Browse Category

Trendy

MakerDAO – výhody, nevýhody a budoucnost projektu

Poslední díl seriálu o MakerDAO. Co lze zlepšit, co je hodné pochvaly a jaká je budoucnost MKD?

V prvním dílu seriálu jsme si vysvětlili základní účel MakerDAO – poskytnutí decentralizovaného stablecoinu DAI. Druhý díl zkoumal vztah mezi úrokovou mírou a cenou etheru a DAI. V posledním dílu si stručně projdeme dva další neduhy projektu, ale i vyzdvihneme kvalitně navržené mechanismy a podíváme se na budoucnost MakerDAO v podobě multi-collateral DAI.
Nealgoritmická úprava stability fees
Proces stanovení aktuálního stability fee je momentálně poměrně zdlouhavý a je plně závislý na lidském hodnocení situace a následně na manuálních vstupech. Ke zvýšení či snížení stability fee vedou tyto kroky:

Governance call. Míra deviace ceny DAI od pegu je společně s dalšími parametry (např. zobchodovaný objem) probírána na týdenním Governance and Risk call. Záznamy z callů jsou veřejně dostupné na Youtube, zápisy a další užitečné informace z callů jsou zde. Na tomto callu se lidé okolo MakerDAO (členové Maker Foundation, analytici, držitelé tokenu MKR) rozhodují, zda je zapotřebí měnit stability fee.
Poll vote. Po callu je držitelům tokenu MKR předložena sada návrhů na změnu (či ponechání) aktuálního stability fee. Děje se tak na portálu makerdao.com/.
Executive vote. Držitelé tokenu MKR hlasují o tom, zda souhlasí či nesouhlasí s návrhem vzešlým z Poll vote. Hlasování probíhá pomocí stakingu – držitelé MKR zamykají své tokeny do kontraktu, který odpovídá návrhu, pro který chtějí hlasovat. Pokud počet stakovaných tokenů ve prospěch nového návrhu překoná počet tokenů stakovaných pro předchozí návrh, dochází k jeho implementaci (např. ve formě změny stability fee).

Tento systém je problematický z několika důvodů:

Každá změna stability fee trvá minimálně několik dní. Nejkratší interval mezi změnami byl 4 dny (15.-19.4.2019).
Hlasujícím jsou předkládány pevně stanovené hodnoty, ve kterých je patrná lidská předpojatost k uchopitelným číslům (buďto celá čísla, či končící na ,25/,50/,75). Poslední hlasování z konce října nabízelo tyto hodnoty:

Naprostá většina držitelů MKR nehlasuje. Posledního Poll vote, v rámci kterého prošel návrh na snížení stability fee téměř na polovinu, se zúčastnilo 1,59 % všech držitelů MKR:

Tento systém je zkrátka a dobře velmi manuální a dopadá na něj klasický problém voličské apatie.

Vhodnější by byl plně algoritmický proces úprav stability fee, kdy by fee bylo automaticky upravováno na základě naměřené deviace ceny DAI od pegu. Navýšení či snížení by mohlo probíhat s exponenciálními inkrementy (tj. např. nejprve +1 %, následně +1,618 %, +2,618 %, +4,236 % atd.). Takový proces by byl rychlý, automatický, přesnější. Byl by však velmi závislý na přesném oraclu pro spolehlivé měření deviace od pegu. Proto by pro začátek možná bylo vhodné takový nástroj zavést pouze jako nápovědu pro budoucí hlasování o úpravách stability fee, později s rozvojem spolehlivějších oraclů na něj plně přejít.
MakerDAO není DAO
Dalším drobným neduhem je skutečnost, že MakerDAO ve skutečnosti žádné DAO není. Pro připomenutí, DAO je decentralizovaná autonomní organizace. Jak jsme si popsali výše, o autonomní organizaci se nejedná již jen z toho důvodu, že správa kriticky důležitého parametru (stability fee) vyžaduje neustálé lidské vstupy.

Maker je v současné době centralizovaná organizace, jelikož systém je provozován s pomocí dvou právních entit:

Maker Ecosystem Growth Holdings, Inc je registrována na Kajmanských ostrovech (tato organizace je provozovatelem makerdao.com a eth2dai.com)
Maker Ecosystem Growth Foundation je nadace financující vývoj, registrována na Kajmanských ostrovech (zdroj)

Druhá entita drží rozpočet na vývoj systému (ve výši zhruba 130 milionů dolarů) a Rune Christensen (zakladatel Makeru a CEO nadace) má rozhodující slovo. Dle článku The Block vládne Rune nadaci pevnou rukou a někteří dlouholetí vývojáři nesdílející jeho vizi globální centrální banky byli odejiti.

Problém je, že oproštění od centralizovaných týmů a právních entit nelze čekat ani do budoucna. Systémový upgrade v podobě multi-collateral DAI totiž předpokládá, že DAI bude možné krýt různými typy kolaterálu – zpočátku v podobě jiných kryptoměnových tokenů typu bearer asset, později však i security tokeny či nemovitostmi, tj. aktivy s rizikem protistrany a vztahující se ke konkrétní jurisdikci. Design tudíž již dopředu počítá s tím, že budou existovat „rizikové týmy“ placené ze stability fee a předkládající rizikové analýzy různých typů zajištění ke schválení držiteli tokenů MKR.

Aktiva vztahující se ke konkrétním protistranám a jurisdikcím (akcie, dluhopisy, nemovitosti apod.) navíc budou muset spravovat právní entity založené v odpovídajících jurisdikcích a držitelé dluhových pozic procházet plným KYC, jak Christensen zmiňuje například v této diskusi na Redditu. O problematice KYC v kontextu finanční inkluze pak pojednává tento zajímavý článek uživatele Redditu z Uzbekistánu.
Multi-collateral DAI
Dostáváme se tím konečně k multi-collateral DAI (MCD). Přechod do této druhé verze systému začne 18. listopadu. Současná verze stablecoinu DAI je krytá pouze etherem. V rámci MCD však bude možné do smart contractů Makeru zamykat i další typy zajištění a půjčovat si proti nim DAI. Prvním aktivem, které držitelé MKR odsouhlasili, je token BAT. Tento token vyhrál hlasování v soutěži s tokeny REP, DGD, GNT, OMG, ZRX. Jak vidíme, jedná se o ERC-20 tokeny.

Hlavní motivací pro uvedení MCD je diverzifikace, aby stablecoin DAI nestál pouze na jednom typu zajištění.

Problém však je, že tokeny ERC-20 mají 100% technologickou korelaci s etherem. Z této stránky se tudíž nejedná o žádnou diverzifikaci rizika, ba naopak: selže-li ether, selžou i tyto tokeny; naopak selže-li některý z těchto tokenů, nemusí to znamenat selhání etheru.

Co se týče cenové korelace, níže vidíme cenu BAT v porovnání s etherem. Korelace to není perfektní, nicméně je patrné, že BAT často sleduje stejný cenový trend jako ether (korelační koeficient je 0,76).

Jednoduché to není
Největší achillovou patou MCD se však může stát složitost. Jak jsme uvedli výše, každé aktivum sloužící k zajištění bude mít vlastní rizikový tým dodávající pravidelné rizikové analýzy, které by měli držitelé MKR číst a schvalovat změny parametrů, které z těchto analýz budou vyplývat. Každé zajištění bude mít vlastní parametry (povinná míra zajištění, maximální možný počet vydaných DAI proti danému zajištění atd.). Mandát rizikových týmů je popsán v oficiálním fóru.

Od držitelů MKR se zkrátka očekává, že budou odvádět mnohem více práce a zároveň se budou dělit o výnosy (tj. zaplacené stability fees) s držiteli DAI (v podobě Dai Savings Rate) a rizikovými týmy.

Je pravděpodobné, že držitelé MKR se tak detailní správou zabývat nebudou. Mnohem pravděpodobnější je, že se ustanoví manažerský tým (který nyní zastávají lidé z Maker foundation), který bude pár aktivním držitelům MKR předkládat návrhy k posvěcení. To je samozřejmě naprostý opak decentralizace, takové uspořádání je v principu klasická centrální banka s bankovní radou. Objevují se tudíž hlasy, že bude zapotřebí Maker forknout a vybudovat skutečně decentralizovanou verzi.

Klady projektu MakerDAO
Projekt MakerDAO je pionýr. Dokázal světu, že stablecoin krytý volatilní kryptoměnou je možný a poměrně spolehlivý. Inspiroval např. projekt DEBNK, jenž usiluje o vytvoření podobné utility přímo nad Bitcoinem.

