mluví o tom, že bitcoinová těžba bude koncem roku 2018 spotřebovávat 0,5 % světové elektřiny a v budoucnu o řád více.
Index BECI počítá spotřebu bitcoinové těžby poměrně jednoduchou metodou „shora“: jelikož známe průměrný výnos z těžby, můžeme s pomocí několika proměnných odvodit i průměrnou spotřebu elektřiny. Proměnné jsou v tomto případě odhadovány a sestávají z podílu nákladů na elektřinu (přímé náklady na provoz mineru + chlazení atd.) a průměrné ceny elektřiny za KWh.
De Vries odhaduje, že 60 % výnosů z těžby padne na náklady na elektřinu a cena elektřiny představuje 5 centů na KWh. Z neznámého důvodu také de Vries počítá výnosy z těžby z bitcoinu i bitcoinu cash (bcash) dohromady.
Z těchto předpokladů následně de Vries počítá globální spotřebu elektřiny pro bitcoinovou těžbu a nabízí novinářsky vděčné vizualizace, jako je tato:

Hlavním poselstvím de Vriesových analýz (které vděčně přejali senzacechtiví novináři) je, že Bitcoin představuje environmentální katastrofu. Extrapolací de Vriesových čísel pak docházejí k nesmyslným tvrzením o pohlcení x % světové elektřiny bitcoinovou těžbou.
De Vriesova metodologie si nicméně vysloužila hlubokou kritiku, zejména ze strany bloggera Marca Bevanda. Jak upozorňuje Bevand, de Vriesův předpoklad, že těžaři vynakládají 60 % výnosu na spotřebu elektřiny, je prostě přestřelený. De Vries totiž uvažuje, že trh je dokonale konkurenční a dlouhodobě dosahují těžaři nulového provozního zisku (mezní náklady se rovnají mezním příjmům). To je však absurdní – a to již z toho důvodu, že ASIC zařízení jsou na trhu téměř nedostupná a nové batche jsou v podstatě ihned vyprodány. Proč by těžaři ASICy rychle vykupovali, kdyby neměli realistický výhled na pozitivní návratnost?
De Vries používá až příliš učebnicový přístup, kdy ve zmiňované studii píše: „Víme, že v ekvilibriu není ani Bitmain schopen generovat profit.“ Zatímco učebnicové ekvilibrium tudíž profit Bitmainu vylučuje, ve skutečnosti dosáhl Bitmain za rok 2017 zisku ve výši 3-4 miliard dolarů.
Výsledky akademického paperu s nereálnými předpoklady by zkrátka neměly být novináři vykládány jako skutečnost.
Bevand proto nabízí mnohem konzervativnější odhad poměru nákladů na elektřinu vůči výnosům, který se dle něj navíc snižuje s novějšími generacemi ASICů – od 39 % pro Antminer S5, po 12 % pro Antminer S9.
Celková spotřeba bitcoinové sítě pak vychází několikrát nižší.
Bitcoin a špinavá elekřina
Dobrá, různé metodologie produkují různé výsledky a realita je pravděpodobně dosti odlišná od scénářů hovořících o blížící se energetické apokalypse. Co nicméně uznat můžeme je skutečnost, že absolutní spotřeba elektřiny v bitcoinové těžbě během let roste, jelikož cena bitcoinu má dlouhodobě vzestupný trend a láká k otevírání dalších a větších těžebních operací – v Austrálii například během tohoto roku bude představena uhelná elektrárna na obří bitcoinový důl.
A jsou to právě uhelné elektrárny, které údajně představují největší problém. Velká část bitcoinové těžby je prováděna v Číně, a to s pomocí energie z uhelných elektráren, které by jinak byly využívány pouze ve zlomku kapacity (jelikož byly postaveny ve snaze plnit komunistickou pětiletku, nikoli tržní potřebu).
Čína elektřinu generovanou z uhlí masivně dotuje. Bitcoinoví těžaři této skutečnosti využívají a přeměňují levnou elektřinu na službu zabezpečení bitcoinové sítě, výměnou za hodnotné bitcoiny. Stručně řečeno, využívají levných vstupů k produkci hodnotnějších výstupů. Věnují se standardnímu podnikatelskému jednání. Proč bychom měli vyčítat tuto činnost „výrobcům bitcoinů“, a ne například výrobcům automobilů? Podpora energetického sektoru je rozhodnutím čínské vlády; ne bitcoinových těžařů. Ti se pouze přizpůsobují nastaveným podmínkám, tak jako podnikatelé v jiných odvětvích.