Je tudíž na místě sepsat i výčet věcí, které se projektu povedly:

Maker neměl veřejné ICO, tokeny MKR byly postupně prodávány sofistikovaným investorům, jako je fond a16z.
Maker má solidní přístup k bezpečnosti: https://blog.makerdao.com/mcd-security-roadmap-update-october-2019/.
Stabilita DAI v průběhu obřích výkyvů v ceně etheru je úctyhodná, Maker dokázal, že stablecoin s kryptoměnovým krytím je proveditelný.
Chvála patří i designu dvou tokenů, zejména skutečnosti, že token MKR neslouží jako zajištění pro půjčky DAI. Tento „incestní“ vztah, kdy je jeden token projektu kryt druhým tokenem projektu, již dříve neslavně selhal u stablecoinu NuBits a jeho krytí NuShares.
Pojistka v podobě emergency shutdown, kdyby vše ostatní selhalo.

Důležité odkazy a zdroje k dalšímu studiu

FAQs: https://github.com/makerdao/community/tree/master/faqs
Oficiální fórum: https://forum.makerdao.com/
CDP Portal (vytváření a správa dluhových pozic): https://cdp.makerdao.com/
Statistika systému: https://mkr.tools/
Statistika systému 2: https://graphs.santiment.net/makerdao
Statistika do třetice: http://loans.descipher.io/
Analytický nástroj (vztah ceny DAI, růstu etheru a výše stability fee): https://bit.ly/dai-interest
DAI/USD ticker: https://destiner.github.io/Off-the-peg/#/dai/usd
Třídílný článek vysvětlující filosofii MakerDAO a přístupu ke správě stablecoinu DAI: https://medium.com/makerdao/makerdao-governance-risk-framework-38625f514101

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek MakerDAO – výhody, nevýhody a budoucnost projektu pochází z

MakerDAO a DAI – úrok jako zlý sluha i špatný pán

Říkej mi pane, úroková míro! MakerDAO a stability fee – 2. díl
V minulém dílu, nazvaném Půjčte si peníze na blockchainu – decentralizovaně a bez banky, jsme si osvětlili, jak MakerDAO a jeho decentralizovaný stablecoin DAI fungují. Nyní se pojďme podívat na problematické aspekty MakerDAO. Tím hlavním je, že úrok v kontextu dluhových pozic MakerDAO nefunguje jako standardní tržní úroková míra, tj. koordinační mechanismus poptávky a nabídky po půjčkách.

Úrok je v rámci MakerDAO otrokem pegu.
Úroková míra jako otrok pegu
Pro osvěžení: peg (tj. cílová hodnota DAI v podobě cenovky $1) je primárně řízen s pomocí úrokové míry (stability fee). Je-li DAI pod $1, stability fee roste a naopak. Stability fee funguje pro dlužníky stejně, jako variabilní úroková míra – je to zkrátka procento z půjčené částky, které musí při vrácení půjčky (tj. vykoupení vloženého etheru) splatit. Záměrně uvádím variabilní, jelikož stability fee platí dlužník vždy aktuální, nehledě na to, jaké stability fee bylo platné v době, kdy si dluhovou pozici otevíral. To, jak uvidíme, má zajímavé následky.

Pojďme se podívat, jaké bylo stability fee od spuštění MakerDAO:
Graf 1: Stability fee vs cena DAI.
Prvních zhruba 14 měsíců od spuštění se stability fee pohybovalo na nízkých hodnotách, mezi 0,5 % a 2,5 %. Cena DAI se pohybovala okolo pegu a nebyl tak důvod pro výrazné zvyšování stability fee. Na jaře 2019 se však cena DAI propadá pod $1 a stability fee je nutné zvyšovat. Během pár měsíců se dostane až na hodnotu 20,5 %. Vzhledem k tomu, že stability fee je pro dlužníky vždy platná v aktuální výši, znamená to, že někteří dlužníci najednou čelili velmi nepříjemné situaci. Počátkem roku si půjčili za 0,5 % a po pár měsících čelili čtyřicetkrát vyšší úrokové sazbě.
Jak si můžete pěkně zavařit variabilním úrokem
Jedním z nejznámějších případů je uživatel ProgrammableTX.  Ten si v lednu 2019 s pomocí dluhové pozice na MakerDAO refinancoval hypotéku s fixním 4% úrokem s vidinou výrazné úspory. Uživatel si očividně neuvědomil, že vyměňuje konzervativní fixní úrok za vysoce rizikový variabilní úrok, který navíc nefunguje jako tradiční úroková míra, nýbrž jako nástroj k udržování pegu půjčovaného stablecoinu.

Uživatelova chyba by mohla být jen dalším případem nepochopení kryptoměnových služeb. V tomto případě je ale alarmující, že článek tohoto uživatele, ve kterém vyzdvihuje úrokovou úsporu s pomocí MakerDAO, publikovalo MakerDAO na svém oficiálním blogu! Vývojáři MakerDAO si buďto sami neuvědomovali, jak vlastně funguje jejich vlastní mechanismus stability fee a pegu. A nebo si to uvědomovali a touto „lichvářskou“ taktikou lákali další nebohé uživatele. Tak či tak byla publikace článku o refinancování hypotéky s pomocí vysoce experimentální kryptoměnové služby velmi nezodpovědná.

Při půjčce na MakerDAO si dejte pozor na to, že stability fee se může kdykoli razantně zvýšit!
Pojďme se nyní podívat na zoubek tomu, proč vlastně začala cena DAI v březnu 2019 tak razantně klesat pod peg a stability fee muselo postupně vystoupat až k dvaceti procentům, aby se situace napravila. Napoví nám další graf, ukazující stability fee v kontextu ceny etheru (tj. podkladového aktiva, kterým je DAI kryt):
Všimněme si, že brutální výplach ceny etheru v období 1/2018 – 7/2018 neměl na stability fee žádný vliv, zůstávalo na 0,5 %. Při stabilizaci cenového propadu etheru v období 8/208-11/2018 bylo fee zvýšeno na 2,5 %, s dalším propadem bylo však opět sníženo na 0,5 %. Teprve poté, co ether otestoval své cenové dno a cena začala pozvolna růst, dochází k výraznějšímu zvyšování stability fee.

Vše souvisí se vším
Mezi cenou etheru, výší stability fee (tj. úroku) a cenou DAI existuje totiž silná vazba:

Když cena etheru klesá, zažívají držitelé dluhových pozic horké chvilky, jelikož mají problém s tím zůstat dostatečně zajištění (stejné množství etheru má najednou nižší hodnotu a tudíž nižší sílu zajištění). Dluhové pozice buďto zavírají (tj. skupují z trhu DAI a likvidují jej splácením dluhů), anebo do svých pozic doplňují další zajištění v podobě dalšího etheru. V době delšího medvědího trhu navíc vzniká vyšší poptávka na trhu po DAI, s cílem uchovat si při propadu bohatství vzniklé v předešlém bull runu. Lidé poptávají DAI, ale je méně uživatelů, kteří by chtěli vytvářet a držet dluhové pozice. Cena DAI tudíž roste a úrok může být nízký.
Když cena etheru roste, mají držitelé dluhových pozic žně, obzvláště po delším medvědím trhu. Velké množství etheru, který doplňovali v průběhu propadu do pozic ve snaze vyhnout se likvidaci, má najednou vyšší hodnotu a tudíž vyšší sílu zajištění. Dluhové pozice jsou nyní velmi bezpečné a lákají k nabírání vyšších půjček, se kterými je poté možné si nakoupit další ethery (tj. vytvořit si long pozici s pákovým efektem). Na trhu navíc klesá poptávka po DAI, jelikož spekulanti vyplouvají z bezpečných přístavů a za své DAI chtějí nakupovat rostoucí ether. Je velké množství těch, kdo jsou ochotni vytvářet a držet dluhové pozice, a menší množství těch, kdo chtějí déle držet DAI. Cena DAI tudíž klesá a úrok musí růst, aby zamezil přísunu nových a nových DAI na trh.

Pozor – při větším bull run etheru mohou úroky opět masivně vzrůst
Tyto vztahy jsou navíc umocněny skutečností, že dluhové pozice jsou vskutku primárně využívány k vytváření pákových pozic, kdy si dlužníci za půjčený DAI nakupují další ether, který opět vloží do dluhové pozice, aby si mohli půjčit další DAI a koupit další ether. Podrobnější návod na vytvoření pákové pozice s pomocí MakerDAO naleznete například zde.

Podíváme-li se s tímto vědomím ještě jednou na Graf 2, pak není překvapivé, že stability fee přestalo růst nedlouho poté, co ether dosáhl svého dosavadního letošního vrcholu (~320 USD v červenci). Při opětovném propadu a následné stabilizaci ceny spekulanti patrně opustili víru v nový bull run. Tlak na emisi nových DAI se v létě snížil, cena DAI se stabilizovala okolo pegu (jak vidíme na Grafu 1) a stability fee mohlo opět klesnout.

Do budoucna je nicméně zapotřebí s těmito vztahy počítat: přijde-li výraznější bull run etheru, mohou úroky opět masivně vzrůst. Situace, kdy se ještě spekulantům vyplatí půjčit si DAI i v případě vysokých úroků a půjčky DAI pod pegem (s vrácením na úrovni pegu), lze jednoduše propočítat. Níže uvádím výtah z nástroje, kde si tyto vztahy může každý čtenář modelovat.

Vidíme zde, že v případě očekávání růstu etheru o 29 % za měsíc (v bull marketu nic neobvyklého) se spekulantovi vyplatí vzít si půjčku, i když úrok dosahuje 123 % p.a. a dokonce i když si půjčuje DAI výrazně pod pegem (za 0,9 USD):

[divider style=”5″]

Nástroj je dostupný na https://bit.ly/dai-interest

Ano, může být i hůř než 20,5 %. Variabilní úrok zkrátka není žádná legrace.

DSR jako náprava?
Vývojáři jsou si rizika vysokých stability fees vědomi a jako jedno z protiopatření plánují v rámci druhé verze systému (tzv. Multi-collateral DAI) zavést DAI Savings Rate (DSR). DSR je v principu pokus o přiblížení se skutečné úrokové míře, respektive zavedení doposud chybějící druhé strany mince stability fee. Zatímco nyní držitelé dluhových pozic musí stability fee platit, držitelé DAI z toho nic nemají, jelikož stability fee se dělí mezi držitele tokenů MKR, držitele P-ETH (poolovaný ether) a provozovatele robotů market maker keeper (podrobnější analýza zde).

V rámci DSR se budou muset držitelé tokenů MKR dělit o stability fee s držiteli DAI. Více o DSR si můžete přečíst na oficiálním blogu.

DSR dává na první pohled smysl. Při bull runu poroste stability fee a zároveň i DSR, což část držitelů DAI přiměje stablecoin držet a vydělat na úroku, nikoli spekulovat na další růst etheru. DAI získá silnou novou utilitu, kdy se kromě nástroje na financování spekulace a bezpečného přístavu stane i prostředkem na uchovávání úspor se zajímavým úrokem.

Ano, to vše platí – s tím drobným háčkem, že to platí již dnes. Díky money market protokolům jako je Compound je již dnes možné ukládat DAI do smart contractu a vydělávat variabilní úrok, který vykazuje vysokou míru korelace s aktuální výší stability fee:
Graf 3. Zdroj Compound DAI supply APR: https://loanlist.io/asset/dai/compound
Jak uvádí MakerDAO ve výše odkazovaném blogu, vklad do Compoundu může být teoreticky rizikovější, než zamčení DAI ve smart contractu z dílny MakerDAO. To by pak měla nicméně i reflektovat výše úrokové míry (na Compoundu bude vyšší o rizikovou složku).

Zkrátka a dobře ke stabilizačnímu účinku DSR je třeba vyjádřit skepsi, jelikož utilitu, kterou má stablecoinu DAI poskytnout, již nyní poskytují jiné služby, kupříkladu Compound.

Pojednání o úroku v kontextu MakerDAO si vysloužilo více prostoru, než jsem původně předpokládal. O dalších neduzích (ale i pozitivech) projektu, stejně jako o chystaném multi-collateral DAI, tudíž pojednáme brzy ve třetím dílu seriálu.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek MakerDAO a DAI – úrok jako zlý sluha i špatný pán pochází z

Půjčte si peníze na blockchainu – decentralizovaně a bez banky

MakerDAO: Decentralizované finance – 1. část
MakerDAO je jeden z nejviditelnějších a nejpoužívanějších projektů na Ethereu. Společně s protokolem Compound patří mezi ukázkové příklady tzv. decentralizovaných financí (DeFi), tj. služeb, které usilují o naplnění vize programovatelných peněz.

Projekt MakerDAO je na světě již od samotných počátků Etherea, coby koncept vzniknul již v roce 2014. Na mainnetu Etherea byl pak spuštěn koncem roku 2017. V ethereové komunitě se těší vysokému respektu a MakerDAO bývá často uváděno jako jeden z výstavních projektů dokládajících užitečnost Etherea.
Záměr MakerDAO = decentralizovaný stablecoin
Základním cílem MakerDAO je přinést do kryptoměnového světa cenovou stabilitu, zejména v podobě decentralizovaného stablecoinu. Stablecoin je kryptoměna, která by dlouhodobě měla držet stabilní cenu vůči fiat měně (typicky USD).

I mezi stablecoiny jsou však fundamentální rozdíly. V principu můžeme stablecoiny rozdělit do tří kategorií:

IOUs
Kryptoměnové krytí
Algoritmická stabilizace

Kategorie IOU (z anglického „I owe you“, dlužím vám) je v současnosti nejrozšířenější. Patří sem zejména kontroverzemi opředený Tether, dále do této skupiny patří USDC od společnosti Circle či Gemini dollar. Tyto stablecoiny si drží svou stálou hodnotu proto, že jeden stablecoin je napřímo směnitelný u emitenta za fiat měnu. Tj. držíte-li 100 tetherů, máte možnost kontaktovat společnost Tether International Limited a vyměnit si u nich tethery za 100 dolarů. S výměnou si nicméně váží různé poplatky a ověření, tudíž se většina držitelů rozhodne spíše pro prodej na burze. Kritici stablecoinů z kategorie IOU poukazují především na jejich centralizovanou povahu – projekty jako Tether stojí a padají na jedné organizaci a jejích představitelích.

Hlavním reprezentantem stablecoinů s kryptoměnovým krytím je DAI z dílny MakerDAO. Jeho principy si vysvětlíme dále v článku. Stablecoiny s kryptoměnovým krytím mají za cíl přinést užitečnost cenově stabilní kryptoměny, zároveň však po cestě neztratit decentralizaci a přístupnost všem uživatelům.

Stablecoiny s algoritmickou stabilizací jsou spíše teoretickým konstruktem, zatím žádný nebyl spuštěn (naopak některé projekty od záměru odstoupily, kupříkladu projekt Basis).
Stablecoin DAI
MakerDAO a DAI je v principu jednoduchá myšlenka. Jedná se o takovou zastavárnu na ether: vložíte ether o určité hodnotě, získáte DAI o nižší hodnotě. Jakmile všechen DAI splatíte, ether je opět váš.

Proč vkládáte ether o vyšší hodnotě, než kolik si půjčujete? Proto, že ether není cenově stabilní, zatímco DAI ano. Aby protokol předešel bankrotu, musí být vydané stablecoiny DAI jištěné ethery o výrazně vyšší hodnotě. Při propadu ceny etheru je zde tak dostatečný polštář na to, aby byly dluhy včas splaceny – ať přímo uživateli, anebo vynuceným prodejem (likvidací) vloženého etheru.

Základní požadavek protokolu tudíž je, že veškeré dluhové pozice musí mít zajištění v minimální výši 150 %. To znamená, že vkládám-li ether o hodnotě $150, mohu z protokolu získat maximálně 100 DAI (v hodnotě $100). Jakmile poměr zajištění u některé dluhové pozice spadne pod 150 %, začne být ether vynuceně odprodáván a z výnosu je dluh splácen. Pro uživatele je nucená likvidace nevýhodná – z odprodávaného zajištění je mu strženo 13 % coby liquidation penalty. Těchto 13 % obdrží obchodníci (či spíše jejich obchodní roboti), kteří zajišťují včasnou likvidaci.

Umělecké ztvárnění nucené likvidace dluhové pozice obchodním robotem
Vzhledem k riziku likvidace si uživatelé často volí mnohem vyšší zajištění a vkládají jištění o výrazně vyšší hodnotě, než kolik si chtějí půjčit. V ilustračním příkladu výše vidíme dluhovou pozici se zajištěním 300 % – vložen je ether o hodnotě $300, půjčujeme si DAI o hodnotě $100. Jak vidíme na grafu, míra zajištění pozic (tzv. collateralization ratio) se reálně pohybuje mezi 300 % – 600 %:

Zdroj: https://mkr.tools/system.

Pro některé čtenáře může být překvapivým zjištění, že DAI není přímo směnitelný za ether. Je tomu skutečně tak – držíte-li DAI, nemůžete si jej přímo směnit v MakerDAO na ether. Můžete jej pouze prodat na burze. Ether vložený do smart contractů MakerDAO mohou vybírat pouze dlužníci, a to po splátce svého dluhu (alternativně likvidátoři dluhových pozic, které se propadly pod minimální úroveň zajištění).