Bitcoinový horník zachycen při čaji o páté
Abychom však nebyli úplní cynici: čínská vláda tento problém způsobila a patrně ho i sama vyřeší. Stále častěji totiž ze strany jejích představitelů zaznívá, že těžba nebude mít v budoucnosti tak příznivé podmínky, jako doposud. Spekuluje se o zákazu těžby, Bitmain dokonce plánuje přeorientovat se na výpočty v oblasti AI.
Těžaři se tak postupně přesouvají do krajin s příznivějším podnikatelským prostředím, které navíc mohou nabídnout i jiné benefity, jako jsou levná elektřina z obnovitelných zdrojů a chladné podnebí. Konkrétně se v poslední době mluví o Kanadě a Islandu. V obou zemích tvoří obnovitelné zdroje (vodní a geotermální) většinu produkce elektřiny.
Evolucí prochází i zpracování odpadního tepla, generovaného těžebními zařízeními. Velké těžební operace začínají integrovat přidružené podnikání, jako jsou sušárny dřeva a ovoce.
Jak přesunem do chladnějších krajin, tak i využitím odpadního tepla odpadá nemalá část nákladů na chlazení.
Bitcoin vs. fiat a banky – co „žere“ víc?
Pojďme se nakonec podívat na populární srovnání nákladnosti transakce s využitím bitcoinu a Visy. Opět si vypůjčíme jeden alarmistický graf od de Vriese:

De Vries zde efektně srovnává průměrnou spotřebu jedné bitcoinové transakce vs. 100 tisíc transakcí sítě Visa. Jedná se samozřejmě o nesmyslné porovnání, a to minimálně ze dvou důvodů:
1)     Bitcoin je plnohodnotný globální platební systém, zatímco Visa je pouze jeden z pilířů systému fiat peněz. Zatímco v bitcoinové síti dochází k emisi jednotek a tvorbě „monetární politiky“ (uzly, těžba), udržování záznamů o vlastnictví (blockchain), tvorbě a vynucování pravidel (BIPs, uzly) a vypořádání transakcí (uzly, těžba), v rámci Visy se děje pouze to poslední. Stručně řečeno, tyto dva systémy jsou neporovnatelné. Na pravou stranu bychom museli zahrnout světové centrální banky, sítě komerčních bank, armády úředníků a zaměstnanců, tisíce vytápěných budov a klimatizovaných datacenter, tiskárny cenných papírů – a poté bychom teprve mohli provést realistické porovnání.
2)     Průměrný náklad na jednu transakci je zavádějící ukazatel a svádí k divokým extrapolacím ve stylu „když to lidé začnou pořádně používat, vycucne to půlku světové elektřiny“. Bitcoinová těžba nicméně funguje způsobem „všechno nebo nic“. Dokud bude systém existovat a někdo bude těžit, transakce budou potvrzovány stále stejným tempem, jelikož systém je interně regulován s cílem produkce bloku v průměru každých deset minut. Větší počet bitcoinových transakcí neimplikuje více spotřebované energie. Naopak s nástupem Lightning Network lze očekávat o několik řádů vyšší transakční kapacitu, bez ohledu na dedikovaný výpočetní výkon.
Na závěr je třeba poznamenat, že hlavní předností decentralizovaných, nestátních peněz není a nikdy neměla být především energetická efektivnost. Je klidně možné, že i při započítání veškerých nákladů fiat peněz by Bitcoin „žral“ víc (ačkoli při pohledu na honosná sídla centrálních a komerčních bank o tom lze důvodně pochybovat).
Bitcoinovou „killer app“ je bezpečnost a možnost převádět hodnotu komukoli, kdykoli, a v jakékoli výši – a to bez nutnosti kohokoli se o toto základní lidské právo doprošovat. Jak praví bitcoinový developer Peter Todd, Bitcoin je především bezpečnostní software. A bezpečnost není levná záležitost; ačkoli její poskytovatelé hledají stále důmyslnější způsoby, jak své náklady (a tím i případný environmentální dopad) dále snížit.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Těžba bitcoinu a spotřeba energie: Pohroma, nebo zbytečná hysterie? pochází z