U stablecoinů s kryptoměnovým krytím je takový mechanismus logický. Krytí musí být nepřímé a to z toho důvodu,  že při přímé směně by dlužníci nečekaně přicházeli o svůj vklad, který by byl vesměs náhodně proměňován jinými uživateli na stablecoin. To není problém, když má stablecoin i jeho krytí stejnou cenu (jako je tomu u tetheru a dolarů) – v případě rozdílně oceňovaných aktiv by však takový systém nefungoval, jelikož by byl nepředvídatelný a nevýhodný pro vkladatele zajištění.
Stabilizační mechanismy
Cenová stabilita DAI je v rámci MakerDAO zajišťována především s pomocí úrokové míry, které se v rámci MakerDAO říká stability fee.

Řízení ceny s pomocí úrokové míry funguje ve stručnosti následovně:

Je-li cena DAI nad cílovou hodnotou jednoho amerického dolaru, úroková míra klesá. To motivuje uživatele brát si nové půjčky, čímž se do oběhu dostávají nové jednotky DAI a jeho cena tím pádem klesá.
Je-li cena DAI pod cílovou hodnotou jednoho amerického dolaru, úroková míra roste. Uživatelé jsou odrazováni od vytváření nových půjček a stávající dlužníci mají motivaci rychleji splácet. DAI se tak stahuje z oběhu a jeho cena roste.

Úrokovou míru stanovují držitelé MKR tokenů, což jsou cenově volatilní tokeny představující podíl na MakerDAO. Konkrétní způsob stanovení úrokové míry a z něj vyplývající problémy si rozebereme v druhém dílu článku.

Svou roli při řízení ceny DAI hraje i spekulace: je-li DAI pod cílovou hodnotou, spekulanti budou nakupovat s vidinou zisku po návratu ceny na cílovou hodnotu (a naopak prodávat, je-li DAI nad cílovou hodnotou). Tato spekulace nicméně funguje pouze tehdy, je-li základní mechanismus v podobě řízení ceny s pomocí úrokové míry dlouhodobě spolehlivý a funkční.

Tvůrci MakerDAO s touto prospěšnou spekulací počítali a dokonce podle ní projekt nazvali – MakerDAO se jmenuje podle aktivity tzv. market makingu. Ta spočívá v tom, že určití aktéři na burze vkládají do order booku nákupní i prodejní příkazy s určitým rozpětím (spreadem). Market makeři v případě MakerDAO mají zajišťovat, že se DAI bude obchodovat s nízkými spready a co nejblíže cílové hodnotě jednoho dolaru. Za tímto účelem udržuje tým MakerDAO kód pro open source algoritmické roboty, kteří jsou nazýváni market maker keepers.
Jak stabilní je DAI?
Zásadní otázkou je, jak dobře to celé vlastně funguje – je DAI vskutku stabilní a drží si cenu poblíž jednoho dolaru? Pojďme se podívat, jak se v posledních letech chovala cena DAI v kontextu jeho zajištění, tj. etheru:

Jak vidíme, tak DAI si od spuštění v prosinci 2017 stále drží cenové pásmo mezi 0,95-1,05 dolaru. Vzhledem k výkyvům tak DAI sice není 100% stablecoin, nicméně jeho relativní stabilita je i tak úctyhodná, vezmeme-li v potaz dvě skutečnosti:

DAI je zajištěný etherem, který zažil cenový propad z $1400 na $84. DAI si tak udržel relativní stabilitu i přesto, že aktivum sloužící k jeho zajištění zažilo propad o 94 %.
Jak jsme si již vysvětlili, DAI není přímo směnitelný za podkladový ether; jeho cena je řízena s pomocí stabilizačních mechanismů, zejména ve formě úrokové míry. Tyto mechanismy tudíž (minimálně prozatím) plní svou funkci uspokojivě.

Ačkoli MakerDAO a DAI zatím fungují dobře, systém má i své problémy, které si rozebereme v pokračování článku. Podíváme se i na očekávanou druhou verzi protokolu v podobě Multi-collateral DAI.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Půjčte si peníze na blockchainu – decentralizovaně a bez banky pochází z

Burzy neprohrávají. Kdo opravdu vydělává na Bitcoinu?

Nehledejte zlato. Postavte Dawson City a prodávejte lopaty
Bitcoin je často přirovnáván ke zlatu – stejně jako zlata je jeho “zásoba” omezená a způsob získávání (mining) je obtížný – díky své uměle vytvořené vzácnosti jde podle mnohých o “digitální zlato”. Tohle srovnání je docela zajímavé, podíváme-li se do historie na mediálně nejznámější zlatokopeckou horečku na konci 19. století, kdy se do pusté oblasti Klondike na řece Yukon během tří let přesunulo více než 100 tisíc lidí. A všichni chtěli samozřejmě najít ten největší zlatý valoun a zbohatnout – pokud možno v co nejkratším čase. Pár z nich se to povedlo, hodně jich v naivní touze a kruté zimě zaplatilo životem. Přitom ale nejvíc nezbohatli ti, co hledali zlato, ale podnikavci, co hledačům prodávali krumpáče, lopaty a zásoby jídla, nebo pro ně v Dawson City stavěli hospody, hotely a banky.

Nepřipomíná vám to tak trochu FOMO, které jsme zažili u Bitcoinu v druhé polovině r. 2017? Kolik z “krypto investorů” našlo zlatý nugget a kdo byl skutečný vítěz na poli kryptoměn? Tušíte správně – krumpáče, lopaty a Dawson City nahradily mimo jiné burzy, směnárny a spousta služeb a platforem, které tvoří velkou část kryptoměnové infrastruktury (o ICO a jejich tvůrcích ani nemluvě, to je určitě téma na samostatný článek).
Víte, kolik vydělává Bitmex denně na poplatcích?
A je-li řeč o burzách a obchodních platformách, jednou z těch dnes nejznámějších a největších je určitě Bitmex, derivátová platforma se sídlem na Seychelách, na které se obchodují především bitcoinové (ale i altcoinové) futures. Milovaná i nenáviděná, podle toho, jestli se řadíte mezi velryby a úspěšné velkospekulanty, nebo mezi neúspěšné gamblery a slovo REKT vás budí uprostřed noci…

Podle Sida Sekhara, spoluzakladatele platformy TokenAnalyst, získává Bitmex denně při současném objemu futures transakcí jen na poplatcích kolem 700 tisíc USD.
“Takhle se na kryptu vydělávají peníze. Tohle je největší kasino na světě”
Sid Sekhar v rozhovoru pro Bloomberg
Vezmeme-li v úvahu další údaj, podle kterého se na Bitmexu protočí denně skoro 2 miliardy amerických dolarů (loni to bylo celkem více než 1 bilion USD za celý rok), nezbývá než uznat, že zavedení futures obchodování v r. 2016 byl tah, který Bitmex vynesl mezi ty největší hráče na trhu.

Jedním z největších lákadel je přitom pákové obchodování, kde si ti největší gambleři můžou vyzkoušet margin trading s pákou až 1:100. Tomu už se asi ani jinak než čistý gamble říct nedá. Při tomto způsobu “obchodování” máte sice teoreticky možnost vydělat balík s pár stovkami dolarů, stejně tak vás ale už poměrně nevýznamný pohyb ceny opačným směrem než je ten váš pošle do likvidace raz dva. A Bitmex je platforma, která přitom vždy vyhrává, stejně jako bankéř v kasinu.
Derivátové obchody na vzestupu
Oblíbenost obchodování s bitcoinovými deriváty přitom v r. 2019 zažívá nebývalý boom. Podle analytické platformy Skew nyní futures obchodování s kryptoměnami překračuje v objemech to klasické, spotové, přibližně 10x. Andy Cheung z burzy OKEx říká, že s deriváty namísto skutečných kryptoměn nyní obchoduje dvojnásobný počet uživatelů.

To je způsobeno mimo jiné tím, že v nedávném dlouhotrvajícím medvědím trhu je právě derivátové obchodování (a margin trading obecně) jedním z mála způsobů, jak vydělávat i při klesajících cenách kryptoměn.

Paradoxně ale právě tato skutečnost může být počátkem ztráty dominance Bitmexu, na což také analytici upozorňují. Bitmex má jednak potíže s regulátory, kdy letos v červenci zahájila CFTC (Americká komise pro obchodování s komoditami) vyšetřování této platformy, zároveň se na trh s bitcoinovými deriváty tlačí stále více velkých hráčů.

Zřejmě největším konkurentem bude další gigant – burza Binance, která margin trading spustila v nedávných dnech, dokonce s šílenou maximální pákou 1:125, máme tady ale i další – Deribit, Bitfinex atd.

 

A to se bavíme o situaci, kdy po dlouhotrvajícím bearmarketu zájem o bitcoin a trading přece jen docela výrazně opadl. Jak bude vše vypadat, přijde-li opravdu výrazná změna trendu a kromě tradingových matadorů a opět nastoupí další horda natěšených krypto nováčků, se dá jen těžko odhadnout v konkrétních číslech. Ale že půjde o novodobý Klondike pro všechny, kdo stojí v pozadí, o tom se dá jen sotva pochybovat.

zdroj: U.today a další

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]

 Příspěvek Burzy neprohrávají. Kdo opravdu vydělává na Bitcoinu? pochází z

Chytrý nákup masternodů, když je trh dole

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

Trh se v těchto dnech sice malinko otřepává, ale přesto i více než po roce stále krvácí, lidé jsou nešťastní, odepisují obrovské ztráty (a o to větší, pokud drží altcoiny), prodávají v panice a dívají se na své životní úspory, jak mizí v červených sloupcích krypto grafů.
Dva typy lidí, které můžete potkat na jakémkoliv trhu
Každý trh, včetně toho kryptoměnového, se dělí na dva tábory. Přibližně 90%+ lidí jsou příležitostní investoři, kteří trhům spíše nerozumí a investují na základě emocí.

O něčem slyší, že to má velkou budoucnost, tak to koupí, aniž by uměli vysvětlit, v čem spočívá ta budoucnost. Zkrátka kupují, protože jim to někdo řekl, protože se bojí, že o něco přijdou atd.

Tito lidé obvykle nakupují jako jedni z posledních, když trh letí nahoru, ceny dramaticky rostou – a proto naskakují na vlak, aby si tu jízdu taky užili (čti “vydělali majlant”).

Tím, že naskakují až s masou dalších lidí, tak z principu už je pozdě a velký pád je za rohem. Tito lidé tedy často nakupují velmi blízko vrcholu. Pak trh začne padat a oni se snaží chlácholit, že to je náhoda. Trh se dál propadá, začíná panika a když se to rychle neobrátí, začínají prodávat se ztrátou.

Druhá skupinka asi 5% lidí jsou zkušení investoři, kteří jdou přímo proti tomuto davu. Když na trzích panuje masový strach, oni ve velkém nakupují. Když se všichni plácají v hospodě po ramenou, jak dobře nakoupili ten “bitkoin” a že to změní svět, tak hodně rychle prodávají, protože ví, co přijde (krach, pád, krev v ulicích) a vybírají zisky.
Jak to souvisí s nákupem masternodů?
Když je trh dole, včetně cen masternodů, tak logicky masternody nic moc nevydělávají… odměny se totiž počítají jako počet obdržených coinů krát cena coinu. A ta je nízká.

Má to ale i druhou, výrazně zajímavější stranu mince. Masternody jsou díky tomu ve velkých výprodejích. Aktuálně (duben 2019) jsou “slevy” až 80 nebo i 90%.

Co to znamená? Že jste schopni si teď pořídit masternode často i za desetinovou cenu a pak jen držet a vydržet, než se ceny zase vrátí na původní hodnoty, nebo se jim alespoň přiblíží.

Člověk musí mít dobrý risk management. Je to samozřejmě sázka na nejistotu. Ale pokud máte vytipovaný nějaký masternode projekt, kterému věříte, není lepší doba na nákup, než právě teď.

Až bude zase stát 10x tolik, tak sice čísla vydělků budou krásná, ale taky si už třeba masternode nebudete moct dovolit a budete si říkat: “Kdybych já je koupil před těmi pár měsíci!”
Moje pravidla pro nákup masternodů, když je trh dole

Věřím projektu, mám ho nastudovaný, dává mi smysl?
Je teď cena alespoň na 50% svého ATH nebo níž (lze zjistit například zde v grafu)
Mám na to pořídit si daný masternode? (cenu masternodu zjistíte zde)
Vydělá masternode aktuálně alespoň tolik, kolik utratím za provoz? (měsíční odměny zjistíte zde, provozní náklady jsou průměrně 200 Kč měsíčně)

Pokud si na všechny otázky odpovíte ano, je to nejspíš pro vás vhodná investice.

Určitě nenavádím k tomu, abyste teď bezhlavě kupovali všechno, jen protože je to levné 🙂 Ale pokud již máte pár favoritů (může pomoct i tato recenze), tak lepší doba na nákup než teď už možná ani nepřijde.

Pointa je, že nyní, když všichni plaší, máte dost ojedinělou možnost nakoupit od nich za nesmírně levné ceny své masternody, držet je (tak aby byly ve vztahu k provozním nákladům buď šul nul, nebo něco málo vydělávaly), počkat si, až se cena opět vyšplhá a pak si užívat tučnější odměny.
Příklad nákupu masternodu teď… a později:
Pro příklad jsem si vybral masternode SMART. V tabulce níže vidíte aktuální data (1.4.2019) a dále spekulativní data, kam se cena může vrátit v dalším býčím trhu (hodnota stanovená na realistických 50% ATH, které bylo 13.1.2018 na cca 2.14 USD). Řekněme, že to bude trvat rok (12 měsíců) a že se výrazně nezmění měsíční odměna SMART. Vypadalo by to zhruba takto:

Je to samozřejmě čistě spekulativní a jen ukázkový příklad. Nicméně výhody, proč kupovat masternody, když je trh dole, jsou z toho i tak zřejmé.
Ještě trocha teorie:
Pokud nakoupíte teď a cena SMART se za 12 měsíců dostane na 50% svého ATH, tedy cca 1.07 dolaru, tak jste nakoupili za 28.300 Kč něco, co má nyní (po 12 měsících) hodnotu cca 2.461.000 Kč. Teoretický zisk 2.430.300 Kč (po odečtení kupní ceny a 12 měsíců provozu)

A navíc, veškeré odměny za celý ten rok, které jste jen střádali a neprodávali (kvůli nízké ceně), mají nyní hodnotu dalších cca 568.452 Kč (12 měsíců krát 1933 SMART měsíční odměna krát 1.07 USD cena za 1 SMART, převedeno na koruny), kdybyste nyní po hypotetických 12 měsících v našem příkladu všechny odměny prodali.

Ale co je možná ještě důležitější, tak vám z dobře nakoupeného masternodu nyní plyne pasivní příjem cca 47.371 Kč měsíčně.

Oproti tomu… nenakoupíte, když je trh dole, protože máte strach, jak se to vyvine (i to je jistě na místě), budete vyčkávat… a pokud by opravdu došlo k našemu příkladnému růstu na 50% ATH, tak vás pak bude masternode stát cca 2.461.000 Kč s návratností „jen“ 47.371 Kč měsíčně. To je hodně hodně měsíců, než se investice vrátí. Nehledě na to, že takto drahý masternode už je pro většinu lidí nedostupný.

Oproti tomu investice nyní za 28.300 Kč, velký potenciální zisk z držení, plus pasivní příjem 47.371 Kč.

Znovu ale opakuji, je to pouze ilustrativní příklad, nejedná se o investiční doporučení!

Chci jen, abyste pochopili sílu toho jít proti masám, dostat emoce pod kontrolu a jednat strategicky a promyšleně. Často se to může královsky vyplatit.

Kdybyste se rozhodli do nějakého masternodu jít a nechce se vám řešit technická stránka věci, rád vám s tím pomůžu.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Chytrý nákup masternodů, když je trh dole pochází z

Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – druhá část

Blockchain pro bitcoin, tokeny pro reálné firmy. 2. část rozhovoru
Pokračování rozhovoru s Karlem Fillnerem – v první části jsme mluvili o Karlově nové práci a motivaci přijmout pozici prezidenta krypto-bankovní asociace BACCA, ale také o stagnaci na trhu kryptoměn a nových investičních příležitostech. A těch se bude týkat i tato druhá, závěrečná část rozhovoru:
Josef: Investice související s kryptoměnami je asi to, co dnes zajímá mnoho lidí, kteří tě sledují. Koneckonců ty jsi tím, kdo se v tomto světě úspěšně orientuje již mnoho let. Co je nyní podle tebe vhodné sledovat? Vnímáš v tom rozdíl z pohledu tvé dosavadní činnosti a současné pozice prezidenta Krypto-bankovní asociace BACCA? Jakou změnu přinášiš nyní lidem, kteří tě sledují?
.
Karel: Změnu v tom vnímám v každém případě. Je dána rozšířením obzorů spojených s mým působením v asociaci a oblastí jejího vlivu. Je to zejména sledováním a pochopením regulací souvisejících s provozováním finančních služeb. Dokud totiž chápeme kryptoměny jako něco alternativního, kdy do nich proudí investice, které vnímáme jako experimentální s rizikem, že o ně můžeme přijít, je vše v pořádku. V momentě, kdy je ale začneme chápat jako skutečného nositele hodnoty, role se mění. Regulace by teoreticky měly být něčím, co nás chrání. To, že v dnešní době, a to zejména v oblasti finanční, narostly regulace do obřích rozměrů, kdy mnohé procesy brzdí a tlumí, je druhá věc.
Proto jsou kryptoaktiva něčím, co musí zajímat v dnešní době každého, kdo to s byznysem myslí zcela vážně. Kryptoměna ze své podstaty může být nositelem faktické hodnoty. Pokud kryptoměna plní skutečné potřeby – jako např. Bitcoin ve smyslu platebního a necenzurovatelného transakčního prostředku – přináší uživatelům vyšší hodnotu. Pokud nikoliv, tak je to podobné, jako když si založíš na úřadě živnostenský list. De facto jsi firma, ovšem bez reálného byznysu máš nulovou hodnotu. Jednoduše řečeno, Bitcoin má smysl a hodnotu, na rozdíl od většiny jiných kryptoměn.
To, co nyní odstartuje růstovou vlnu, je podle mého názoru spojeno s projekty funkčních firem, které na svůj byznys naváží kryptoaktiva v podobě tokenů. Pokud jsou to firmy zavedené, mají zákazníky a ověřený byznys model, je jasné, že jsou nositelem skutečných hodnot. Historie nám již mnohokrát ukázala, že v momentě, kdy technologie dozrály, jejich růst akcelerovaly právě firmy, které je začaly využívat.
Aby tě čtenáři pochopili správně, je to tedy tak, že budoucnost vidíš ve spojení kryptoměn a hodnoty firmy, která ji vydává? Znamená to, že tradiční firmy vydají vlastní token, nebo se spojí již s nějakou stávající kryptoměnou? Napadá mě, může to být podobná synergie, jako když si koupím již založenou firmu, tzv. ready made a na ní navážu svůj konkrétní byznys?  
.
Ano, to je docela trefné přirovnání, opravdu to může fungovat takhle jednoduše. A proto lze nyní vidět, jak se vše opět začíná vracet k normálu, k tomu co známe. Vždyť díky technologiím můžeme mít v kapse milióny různých měn a ani to nepoznáme. Mnoho let existují multiměnové karty a nikdo z okolí nepozná, že je na ně vázáno hned několik účtů s různými měnami. Podobné je to s kyptoměnami či tokeny. Jako důkaz pro toto tvrzení lze vysledovat rostoucí zájem firem o vydání vlastního tokenu krytého reálným assetem. Je jen otázkou času, kdy se firmy a kryptoměny propojí. Vzniká tady úplně nový trh. Je to celosvětový trend a roste enormní rychlostí.
Když tě tak poslouchám, trošku mi to připomíná některé konference, kde politici a bankéři hovoří o blockchainu jako o něčem, co lze využít na cokoliv, co spasí svět. Nerad bych tě k nim přirovnával, ale ty tedy také zastáváš názor, že blockchain a technologie s ním spojené lze využít kdekoliv? Lze to chápat tak, že jsi konvertoval z ryzího anarcho-kapitalisty a nyní zastáváš populistické názory poplatné spíše v méně edukovaných kruzích?
.
Tak to ani náhodou! (smích) Stále zastávám stejné názory a jako kryptoměnový evangelista vlastně ani jiné zastávat nemůžu a nechci. To, co se ale vyvíjí, jsou vztahy uvnitř a vně ekosystému. Právě ten roste a proto to co platilo dříve, dnes už pozbývá smysl. Ještě před rokem nám technologové radikálně vysvětlovali, že využití blockchainu dává smysl jen v případě, že v něm vydávaný token či kryptoměna hraje unikátní a nezastupitelnou roli. To pochopitelně má hlavu a patu. V momentě, kdy ale technologie sama o sobě dozraje, to začne vypadat jinak. Fakt, že se tak stalo, přesně koliduje s tím, jak ceny kryptoměn klesají.
Znovu zmíním jistou podobnost s internetem před dvaceti lety. Když se zjistilo, jak technologie internetu může změnit svět, začaly růst internetové projekty jako houby po dešti (což je dost podobné u dnešních ICO). Jedna geniální věc navazovala na druhou. Nejdřív rizikový kapitál a následně institucionální investoři tuto horečku akcelerovali do šílených výšin – a nakonec prásk, bublina splaskla. V roce 2001 bylo po všem podobně, jako nyní v roce 2018 u kryptoměn. Akcie těchto projektů spadly na zem jako přezrálé švestky na konci sezóny.
A jak jsme na tom dnes? Používáme internet denně nebo ne? Změnilo jeho využívání naše chování, návyky, jednání a pracovní zvyklosti? Kolik firem dnes není na internetu? Existuje dnes, vyjma části opravdu hodně starší generace někdo, kdo nevyužívá sociální sítě, email, komunikační programy, eshopy či mobilní bankovnictví? A hlavně.. jaká je dnes hodnota projektů, které rok 2000 přežily a díky internetu se z nich staly celosvětově známé firmy?
Hodnota firem jako je Amazon, eBay nebo Google je dnes obrovská. Proto právě firmy jsou tím spouštěcím mechanismem, který akceleruje trh kryptoměn. Firmy vstoupí na blockchain proto, že se tam propojí jejich hodnota s kapitálem. Pokud jde o tokenizaci firem, mluvím o blockchainových platformách typu Ethereum, jakkoliv můžu mít ke konkrétním platformám některé výhrady.  Pokud mluvím obecně o blockchainu, myslím tím samozřejmě ten, na kterém běží bitcoin! (smích). Něco jako “privátní blockchain” postrádá smysl.

Hovoříš o propojení firem a kapitálu na blockchainu. Současně však hovoříš o tom, že růst kryptoměn akcelerovaný možnostmi s blockchainem spojenými, skončil jejich pádem podobně, jako když splaskla v roce 2000 internetová bublina. Můžeš být prosím konkrétnější? Lze tuto zřejmou podobnost nějak prakticky uchopit? Existuje nějaké vodítko, které se vyplatí sledovat a které nás přivede k možnosti objevit „Amazon“ budoucích desetiletí?
.
Nejenže existuje, ale máme jej doslova před nosem. Podobně jako přivedlo v roce 1996 IPO první projekty na internet, přivedlo v roce 2013 ICO první projekty na blockchain. Obě tyto technologické inovace tedy odstartovaly podobně. Dokonce i doba 4 roky, po kterou fungovaly je stejná (internet vedl projekty na IPO 1996 – 2000, blockchain vedl projekty na ICO 2013 – 2017). IPO listovalo na burzy akcie internetových projektů a ICO listovalo na krypto-burzy tokeny blockchain projektů. Když se zjistilo, že za mnoha z těchto akcií/tokenů, nejsou reálné byznysy/hodnota, jejich ceny začaly, a to zcela logicky, padat.
A právě v momentě, kdy trh spadl na minimum, se jako Fénix z popela začíná rodit trh úplně nový. Trh, kde hlavní roli hrají zákazníci, možnosti vycházející z inovace a rostoucí na skutečných potřebách. A právě tady je ten klíč. Pokud se propojí na blockchainu s kapitálem fungující firma, která řeší skutečné potřeby, tedy má reálné zákazníky ochotné za poskytované služby či produkty platit, dává velký smysl investovat do jejího tokenu. Teď na úplném začátku to bude určitě nejzajímavější. Díky opatrnosti krypto-investorů, posílené momentální nejistotou pramenící z klesající ceny kryptoměn, si dovolí tokenizovat jen ty firmy, které mají skutečnou hodnotu. Ze začátku jich bude málo, proto bude velmi komfortní si vybrat tu pravou. Odhaduji však, že během dvou let tento trh poroste exponenciální rychlostí a díky tomu přitáhne zájem dalšího kapitálu. S ním vyletí nahoru tokeny právě těchto prvních firem.
Zaujalo mě to, že se propojí na blockchainu fungující firma s kapitálem. IPO je regulovaný proces a je docela jednoduché si představit, že na konci tohoto procesu vydá firma akcie a umístí je na burzu. ICO však regulované není. Co si mají tedy lidé, kteří nyní tento článek čtou, představit pod tím propojením firmy s kapitálem? Jak se firma na blockchain dostane? Co je vhodné sledovat, abychom tuto příležitost nepropásli? Jakou příležitost tam vidíš?
.
ICO regulované není a proto je na něm také tolik podvodů a nesplněných slibů. Na druhou stranu je ICO skutečně velmi rychlé a oslovení kapitálu napřímo je něco, co firmám přináší skutečnou inovaci, je to budoucnost. Proto se vyplatí sledovat řešení, která umožní firmám spojit výhody ICO doplněná o regulatorní proces. Díky takovým řešením získají investoři kontrolu nad investovaným kapitálem. Je to podle mě směr, kterým se bude  krypto celosvětově ubírat. Nejen u nás, ale i v zahraničí proto zdomácní název tokenizace.
Zjednodušeně řečeno se vylepší proces, kdy firma vydá token (tokenizuje), za něj získá kapitál a ten investuje do svého projektu. Investice probíhají transparentně a investoři mají přehled o plnění. Takže žádné výplaty peněz dopředu, nýbrž pěkně po částech tak, jak se sluší a patří. Podle plnění milestonů, roadmapy. Takové projekty jsou dnes tím, co stojí za to sledovat. Takové projekty porostou, protože je potřebují nejen firmy, ale také banky, rizikový kapitál a investoři. Tady vidím obrovskou příležitost pro investice, které znovu akcelerují růst spojený s kryptem. Jak všichni již moc dobře víme, tak akcie firem, které úspěšně prošly internetovou bublinou, jsou dnes nesmírně ziskové. Podobné to bude také s kryptoměnami a tokeny, které nyní akceleruje právě tokenizace.
Takže tokenizace je to, co podle tebe akceleruje trh s kryptoaktivy a znovu odstartuje růst. Napadá mě, že čtenáře jistě zajímá, kde se o takových nástrojích dozví a také jestli je něco takového možné sledovat i u nás. Přeci jen krypto má v České republice velmi silnou základnu. Kde se o takových projektech dozvím? Existuje nějaké širší auditorium, které mi tyto informace zprostředkuje? Kam nás nasměruješ?
.
V Čechách a na Slovensku vznikla v uplynulých letech jedna z nejsilnějších a nejrespektovanějších světových krypto-komunit. Máme nesmírně vzdělanou a respektovanou odbornou základnu a v přepočtu na počet obyvatel se u nás o kryptoměny zajímá extrémní množství lidí.
Pokud jde o tokenizaci, tak ta je úplně na začátku a co vím, tak je na toto téma možné najít jen pár kusých informací. Je to jako v dobách, kdy stál bitcoin dolar! (smích) Ale vážně. Připadá mi to tak vtipné proto, že jsme to opět my Češi, kteří to startují. Teď na konci listopadu se v Praze pořádá “První krypto-bankovní konference na světě”, na kterou dorazí špičky kryptobankingu z celého světa. Na jednom místě se sejdou zástupci firem, bank, krypto světa a regulátorů a už z tohoto pohledu je to přelomová záležitost. Tato konference je přesně to místo, na kterém se lidi dozví vše, co nyní o budoucnosti spojení kryptoměn, “starého” finančního světa a kapitalizace firem potřebují vědět.
Za tu spoustu let, co se pohybuji v bitcoinové komunitě, jsem si získal přízeň opravdu hodně lidí. Jen díky jejich podpoře a zájmu jsem nyní tam, kde jsem. Proto intenzivně vyjednávám s pořadateli konference o exkluzivní slevě na live stream pro všechny lidi, které mám za tu dobu v e-mailové databázi. Již tuto neděli, tj. 18.11.2018 všem lidem, kteří mě sledují, zašlu jako poděkování za dosavadní podporu tuto slevu jako dárek.
Karle, děkuji za rozhovor a přeji ať se ti v nové funkci daří.
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – druhá část pochází z

Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – rozhovor

Rozhovor s Karlem Fillnerem, prezidentem BACCA
Karel Fillner se dlouhá léta věnuje bitcoinové osvětě a patří mezi nejvýraznější osobnosti české bitcoinové scény. V posledních měsících je ale výrazně vidět i v jiné roli, která může být pro mnohé členy bitcoinové komunity překvapivá. Sešel jsem se proto s Karlem v jeho novém působišti nedaleko Karlína, kde sídlí česká část BACCA – krypto bankovní asociace, jejíž je prezidentem. Povídali jsme si o důvodech, proč přijal takto významnou a náročnou roli, co jej k tomu vedlo a jak to podle něj navazuje na jeho dosavadní práci.
Josef: Karle, přijal jsi pozici prezidenta krypto bankovní asociace BACCA, založené v Londýně. Můžeš nám prosím objasnit, co to znamená, proč jsi se k takovému kroku rozhodl a jaké důvody Tě k tomu vedly?
Karel: Technologie v oblasti kryptoměn dozrává a stojí na pomyslném rozcestí. Je to podobné jako s internetem před dvaceti lety. Také začal decentralizací, dozrál do určitého bodu a právě v momentě, kdy vznikl HTTP protokol, jeho rozvoj znovu akcelerovaly obchodní systémy. Na internetu tak začaly růst firmy jako eBay nebo Amazon. Současně s nimi pak v digitálním prostoru začaly operovat burzovní systémy, různá tržiště nebo třeba banky. Například česká eBanka byla druhá na světě, která začala již v roce 2001 poskytovat plně elektronické bankovnictví.
Tyto historické souvislosti predikují trend. A v současné době je tím trendem tokenizace reálných assetů firem a cenných papírů. Firmy, banky, klienti, to vše, co je spojené s financemi, se postupně přesune na blockchainová řešení. Právě tento přesun je tím, co znovu akceleruje momentálně stagnující trh kryptoměn. Proto když jsem byl osloven s nabídkou stát se prezidentem asociace hájící zájmy lidí a firem využívající kryptoměny, byla to pro mě zajímavá výzva. Díky zkušenostem, které jsem během let získal, jsem schopen zájmy lidí a firem v oblasti kryptoprůmyslu chápat a komunikovat na více úrovních. Má aktuální role se tak rozšiřuje z ryze lokálního na globální záběr. Česká republika je jednou z nejrozvinutějších zemí spojených s kryptotechnologiemi v EU. A právě náš vliv a komunikace směrem k finančním institucím, regulátorům a k Europarlamentu je tím podstatným, co nyní vnímám jako další součást svého působení.
Není to přeci jen docela velký skok z ryze anarchisticky uvažujícího a nezávislého světa, do světa politiky, zákonů, korporací a firem? Je to možné chápat jako pokračování tvé dosavadní práce?
Každá činnost má svůj vývoj. Ten je dán zkušeností, kterou člověk získá v momentě, kdy se v odvětví pohybuje dostatečně dlouho. Právě v takové chvíli hledá cestu, jak to co dělá může pozvednout na novou úroveň. A pokud přijde nabídka, která tomu odpovídá, je to vhodná příležitost. Jelikož se poslední rok věnuji studiu souvislostí spojených s růstem globálních trhů a konjunkturou v nových odvětvích spojených s technologií kryptoměn, vím, že stojíme před něčím velkým.
To velké, co teď přichází, vzniká právě v oblasti, které se věnuji posledních několik let. Právě proto tady vnímám svůj přínos jako zásadní. Věřím, že můj vhled do problematiky může firmám, regulátorům, bankám, ale také běžným lidem přinést důležité informace, na základě kterých bude transformace z klasického papírového světa do světa kryptotechnologií mnohem efektivnější. Navíc je role krypto bankovní asociace BACCA nezávislá, což je důležité pro mě i pro lidi, kteří mě sledují.

Hovoříš o krypto bankovnictví, transformaci a konjunktuře. Můžeš mi prosím osvětlit co tím vlastně máš na mysli? Má to nějakou souvislost se současnou stagnací na trhu kryptoměn?
Vše má souvislost se vším, jak říká klasik. Důležité je jen chápat tyto souvislosti a jednotlivé události vnímat komplexně. Pokud víme jak, objevíme zcela nové příležitosti dřív, než nastanou. Krypto bankovnictví je něco, co budeme potřebovat v momentě, kdy začne kryptotechnologie využívat větší masa lidí. Je to dáno zvyklostmi, které máme, to je prostě realita. Chytří a vzdělaní lidé jsou odjakživa v menšině. Většina lidí na této planetě upřednostňuje komfort a pohodlí a svoboda a nezávislost pro ně není bohužel prioritou. A kryptotechnologie vyžadují jistou dávku nepohodlí už právě tím, že kontrolu nad nimi má sám jejich uživatel. Z řetězce tak vypadla autorita, která v případě, že cokoliv selže, převezme rizika.
Nádherně je to vidět u ICO. Projekty vzniklé v rámci ICO jsou známy obrovskou mírou podvodů a nekompetence právě proto, že neexistuje autorita, která by procesy dozorovala. Většina lidí investujících do ICO to však nevěděla a nezamýšlela se nad tím. Teď jsou na základě vlastní zkušenosti mnohem opatrnější, bohužel to ale částečně uškodilo reputaci kryptoměnových projektů a jejich vnímání veřejností.
Nezávisle na tom ale dochází k postupné adaptaci nových technologií do klasického prostředí. Ten vznikající ekosystém je už natolik robustní, že se začíná propojovat s běžným světem na úrovních, o kterých jsme ještě před několika lety ani nepřemýšleli. Jedna věc tak elegantně navazuje na druhou. Máme před sebou období, kdy budeme experimentovat s tím, kam až lze hranice doposud možného posunout. Tak jako internetové firmy v devadesátých letech. Bude velice zajímavé sledovat, kam se toto odvětví v následujících letech posune.
Abych odpověděl na otázku, ano, trh s kryptoměnami zažívá určitou stagnaci. Ale rozhodně se nedá mluvit o stagnaci samotných kryptoměn a jejich technologií. Tady bude vyrůstat něco většího, co bude kryptoměny do určité míry využívat, ale zároveň půjde nad jejich rámec.
A jednou z důležitých oblastí jsou firmy a jejich způsob, jak pracují s kapitálem. Získávání kapitálu, jeho přesuny mezi zeměmi a jeho využívání – to právě zatím zůstává ve 20. století. Technologie a koncepty kolem kryptoaktiv to mohou velmi rychle změnit. A to je právě to, co vnímám jako největší investiční příležitost současnosti.
Pokračování příště…
[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Stagnace na trhu kryptoměn brzy skončí – rozhovor pochází z

Digitální vzácnost a tokenizace cenných papírů – security tokeny

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Digitální vzácnost
Poslední dobou se roztrhl pytel s blockchainovými řešeními. Na všemožných konferencích a v médiích padají výroky, až by neopatrný posluchač mohl získat názor, že na blockchainu poběží za pár let všechno od praní ponožek po registrace vozidel. Jen málokde však sdílená účetní kniha dává smysl. Kde ji lze kromě peněz samotných smysluplně využít?
Není náhoda, že první reálné nasazení blockchainu přišlo až se vznikem Bitcoinu, ačkoli koncept samotný byl znám minimálně již od roku 1991. Bitcoin vyřešil specifickou potřebu specifickou kombinací technologií. Potřebou byla existence nestátních digitálních peněz bez centrálního bodu selhání. Řešením pak kombinace asymetrické kryptografie, hashování, proof-of-work, a blockchainu. Tato kombinace technologií zajistila, že v prostředí veřejného internetu může dlouhodobě existovat statek, který je vzácný, a přitom není spravován žádným konkrétním správcem.
Před vznikem Bitcoinu nebyla digitální vzácnost možná. V digitálním prostředí se totiž věci nepřesunují, nýbrž kopírují – ať se jedná o e-maily, články, či pirátské kopie audiovizuálních děl. Jediným způsobem, jak omezit kopírování, byla striktní kontrola přístupů správcem. Ať už odříznutím od internetu, skrytím díla pod platební bránu či přihlašovací údaje, či drastickými opatřeními jako jsou DRM.
Po vzniku Bitcoinu je konečně možné, aby i ve zcela otevřeném digitálním prostředí internetu bylo možné pracovat se vzácnými statky. Aplikace v prostředí peněz je zjevná – Bitcoin je zde s námi již téměř deset let a během minulého roku dosáhl tržní kapitalizace přes sto miliard dolarů, kterou si i nadále úspěšně drží.
Je však možná aplikace technologií použitých v Bitcoinu i v jiných oblastech?
Nesnesitelná lehkost blockchainu
Blockchain sám o sobě je k ničemu. Bez nákladů na jeho zabezpečení (decentralizovaný proof-of-work) a bez obchodovatelného tokenu zkrátka není zapotřebí a přidělává více starostí a nákladů organizaci, která jej chce implementovat či používat. Blockchain je proto nutné používat v kombinaci s dalšími výše zmíněnými technologiemi, s pomocí kterých dochází k vytváření digitální vzácnosti.
Proto „nasazení blockchainu“ v podobě privátního blockchainu v rámci konsorcia firem, které sledují životní cyklus zboží, nedává příliš smysl. Takový pseudoblockchain neřeší problém digitální vzácnosti, nýbrž vzájemného sdílení dat (k čemuž slouží profesionální databázová řešení, nikoli blockchain).

Tokenizace cenných papírů (security tokeny)
Koncept digitální vzácnosti má vysoký potenciál využití v tokenizaci cenných papírů – tvorbě tzv. security tokenů. Cenné papíry jsou v současnosti spravovány národními regulátory, ukládány v depozitářích cenných papírů a obchodovány na burzách, které jsou často založeny na zastaralém back-endu. Ten je navíc proprietární a globálně nekompatibilní. Proto jsou instrumenty jako dluhopisy a akcie dostupné spíše společnostem většího rozsahu, jelikož tyto si mohou dovolit vysoké finanční a časové náklady spojené s jejich vydáním a listováním na burzu.
Tokenizace cenných papírů spočívá v tom, že emitující firma definuje závazky (či smluvní vztahy), které z nákupu a držby jejích tokenů vyplývají. Token následně představuje nárok na plnění. Tokenizovaný cenný papír kombinuje charakteristiky cenných papírů (jasná podkladová hodnota, právní vymahatelnost závazků) s charakteristikami tokenů (odstranění prostředníků jako jsou depozitáře, 24/7 obchodování, P2P převoditelnost, frakční nákupy, okamžitý settlement obchodů apod.).
Tokenizované cenné papíry samozřejmě nejsou ničím decentralizovaným – stejně jako samotné firmy. Firmy a jejich kapitalizace tu nicméně s námi budou ještě dlouhou dobu, a je proto na místě zkoumat, zda se dají nové technologické koncepty jako je digitální vzácnost využít i v této oblasti.
Centralizované security tokeny dávají z investičního hlediska mnohem větší smysl, než decentralizované utility tokeny. Utility tokeny totiž často odporují základním ekonomickým zákonům ohledně povahy peněz – ty mají být co nejuniverzálnější, nikoli sloužící k nákupu jedné konkrétní služby (např. přístupu do aplikace). Velké množství ICOs tudíž postupně selže, jelikož jejich tokeny jsou k ničemu a mnohem lépe by jim posloužil Bitcoin – mnohem lépe, odmyslíme-li si roli tokenu ve fundraisingu. Daleko férovější a morálnější je namísto utility tokenů emitovat security tokeny. Ty představují skutečné závazky firmy a staví na vyzkoušených postupech z kapitálových trhů.
Role prostředníků
Samozřejmě existují i překážky v rychlé adopci security tokenů. Zatímco technicky a smluvně je možné takové tokeny emitovat již dnes, největší problém bude emise tokenů v souladu s rozličnými regulacemi a následně i vytvoření burz, které budou mít náležité licence k jejich obchodování.
Kritickým aspektem je samozřejmě také právní vymahatelnost tokenů coby skutečných závazků emitující firmy – emituje-li firma například dluhopisový token, musí mít právně vymahatelnou povinnost pravidelně zasílat (identifikovaným) držitelům splátky úroků. Za tímto účelem budou muset vzniknout prostředníci, kteří firmu procesem emise security tokenů provedou a zajistí, že zájmy společností a držitelů tokenů jsou v souladu a odpovídají platným regulacím. A kdo ví, tito prostředníci časem mohou dorůst rozměrů, kdy budou moci lobbovat v zájmu zrušení regulací, které ve 21.století již neplní svou úlohu.
Během uplynulého roku vzniklo ve světě množství projektů, které usilují o získání výsadního postavení na poli emise security tokenů. Jedná se například o Polymath, Neufund, tZero, Smart Valor, které se ale zaměřují především na kryptoměnové projekty. Nejblíže českým investorům a firmám je však česká XIXOIO, která v současné době buduje krypto-bankovního ekosystém s řešením firemní tokenizace, tedy získání investičního kapitálu formou tokenizace pro standardní firmy. Na dané téma společnost XIXOIO rovněž chystá mezinárodní konferenci, která se koná v termínu 29.-30.11.2018 v Praze.
Disclaimer: autor spolupracuje se společností XIXOIO v roli konzultanta v oblasti kryptoekonomie.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,google,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]
Příspěvek Digitální vzácnost a tokenizace cenných papírů – security tokeny pochází z